|
Právě je 198 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 121017070 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Věřící rabíni o Pánu
Vloženo Středa, 05. červenec 2006 @ 15:56:37 CEST Vložil: Bolek |
poslal Karels Věřící rabíni o Pánu
Chil Slostowski, ortodoxní rabín z Dubnowa v Polsku: 101 otázek a odpovědí o Ježíši z Nazaretu.
JUDAISMUS nevěří v božství Mesiáše!
Daniel 7:14 Aramejský výraz pro uctívání v tomto verši je פּלח [PELACH]. Ve Starém zákoně se objevuje 10x a vždy jde o bohoslužbu. Ezdr.7:24; Dan. 3:12; 3:14; 3:17; 3:18; 3:28; 6:17; 6:21; 7:14 a 7:27. Ve všech těchto verších jde o uctívání Boha. Syn člověka podle verše Daniel 7:14 přijímá božskou poctu. - "A byla mu dána (Synu člověka) vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno."
Proč je Ježíš v židovské literatuře opomíjen?
V Ježíšově době se nepsalo ani o Šamajovi a Hillelovi. Až za několik století. A Josephus Flavius není rovněž zmíněn ani v Talmudu, stejně jako tam nejsou vedoucí saduceů a esséni.
Proč v Ježíše neuvěřila většina židovského národa?
Uvěřili v něho jen někteří, ale tak tomu bylo vždy v dějinách Izraele. Za dnů Eliáše si zachovala věrnost JHVH jen hrstka - 7000 věrných. Jistě byli vysmíváni. Podobně i Davida uznala za krále zpočátku jen menšina. Většina se přidá z Boží milosti.
Ježíš nemá dodnes žádný vliv na judaismus
Již Franz Delitzsch zjistil, že jsou v Talmudu pravdy, které kázal Pán Ježíš a raná církev:
"Milosrdný dojde milosrdenství v nebi" - Shab.151b;
"Ať je vaše ano ano a vaše ne ne" - Baba Mecia 49a;
"Říkají, vyjmi si třísku z oka, řekni jim, ať si vyjmou svůj trám" - Baba Batra 15b;
"Buď vůle Tvá…neuveď mne do hříchu, pokušení a hanby" - Berakot 60b;
"Koho moudrost je větší než jeho skutky, k čemu ho přirovnám? Je jako strom s mnoha větvemi, ale slabými kořeny a vítr ho vykoření. Koho skutky převyšují jeho moudrost, je jako strom s méně větvemi, ale silnými kořeny a žádné větry ho nevykoření" - Avot 3:18; to je jen obdoba slov Pána Ježíše v Mat.7:24n;
Jochanan ben Zakaj vypravuje v Sabbat 153a o "pozvání krále na hostinu bez udání hodiny. Moudří čekali u brány, ale hloupí šli po svých. Náhle král bránu otevřel a ti připraveni vešli" - to je obdoba Mat.25:1-13; podobně je to popsáno v Ecclesiastes Rabba o hostech, kteří si na hostinu nepřinesli židle… - obdoba Mat.22:1-14;
R.Tarfon řekl: "Den je krátký a úkol velký, dělníci jsou líní, odplata velká a hospodář naléhá" - To připomíná Mat.9:37-38.
"Nebojte se soboty, ale toho, který ji přikázal. Sobota byla dána pro vás, ne vy pro sobotu" - Jevamot 6 + Meklita na Ex.31:13; to je jen obdoba Mar.2:27!
Tato rčení byla zapsána až 3-4 století po sepsání evangelií. Stala se součástí dobové kultury, přestože se již zapomněl jejich zdroj. Učení Pána Ježíše se tak dostalo do židovské kultury, přestože je zdroj zapírán.
Proč rabíni nepřijali požadavky Ježíše?
Maďarský ortodoxní rabín Isaak Lichtenstein řekl: "Zůstávám uprostřed svého lidu. Miluji Mesiáše, věřím v Novou smlouvu, ale nepřipojuji se ke křesťanství. Právě jako prorok Jeremiáš…zvolil pláč uprostřed trosek v Jeruzalémě mezi pohrdanými, tak i já zůstávám mezi svými bratry jako strážce a hledím vstříc Ježíšovi, opravdové slávě Izraele."
Rabín Dr.T.Tirschtiegel z Wroclawi řekl: "Ježíš je můj Spasitel a Bratr."
Reformovaný rabín Max Wertheimer: "V Mesiáši jsem nalezl trvalý zdroj potěšení."
Rabín Rudolf Hermann Girland z Vilna: "Ježíš Mesiáš žije, je mocný Spasitel, který mne chrání. Jsem hotov pro Něj i zemřít."
Rumunský rabín Ašer Levy: "Mé srdce mě neodsuzuje, stále jsem Židem, nezřekl jsem se dědictví Abraháma, Izáka a Jákoba. Říkám s Pavlem: Jsou Hebrejové?, já také. Jsou Izraelity?, já také. Jsou símě Abraháma?, já také." (později sloužil v Belgii a Maďarsku)
Rabín Chil Slostowski: "Nejsem tajný věřící. Věřím, že Ježíš je Mesiášem Izraele a můj vykupitel. Nicméně dva měsíce jsem vykonával povinnosti a úkoly rabína. Ale již jsem nemohl žít dvojím životem. Vyznal jsem Ježíše veřejně se všemi důsledky."
Rabín Leopold John, D.D.; rabín Charles Freshman; rabín Georgie Benedikt; rabín Efraim ben Josef Eliakim; rabín Henry Bregman - ti všichni vyznali tutéž víru v Ježíše jako Mesiáše Izraele.
Nespletl se Matouš, když říká, že podle "proroků" je Ježíš nazván nazarejský? Takové proroctví neexistuje!
Podle Iz.11,1 měl být Pán Ježíš פּלח [NECER] ("proutek, větévka") podobně jako Samson. Matouš nespecifikuje proroka, říká jen "proroci", vědomě necituje nikoho. V Žalmu 69:9 je Pán nazván CIZINCEM, řecky "nazoraios", v běžné řečtině pak "nazarenos". Je-li "nazaretský" odvozen od "nazir" a ne od "Nazaret", pak znamená "nazirean" něco jako "oddělený" nebo "cizinec", nevhodný ke společenství. (srov. Gen 49:26, kde je řeč o tom, že Josef, předobraz Pána, bude bydlet "odděleně" od bratří) Matouš tedy chtěl jen napsat, že Pán bude cizincem mezi svými a bez úcty, což bylo prorokováno v Písmech - Žalm 22:6-8.13; 69:8.20-21; Iz.49:7; 53:2.3.8; Dan.9:26. Poněvadž sám Nazaret nebyl ve vážnosti dokonce ani mezi Galilejci - Jan 1:46; 7:42.52 - nebylo pojmenování "nazarejský" pochvalou.
Jak můžete tvrdit, že Ježíš strávil tři dny v hrobě? Bylo to sotva 36 hodin od smrti do vzkříšení.
Podle tradice (Sabbat 12.1, Jeruzalém) určil rabín Akiva den jako "onah" (normální den) a noc jako "onah", ale rabín Eliezer ben Azariah řekl:"onah" tvoří den a noc a část "onah" je jako CELEK. Taktéž i rabín Ismael počítal část dne jako celek. Proto část dne se počítala jako den celý.
Neplatí Ježíšovo "čiňte učedníky ze všech národů" jen pro pohany a ne pro židy?
"Pante ta ethne" znamená všechny národy. V Septuagintě je užito stejných slov v Gen 22:18, že v Abrahamovi budou požehnány "pante ta ethne". To je Matoušovo generální téma. Fráze "všechny národy" neznamenala v době Abrahama pohany, neboť ještě nebyl Jákob a 12 pokolení.
vendaor
|
Re: Věřící rabíni o Pánu (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 05. červenec 2006 @ 15:59:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | bohužel se mi zase nezobrazil obrázek, nevím jak je to možné, když si to kontroluju, tak tam je
Karels
|
|
|
Re: Věřící rabíni o Pánu (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 05. červenec 2006 @ 16:03:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | A necer má být takto - נצר |
|
|
Re: Věřící rabíni o Pánu (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 05. červenec 2006 @ 16:35:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | díky bolku, asi tam nesmím dávat tu hodnotu alt - popisek - jinak nevím..
Karels |
|
|
Re: Věřící rabíni o Pánu, ale ideálem byl stav poslušnosti (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 24. červenec 2006 @ 03:38:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Vůbec se v tom nevyznám, jen mne napadá, že pod dojmem síly Hospodinovy se nečekalo, že bychom k němu ´vystoupili´, vždyť také Mojžíš byl výjimka, že mohl mluvit ve stanu soukromě.
Pojem Syn Boží se říkalo prorokům, ale Syn člověka byl neznámý, až do doby ´novozákonní´ (což je nepřesné vymezení času).
|
Re: Věřící rabíni o Pánu, ale ideálem byl stav poslušnosti (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 24. červenec 2006 @ 12:28:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zcela neočekávaně jsem narazil na slova, která vše vysvětlují: (Genesis)
´...Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."“ (ekumenický překlad) ...´.
Nu a jestli je to tak, potom jak by mohl Izraelita předpokládat, že potomci budou ´nad prach´, ostatně se říká, že je dobře pro mladého muže, když v pokoře slání hlavu (ústa do prachu), protože tak se líbí Hospodinu a je do dobré pro duši.
Viděli jsme kolikrát, že pozvedání přináší nebezpečí, viz případy pirátů, povstalců a nepořádníků.
Řekové měli pojem ´hybris´, to znamená takové jednání, které překračuje ´úděl´, který přidělili ´bohové´ (jak Řekové říkali), neboli chtít (neoprávněně) něco nad svoje dannosti.
Příkladem je příběh toho zbohatlíka, kterému kdosi řekl, aby byl skromnější, protože se osud může obrátit a on ve zpupnosti prohlásil, že dříve se mu vrátí tento prsten, než zchudne, a hodil prsten do moře.
Brzo přišla na jeho hodovní stůl ryba a v ní po rozkrájení se našel ten prsten. Zbledl, ale bylo pozdě. Moře mu dar vrátilo, chudl, až zchudl. To je příklad na ´hybris´, opovážlivost.
Alexandr Makedonský se těšil, že dobyde celý svět, ale jednou na to přišel, že to nelze a sedl si na kámen a plakal. Včas pocvhopil nemožnost a vlastně i nebezpečí nadměrného přání.
No a při vší moudrosti o skromnosti a o údělu najednou se tu mluví o vztahu Boha a člověka, pochopitelně, že to vzbuzuje reakci pozorování a opatrných úvah, nebo i nedůvěry.
|
]
|
|
|
|