poslal Nepřihlášený Co znamenalo být ukřižován?
Ve starověkém světě bylo ukřižování tradičně nejbolestivější a
nejdelší formou popravy. Odsuzovali se k němu političtí vzbouřenci, aby
byli vystaveni veřejné potupě. Po porážce Spartakova povstání proti Římu
roku 71 př. n. l. bylo na silnici Via Appia ukřižováno na 6000 zajatých
otroků. V odpověď na nepokoje po Herodově smrti roku 4 př. n. l. ukřižovali
Římané v Jeruzalémě 2000 buřičů.
Než byl odsouzený ukřižován, obyčejně ho nejprve zbičovali. Poté do
země zapustili svislé břevno kříže. Oběť přivázali k příčnému břevnu,
nebo jí probili zápěstí hřeby; kdyby totiž hřeby byly vedeny skrz dlaně,
jak je tomu na mnoha vyobrazeních, dlaně by se vahou těla roztrhly. Nakonec příčné
břevno i s odsouzeným vytáhli vzhůru. Smrt nastala vyčerpáním a zadušením,
když váha visícího těla stlačila hrudník.
Římané mučení dále zdokonalili: oběť se na kříži mohla opřít
patami o zvláštní opěru a natáhnout si nohy. Tak se tlak na hrudník zmírnil
a odsouzený mohl dýchat, dokud si svou daň nevybralo vyčerpání. Silní
jedinci takto dokázali přežít i dva až tři dny.
Někdy byla smrt záměrně uspíšena tak, že se oběti zlomily nohy. Když
ukřižovali Ježíše, bylo třeba jeho tělo i těla dalších dvou odsouzenců
odstranit před nadcházející sobotou. Oběma lotrům vojáci nohy zlámali,
Ježíšovy však ušetřili, neboť se domnívali, že je již mrtev.
z knihy Co znamenalo být ukřižován