Grano Salis - Citlivé doprovázení v sexuální výchově

Citlivé doprovázení v sexuální výchově
- co nejcitlivěji a tak brzy, jak je třeba.

Téma číslo jedna
V době, kdy se na mnoha úrovních naší společnosti sexualita stala tématem číslo jedna, si při výchově dětí už nemůžeme počínat tak, jako by toto téma neexistovalo, prostě je vynechat v naději, že se problémy vyřeší samy od sebe. Předčasné sexuální dospívání dětí a sexualizace veřejnosti volají po zodpovědné sexuální výchově. Pro rodiče je to drastická situace, protože škola, televize, časopisy a internet nabízejí možnost se tímto tématem neúnosně široce zabývat a mnohdy dokonce násilným způsobem - a to vše nezávisle na rodičích. Otec a matka jsou však dítěti nejblíž a především oni by měli mít v rukou, jaké představy si děti utvářejí, oni by měli je připravovat na tělesné změny a na pozdější lásku. Avšak mnozí rodiče si počínají, jako by to nebylo vůbec předmětem výchovy. Síly a vlivy zvenčí často bezmyšlenkovitě a chladnokrevně zneužívají této mezery, aby dětem předaly nepověřený a pochybný obsah.

Sprosté a oplzlé
Barborka byla na základní škole čilé veselé děvče. Snadno a ráda se učila. V tomto věku má dítě ještě svou čistotu a originalitu. byla pro rodiče velkou radostí. Až jednou přišla Barborka pro rodiče ze školy a s pláčem se mamince vrhla do náruč. Dlouho vzlykala a nebyla schopna ze sebe dostat slova. Několikrát začala mluvit, ale vždy se znovu rozplakala. Nakonec vyšlo najevo, že je měla jiná učitelka na biologii a přitom vykládala o "muži a ženě", že spolu doma nebo také v autě "cvičí" a že to je příjemné. Ale hlavně, aby z toho nebylo miminko. Učitelka potom otevřela kufřík, vytáhla velký model mužského údu, nechala ho kolovat, aby si ho všichni prohlédli a mohli si na něj sáhnout. "Tvůj tatínek má také něco takového a mamince se to líbí," říká a dodává: "Na to se musí ještě nasadit guma, aby maminka neměla miminko." A podala Barborce kondom: "No, zaroluj to!" Dívka byla zmatená, rozrušená a gumička jí spadla. Druzí se na to zmateně podívali, dva spolužáci utíkali do lavice a zakryli si tvář rukama. Barborka to nevydržela, všeho nechala a utekla ze školy domů.

Citlivá sexuální výchova? Další ještě drsnější, ale dnes už běžné pokusy tohoto druhu zde z důvodu slušnosti nebudu zmiňovat, ani slovník ulice, který se dnes zabydluje nejen na školách ale dokonce i na kurzech a seminářích pro mladistvé a dospělé. Takzvaný jazyk spodiny existoval vždy, ale právem se mu nevěnovala pozornost. Lidé si ho nevšímali a vymezovali ho do určitého prostředí. Ani z pedagogického hlediska nebyl zajímavý, a tak to bylo správné. Úroveň domova, školy a příslušných institucí byla vyšší a tato prostředí se vědomě vyhýbala nízkým výrazům. Zdá se, že dnes je všechno jinak. "Osvěta" se dnes dělá se zvrhlou oplzlostí a brutální přímostí. Existují osvětové brožury psané stylem, který je pro každého normálně vnímajícího a rozumově uvažujícího člověka příliš nestoudný. A tento trend začínají nabírat i seriózní instituce.

Špinavé, urážlivé, ponižující
Řada dnešních učebnic používá velmi vulgárního jazyka i obrazových ilustrací. Tento jazyk nízké úrovně podporuje také pornografie. Učitelé by se neslušným výrazům měli důsledně vyhýbat. Naše malé děti tomu nerozumí a těmito nezdravými způsoby tvrdne jejich jemná dětská duše. Proč děsit děti hrubými pojmy!? Pedagogové, psychologové a vychovatelé by jich nejen neměli užívat, ale měli by se proti nim rázně postavit.

"Čeho chceme sexuální výchovou dosáhnout? Vedle věcných znalostí také úcty k druhému pohlaví."

Cíl sexuální výchovy
Vyslovené a napsané slovo není bez účinku vůči pocitům, které s ním souvisejí. Čeho chceme sexuální výchovou dosáhnout? Vedle věcných znalostí také úcty k druhému pohlaví, ke skutečnosti, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, kteří jsou k sobě navzájem přitahováni, kteří se mohou milovat a být jedno a kteří se k sobě navzájem chovají s úctou a uznáním. Je to široká oblast jednotlivých pochodů, pro duši cenných vjemů, ale také velmi zranitelných citových stavů. Těmto věcem patří úcta, která se musí projevovat také v našich slovech i uvážených snahách. Příslovečný "slon v porcelánu" opravdu nemá při sexuální výchově místo. Hanlivé a ponižující obraty a ukázky urážejí úctu k sexualitě a partnerským vztahům, které jsou potřebné, ale musí to mít příslušnou úroveň. Nevhodná osvěta může sexuální pocity a citlivé emoce rozbít a omezit či ohrozit schopnost vytvářet zdravé partnerské vztahy včetně manželství. Proto nesmíme dopustit, aby naše výrazy a způsob (nejen školní) výuky byly hrubé.

"Narození, smrt ani manželství si člověk nemůže vyzkoušet předem."

Co je to láska
V současné době je patrná naléhavá potřeba znázornit našim dětem a mladým lidem pojmy jako je láska, slušnost, půvab nebo něžnost, a to právě prostřednictvím zodpovědně chápané sexuální výchovy (nejen "osvěty"). Je dobré, když rodiče proti krátkozrakým a horkou jehlou šitým informacím, které se dětem dostávají, postaví vlastní solidní a trvalé úsilí, které mladému člověku opravdu pomůže. Těm, kdo chtějí mladým lidem říct všechno potřebné a přitom je chránit, by mělo jít o zdravou lidskou sexualitu a naplněný vztah lásky. Když mluvíme o lásce, můžeme klidně zdůraznit, že k ní patří také zdrženlivost, věrnost, odříkání a opatrnost. Zdrženlivost není zastaralý způsob projevu, ale přiměřený a obohacující postoj. Je třeba více zaměřit pozornost i na to, že manželství poskytuje ochranu. Sex není třeba zkoušet ještě před manželstvím, není třeba experimentovat. "Čekání" se vyplatí! I to je třeba říci při sexuální výchově. Mladým lidem to dává jistotu a stabilizuje radost v pozdějším vztahu. Láska neznamená ukájet před manželstvím svou vášeň a chtít se naučit něco, co zatím není určeno ani ke zkoušení. Narození, smrt ani manželství si člověk nemůže vyzkoušet předem. Smyslem tohoto období plného napětí je využít doby zrání k prohloubení citového vnímání, rozvinout osobnost, aby byla schopna plně vnímat prožitky. Tento proces zrání se nedá ani urychlit ani obelhat. Tak jsme stvořeni. Intimní vztahy nedokazují, že ti dva jsou schopni manželství, ani to, že se k sobě hodí. Není možné srovnávat partnerství s manželstvím, protože situace před manželstvím se vyznačuje úplně jinými předpoklady než v manželství. Zdrženlivost před manželstvím však ještě nezaručuje manželství šťastné po všech stránkách. Ukázněnost před manželstvím není zárukou věrnosti v manželství, ale v každém případě je to ulehčení, pokud ne dokonce první podmínka. Kdo měl před manželství několik partnerů, ten bude i v manželství pociťovat podobnou duševní potřebu. Proto je věrnost už před manželstvím páteří vzájemného vztahu. "Štěstí z opravdové lásky" prožívají většinou manželé po doporučovaném čekání a určitém vyzrání. To vše pro rodiče dětí a mladých lidí znamená, že mají využít každé příležitosti k doprovázení při sexuálním zrání a nevynechat žádnou možnost, aby se vyjadřovali přiměřeně věku, citlivě a také srozumitelně, jak jen to je možné. Začíná to otázkami tříletého nebo čtyřletého dítěte a končí podporou mladého manželství.

KONKRÉTNĚ:

Mnoho rodičů se stále ptá na věk, kdy o sexu mají se svými dětmi mluvit. Nějaký přesný nebo závazný věk bych nechtěl udávat, protože každé dítě se vyvíjí jinak. S některými je o tom možno mluvit už ve věku sedmi, osmi let nebo ještě dříve, pro jiné je vhodné začít až s nástupem puberty ve dvanácti, třinácti letech.
Základní skutečnosti původu lidského života - z lásky rodičů - by se dítě mělo dozvědět od vlastních rodičů. Ti by se měli napřed sami informovat, jak to říct přiměřeně jeho věku.
Brzy budou následovat otázky o anatomii matky a o roli otce. I zde je třeba odpovídat otevřeně a bez vytáček, jinak se upevňují dobrodružné a zavádějící představy.
Myslím, že není cílem mluvit o slasti a tělesných pocitech. Obezřetně je možné dítěti během vysvětlování poznamenat, že tělo i duše pociťují radost, když se dva lidé opravdu milují.
Dítě před pubertou zpravidla z přirozeného pocitu studu odmítá příliš názorné sexuální nebo erotické představy či dokonce odhalování. O vlastních pocitech se vyjadřuje spíše ostýchavě a zdrženlivě.
Pocit studu se u mladých lidí vytváří sám od sebe. Tato přirozená sebeobrana dospívajících má bezpochyby za cíl chránit vlastní intimní sféru a pohlavní vyspívání bez zásahu nebo sledování zvenčí.
Jednou z důležitých fází pohlavního vývoje je určitá zdrženlivost - pokud nepředstavuje izolaci nebo neurózu související se strachem. Vyvíjí se a dozrává také fantazie a charakter. To vytváří předstupeň skutečného realistického života - až do doby, kdy mladý člověk najde partnera.
Je důležité najít vhodná slova a vyvarovat se žargonu, který se těmto věcem vlastně vysmívá, ale také nesrozumitelným odborným (většinou latinským) výrazům. V případě nejasností je možné použít hovorového jazyka, ale nikdy sprostých slov.
Při sexuální výchově je třeba také upozornit na nebezpečí svádění a zneužívání. Pornografie a prostituce, sexuální násilí a různé jiné zvrhlosti jsou nebezpečí, se kterými se dnes může setkat každý dospívající člověk. Proto je třeba o nich mluvit. Rodiče a vychovatelé by měli mít sami věcné informace.
Dalším důležitým krokem je citová výchova. Chlapci i děvčata jsou v tomto věku citliví na svou čest, zároveň nechtějí ve svém prostředí vyčnívat a hájí svou svobodu více než kdykoliv dřív. I to je třeba respektovat a chránit.
Způsob, jak s mladými lidmi zacházíme a jak s nimi mluvíme, může poznamenat jejich budoucí roli muže či ženy. Silnou stopu zanechává atmosféra setkání v tomto věku a určuje styl jejich chování k sobě navzájem. Je třeba sledovat to tajemné fluidum - jiskřící napětí mezi pohlavími - nepotlačovat ho ani ho neomaleně vybíjet.
Sexuální výchova musí v sobě zahrnovat všechny prvky, které napomáhají duševnímu, tělesnému i sociálnímu zrání, laskavému zacházení s partnerem, sebeovládání, ohleduplnost, péči, zodpovědnost i odříkání si.
Nejdůležitější škola partnerství je příklad dospělých. Mladí napodobují jejich vzory nevědomky. I když své rodiče a vychovatele kritizují, vracejí se k vzorům chování, které už viděli a zažili. Proto je náš osobní příklad základním předpokladem pro zdařilou sexuální výchovu.
Bůh stvořil jednotlivce a je také autorem instituce manželství. Je důležité, aby se stal pánem našich životů i rodin. On má být tím třetím, On je nositelem požehnání.

Gerhard Naujokat
zdroj: Ethos

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace