poslal Karels Přerušení akrostichu v žalmu 25, co s tím?
Ronald Benun
Anomálie v žalmu 9 a 10 také souvisí s anomáliemi v dalším akrostichu – v žalmu 25. Ale porozumění této odchylky v tomto žalmu vyžaduje především celkové zhodnocení jeho obsahu. Žalmista je pronásledovaný početnými nepřáteli a ve stejnou dobu se cítí provinile kvůli svým vlastním hříchům. Proto se modlí, aby byl vysvobozen od svých nepřátel (v 2-3, 15 a zvláště 19) a prosí za odpuštění svých hříchů (v 6-8, 11).
Modlitební výrazy, formulace zde vyslovené, čerpají v převážné míře ze slovníku Mojžíšovi modlitby v Ex 33 dej mi poznat svou cestu v žalmu 25:4 nám to připomíná okamžitě Mojžíšovu modlitbu – dej mi poznat svoje cesty, Hospodine v Ex 33:13 Slova jako חטא chet (Ž 25:7, 8, 18), פשע peša (v 7) a עון avon (v 11) se vyskytují společně v Ex 34:7 a חטא chet se opakuje samostatně v Ex 32:21, 30-34. Tyto souvislosti signalizují, že tento žalm je reakce na hřích zlatého telete, nebo podobného hříchu.
Žalm 25 má také přinejmenším úzké vazby s Jeremiáš 14. kapitolou. Kromě slov חטא chet (Jer 14:7, 20) a עון avon (v 7), které se tam normálně vyskytují, je zde ještě mnoho ojedinělých frází v těchto dvou textech. Obraz v Jer 14:3, obraz čeledínů vracejících se bez vody s prázdnými nádobami – nenachází, vrací se s prázdnými nádobami, a stydí se a hanbí a zakrývá si hlavu se opakuje doslova v Ž 25:2-3 v modlitbě, že ti, kteří důvěřují v Boha nemusí být zahanbeni – ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe – ale namísto toho, nevěrný by měl být zahanbený a s prázdnýma rukama – zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou. Pozdvihnutí duše 25:1 – K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši – je přesný opak obrazu zakryté hlavy v Jer 14:3. Jeremiáš se modlil, že Bůh nemůže porušit svoji smlouvu (Jer 14:21), kvůli Božímu jménu (7:21). Podobně, žalmista zdůrazňuje smlouvu (v 10:14) a modlí se, aby Bůh odpustil jeho hříchy kvůli svému jménu (v 11) a kvůli Boží milosti (v 7). Hebrejský slovní kořen קוה se opakuje třikrát za sebou – Jer 14:8, 19,22 a Ž 25:3,5 a 21. Další běžná slova pro oba biblické texty jsou צרה (Jer 14:8 a Ž 25:17, 22) a טוב (Jer 14:19 a Ž 25:8), a זכר (Jer 14:10 a Ž 25:6).
Žalm 25 vlastně sbírá slova a obrazy z těchto dvou kontextů – zlatého telete v Ex 32 a velkého sucha v Jer 14, protože tyto dvě události se zabývají tématem beznaděje. Hrozba Božího zničení Izraele kvůli hříchu vytvoření zlatého telete a sklíčenost, kterou cítil Juda kvůli krutému suchu, zanechává oba prosebníky s pocitem hluboké deprese bez nějakého východiska. Oba prosebnící pociťují vinu za svůj vlastní zločin a modlí se k Bohu, aby se smiloval pro své vlastní jméno. Žalm 25 obsahuje také tyto pocity, opomíjeje zvláštní historické kontexty, ale drží se stejného duševního stavu. Celé pozadí tohoto žalmu nám nyní pomůže porozumět konstrukčním rysům akrostichu v žalmu 25.
V žalmu 25 chybí písmeno ו vav a ק kof v akrostichu. Tato dvě písmena byly také významné ve struktuře žalmů 9 a 10, protože obnovily akrostichickou formu. Jak jsme viděli výše, v žalmu 9 a 10 – písmeno ו vav obnovuje pořádek po chybějícím písmenu ד dalet. Písmeno ו vav má dokonce dva připojené verše, které nahrazují chybějící verše. Potom, po dlouhé části chybějících písmenech 10:2-11, první písmeno, které obnovuje akrostichické pořadí je ק kof ve verši 10:12. Pouhá dvě písmena, která přivedou akrostich do svých zajetých kolejí v žalmu 9 a 10, jsou písmena, která ale naopak chybí v žalmu 25! To nám znovu dokazuje, že chybějící písmena hebrejské abecedy v žalmu 25 jsou opět záměrně vynechané a jsou součástí stejného sofistikovaného systému, na který jsme narazili už v žalmu 9 a 10.
Ale jestli jsou součástí stejné literární struktury, tak proč jsou tato dvě písmena plní funkci v opačném způsobu – v žalmu 9 a 10 označují místa návratu akrostichu do svého správného pořádku, zatímco v žalmu 25 chybějí a reprezentují tak nedostatečný akrostichický pořádek? Můžeme se pokusit vysvětlit tento zvrat porovnáním obsahu každého žalmu 9 a 10 a jeho sdělení, jak Boží přítomnost obnovila řád. Žalm 25 je celý o naději i když už je situace bezútěšná. Jako známé slovo קוה , což znamená naděje, se vyskytuje třikrát v tomto žalmu ve verších 3,5 a 21. Písmena ק kof a ו vav jsou také součástí slova ממצוקותי verše 17. Toto slovo, které znamená úzkost, zármutek obsahuje uvnitř slovo pro naději. ממצוקותי Písmena ו vav a ק kof jsou dvě hlavní písmena ve slově naděje – קוה .
Jak ironické, že v žalmu jehož téma je naděje, písmena, která tuto naději ohlašují – chybí! Mimoto je zajímavé, že קויתי se vyskytuje ve verši 5 právě před chybějícím písmenem ו vav a ממצוקותי se vyskytuje ve verši 17, právě před chybějícím písmenem ק kof. V žalmu 25 chybí tato dvě písmena – ו vav a ק kof, protože se nám tak popisuje beznadějná situace – podobná situaci v době modlářství zlatého telete a velkého sucha. Pořádek v žalmech 9 a 10 byl obnovený těmito písmeny, které chybí v žalmu 25. Avšak v žalmu 25 je základním poselstvím, aby člověk skládal naději v Boha i když to vypadá tak, že je všechno ztraceno. ממצוקותי – slovo, které má vloženou naději uvnitř zármutku, úzkosti – což je stručným vyjádřením tohoto akrostichu.
Kontrastující poselství těchto dvou akrostichů je také patrné, když porovnáme paralelní slova. Druhý verš v první akrostichu (Ž 9:3) ohlašuje – já se budu radovat a jásat nad tebou. (nad Bohem) Druhý verš žalmu 25 užívá stejný kořen, עלצ v modlitbě – ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. Taková ojedinělá slova se vyskytují v úvodu obou dvou akrostichů, a tak ukazují, že tyto dva akrostichy se vysvětlují navzájem. Použití téhož slova vyjadřuje opačné city – za prvé – jásání v Bohu a za druhé modlitba, aby nepřátelé nejásali nade mnou – a přináší nám tak ještě větší kontrast. Rozmanité užití slov v každém z těchto akrostichů jde ruku v ruce se svými základními poselstvími, jak jsem uvedl výše.
Žalmy 9 a 10 nám vypovídají o Božím obnoveném pořádku, užívá těchto slov, aby vyjádřily díky, zatímco žalm 25, je o modlitbě v čase úzkosti, užívá těchto slov jako součást žádosti. I další slova těchto paralel jsou překvapující. Slovo רשת se objevuje dvakrát v prvním akrostichu – poprvé v 9:16, kde národy klesly do pasti, kterou si udělali sami a opět v 10:9, kde svévolník, který číhá v úkrytu na poníženého a chytil ho do sítě. Další výskyt slova רשת v 25:15, kde Bůh zachraňuje žalmistu ze sítě. Tyto dva výskyty jsou těsně spojené navzájem, srovnáme sousední opakovaná slova a jejich umístění v každém akrostichu. Žalm 10:8 nám uvádí, že oči hříšníka se pasou po bezbranném. V kontrastu s žalmem 25:15, kde je pro změnu řečeno – stále upírám své oči k Hospodinu. V žalmu 10:9 je oběť nazvána – עני – ponížený. V žalmu 25:16 identifikuje žalmista tuto poníženou osobu jako sebe sama – עני אני . Ve skutečnosti, je v tom aliterace, souzvuk – עני אני paralela עני se opakuje v žalmu 10:9 – לחטוף עני יחטף עני.
Tato koncentrace podobných jazykových termínů vede čtenáře k tomu, aby je porovnal. Žalm 10, jako část z dlouhé „exkurse“ myšlení hříšníka, popisuje svévolníka sledujícího svýma očima poníženého člověka, za jediným účelem – chytit jej do své sítě. V kontrastu s tím, žalm 25 obsahuje modlitbu samotného žalmisty – poníženého člověka, jehož oči se upírají k Bohu, aby jej Bůh pomohl zachránit se sítě! Ústřední téma žalmu 25 je modlitba z hlubin zoufalství. V žalmu 25:15-16 pokračuje akrostich s písmeny ע ajin a פ pe. V žalmu 10:8-9 jsou ke konci této části chybějící písmena. Pokud bychom přiřadili přibližně jeden a půl verše pro každé chybějící písmeno z מ mem do צ cade (10 veršů pro šest písmen), potom ע ajin a פ pe by připadly mezi verše 7-10 žalmu 10. Jinými slovy, tyty paralelní sekce jsou umístěné ve stejné oblasti akrostichu v obou žalmech – ע ajin a פ pe v žalmu 25 a v místě, kde bychom je očekávaly nacházíme ע ajin a פ pe, pokud by existovaly v žalmu 10.
Tyto paralely ukazují, jaký je obsah z těchto dvou akrostichů a že se mají oba akrostichy vykládat společně. Toto jenom potvrzuje, že chybějící písmena v těchto akrostichických žalmech jsou součástí stejného sofistikovaného systému, jehož účelem je znázornit kontrasty významu uvnitř struktury každého akrostichu.
