Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 464 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116462261
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Nalezené fosílie "suchozemské" ryby - další rána kreacionistům?
Vloženo Pátek, 07. duben 2006 @ 09:50:28 CEST Vložil: Bolek

Zajímavosti poslal tk

Nalezené fosílie "suchozemské" ryby mohou zpřesnit teorii evoluce   Další mezeru v evolučním vývoji živočichů se podařilo zaplnit díky nálezu zkameněliny 375 milionů let staré ryby, která byla na půl cesty adaptace na život na souši.

  Londýn, 5. dubna - Fosilie dosud neznámého druhu nazvaného Tiktaalik roseae byly odhaleny ve zmrzlé skále na odlehlém ostrově Ellesmere, téměř 1000 kilometrů severně od polárního kruhu protínajícího Kanadu. V časopise Nature o tom informovali američtí vědci. Zvíře mělo ploutve a šupiny jako ryba, ale lebkou připomínalo krokodýla a krkem, žebry a částečně vyvinutými rameny, lokty a zápěstím suchozemského tvora. Podle paleontologů stvoření žilo v mělkých vodních tocích v subtropickém klimatu, které tehdy v oblasti převládalo, a je možné, že se již vydávalo na občasné výlety na pevnou zem. Téměř celistvé a dobře uchované pozůstatky svědčí o tom, že měl živočich ostré zuby a ploché tělo, jehož délka mohla dosahovat až tří metrů. "Je to ryba, u níž se ale projevuje překvapivá přítomnost typických rysů suchozemských tvorů," řekl Neil Shubin z Chicagské univerzity, který vedl tým paleontologů v průběhu měsíční expedice na ostrově Ellesmere v roce 2004, jíž vyvrcholil pětiletý projekt. "Je to stvoření s ploutvemi, které dokáže dělat kliky," dodal, aby zdůraznil, že se živočich dokázal na svých končetinách podpírat při pohybu na souši. Podle Shubina se zvíře po souši sunulo asi jako dnešní tuleň - dokázalo se vyšplhat z vody na břeh a přemístit se z jednoho vodního toku do druhého. Při pouti přes bažiny zřejmě zvládlo přelézt i dřevěné klády. Předpokládá se, že kromě žáber mělo již i plíce. "Předchozí fosilie, které reprezentují tuto evoluční událost, byly ryby s minimálními suchozemskými rysy nebo naopak suchozemští obratlovci pouze se zbytkovými rysy ryb... Tyto zkameněliny ukazují zvíře, které sedí přímo uprostřed mezi rybami a suchozemskými živočichy," potvrdil význam nálezu Andrew Milner z londýnského přírodovědeckého muzea. Fosilie rovněž naznačuje, že přechod z vody na pevninou zem se odehrál postupně, přičemž přechodnou fází byly ryby žijící v mělkých vodách, dodal.   "Rybonožec" ohromil vědce WASHINGTON/PRAHA, 7. 4. 2006 Vypadá trochu jako krokodýl, ale krokodýl to není. Má hodně znaků společných s rybami, ale do jejich říše už také nepatřil úplně. Tvor, jehož fosílie našli vědci v arktické Kanadě, je dosud chybějícím článkem evoluční skládanky. Pojítko mezi rybami a živočichy, kteří před stamilióny let opustili vodní svět. "Splnil se nám sen," prohlásil Ted Daeschler, jeden z paleontologů, kteří včera zveřejnili podrobnosti převratného nálezu v prestižním časopisu Nature.
Před sedmi lety se vydali na ostrov Ellesmere, ale až v roce 2004 narazili na to, co hledali. "Někdo z nás si všiml, že ze skalního útesu vyčuhuje zkamenělá hlava nějakého živočicha," vzpomínal vedoucí týmu Neil Shubin v rozhovoru pro stanici BBC. Na místě odkryli tři téměř kompletní, dobře zachovalé fosílie. Největší měřila skoro tři metry. "Když jsme v laboratoři očistili kosti od horniny, začali jsme odkrývat opravdu pozoruhodné věci," dodává profesor Chicagské univerzity.

Evoluce v akci Paleontologové novému druhu netradičně nedali latinské nebo řecké jméno. Protože ho našli v oblasti Nunavut, požádali o návrh domorodé Inuity. Jejich rada starších přišla s názvem tiktaalik, "velká ryba z mělkých vod". Proháněla se v nich někdy před 380 milióny let, v době pozdního prvohorního devonu. Skály dnešního arktického ostrova tehdy stály na ohromném světadílu poblíž rovníku. A tiktaalik v evoluční řadě zapadá přímo mezi fosílie ryb s ranými znaky suchozemců a nejstaršího známého čtyřnožce. "Svou anatomií a způsobem života smazává hranice mezi oběma světy. V zásadě tu máme první známý druh, který byl díky své stavbě těla schopen udržet se na souši. Ploutvemi se posunoval po dně nebo po zemi, jako když my děláme kliky. Žertovně mu říkáme rybonožec," řekl Neil Shubin.

Sladkovodní zabiják V silných ploutvích vědci našli kosti "ramene", "lokte" a raného stádia "zápěstí", podobné těm, jaká mají soudobí suchozemští živočichové. Není sice jisté, zda tiktaalik na souš skutečně vylezl, měl však předpoklady k tomu, aby tam dokázal krátce přežívat. Řada znaků vypovídá přinejmenším o tom, že se nepohyboval hluboko pod hladinou, ale na subtropických mělčinách. Oči byly - pro ryby neobvykle - posazené na vrcholu hlavy a chloupky na tlamě nasvědčují, odkud bral kyslík. "Dýchal jako takzvané dvojdyšné ryby. Nespoléhal se výhradně na žábry a více než jeho předchůdci žil ze vzduchu. A aby ho napumpoval do primitivních plic, potřeboval velkou, širokou hlavu," vysvětluje londýnská paleontoložka Jennifer Clarková na internetové stránce společnosti National Geographic. Tiktaalik měl sice tělo pokryté šupinami, ale žebra podobná suchozemcům. Naopak u něj chyběla kostní struktura, která u většiny ryb pokrývá hlavu a navazující část těla. Vědci našli zárodky krku, což znamená, že mohl zvedat hlavu nad hladinu. Byl to dravec s ostrými zuby a protáhlá tlama napovídá, že chňapal po kořisti i nad vodou nebo v okolí - jako krokodýl.

Další rána kreacionistům? Nález nejbližšího rybího předchůdce suchozemských obratlovců vrhá světlo na evoluční kapitolu, která byla zásadní i pro pozdější příchod člověka. "Bez živočichů, jako byl tiktaalik, by nebylo dinosaurů, prvních savců ani hominidů," poznamenávají britské Timesy. "Je stejnou součástí naší prehistorie jako například Australophitecus africanus," zdůrazňuje i profesor Shubin. Tiktaalik roseae (druhou část jména dostal od sponzora úspěšné výpravy) by se prý mohl stát evoluční ikonou podobnou archeopteryxovi, tvoru na přechodu mezi plazy a ptáky. A novým důkazem, že popírači evoluční teorie se nejspíš mýlí.

Tiktaalik dobyvatel souše 
Nový senzační nález rybonožce přehledně dokládá klíčový okamžik přechodu lalokoploutvých ryb na souš a přímo odhaluje evoluci kráčivých končetin z ploutví. 24. listopadu 1859 vyšlo první vydání Darwinova Původu druhů. Tatíček Charles v textu trochu nešťastně, ale určitě v dobré víře poznamenal, že velkým problémem jeho evoluční teorie jsou takzvané chybějící mezičlánky mezi známými formami života. Předpokládal, že když se vše živé postupně vyvinulo ze společného předka, musely existovat nesčíslné přechodné formy spojující nám dnes známé tvory. Těch ovšem sám znal jen velice málo. Přesto nepovažoval věc evoluce za ztracenou, zároveň totiž realisticky zhodnotil kvalitu a úplnost fosilního záznamu známého vědě oné doby. Rozumně ponechal tuhle otázku otevřenou a nakonec ani nemusel čekat dlouho. Za dva roky našli Archeopteryxe a od té doby se s mezičlánky roztrhl pytel. Pojem „chybějících mezičlánků“ žil svým vlastním životem a nakonec se chybějící mezičlánky staly ve zvulgarizované podobě slavné. Ve skutečnosti vlastně skoro žádné „mezičlánky“ nechybí. Dneska máme velmi dobrou a robustní představu o tom, jak vznikaly jednotlivé vývojové linie organismů. Chybějícími mezičlánky, které nechybí, jsou mnohdy dosud žijící tvoři, na nichž je vidět, jak příslušná vývojová linie vznikala. Mají různé kombinace původních znaků předků a zároveň i znaky nové. Často je na nich vidět, jak který nový orgán postupně vznikal a z čeho. A pak máme pochopitelně i fosilní záznam, stále děravý jako řešeto, ale od Darwinových dob přeci jenom mnohem lepší. „Chybějící mezičlánek“ je vlastně nesmyslné slovní spojení, něco jako „poctivý politik“. Přesto se drží v povědomí veřejnosti zuby nehty a když se najde zvlášť vypečená fosílie, tak hlučně prosviští médii ve hlavních vysílacích časech. To se teď povedlo i tiktaalikovi, nově objevenému zvířeti ze svrchního devonu.
  Je ale nutné přiznat, že Tiktaalik roseae je naprosto luxusní záležitost. Je tak nádherně mezi rybami a čtvernožci, že pro něj jeden z jeho objevitelů, Neil Shubin z University of Chicago prosazuje rošťácké pojmenování fishapod, česky třeba rybonožec. Fosilní záznam je ve skutečnosti horší než řešeto a najít takhle učebnicově přechodný typ, je důvodem k bujaré oslavě. Tiktaalik je v kanadské inuitštině, mluvě kanadských eskymáků jméno pro mníka jednovousého (Lota lota), což je docela vtipně vyhlížející ryba známá i z našich vod. Inuitština nebyla zvolena náhodou, tiktaalika totiž objevili na ostrově Ellesmere v severní Kanadě. Dneska je tam nevlídno a led, místo samotné je dosažitelné pouze letecky. V době tiktaalika, čili ve svrchím devonu před cca 380 milióny let byl tenhle ostrov součástí kontinentu Laurentia a shodou okolností poblíž rovníku. Tiktaalik se ledu stoprocentně bát nemusel.
  Čím je tiktaalik zajímavý? Rozhodně jménem –zní úžasně a je snadno zapamatovatelné. Autoři učebnic budou objevitelům do smrti vděční. Taky tím, jak byl objeven, úplnou náhodou vykoukl na Shubina ze skály během obědové pauzy. A nakonec také pochopitelně tím, jak vypadá. Ví se o něm poměrně dost, ze zmrzlých sedimentů vykopali celkem tři dobře zachovalé kostry. Na první pohled působil jako lalokoploutvá ryba, žádný střízlík, měřil 1 až skoro 3 metry. Měl ještě kostěné rybí šupiny, na primitivních čelistech rybího typu ostré zuby, jenž ukazují na predátora a na končetinách ještě stále ploutve.
  Jeho zázračnost tkví především v pokročilé stavbě kostry předních končetin, měl totiž už obstojně vytvořené kosti paže, lokte a zápěstí s funkčním zápěstním kloubem. Na zápěstí ovšem nenavazovaly prsty, ale stále ještě ploutevní paprsky. Taková končetina je výslovně na půl cesty mezi rybí ploutví a kráčivou nohou, a přitom zjevně slušně funkční. Podle všeho žil na dně mělkých toků, ze nichž vylézal lovit na souš. Zároveň měl oproti rybím předchůdcům pohyblivý krk a žebra podobná těm u mladších pokročilejších čtyřnožců.  Měl také zmenšený žaberní otvor, který se postupně stal uchem. I v tomhle případě je na půl cesty k suchozemským čtyřnožcům. Vlastnil i plochou lebku typu krokodýl vhodnou pro suchozemský život a další a další vychytávky, které z něj dělají excelentní „chybějící mezičlánek“, co nechybí. Ve fylogenezi suchozemských čtvernožců se zařadí nad již slavného Panderichtyse. Díky tiktaalikovi už tuhle část historie života a především to, jak vznikla noha z ploutve známe proklatě dobře. Pramen: Nature 440: 757-763 a 764-771.

  Tady se našel tiktaalik. Hodně ledu, do Grónska a k severnímu pólu co by kamenem dohodil.  


  Tiktaalik na půli cesty ven z vody. Dole si představte Panderichthyse, nahoře Ichthyostegu. Víme, jak to bylo.  
Vědci veřejnosti představili předpokládanou podobu prehistorického tvora Přední světoví paleontologové v Londýně odhalili převratný objev prvohorního tvora, kterého pojmenovali Tiktaalik. Má vyplňovat evoluční mezeru mezi rybami a suchozemskými tvory. Autor: Reuters<

"Nalezené fosílie "suchozemské" ryby - další rána kreacionistům?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 54 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Evolucni pohadky na dobrou noc (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 07. duben 2006 @ 12:36:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Evolucni pohadky na dobrou noc pro neverici, aby mohli v klidu usinat s pocitem, ze se nikdy Bohu nebudou zodpovidat.

Jak zmineny objev vyvraci stvoreni? proc by Buh nemohl stvorit zivocicha, ktery je schopny zit jak ve vode tak na sousi?

Evolucioniste take moc radi zapominaji na rozhodujici ranu, kterou jim zasadil objev, ze geneticka informace je kodovana. Potrebuji opravdu silnou viru, aby svym pohadkam mohli verit.

zdravi

reformovany



Re: Nalezené fosílie (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 13:05:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Doporučuji navštívit tyto stránky: http://memento.junweb.cz/. Pan Kábrt je opravdu odborník, velmi ochotný a vstřícný člověk. S přáním pravého poznání Standa.



Re: Nalezené fosílie (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 07. duben 2006 @ 16:01:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, proč lakuješ lidi narůžovo?
Pavel Kábrt není žádný odborník, nýbrž elektrikář, a v oboru kreacionismu dlouholetý diletant.

Olin



Re: Nalezené fosílie - pro Olina ! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 07. duben 2006 @ 16:29:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak ho ovšem hodnotíš ty. Mezi věřícími, ale i odborníky z řad zastánců stvoření se mu dostává uznání. Já sám s ním mám velmi dobré zkušenosti. Rozhodně není žádný dlouholetý diletant. To lze snadno vyvrátit.
Takže Olinku, kdo tady lakuje?
____________________________________

Pavel Kábrt, (nar. 1949, SPŠE) se zabývá především tematikou kreace-evoluce, a to již přes 40 let. Je členem CRS - Creation Research Society (Sustaining member) v USA. Kromě publikační činnosti přednáší již řadu let studentům všech stupňů i veřejnosti. Řadu pozvání vysvětlit omyly darwinismu a evoluční teorie přijal také od různých rozhlasových a televizních stanic. V roce 2001 absolvoval sérii přednášek v Chorvatsku. Kromě členství v CRS (Creation Research Society) pochází informace a materiály pro přednášky a publikační činnost od řady dalších vědeckých institucí i jednotlivců: od společnosti Intelligent Design (ID), Institute for Creation Research (ICR), Answers in Genesis (AiG) a od německé společnosti Wort und Wissen (W&W). Při přednáškách je používána obrazová dokumentace, která je z velké části darem švýcarského kreacionisty Richarda Wiskina, který v ČR také přednášel. Mnoho informací pochází z osobního přátelství s americkým biochemikem Dr. Charlesem Thaxtonem, spoluautorem knihy The Mystery of Life´s Origin (Tajemství vzniku života) a hlavním organizátorem první vědecké konference proti darwinismu v České republice, která proběhla v Praze dne 22. října 2005. Kniha Tajemství vzniku života velmi přesvědčivě ukazuje, jak naivní je věřit v sebeoživení neživé hmoty třeba za miliardy let. Z toho pak logicky plyne, že vyučovat tyto nepodložené a často nesmyslné představy studenty je zločinem na lidské psychice.



Re: Nalezené fosílie (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 08. duben 2006 @ 20:49:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Stando, nejde o moje hodnocení ale o moje upozornění.

Odborník: člověk, který daný obor vystudoval a profesionálně se mu věnuje, především však je jinými odborníky za odborníka považován.

Diletant: nadšenec, který se danému oboru věnuje, aniž by ho za to někdo platil. Zpravidla bývá bohatý a zajištěný, takže se danému oboru věnuje naplno, čímž se snaží přibližit odborníkům. Někteří diletanti mohou být oceňováni i odborníky /např. někteří sběratelé/, jiní jsou ignorováni nebo vysmíváni.
To nebrání některým diletantům, aby si populárními publikacemi získali slávu i hromadu peněz. /např. známý iluzionista Daniken/.

Z tohoto hlediska trvám na tom, co jsem napsal.

Olin



Re: Nalezené fosílie (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Sobota, 08. duben 2006 @ 23:12:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Chichi... jak mohli z fosílie odhadnout i barvu? A jaký měla oči ta potvůrka..? Snad ne hranatý :-)))



Re: Nalezené fosílie (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Pondělí, 10. duben 2006 @ 22:55:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible začíná krásnými slovy "Na počátku Bůh stvořil . . . "
Proto z hlediska víry není pro mě důležité, jak stvořil vesmír a zemi, časová měřítka a další. On řekl a stalo se. On je Tvůrce a stál na počátku, On je Tvůrce programu, celého stvoření.
Tak se snažme v rámci svých možností toto stvoření poznávat. Přes všechny naše znalosti o něm mnoho nevíme. Do konce časů bude co poznávat.
Stavět svou víru na tom, zda má Bible doslovnou pravdu v čase stvoření 7 dní, nebo vědci, kteří mluví o vývoji v řádu miliard let, nebo „program“ stvoření stále trvá dál a není to dokončený proces ? Otázku bych postavil jinak, jak je na našem poznání závislá naše víra? Když to přeženu, pokud Bůh nestvořil svět za 7 dní, jak praví Písmo, potom má víra ztrácí cenu. Zkusím to vyjádřit jinak, základem Písma není ani tak litera jako Duch který jej naplňuje. Jak kdosi řekl: „důležité věci vnímáme srdcem“. Smyslem Písma není nás seznamovat s přírodními zákony ale s Božím plánem spásy. Proto poznávání světa nebo vesmíru v souvislosti s Písmem mi nedělá problém a nehledám zde rozpor, mohu jen žasnout nad jeho dokonalostí, která jej tvoří, to také mnohé vypovídá o jeho Tvůrci.
Snažím se hledat cestu, hledám Boha v Písmu a také v lidech které mi Bůh postaví do cesty, snažím se Boha poznávat v celém jeho díle. Z tohoto pohledu pak není důležité, která teorie má pravdu, na mém vztahu k Bohu se nic nezmění.

Honza




Stránka vygenerována za: 0.45 sekundy