poslal Karels Přerušení akrostichu v žalmech 9 a 10, co s tím?
Vážení čtenáři Grano Salis, jistě čtete knihu žalmů. Při čtení žalmu 9 a 10 jste si povšimli nějakého podivného psaní v závorkách vedle jednotlivých veršů. Podivné psaní v závorkách je hebrejská abeceda. Tyto žalmy, tj. žalm 9 a 10 jsou akrostichické žalmy. [1] Při psaní článku jsem vycházel z práce Ronalda Benuna. [2]
Nejdříve si vysvětlíme, co je to akrostich. Vysvětlím to na české abecedě:
akrostich je slovo, které
bylo převzato z řeckého slova
co nám může napovědět?
důvtip tehdejších mistrů pera
Každý řádek začíná písmenem abecedy, následující řádek pokračuje následujícím písmenem abecedy – vidíte to, vážení čtenáři – a b c d ? To jsem vymyslel jako příklad, takhle by to mělo pokračovat až do konce abecedy.
Žalm 9 a 10 je ještě o poznání komplikovanější ve svém systému akrostichu. Mezi pravidelné řádky akrostichu je vložen normální řádek, který může začít jakýmkoliv písmenem. Pokud očekáváme, že akrostichy v biblických žalmech jsou bezvadně uspořádány podle abecedního systému, zmýlili jsme se. Překvapivě pouze tři z akrostichických Žalmů mají kompletní alfabetickou strukturu od א alef do ת tav. Všechny ostatní žalmy mají verše začínající i s jakýmikoliv písmeny, včetně našeho žalmu 9 a 10.
Důvod, proč tomu tak je, byl předmětem mnoha vášnivých diskuzí mezi vykladači Bible a to ať už v dobách starověku, nebo v moderní době – obvykle se diskuze „stočila“ k otázce hodnověrnosti biblického textu. Většina komentátorů věřila, že akrostichické žalmy byly kdysi kompletní v své původní podobě a tehdy obsahovaly i kompletní abecedu. To trvalo pouze do té doby, než byly těžce poškozeny například při jejich přepisování v průběhu historie. Zdá se ale velmi málo pravděpodobné, aby se vyskytly tak „okaté“ omyly, které by přerušily tak jednoduchý abecední vzorec v akrostichu – že to například „ujelo“ biblickým opisovačům, když přepisovali žalmy.
Žalm 9 a 10
Musíme si pro pochopení ještě něco vysvětlit. Pro tuto práci budu užívat termíny – primární verš, což znamená – že tento verš začíná písmenem hebrejské abecedy a je součástí akrostichu. Druhý užívaný termín – následující verš – to je verš, který následuje za tím primárním veršem, ale na začátku může mít jakékoliv písmeno hebrejské abecedy. Pro lepší pochopení:
בשׁוב־אויבי אחור יכשׁלו ויאבדו מפניך׃– je to verš žalm 9:3 a začíná písmenem ב bet – je to primární verš
כי־עשׂית משׁפטי ודיני ישׁבת לכסא שׁופט צדק׃ je to verš žalm 9:4 a začíná jakýmkoliv písmenem, v tomto případě je to písmeno כ kaf.
Takže, hebrejská abeceda má 22 písmen. Tedy by mělo být 22 primárních veršů a 22 následných veršů – tedy 44 veršů celkem. (teoreticky) Každý primární verš (který je součástí akrostichu) má mít jeden následný verš. Ale to není případ žalmu 9 a 10. Z dvaceti dvou písmen hebrejské abecedy je jich pouze 15 „přítomno“ v akrostichu žalmu 9 a 10, těchto sedm chybí – ד dalet a צ cade, פ pe, ע ajin, ס samech, נ nun, מ mem. Verš ד dalet chybí kompletně celý. Někde je primární verš, který nemá svůj následující verš. Jinde je primární verš, ale má dva následující verše – což je také „anomálie“.
Akrostich, který nás zajímá je zvláštní ještě tím, že vlastně překlenuje dva žalmy. Žalm 9 vychází z písmene א alef a končí písmenem כ kaf a žalm 10 pokračuje ve stejné linii – začíná písmenem ל lamed a končí písmenem ת tav, třebaže část písmen chybí. Kromě toho, je 164 slov v žalmu 9 a 162 slov v žalmu 10 – úhrnem 326 slov, 326 slov v celém akrostichu, které se dělí téměř přesně rovnoměrně mezi oba žalmy. Poslední slovo žalmu 9 – סלה sela, není základní součástí tohoto žalmu, ale daleko spíš slouží jako ukazatel udávající přestávku, nebo přerušení.
Pokud vyjmeme toto slovo – סלה – z výše uvedeného počtu slov, právě tak jako v 17 verši tohoto devátého žalmu, potom bude mít devátý žalm také 162 slov! Akrostich je tak rozdělen přesně ve středu jeho dělení písmen abecedy a rovněž tak z hlediska počtu slov. Je statisticky významné, že počet slov v žalmu 9, které obsahují deset z prvních jedenácti písmen hebrejské abecedy, se rovnají počtu slov žalmu 10, který obsahuje jen pět posledních písmen z jedenácti zbývajících písmen abecedy. Toto je první ukazatel, že žádná slova nebyla „vyškrtnuta“ v knize Žalmů a naopak, že odchylky v akrostichické struktuře mohou být úmyslné, záměrné.
Ronald Benuna se domnívá, že akrostichy v biblických žalmech jsou součástí důmyslného sofistikovaného systému, které vytváří řadu ukazatelů, že v každém žalmu je vloženo nějaké poselství pro poctivého čtenáře Bible. Úmyslené přerušení v abecedě na zcela konkrétních místech v biblických Žalmech a další ještě mnohem „drobnější“ anomálie v jinak dobře strukturovaných textech, jsou příklady takových ukazatelů.
Jako druhý ukazatel, že hebrejský text Starého zákona je spolehlivý, si všimněme několika zjevných rysů akrostichu. Verš ג gimel (9:6) končí písmenem ד dálet. Písmeno ה he verše (9:7) končí písmenem ה he. Písmeno ו vav verše osmého (9:8) rovněž končí písmenem ו vav. Takto „utkaný“ vzor, mimo zjevnou krásu umění, je narážkou k chybějícímu písmenu verše ד dalet. Namísto ukončení verše ג gimel se stejným písmenem ג gimel, jak tomu bylo s verši ה he a ו vav, pisatel žalmu končí písmenem ד dalet – což je pro nás ukazatel k chybějícímu verši a dává nám tak na srozuměnou, že nepřítomnost verše není náhodná, ale úmyslná, záměrná.
Pro porozumění tomu, proč je akrostich „rozbitý“ právě na určitých místech, musíme především zhodnotit obsah a tématiku, která je součástí takto „porušených“ textů. Obecně se žalm 9 a 10 pohybuje mezi tématem – chválou k Bohu za ospravedlnění a žádost o Boží akci, tj. zničení hříšníků a pomoc pokorným a sklíčeným.(9:14-15, 20-21, 10:1, 12-15) Situace je následující – někdo je u moci, někdo, kdo je hříšný, zkažený. Žalmista si je jistý, že Bůh pomáhá svým ctitelům a setrvává věrný vůči své smlouvě, a tak žalmista vznáší naléhavou prosbu o Boží akci.
Jedna poměrně dlouhá část biblického textu se nehodí do těchto dvou „úhledných škatulek“ – tj. do škatulky chvály nebo žádosti – je to oddíl žalm 10:2-11. Tato část biblického textu se zabývá introspekcí v uvažování hříšníka a analyzuje, jak si takový hříšník ospravedlní své vlastní hříšné činy. Tato část žalmu (10:2-11) byla zamýšlená tak, aby vyvolala Boží pozornost „směrem“ k hříšníkově osobě, kvůli podnícení Božího milosrdenství nad utiskovanými. Hříšník si myslí, že Pán Bůh nepamatuje na svět – (10:11) V následujícím verši (10:12) volá žalmista po tom, aby Pán Bůh povstal a rozpomenul se na ponižované.
Je skutečně pozoruhodné, že toto dlouhé rozjímání nad „zdeformovanou“ logikou hříšníka (10:2-11) se vyskytuje úplně přesně na místě, kde v tomto žalmu chybí šest za sebou jdoucích písmen hebrejské abecedy! Toto zjištění nás přivádí k závěru, že struktura žalmu odráží, reflektuje své vlastní poselství! Kompletní alfabetický akrostich (od א alef do ת tav) reprezentující správné pořadí – způsob světa, který by měl existovat, když je Pán Bůh přítomen. Zmínka a diskuze o hříšníkovi, který je reprezentantem selhání v božském uspořádání světa, přichází právě v ten okamžik, kdy obdobně „selhalo“ i alfabetické uspořádání správného sledu hebrejských písmen! V těchto deseti verších, kde se pátrá po skrytých myšlenkách hříšníka, se akrostich zcela „zhroutil“ a šest písmen z hebrejské abecedy zcela chybí. Akrostich se vrací zase do svých „vyjetých kolejí“ přesně v okamžiku, kdy žalmista volá po Božím jednání, Boží akci a potrestání hříšníka – „Povstaň, Hospodine“ (10:12)
První dvě písmena akrostichu א ב (9:2-5) jsou kompletní s primárním a následujícím veršem. Tyto čtyři verše jsou chválou Boha a připomínkou Jeho minulých činů. Třetí písmeno ג gimel (v. 6) – v tomto verši se nepřestávají připomínat minulé Boží činy, ale už zde máme také první výskyt hebrejského slova – hříšník. Okamžitě je tady přerušení: není tam žádný připojený verš pro ג gimel, vůbec žádný verš pro ד dálet a už vůbec žádný připojený verš pro ה he! Pouhá zmínka o hříšníkovi ve verši 6, ba dokonce uprostřed popisu jeho zkázy, narušuje akrostichický sled hebrejské abecedy! Správné pořadí není obnovené do té doby, než verš písmene ו vav, kterým začíná hebrejský text provolává, proklamuje – Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu a tam se akrostich opět vrací do svého správného „formátu“. Boží jméno JHVH je klíčovým slovem ve čtyřech verších písmene ו vav. JHVH je prvním, posledním, prostředním slovem veršů 8-11. Nejenom, že nalezneme kompletní primární a připojené verše pro další tři písmena, ו vav má dokonce dva dodatečné připojené verše snad nahrazující chybějící ג gimel a ה he připojené verše. Boží soud obnoví pohromu způsobenou hříšníkem.
Ale chybějící písmenko ד dalet není nahrazené, co teď s tím? Chybějící písmeno ד je rozdílné svou přirozeností, než ostatních šest chybějících písmen. Šest chybějících písmen má přinejmenším deset veršů v jejich umístění i kdyby ty verše nezačínaly se správnými písmeny hebrejské abecedy. ד dalet verš chybí kompletně celý. Verše 6 a 7 nás informují, že jméno hříšníka je zahlazené. První fráze nám popisuje zahlazení hříšníka a následující fráze nám uvádí, že památka na ně zašla. Toto jsou pouze dva verše z našeho žalmu, které uvádí tuto myšlenku do minulého času a ne jako modlitbu žalmisty – aby Bůh vyhladil hříšníka. Přicházím tedy s tím, že fráze – do záhuby svrhl svévolníka a – i památka na ně zašla mohou být vyložené dvojím způsobem. Ten první jsme si už uvedli, ten druhý význam je takový, že to je narážka k nepřítomnosti verše ד dalet. Absence verše ד dalet vyjadřuje symbolické literární vyhlazení hříšníka a jeho památky.
Akrostichické pořadí hebrejské abecedy je znovu obnovené prostřednictvím písmen ח chet, ז zajin a ט tet (v 12-17) – šest veršů, které následují v normální pořadí po dvou verších za sebou v akrostichickém rytmu. Ale potom se v textu vyskytuje znovu přerušení – opomenutí připojeného verše pro písmeno י jod. A přidání druhého připojeného verše pro písmeno כ kaf. Na konci verše č. 17 je opět druhá zmínka o hříšníku, což je okamžitě následováno ještě dalším výskytem slova hříšníci ve verši č. 18. Navrhuji, že zmínka o „hříšníkovi“ opět způsobila přerušení akrostichického vzoru.
Tři výskyty slova hříšník je ve verších 10:2,3 a 4 a slovo zlo ve verši č. 6. Toto rozjímání nad zlem pokračuje dalších deset veršů, ve kterých se „objeví“ jméno JHVH pouze jednou, avšak jako objekt pohrdání hříšníka. (v 3) Jak jsem se zmínil výše, šest písmen hebrejského akrostichu – מ,נ,ס,ע,פ,צ – se stalo zkomolenými tímto přemítáním o myšlenkovém procesu v hlavě hříšníka. Pořádek není obnovený do té doby, než se žalmista dovolává JHVH slovy Povstaň, Hospodine (v 10:12)
ק kof má oba – jak primární, tak i připojený verš, jak se očekává. Avšak slovo hříšník se objevuje v připojeném verši ק kof (v 13) Toto je příčinou, že hebrejské verš ר reš ztrácí svůj připojený verš. Pokračujeme k písmenu šin (v 15), který obsahuje dvakrát slovo hříšník a jednou slovo zlo. Ale tato „změť zlých“ slov je okamžitě zastavená prohlášením v následném verši písmene ש šin (v 16) – Hospodin je králem navěky a navždy. Zmínka o Božím království může „držet na uzdě“ účinky způsobené zlem. Nejsou tam už další následky „zlých“ slov ve verši 15. Toto je ve skutečnosti narážka ve slovech verše 15. – jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne. Pokud si přivlastníme tuto frázi jako vysvětlivku, komentář o struktuře tohoto akrostichu v žalmech 9 a 10, pak to můžeme parafrázovat jako: budeš hledat přerušení akrostichu, způsobenou hříšníkem, ale nenalezneš ho až do konce žalmu. Boží přítomnost je velmi blízko a nedovoluje hříšníkům působit zlo. Od verše 16 až do konce žalmu už není další přerušení v pravidelném rytmu akrostichu.
Samotná forma akrostichu odráží, reflektuje své centrální poselství, poselství o tom, že zlo narušilo přirozené pořadí světa a následky zla jsou katastrofální. Ale zlo může pouze existovat, když Pán Bůh připustí, aby se tak stalo. Toto je v poetické formě reprezentováno ve struktuře akrostichu, kde jakýkoliv výskyt slova hříšník přeruší buď samotný sled hebrejského akrostichu, nebo vzor jednoho primárního a jednoho následného verše ve struktuře žalmu. Ale dovolávání se Božího jednání – povstaň, Hospodine nebo popis Pána Boha v jeho roli jako krále vrací akrostich zase do svých „vyjetých kolejí“.
Závěr: absence verše ד dalet v akrostichu je hrozným varováním. Pán Bůh nás tímto způsobem varuje, že vyhladí hříšníka a i jeho památka zajde a jakoby vymazaný verš ד dalet to dokládá. Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. (Židům 10:23)
Karels
1. V biblické poezii se často setkáváme s akrostichy, které nevytvářejí žádnou větu, ale prostě jen sledují hebrejskou abecedu: každý verš začíná postupným písmenem hebr. abecedy
2. Benun, Ronald. Evil and the Disruption of Order: A Structural Analysis of the Acrostics in the First Book of Psalms. Při psaní mého článku jsem vycházel z této práce, můj článek je vlastně zjednodušením výše zmíněné práce.
