Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Darina.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 15037, komentáře < 7 dní: 460, komentářů celkem: 311032, adminů: 60, uživatelů: 4798  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 120 návštěvník(ů)
a 7 uživatel(ů) online:

Noname
Willy
Melissokomos
rosmano
gregorios777
tele
wollek

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·V čele Evropské baptistické federace kazatelka z Velké Británie
·V USA se mění struktura náboženské příslušnosti
·Znamení na nebi 23. září 2017
·Nedokončená reformace
·Vytržení. Vytržení? Vytržení!
·Letniční odpověď reformované teologii
·Omluva a dodatek k recenzi knihy Vytržení
·Pražské zastupitelstvo zamítlo obnovu Mariánského sloupu
·Rozhovor s novým předsedou Výkonného výboru BJB Pavlem Coufalem
·Zpravodaj baptistických sborů na Facebooku

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
89 625 939
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Nebezpečná učení: Shnilé ovoce falešného učení
Vloženo Sobota, 12. srpen 2006 @ 16:44:00 CEST Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal Boris

 

Shnilé ovoce falešného učení

krzyż, granat, pistolet, nóż

Symbol chorvatských ustašovců

Tato krátká dokumentace se omezuje na zmapování pouze jednoho z mnoha jiných zločinů katolické církve -  na vlnu nacismu ve XX. století v Evropě. Tato její nejnovější historie ukazuje, jaká je a komu slouží. Článek je rozdělen na tyto části:



• Pius XII — německý papež

Papež Pius XII se vždy obklopoval Němci, kteří byli jeho nejbližšími poradci. Němci byli také jeho osobní řeholní sestra a zpovědník.

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów


Na snímku je vidět, jak chorvatští fašisti Ante Paveliće na kolenou líbají papežský prsten (Vatikán 11. června 1939)

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów

Pius XII przyjmuje hiszpańskich faszystów


Papež Pius XII si nechal políbit prsten generály v průběh audience se španělskými vojenskými veliteli ve Vatikánu 11. června, 1939. Papež Pius, který byl zvolen papežem když 2. světová válka počínala, se pokoušel být víc diplomatický při jednáních s rostoucími válečnými hrůzami, byl to postoj, který vrhl stín na jeho papežství.

 

Pius XII z faszystami niemieckimi
Rok 1941. Papež Pius XII předává vroucné blahopřání nacistům v den jmenin führera.

Paccelli w Berlinie

Eugenio Pacelli, velký přítel nacionálních němců a pozdější papež Pius XII v Berlíně

 

• Hitler — dobrý katolík

Adolf Hitler, vychovaný jako katolík, nikdy nebyl exkomunikovaný, a jeho dílo „Mein Kampf”  nebylo zařazeno do stále existujícího Indexu Zakázaných Knih....

Hitler wychodzący z kościoła

 Adolf Hitler vychází z kostela ve Wilhelmshavenu
 

Gott mit uns

„GOTT MIT UNS” (Bůh s námi) — takové přezky nosily führerovi vojáci. Opravdu aby byl s nimi?
 

Modlący się Hitler

Hitler se modlí

The caption reads: „Der ergreifende Abschlub der Kundgebung in Wien: Wir treten zum Beten…”

[The touching and emotional end of the rally in Vienna: Let us pray…]

Source: Hitler: The Hoffmann Photographs, Vol. 1, Ray R. Cowdery, Ed., 1990

Hitler wśród katolików rodzinnego miasta

Hitler dává autogram křesťance.
(Foto: Hitler v rodném městě, 24.09.1935)

 

• Církev — Boží nebo satanská?

Všude tam, kde hrál roli militantní nacionalismus, vystupovali katoličtí biskupové v rolích řečníků...

Nazistowskie sztandary przy kościelnym ołtarzu

Nacistické standarty v katolických kostelech byl všeobecný zjev. Kříž a svastika mluvily vždy stejným hlasem.


katolickie 'Heil Hitler'

Německý katolík, očekávající od katolických vůdců duchovní vedení a směrnice, zda se zúčastnit hitlerovské války, dostával odpovědi, které by mohly zrovna tak pocházet přímo od samotného nacistického vůdce.

procesja kościelna

Rechberghäuserská Hitlerjugend 1. května 1939 před hostincem U jehněte. Zpočátku věřil farář Ziesel ještě ve spolupráci katolické mládeže a Hitlerjugend „pro zdraví Německa".
Foto: Gemeindearchiv Rechberghausen


V letech 1933-1945 se nad Církví rozjasnilo slunce: [propagandistický plakát ] ;-)

Boże zachowaj Hitlera

 Bylydobré důvody pro tento druh nápisů na německých kostelech, dokonce i mimo Říši. Banner na kostele v Sudetech, 1938:
„Gott schütze Adolf Hitler”!
(„Bůh ochraňuj Adolfa Hitlera”!)
Foto: Federal Archives, Koblenz


POWIĘKSZENIE / ZOOM + / 30,7kB

Německý Diakonenn-Blatt, časopis pro mužskou diakonii, orgán Německé diakonie:

Einer ist … Meister, Christus, ist aber selb alle Bruder
25 ročník - duben1939 - č. .4
 


Heil dem Führer aller Deutschen!
(Heil Führerovi všech Němců!)

chrześcijanie i swastyka

13 listopadu 1933; sjezd německých protestantů, pod antisemitskými a nacistickými hesly.
Transparent na snímku zníi: … Christ … das Evangelium im Dritten Reich (… Kristus … ewangelium v III Říši)

 

• Katolický nacismus v Německu

Faktem je, že se  Hitler ujal vlády s podporou a zásahem Vatikánu…

Hitler pod krzyżem


Adolf Hitler (uprostřed),
jako pokřtěný katolík,
nebyl nikdy exkomunikován

POWIĘKSZENIE / ZOOM + / 34,3kB
Kostely naplněné mladými nacisty (foto z 1942 roku).
Links: Die Jugend Des Fuhrers Adolf Hitler: Bildbuch uber die grossdeutsche Jugend, 1942.
Rechts: Das Braune Heer: mit einem geleitwort von Adolf Hitler.

They photos were published by Nazis during Hitler's reign


Orsenigo

Note the filthy statue. No doubt Nuncio Orsenigo was right at home in this Fascist setting. Note the shifty eyes of the flunky priest tagging along behind. Hitler looks very proud of himself here. No doubt, he was comforted in some way by this traitor to Christ.

katolickie 'Heil Hitler'

Berlin-Neukolln (srpen 1933)

faszystowski kardynał

Katolický kardinál uprostřed nacistů

faszystowski ksiądz

Hajlující katolický kněz mezi nacisty

katolicko-faszystowskie pozdrowienie
Hitler a papežský nuncius, Bassal di Torregrossa při srdečném stisku ruky.

Hitler, biskup i przeor

6 srpna 1934, Norimberg, VI Parteitag NSDAP. Hitler
tiskne ruku biskupa německé Říše. Uprostřed převor
německých benediktýnů o.Schachleiter


• Katolický nacismus na Slovensku

Na Slovensku v letech 1939-1945 stál v čele loutkové prohitlerovské vlády Vatikánem protěžovaný — zločinec kněz Josef Tiso…

ksiądz Tiso wśród faszystów

Kněz Tiso uprostřed německých fašistů

Tiso, Ribbentrop, Hitler

Dr.Tiso s Ribbentropem a Hitlerem, Salzburg

Tiso i jego banda

Tiso vyznamenává nacistické vojáky

Tiso i Hitler

Kněz Tiso s Hitlerem

Tiso z HitleremKeitel, Tiso i Tuka

Tiso s Hitlerem (vlevo). Polní maršál Keitel, Tiso a Tuka (vpravo)

Tiso jako 'sługa Boży'

Tiso v roli „následovníka Krista”

 

 

• Katolický nacismus v Chorvatsku

V Chorvatsku, za Vatikánem protěžovaného Ante Paveliće, vedl prim arcibiskup Stepinac…

Katolickie 'Heil Hitler'

Chorvatští duchovní hajlují (duben 1942)
Charakteristické je, že voják nehajluje, svého boha Hitlera zdraví jen duchovní.

Nazistowska msza święta

Provedení mše s nacicstickým požehnáním přineslo mnoho Boží lásky chorvatskému národu

Pavelic w otoczeniu kleru

Pavelić, jako dobrý katolík, ochotně pobýval ve společnosti duchovenstva

Katolický nacismus ve Španělsku

V letech občanské války ve Španělsku šel klérus ruku v ruce s ozbrojenými oddíly gen.Franca…

POWIĘKSZENIE / ZOOM+

POWIĘKSZENIE / ZOOM+


 

walczący zakonnicy hiszpańscy

Pobožní mniši, čli katolická evangelizace Španělska (1938)

Uzbrojone zakonnice hiszpańskie

Španělské jeptišky připraveny bránit svoji víru

 

• Katolický nacismus v Rakousku

Kardinál Theodor Innitzer přikázal zavést do všech kostelů rakouské vlajky se svastikou, vyzvánět zvony a modlit se za nacistického diktátora…

POWIĘKSZENIE / ZOOM+
Kardinál Innitzer, který přikázal uctít vkročení Wermachtu do rakouska vyzváněním zvonů a vyvěšením vlajek se svastikou v kostelech -vchází do volební místnosti s pozdravem 'Heil Hitler' a dávám hlas Německé Říši. (10 června 1938)

Innitzer wsród faszystów

Little Dollfuss (Dictator of Austria) with Cardinal
Innitzer on the right, witnessing the proclamation of the
new Clerical-Fascist Constitution in 1934.

Małý Dollfuss (diktáator Rakouska) s kardinálem
Innitzerem (vpravo), u příležitosti
podepsání nové klerikálně-fašistické ústavy v roce 1934.

Austriaccy faszyści i kler

Dr. Schuschnigg, Price Staremberg and Cardinal Innitzer with Dollfuss.

Zleva sedí: Dr Schuschnigg, kníže Staremberg a kardinál Innitzer s Dollfussem

 

• Katolický nacismus v itálii

Papežz Pius XII se stale obklopoval němci, byli jeho nejbližšími poradci, Němec byl zpovědník i jeho osobní jeptiška…

Pisu z włoskimi faszystami

 

Kościół i polityka

A proud Mussolini poses with Vatican prelates after concluding the 1929 concordat giving the popes a bundle of money and the Vatican State, while giving him a license to kill — or butcher as was often the case.

 

• Ozvěny současnosti

I dnesj církevní hodnostáři mají nacionalistické sklony nebo se zajímají o nástroje na zabíjení…

'Uzbrojony' kleryk

Polský klerik se živě zajímá o zbraně

Jan Paweł II całuje Koran

Papež s vůdcem islámských teroristů, odpovědný za smrt mnoha set lidí
Papež líbá Korán — kniu, která je oporou pro militantní muslimy.
Pope kisses the holy book of Islam, the Koran, also being held by follower of Mohammed, a Muslim militant


Militarny Koran

Papież i ludobójca Pinochet

Radostné setkání s Pinochetem — člověkem, který je odsouzeným zločincem

Jan Paweł II z faszystą Le Penem

Vydávajíc se za apoštola světa, rozmlouvá s francouzským fašistou Le Penem


Zdroj: http://www.rumburak.friko.pl


 
Příbuzné odkazy
· Více Kritika bludů
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Kritika bludů:
Shnilé ovoce falešného učení


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.38
Hlasů: 13


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Shnilé ovoce falešného učení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 73 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Standa v Sobota, 12. srpen 2006 @ 17:11:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tento článek je dalším z řady svědectví o hříších, diskreditaci a těžkých zločinech církve, která se stala obrazem ženy jedoucí na šelmě.



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Standa v Sobota, 12. srpen 2006 @ 17:31:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žena jedoucí na šelmě? - 21. Vatikánské krysí stezky

"Je zřejmé, že nějaké dohody mezi Argentinou a Vatikánem vypracovány byly ....a tím se dostalo ochrany nejenom zrádcům, ale také těm, kteří byli vinní hrozných zvěrstev v Jugoslávii. Předpokládám, že je nutné chránit naše agenty - i když se mi z toho dělá špatně... Paktujeme se s Argentinou a Vatikánem, abychom viníky zločinů, dostali do Argentiny."

John Moors Cabot, US vyslanec v Bělehradu 19471

Vatikánské "krysí stezky" měly zůstat utajené provždy. Ale pod ospalým městem Suitlandu v Marylandu, existuje dvacet podzemních místností, každá o velikosti jednoho akru, doslova napěchovaná tajnými dokumenty - skryté před zraky společnosti. Jak tam míjela desetiletí, nástupci po původních správcích, neměli ani potuchy o tom, co vlastně spravují až pomalu, kus po kuse, počal odhalovat hrozná tajemství vatikánského soukromí.... Než vedoucí rozvědek přečtou tuto knihu - už bude pozdě. Vatikánské "krysí stezky" přešly z tajemství do historie. Je to odporné dědictví špionů, skandálů a pašování Nacistů..

Z předmluvy k "Nesvatá Trojice: Vatikán Nacisté a sovětská rozvědka"2

S pádem německého odporu na konci války, se zrodil veliký strach lidí žijících ve Východní Evropě, že sovětská vojska je neosvobodí, ale zotročí. Celé národy se stanou částí válečné kořisti, kterou Roosevelt odmění Stalina. Svoboda se ztratí a občané, kteří byli kdysi zvyklí cestovat ze země do země, se stanou skutečnými vězni komunistických režimů za uzavřenou hranicí.

Útěk od komunistické vlády - měl-li mít úspěch, musel se vykonat okamžitě. S tímto odhodláním na mysli, veliké množství uprchlíků počalo s pohybem na Západ, těsně před postupující Rudou armádou. Skryti mezi uprchlíky, s nadějí, že se jim v tom zmatku podaří utajit svou totožnost, byly tisíce a tisíce válečných zločinců z Ukrajiny, Maďarska, Rumunska, Československa a Německa. Ironií osudu, mnozí z nich obdrží rychlejší a lepší pomoc než skuteční uprchlíci, které oni věznili a mučili.

Obhájci Pia XII. trvají na tom, že jeho válečné mlčení s pohledem na Holocaust bylo diktováno nutností církve zůstat neutrální. Ale jak přicházel konec války, papež byl daleko od neutrality! Žádal spojence, aby byli mírní na Musoliniho a Hitlera! Jejich země měly zůstat silné jako hráz proti světskému komunismu. Spojenci pochopitelně odmítli překvapující papežovo volání po záchraně masových vrahů.

Když už neudělal téměř nic pro záchranu Židů, tak alespoň vyvinul snahu zachránit jejich vrahy. Papežská logika tohoto počínání byla: Fašisté, kteří bojovali proti Komunismu musí být zachráněni před odsouzením, aby mohli pokračovat v boji z jiných katolických zemí. I když se mu nepodařilo zachránit Hitlera a Musoliniho, papež se nechal slyšet po uprchlických táborech, že "Vatikán se postará o fašistické uprchlíky." (Mark Aarons & John Loftus, "Unholy Trinity: How the Vatican´s Nazi Networks Betrayed Western Inteligence to the Soviets," 1991).3

VELKÝ ÚTĚK SMĚR ZÁPAD.

Je velmi kuriózní, jak rychle tato výzva dosáhla uší "správných lidí," zatím co zůstala utajena zbytku uprchlíků. Stálý proud nacistických válečných zločinců počal plynout skrze podzemní útěkové cesty, které byly rychle zřízené Vatikánem. Tato síť se jmenovala "krysí stezky." (Ratlines) Vyšetřující reportéři Mark Aarons a John Loftus prošli tisíce - do té doby neznámých dokumentů a posléze napsali do své pozoruhodné knihy "Unholy Trinity" (Nesvatá Trojice) toto:

Pod řízením papeže Pia XII, vatikánské autority, jako na příklad Monsignor Giovanni Montini (později papež Pavel IV), dohlíželi nad největším zmařením spravedlnosti v moderní historii tím, že pomohli deseti tisícům nacistických válečných zločinců uprchnout na Západ, kde měli být cvičeni jako "bojovníci za svobodu" právě tak, jako středoevropským fašistům - opět válečným zločincům, z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.4

Většina Katolíků by byla šokována kdyby věděla, co Vatikán tajně prováděl - a ještě více, že to zahrnovalo veliký počet duchovenstva - od kněží až po arcibiskupy. Nejenom Vatikán o tom věděl - ale ve skutečnosti jim dal své požehnání - navzdory plné znalostí zločinů, které spáchali. Jak tragické, že tuto snahu pomoci, neměli v případě záchrany milionů Židů v Holocaustu!

Tisíce Ustašovců ustupovali společně s nacistickou armádou před ruským postupem a pokusili se vzdát britským silám u rakouské hranice, ale byli odmítnuti. Proto bylo nutné dostat se za britskou linii tajně. V tom jim pomohl jejich přítel Ustašovec Otec Vilim Cecelja. Plukovník v ustašovské milici, vždy mluvil s hrdostí o své vedoucí úloze v organizování 800 sedláků, kteří bojovali po boku Nacistických okupantů v Jugoslávii. Cecelja byl částí Paveličova doprovodu, když 17 května 1941 v Římě požehnal Paveličovi papež Pius XII.

V očekávání jasné porážky Nacistů, Cecelja odjel v květnu 1944 do Vídně, aby "připravil rakouskou koncovku únikové cesty," a založil „rakouskou větev chorvatského Červeného Kříže, který byl dokonalým krytem pro jeho ilegální činnost.“5 Pokud jde o Paveliče, ¨západní rozvědka zaznamenala:

Ante Pavelič si ostříhal své snadno rozeznatelné huňaté obočí, nechal si narůst bradku a s argentinským pasem pod jménem Ramirez projel do Rakouska. Ukryl se v klášteře sv. Gilgina. Potom byl zadržen britskou okupační policií, ale na zásah Vatikánu propuštěn. Vynořil se o dva roky později v Itálii převlečený za kněze. Skrýval se v jednom z klášterů, než v roce 1948 odplul na lodi do Buenos Aires. (Avro Manhattan, "The Vatikan’s Holocaust," 1986)6

RANNÉ OPERACE "KRYSÍ STEZKY."

Jedna z těch prvních klíčových "osobností," která řídila útěky nacistických válečných zločinců - zejména katolického duchovenstva - byl biskup Alois Hudal, rektor semináře pro německé kněze v Římě, a blízký spolupracovník jak Monsignora Giovanni Montini (pozdější papež Pavel VI, a Alcide de Gasperi - později italský ministerský předseda. Hudal byl také důvěrníkem Eugenia Pacelli před i potom, co se ten stal Piem XII. Hudal byl tak vášnivým fanatikem pro Hitlera, jako nenáviděl vše komunistické. Anti-Semita bez lítosti až do smrti, Hudal pracoval těsně se Svatým Úřadem, (nástupce Inkvizice) jako hlídací pes církve.

Hudal neshledal žádný konflikt mezi jeho milovaným římským Katolicismem a právě tak milovaným Nacismem. Během války hrdě vystavoval vlajku "Velkého Německa" na svém autě až do doby, kdy už porážka Nacismu byla nad slunce jasná. Potom ji kvapně odstranil.

Hudalovy pro-nacistické projevy v Římě, ani jeho pro-nacistická kniha "Základy Nacionálního Socialismu" (dostala církevní schválení od kardinála Theodora Innitzera, hlavy rakouské katolické církve, který nadšeně přivítal Hitlera, když zabral Rakousko) nevyvolaly nijakou zápornou reakci či pokárání od Vatikánu - spíše naopak. Blízký spolupracovník vatikánského ministra zahraničí, kardinála Eugenia Maria Pacelli-ho, který se stal později Piem XII. v březnu 1939, Hudal byl povýšen na "Titulárního Biskupa" samotným Pacellim. Hudal, právě tak oblíbený Nacisty, byl také držitelem zlaté členské legitimace NSDAP.

Mezi válečnými zločinci Hudal pomohl takovým, jako byl na příklad nechvalně známý Franz Stamgel, velitel vyhlazovacího tábora Treblinka. Franz Stangel "předsedal" velice výkonné vraždě asi 900 tisíc vězňů, povětšině Židů. Po svém připraveném útěku z vězeňského tábora v Rakousku se Stangel dostal útěkovým "tunelem" do Říma spolu s deseti tisíci dalšími. "Hudal" bylo jméno, které každý šeptal - kouzelné slovo, které otevíralo brány bezpečných úkrytů. Jak to řekl Stangel, krátce po jeho příchodu do domu, který byl vatikánským majetkem, biskup Hudal vešel do místností, napřáhl obě paže se slovy: "Vy musíte být Franz Stangel, očekával jsem vás!" (Gita Sereny, "Into that Darkness.... the Mind of a Mass Murderer," 1977)7

Stangel byl nakonec vypátrán a chycen v Brazílii, v roce 1967, „Lovci“ Nacistů Šimona Wiesenthala, který se dozvěděl o krysích stezkách. Tato podzemní síť katolických úřadů, seminářů, klášterů, konventů a obydlích, zajišťovala nejenom příbytek na útěku, ale také falešné doklady a výjezdy do Jižní Ameriky a jiných bezpečných zemí. Nejnotoričtější ze všech masových vrahů, Adolf Eichman, ateistická hlava "Oddělení SS pro Židovské Záležitosti," a v jeho vedení pod Hitlerem, po celou dobu Holocaustu, byl mezi deseti tisíci, kteří byli pečlivě propašováni katolickými úředníky po krysích stezkách s plným požehnáním Vatikánu.

Israelská výzvědná služba nakonec Eichmana vypátrala v Argentině a unesla ho. Byl souzen v Jerusalémě a popraven v roce 1962. Israelci byli velmi pečliví aby využili tento úspěch - ne jako pomstu - ale jako triumf pravdy a spravedlnosti. Eichman mohl být snadno zabit v Buenos Aires židovskými agenty. Namísto toho s velikým rizikem, byl přiveden s námahou před soud, kde se mu jeho oběti mohli postavit tváří v tvář, a celý svět slyšel evidenci o Holocaustu. Ten "Věčný Žid" bez národního domova, kterého Eichman systematicky nechal vraždit po milionech - nyní ve své zemi - slyšel celé svědectví. Potom co vyslechla porota Eichmanovo vlastní přiznání (i když to ospravedlňoval poslušností k svému "bohu", Hitlerovi), porotci zvážili důkazy, vynesli rozsudek a Eichmana oběsili.

Bohužel, většina nacistických válečných zločinců, byla schopná se asimilovat do německých obcí v Jižní Americe. Unikli sice paži lidské spravedlnosti, ale - nakonec budou čelit Vyššímu Soudu - jako my všichni - jednou. Ta dokonalá spravedlnost je udělována navzdory špatnosti těch, kteří tvrdí, že zastupují Boha na zemi.

NEUVĚŘITELNÁ POSEDLOST.

Krysí stezka začala diplomatickým tlakem, který použil papež Pius XII, aby dostal povolení pro své zástupce k návštěvě táborů pro válečné zajatce, aby mohli "nábožensky posloužit Katolíkům." Pravým účelem bylo identifikovat a propašovat do bezpečí nacistické zločince. Těžko by se dalo nazvat náhodou, že papež vybral do vedení této akce neuvěřitelného bránění spravedlnosti, svého blízkého poradce biskupa Hudala, který, jak celý Řím věděl, byl fanatickým anti-Semitou a obdivovatelem Nacismu. Jak Hudal později otevřeně přiznal:

Děkuji Bohu, že mi dovolil navštívit vězení a sběrné tábory abych pomohl vězňům k útěku falešnými dokumenty... Považoval jsem za svou povinnost, po roce 1945, zasvětit svou dobročinnou činnost pomoci bývalým národním socialistům (Nacistům) a Fašistům, obzvláště tak zvaným válečným zločincům... (Hudal, "Römische Tagebucher", citováno v Aarons & Loftus knize)8

Jaké doznání! Nezapomeňte, že Hudal byl římsko katolickým biskupem, a blízkým spolupracovníkem více než jednoho papeže! Hudal zasvětil svůj život službě svaté matičce církvi v poslušnosti jejímu duchovnímu vůdci, o kterém věřil, že je Kristovým vikářem. V žádném případě by neudělal nic, co by bylo proti přání toho, koho nazýval Svatým Otcem. A on byl odměněn postavením a titulem za svou věrnou službu.

Uvědomte si, válka skončila. Hitlerovské zlo a strašné následky ve zničených městech a v milionech ztracených životů je záležitostí historie. Masakr šesti milionů Židů, je plně dokumentovaný. Kriminalita Hitlerova režimu tak pohoršila lidstvo, že se v Norimberku sešel světový tribunál, aby soudil ty, kteří byli za tyto zločiny odpovědní. A přesto biskup Hudal, i když znal všechna fakta, prohlásil s jistotou člověka, který je přesvědčený že sloužil Bohu dobře ve své "charitativní" práci na záchranu válečných zločinců od spravedlnosti, kterou svět na nich chtěl vykonat!

Jednal Hudal sám? Jistě že ne! Věrně vykonával tajnou misi ve službě papeže a jeho milované církve. Potom co byl vyměněn, tato práce pokračovala pod vatikánskou záštitou. Noví muži na jeho místě byli ještě větším zlem, než sám Hudal. Právě tak jako on, byli to příslušníci katolického duchovenstva, kteří věřili že slouží Bohu, s vědomím papežškého požehnání. A tak Hudalova neuvěřitelná slova o "charitativní práci" v zachraňování "válečných zločinců," jsou ve skutečnosti slova Vatikánu, který byl za celou operací.

TO VŠECHNO PRO BOŽÍ SLÁVU?

Jeden z Hudalových největších pomocníků v sestavení krysí stezky byl jeho starý přítel Walter Rauff, sám nacistický válečný zločinec a masový vrah Židů. Ta složitá pavučina zla implikuje další síly, se kterými Vatikán tajně spolupracoval, včetně Spojených Států. Americké OSS (předchůdce dnešní CIA) si "vypůjčila" Rauffa z Vatikánu na tak dlouhou dobu, aby zcela vyzpovídala tohoto bývalého šéfa SS rozvědky ze všeho, co on věděl o komunistických agentech, kteří operovali na Západě. Potom mu dovolili aby se navrátil do svého apartmentu v Milánu, odkud Rauff řídil severní konec krysí stezky.

Na pomoc k získání finanční podpory pro krysí stezku, Rauff přibral svého bývalého kolegu z SS, Frederico Schwendta, jednoho z nejschopnějších padělatelů všech dob. Jeho "génius" vytvářel doplněk k vatikánské pomoci během prvních dob krysí stezky. Později byly operace financovány ve velké míře z Nacisty nakradených uměleckých pokladů a z množství uloupeného zlata, které katoličtí preláti propašovali na Západ.

Dokonce i Mezinárodní Červený Kříž - zvláště římská pobočka, ale i jiné, byl oklamán a zatažen do pomoci organizacím, které vyráběly falešné doklady, umožňující tisícům válečných zločinců se v Janově nalodit a odplout do Jižní Ameriky. Tímto koncem krysí stezky byl pověřený chorvatský arcibiskup Siri, který skrýval v klášteře takové lidské nestvůry jako byl Eichman, nežli tento odjel do Jižní Ameriky. (Aarons & Loftus)9 Pokud se týká Paveličova starého přítele z dob Intermaria a jednoho z masových vrahů Srbů v Chorvatsku, Štejpana Hefera, záznam informuje:

Štejpan Hefer také uprchnul do Rakouska. Byl tam 19 srpna 1946 když jugoslávská vláda vyplnila dokumenty požadující jeho vydání do Jugoslávie, kde měl být postaven před soud.

Hefer uprchnul z Evropy tou nejdůležitější chorvatskou útěkovou cestou, která operovala z Institutu Sv. Jeronýma na Tomaselli ulici č.132 v Římě. Tato, Vatikánem podporovaná katolická nadace, byla vedena otci Draganovičem a Levasičem, a umožnila útěky pro tisíce Ustašovců do Jižní Ameriky..

V Buenos Aires dostávali uprchlíci pomoc od skupiny chorvatských katolických mnichů-emigrantů. Tímto způsobem více jak pět set Ustašovců za měsíc mohlo uprchnout před spravedlností. (Anderson & Anderson)10

Podle jakého morálního kódu mohou být masoví vrazi a lidé, kteří prováděli zvěrstva šokující celý svět - chráněni před spravedlností? Veškerá získaná evidence poukazuje na fakt, že jediné požadované kvalifikace byly: Pro-Katolicismus a anti-Komunismus. To bylo vše, na čem záleželo. Odpuštění jakýchkoliv zločinů bylo možné. Kromě toho, vraždění Židů a heretiků církví, byla zakořeněná praxe po staletí! Takové konání bylo požehnáno od všech papežů jako čin vykonaný pro Boží slávu. Když se člověk podívá na historii Vatikánu - záchrana nacistických katolických válečných vrahů, kteří pouze následovali příkladu Matičky církve - se zdá být tak hrůzně samozřejmá!

Podpora Římsko-Katolické Církve v boji proti jejím největším nepřátelům - Komunismu a Protestantství, byla viděna jako konání Boží vůle. Z tohoto důvodu byla "správná" a "bohumilá," ať už prováděná jakoukoliv metodou, s jakýmkoliv spojencem. Vatikánský záměr znovu vytvořit Katolickou Federaci Evropských Států v opozici ke stalinskému Komunismu, byl ten jediný faktor, jemuž všechno ostatní muselo uhnout z cesty. Západní Spojenci byli ochotni si hrát na omezené partnery v tomto směru, pokud to sloužilo jejich vlastním sobeckým zájmům. Byla to opět a opět ta stejná nečistá aliance -"smilstvo s králi"- Apokal.17:2) ta žena jedoucí na zvířeti, kterou viděl Jan ve své Apokalypse.

Katolické země měly svatou povinnost vykonat svůj podíl práce v tomto úsilí prosazovat zájmy Vatikánu. Část této povinnosti bylo zaopatřit bezpečné přístavy pro ty syny Matičky Církve, které si ona přála ochránit při sledování jejího konečného cíle: Vytvořit království Boží na této planetě. Ty národy ve vzdálené Jižní Americe byly strategicky vhodné pro vykonání takové služby a také ji věrně prováděly.

NOVÝ DIREKTOR KRYSÍ STEZKY.

Hudalova otevřená sympatie vůči Nacismu, jeho netajený obdiv pro Hitlera a jeho neutuchající anti-Semitismus pokračoval - dokonce i po skončení války a po odhalení zla Holocaustu. Nakonec se Hudal stal zdrojem rozpaků Vatikánu. Přitahoval veřejný zájem, celkem trapný zájem, který hrozil odhalením krysí stezky. Z toho důvodu vatikánské autority vyvinuly na Hudala tlak. Hudal potom, zcela neochotně odešel z popředí, vzdal se svého duchovního postavení a zapadl v zapomnění.

Po Hudalovi se dozor nad krysí stezkou přenesl na ramena vynalézavého chorvatského katolického kněze, otce Krunoslava Draganoviče. V Chorvátsku byl Draganovič blízkým asistentem biskupa Sariče ze Sarajeva, notorického anti-Semitu, známého pod přezdívkou "Kat Srbů." Církevní autority povolaly Draganoviče do Říma v srpnu 1943, kde se stal nejvlivnější spojkou mezi Intermaiumem a Vatikánem. Později se vetřel do Chorvatského Červeného Kříže, jako jeho zástupce v Římě. Stal se tak neocenitelným zdrojem falešných dokumentů pro uprchlíky.

Draganovič byl direktorem "Chorvatského Spolubratrství San Girolamo, žaloženého v Římě papežem Mikulášem V. v roce 1453. Vnitřní klášterní labyrint schovával mnohé uprchlíky před mezinárodní spravedlností. San Girolamo se stalo ve skutečnosti nervovým centrem pro pokračující pašování nacistických zločinců do Jižní Ameriky a i jinam. Mnoho Draganovičových bývalých partnerů v Ustaši včetně i katolických kněží jako byl otec Vilim Cecelja, (číslo 7103 na listině válečných zločinců Titovy vlády) byli klíčové postavy při operaci krysí stezky. Již dříve zmíněný Cecelja který byl odpovědný za rakouskou větev krysí stezky, sloužil jako vojenský kaplan a prováděl rozhřešení pro jednotky Ustašovců, během té nejkrvavější éry masakrů Srbů a Židů. (Anderson & Anderson) 11

Otec Cecelja, ihned po skončení války založil - pochopitelně pro humánní účely - Chorvatský Červený Kříž (bez jakéhokoliv napojení na Mezinárodní Červený Kříž). Tento strategický tah se ukázal být životně důležitý pro krysí stezku.12 Když obdržel dočasné povolení k řízení svého "uprchlického tábora," Cecelja získal přístup k legitimacím Mezinárodního Červeného Kříže.13 Tím mohl obstarat falešné dokumenty potvrzené pravým Červeným Křížem pro své ustašovské přátele, jak tak prchali do Rakouska a potom přes Řím a Janov do Jižní Ameriky. Tento katolický otec se občas vychloubal svým vstupem do Ustaši v tajném rituálu s použitím svíček, kříže, skřížených dýk a revolveru.

NEUVĚŘITELNÉ POHRDÁNÍ PRAVDOU.

Když se objevily zprávy o pašerácké organizaci, jak Vatikán, tak i Draganovič popřeli jakékoliv spojení s krysí stezkou. Taková popírání pokračují až do dnes - většinou počaté ve Vatikánu - a objevují se v hlavním tisku celého světa. Zde je ukázka nedávného protestu "nevinnosti":

V odmítnutí starého obvinění - Vatikán včera popřel obvinění, že pomáhal nacistickým válečným zločincům do Jižní Ameriky po Druhé Světové Válce.

Tato obvinění se opět vynořila na základě zpráv z Argentiny, že nově odtajněné dokumenty dokazují, že nacističtí váleční zločinci přicházeli do Buenos Aires na pasy zaopatřené Vatikánem, Červeným Křížem a Španělskem.

Vatikánské archivy z té doby jsou zapečetěny - navzdory žádostem židovských skupin, které žádají o přístup. Joakim Navarro, mluvčí za papeže Jana Pavla II . řekl "nápad, že by Svatá Stolice pomáhala nacistickým zločincům k útěku, je historicky falešná." (Podívej se na Seattle Times a Tribune Herald 15 únor 1992)14

Pozdější článek prohlašuje: Téměř dva roky po tom, co prezident Carlos Saul Mennen oznámil, že otevře argentinské "Nacistické Spisy," vyšetřovatelé zde hovoří o pravděpodobně nejbohatších záznamech o pohybu Nacistů po válce, jaké existují. Tyto dokumenty na příklad ukazují, že Ante Pavlovič přijel po válce do Argentiny s osmi chorvatskými kolegy, ale nevědělo se dříve, že lidé v jeho jeho doprovodu byli obžalováni z válečných zločinů, včetně ...(následuje seznam). (San Diego Union-Tribune, 14 prosince 1993)15

Takové občasné výbuchy svatouškovství pouze prozrazují vyložené pohrdání pravdou. Fakta, skrytá v trezorech po desítky let, se popřít nedají. Některé ze záznamů, které Aarons a Loftus odhalili, a které prokazují bez jakýchkoliv pochyb zaangažovanost Vatikánu, pochází z „odvážné loupeže Draganovičovy kanceláře, při které byly získány fotografické důkazy mnoha Draganovičových záznamů.“ Tyto podávají nepopíratelný důkaz o tom, že konvent Girolamo byl „centrem vatikánské pašerácké činnosti.“16

Fotokopie dokumentů také dokazují, že sám Ante Pavelič „žil uvnitř Vatikánu, spolu s dalšími válečnými zločinci.“17 Chorvatský "Vůdce" byl převlečený za katolického kněze. Zatím co byl ukryt ve Vatikánu, Pavelič se velmi spřátelil s monsignorem Giovanni Battista Montinim, vatikánským náměstkem ministra zahraničí. Montini se stal Pavlem VI v roce 1963, uprostřed Vatikánského Sněmu II. Jak už bylo řečeno, Pavel VI převezme kontrolu a vnutí svou vůli na Vatikán II. právě tak, jako to udělal Pius IX. s Vatikánem I, v 1870.

Vatikánská podpora krysí stezky byla také jasně prokázaná skrze neustálé sledování spojeneckými rozvědkami. (Linklater)18 Zamyslete se nad krátkou zprávou agenta CIC, Roberta Mudda:

Tito Chorvaté (váleční zločinci), cestují sem a tam několikrát týdně ve voze s šoférem, které má označení "CD." Vyjíždí vždy z Vatikánu a a vyloží své pasažéry uvnitř kláštera San Geronimo. (u San Girolamo) Jelikož vůz má diplomatickou imunitu, je nemožné jej zastavit. ...

Draganovičova pomoc těmto chorvatským zrádcům ho každopádně spojuje s vatikánskými plány ochraňovat tyto ustašovské nacionalisty až do doby kdy tito dostanou dokumenty, aby mohli vycestovat do Jižní Ameriky..." (Aarons & Loftus)19

Západní výzvědná služba byla podivuhodně neschopná ve své opozici vůči "velmi dobře organizované a úspěšné krysí stezce," která byla vedena otcem Krunoslavem Draganovičem a množstvím chorvatských duchovních. Jeden z triumfálních případů bylo, když se „Britům podařil zátah u San Gerolamo, při kterém zatkli asi sto lidí, jak opouštěli schůzku.“20 Jeden z důvodů malých úspěchů byla skutečnost že „Washington a Londýn měli dohodu se Svatou stolicí na pomoc při emigraci mnoha nacistickým spolupracovníkům, aby mohli vycestovat Draganovičovou krysí stezkou.“21

AMERICKÁ A BRITSKÁ ÚČAST.

Znechucení britští a američtí agenti, kteří se poctivě pokoušeli chytit tak těžko polapitelné válečné zločince, neměli ani potuchy, že Draganovič byl upozorňován určitými lidmi z jejich vlastní rozvědky. A tak ten "dobrý Otec" pokračoval v úspěšné snaze "vysvobodit" co nejvíce svých přátel Ustašovců z uprchlických táborů, než mohli být odhaleni a uvěznění. Byl to na příklad, Ljubo Miloš, úředník senior z koncentračního tábora Jasenovič, kde bylo povražděno asi 300 tisíc lidí. Miloš se vyžíval v "rituálním zabíjení Židů." Podřezával hrdla, otevíral břicha speciálním nožem, nechával vězně házet za živa do rozpálených pecí, či "jen" je utloukal k smrti.22 Upozorněn na to že Miloš má být zatčen, Draganovič ho vzal agentům před jejich nosy, a odvezl do bezpečí.

Další katolický kněz, člen Ustaši a válečný zločinec, který pracoval v podzemí krysí stezky, byl otec Draggutin Kamber. Masový vrah Draggutin dokonce založil a vedl koncentrační tábor pro Srby a Židy. Prohlásil je za "škodnou," která musí být vyhubená jako nebezpečná pro stát Ustašovců. Nyní se pilně snažil, aby pomohl svým Ustaši přátelům - také válečným zločincům, aby se vyhnuli sovětské a spojenecké rozvědce a uprchnuli na svobodu tam, kde celé Ustaši hnutí může začít znovu. Dokonce i britská OSS spolupracovala v naději, že tito chorvatští "vlastenci" se stanou hrozbou komunistickému Titovi, který se stal prezidentem Jugoslávie.

CIC vlastně pracovala sama proti sobě. Zatím co jedna sekce, podle rozkazů z Washingtonu se snažila chytit válečné zločince, druhá část měla za úkol válečné zločince zachránit a používat je pro vlastní účely. Vezměte na příklad neblaze známého Klause Barbie, šéfa Gestapa v Lyonu, Francii. Spojené Státy CIC - 66tá ve Stutgartu, ukrývala Barbieho a jeho rodinu po pět let a používala ho jako informátora - potom mu pomohla uprchnout! Zatím co většina záznamů o Barbie-m byla odstraněna z archivů Státního Departmentu, zdá se že úřad Vysokého Pověřence vydal Barbiemu cestovní dokumenty a poslal ho vatikánskou krysí stezkou do bezpečí. Aarons a Loftus pokračují:

Draganovič ho (Barbie-ho) okamžitě posadil na loď do Jižní Ameriky i s rodinou pod jménem Klaus Altman. V Bolívii byl Barbie přijat Draganovičovým místním zástupcem otcem Rocque Romac-em, dalším fašistickým chorvatským knězem a hledaným válečným zločincem, jehož pravé jméno bylo otec Stjepan Osvaldi-toth.

Bližší prozkoumání nedobře kopírovaných dokumentů Barbie-ho odhaluje, že Státní Department zařídil jeho průchod krysí stezkou. Vlastně téměř všichni ranní pasažéři "amerických krysích stezek," byli vyřizováni Státním Departmentem (OPC) a jejich kontakty v Římě.

Ve skutečnosti mnoho Draganovičových falešných výjezdních dokumentů bylo vystaveno skrze Roberta Bishopa, Američana a bývalého agenta OSS, který kdysi vedl International Refugee Organisation (IRO) v Římě, podle záznamů CIC. (Aarons & Loftus).23

A tak ta skandální vatikánská krysí stezka operovala - až po určitou hranici - v nečistém spojení se Západními rozvědkami. Zatím co Spojenecké agentury pomáhaly Draganovičovi propašovat některé válečné zločince, vlastně pomáhaly Draganovičovi aby, za jejich zády, propašoval tisíce dalších. Nedávno otevřené tajné dokumenty odhalují téměř neuvěřitelnou pavučinu intrik a zla - podplácení, zrady a vražd - které nakonec zaplétají do celé té špíny šéfy CIA jako Allen Dullese a Williama Casey-ho právě tak, jako prezidenty Spojených Států, a položily základy pro pozdější skandály jako Watergate a Iran-Contra skandál. Nechvalně známí váleční zločinci, kteří měli stát před soudem v Norimberku, byli dokonce přivezeni do Pentagonu jako poradci v přípravě na to, co se zdálo být nevyhnutelným konfliktem se Sovětským Svazem. Ironií bylo, že tato politika otevřela dveře sovětským agentům, kteří se dostali do celého systému krysí stezky a připojených západních výzvědných agentur - ale to už je jiná historie.

Vatikán nejenom že zachránil deseti tisíce válečných zločinců před spravedlností, ale postavil je zároveň na nohy, aby mohli pokračovat znovu ve svém terorismu po válce. Bylo to opět Intermarium, s cílem vybudovat katolickou Evropu proti Sovětskému Komunismu. Na příklad Draganovič schovával Vilko Pecnikara, organizátora Paveličovu předválečnou teroristickou organizaci. USA i Británie ho chtěly předat Titovi jako zločince, ale Draganovič ho zachránil, aby "reorganizoval hnutí Ustaši ve světě..."24



SMRT ANTE PAVELIČE.

Když už Ante Pavelič vypověděl Vatikánu a Západním rozvědkám všechno co věděl, byl poslán krysí stezkou pod fiktivním jménem Pablo Aranyos. Falešné dokumenty byly zaopatřeny dalším chorvatským katolickým knězem, otcem Jozipem Buzanovičem, také válečným zločincem, který později uprchnul do Austrálie.

Pavelič byl v Argentině přivítán diktátorem Juanem Perónem, nositelem Velkého Kříže „Cti a Věrnosti,“ tajného římsko katolického řádu Maltských Rytířů. Dodnes musí být vládce Argentiny římským Katolíkem. Pavelič dostal slib, že Perón už schválil pokračování hnutí Ustaši z nové argentinské báze. Toto dojednal zástupce Vatikánu, kněz Daniel Crljen, který také hrál podstatnou roli v srbském masakru.

Paveliče přivítala také celá řada jeho bývalých ministrů, policie a vojenských důstojníků, většina z nich válečných zločinců. Ve skutečnosti celé vedení Ustaši uniklo bez úhony a bezpečně předešlo "Vůdce" po krysí stezce, na jejich útěku před trestem za zločiny. Jeho starý přítel Stejpan Hefer se také připojil k Paveličovi, aby dal hnutí nový začátek po celém světě. (Anderson & Anderson citát, Aarons & Loftus, dále San Diego-Union Tribune, 14. prosinec 1993, New York Times 4 únor 1992, Orange County Register 31 květen 1993)25

Členům Ustaši v exilu se podařilo pro veřejnost o sobě vytvořit představu, že jsou vlastně obětmi komunistického terorismu, kteří utekli před perzekucí, protože jsou chorvatští vlastenci, prchající před Titovým komunistickým režimem. A jelikož oni zažili komunistické zlo z první ruky, chtějí nyní varovat celý svět a zároveň zasvětit své životy boji proti té zrůdě. Tím požadovali podporu všech, svobodu milujících lidí. Tyto skupiny potom pracovaly pod antikomunistickou hlavičkou jako "Chorvatské Svobodné Hnutí" (HOP), založené Ante Paveličem s centrem v Buenos Aires. Stejpan Hefer byl povolán do Svrchované Rady.

Ale mezi vrahy neexistuje čest, a nebylo to dlouho, kdy členové jiného chorvatského hnutí se pokusili Paveliče zamordovat, a "Vůdce" se ukryl ve Španělsku. Žil tiše a poustevnicky v Madridu až do své přirozené smrti v prosinci 1959. Ten stejný den, papež Jan XXIII. pronesl své osobní požehnání na tohoto - tak neuvěřitelně zlého a sadistického masového vraha!

Pavelič leží v tajném hrobě mimo Madrid. Jeho smrtí, připadlo vedení HOP na Stejpana Hefera. (Anderson & Anderson)26 Arcibiskup Sarič zemřel o rok později, také ve Španělsku.

UBOHÉ ZAPÍRÁNÍ.

Při sledování historie Vatikánu, jsme odhalili důsledný systém potlačování těch nejzákladnějších lidských práv - systém, který používal mučení a vraždy v ohromném měřítku. Takové chování, podpořené neomylnými výroky a nezměnitelnými dogmaty, se neomezilo pouze na Středověk, ale pokračuje podnes - jak okolnosti dovolují. Operace krysí stezky, o které jsme se zmínili jen stručně, dodává evidenci, že Řím se nemění.

Viděli jsme dále důsledné popírání historických faktů, které prozrazuje neuvěřitelné pohrdání pravdou. Nevyvratitelný historický záznam nám nedává žádnou bázi pro důvěru ve sliby o míru a dobré vůli - ať už vůči Židům, či Evangelíkům, které vycházejí z Říma. Nedávné články v tisku ukazují, že stále existuje katolické duchovenstvo, které by znovu podporovalo Holocaust a krysí stezku:

Jeden z největších francouzských kolaborantů byl zatčen ve středu (24 květen 1989) u katolického převora a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti po tom, co strávil desetiletí v úkrytech.

Paul Touvier, dnes 74 letý, byl šéfem pro-nacistické milice v Lyons......

Jeho ochrana staršími členy římsko katolické hierarchie byla široce dokumentována. (Orange County Register, 25 květen 1989)27

Hierarchie francouzské římsko katolické církve podporovala pro-nacistické hnutí ve Vichy. Až na malé vyjímky osobní statečnosti Katolíků, drtivá většina církevní hierarchie kolaborovala! Po desetiletí francouzští kardinálové, mnichové i jeptišky pomáhali Paulu Touvierovi unikat spravedlnosti. 28

Pátého května 1994, "PrimeTime Live" se Samem Donaldsonem, prezentoval televizní dokument pod názvem "Poslední Útočiště." Tento program, točený jak v Římě, tak i v Argentině, nabízel podobné informace, jaké my jsme popsali. Nahlédnutí do Argentiny nacistických válečných zločinců, kteří se tam dostali pomocí krysí stezky bylo dokumentováno z nedávno otevřených archivů v Buenos Aires: Na příklad záznam o příchodu Josefa Mengele-ho, který měl z Osvětčíma přezdívku "Anděl smrti." Bylo ukázáno, že argentinská vláda, která byla pro-katolická a pro-nacistická, věděla jak o pravé totožnosti Mengeleho, tak i o místě, kde se nacházel a chránila ho navzdory žádostem o jeho extradikci. Mengele zemřel v Brazílii v roce 1979.

Nejúžasnější částí filmu byla pouliční setkání Donaldsona se starými, přežívajícími nacistickými válečnými zločinci a jejich interview - vůbec poprvé na kameru! Počáteční popírání bylo vystřídáno neochotným připuštěním pravé totožnosti potom, když Sam jim ukázal kopie dokumentů o členství v SS a individuální snímky v SS uniformě. I přiznání účasti na zvěrstvech z nich Donaldson občas vylákal - ovšem s poznámkou, že pouze vykonávali rozkazy! Jeden bývalý nacista se přiznal, že měl kancelář ve Vatikánu.

Občas se podařily rozhovory s bývalými členy vojenských špionážních skupin. Ti potvrdili, že Vatikán řídil krysí stezku. Donaldson potom zavítal do Říma, kde měl rozhovor s církevním historikem, otcem Robertem Grahamem, který je autoritou na období okamžitě po válce, tak jak je uvedena v archivech Vatikánu. S pohledem na nevyvratitelné důkazy které máme o vatikánském řízení krysí stezky, je nejenom humorné - ale i k zešílení, když slyšíme to ubohé popírání o angažovanosti Vatikánu Robertem Grahamem. On doznává, že Vatikán pomohl odplutí do Jižní Ameriky mnoha tisícům, ale trval na tom, že to byli "obyčejní uprchlíci" a - možná - jeden nebo dva váleční zločinci, kteří "proklouzli nepoznáni."

"Jeden nebo dva?" zvolal Donaldson překvapeně. "Byly jich tisíce!"

"Ale prosím vás," odvětil Graham otcovsky..."nebuďte směšný"...Tisíce? To je absurdní!"

Když Donaldson trval na svém a přidal další důkazy, Graham, nyní viditelně rozčílený odvětil:" „Prosím vás! Copak jste tak prostomyslný a nevzdělaný, aby jste tomu uvěřil? Buďte trochu inteligentnější! Dejte papeži alespoň trochu moudrosti!“ Ale důkazy jsou neochvějné a popírání ze strany Vatikánu pouze ukazuje, jak málo si váží pravdy. Zatím co mnoho individuálních Katolíků projevilo soucit a zájem - a dokonce i riskovali své životy aby některé Židy zachránili, církev ve své celistvosti - neudělala nic! Je tedy velice vhodné, když Aarons a Luftus uzavírají svou knihu tímto dojemným obviněním římsko katolické církve na jejím nejvyšším stupni:

Namísto pašování bezprizorných Židů do Argentiny, Krysí Stezka pašovala Eichmana, Paveliče, Stangela - mezi mnoha jinými. Namísto odsouzení biskupa Hudala, Vatikán ho nahradil méně nápadným, ale zato výkonnějším a efektivnějším direktorem v osobě otce Draganoviče. Namísto mezinárodní justice tu bylo Intermarium a množství nacistických emigrantů.

To, co Vatikán prováděl po Druhé Světové Válce byl zločin, do nebe volající zločin! Evidence je jednoznačná: Svatá stolice pomáhala k útěku těm, kteří měli padnout do rukou mezinárodní spravedlnosti. Krysí Stezka byla vytvořena úmyslně a právě pro pomoc, hledaným válečným zločincům....

Neshledáváme žádnou obhajobu z neznalosti: Papež Pius XII, si byl plně vědom zločinů Ante Paveloviče! Ani to nebyl jediný případ. Krysí Stezka operovala bez jakéhokoliv přihlédnutí ke zločinům a zvěrstvům, které byly prchajícími spáchány. Byly to zločiny proti lidskosti. Pakliže chtěl papež znát jejich pravá jména - stačilo se jen zeptat otce Draganoviče! Loupež v jeho kanceláři odhalila, že Draganovič držel seznam jak pravých, tak i fiktivních jmen uprchlíků.

Papežské diplomatické zprávy odhalují schéma ochraňování a zasahování ve prospěch válečných zločinců..... VATIKÁN VĚDĚL, ŽE POMÁHÁ MASOVÝM VRAHŮM!

Nenacházíme obhajobu pro takové chování: Krysí Stezka byla prodlouženou paží tajné vatikánské diplomacie..... Existovala téměř jednohlasná dohoda mezi přežívajícími svědky, že Draganovič operoval s oficiálním souhlasem z nejvyšších míst..... Akta několika špionážních agentur různých národů potvrzují, že nejvyšší vedoucí Vatikánu autorizovali a dohlíželi na pašování prchajících válečných zločinců.29

Ovšem, ať už jsou důkazy jakkoliv přesvědčivé a nevyvratitelné, Řím trvá na svém odmítání jakékoliv viny. Proč? Protože ta absolutní, neomylná a neměnná autorita Římského Biskupa musí být udržena za každou cenu!



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 12. srpen 2006 @ 18:00:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando píšeš: "Tento článek je dalším z řady svědectví o hříších, diskreditaci a těžkých zločinech církve, která se stala obrazem ženy jedoucí na šelmě."

Avšak:
O autorovi, který česky psaný článek vložil, není na Granu žádná informace, kromě zkratky Boris. Projevuje se jako historik, ale přitom se skrývá. Jde o ateistu, komunistu, hinduistu, muslima, budhistu, jehovistu, adventistu, pravoslavného, protestanta? Autor neprozradil ani příbuznost k názorové skupině. Proč tak velká konspirace?
Lze pokládat informaci od de facto anonyma za důvěryhodnou?
Stando, Tobě je 47 let a hned věříš všemu, co se Ti z nějakého důvodu hodí, anonym, neanonym. Jakmile někdo mluví proti katolíkům nebo chválí homosexualitu, hned to bereš. Možná článku věříš, neboť jsi ho pod pseudonymem napsal sám.
Zdroj článku je polsky. Podíval jsem se tam na http://www.rumburak.friko.pl/BIBLIA/jezus/index.php
Inu, jde o lidi odmítající víru v Božství Ježíše Krista, nejspíše jde o jehovisty. Je tam i typický obrázek ze Strážné věže.
STANDO, JSI PRÁVĚ JEHOVISTA? Kým je pro Tebe Ježíš Kristus?
Včera jsem měl zrovna debatu s jedním superjehovistou. Řekl mi, že on od jehovistů odešel, protože oni nedokonale vyslovují JHWH. Že on má lepší hebrejskou výslovnost a že kdo ji mít nebude, toho Stvořitel nevyslyší. Odpověděl jsem mu, že Bůh slyší i naše myšlenky dříve než je jazykem vyslovíme. Tomu on nevěřil. Bylo mi z něj smutno. Velmi zmenšil všemohoucnost Boha.
Pozdravuje Tě Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Serafime! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Standa v Sobota, 12. srpen 2006 @ 18:45:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že článek, který zde byl zveřejněn jen potvrzuje to co o nacismu a ŘKC vím. Mám řadu knih, četl jsem literaturu faktu a viděl mnoho dokumentárních filmů (ČT2, Spektrum, History atd.). Vím také o těžkých zločinech z řad stoupenců ŘKC vůči pravoslavným věřícím v Řecku a později, za 2. světové války v Jugoslávii (Ustašovci). V nedávné době jsem viděl dokument o Romanovcích a Pravoslavné církvi. Jistě bych Tě svým hodnocením nepotěšil. Historie byla i v těchto případech velmi krutá, bezcitná a bezohledná.



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: cristiano v Sobota, 12. srpen 2006 @ 19:09:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nominuji tento článek na zlatou perlu. Toto není chození okolo horké kaše, toto jsou žel fakta, které nejde přehlédnout.



Re: Španělsko (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 12. srpen 2006 @ 19:09:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Španělským řeholnicím - jeptiškám nezbývalo nic jiného, než se fyzicky bránit. Komunističtí anarchisté je hromadně sexuálně znásilňovali. Ty by ses Stando nebránil, kdyby Tě např. homosexuální anarchisté hromadně sexuálně znásilňovali?



Pro pana demagoga (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: blackjuice v Sobota, 12. srpen 2006 @ 20:53:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Milý" Stando! Nemáš někdy strach z toho, že tě Bůh potrestá za ty nestoudné lži o katolické církvi?



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 12. srpen 2006 @ 22:00:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je smutné a zároveň radostné, že katolickou církev hájí pravoslavný kněz. Nemám čas číst všechno je to předlouhé. Proč na těch fotkách nejsou také protestanští biskupové ve svých kostelých a kde jsou hajlující protestanští vojáci? Že by byli zrovna tou dobou v německu v téměř neexistujícím odboji?



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 12. srpen 2006 @ 22:08:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trochu apologie: Církev... ...viníkem holocaustu?
Velmi často je možno číst a slyšet: Nacistické vyvraždění milionů Židů by nebylo možné bez středověkého křesťanského antijudaismu, jenž svými protižidovskými pogromy k tomu vytvo-řil podhoubí fanatické nenávisti. Jaká je skutečná pravda?
Především je třeba důrazně odlišit antijudaismus ve významu rasovém a ve významu náboženském. Ten první Církev vždycky kategoricky odmítala, vždyť sám Božský Spasitel byl podle svého tělesného původu z Panny Marie Žid, Jeho přesvatá Matka pocházela z židovské rodiny, její rodokmen sahá až ke králi Davidovi, Židy byli také všichni apoštolé a učedníci Páně. Proto Církev vždy pokládala pokřtěného Žida za plnohodnotného katolíka bez jakékoliv známky diskriminace.
Jinak je tomu s antijudaismem náboženským. Jeruzalémský chrám byl vojskem císaře Tita r. 70 srovnán se zemí, Židé se po prohrané válce rozutekli do diaspory, kde anonymní autoři sepsali Talmud (v překladu “učení“), jenž se stal nejdůležitější knihou židovské náboženské nauky hned po Starém zákoně. Talmud obsahuje mnoho protikřesťanských invektiv, o Ježíši Kristu dokonce na více místech říká, že byl nemanželským synem. Podle Skutků apoštolských židovská velerada před r. 70 pronásledovala krvavě křesťany a ani náboženští předáci Židů v diaspoře se nechovali ke křesťanům lépe, jak si stěžují už ve 2. stol. sv. Justin (Dialog s Trifonem 16), později Tertullian a Origenes.
Mnozí Židé podle těchto autorů slídili po křesťanech a udávali je římským úřadům. To všechno vytvořilo u křesťanů instinktivní odpor vůči všem Židům, vyznávajícím Talmud. Ve 4. stol. se vyznačují ostrými protižidovskými polemikami církevní Otcové sv. Bazil, sv. Jan Zlatoústý a sv. Ambrož. Stěžují si na neustálé intriky Židů proti křesťanům a také na jejich provozování lichvy, která ničí především chudáky. Židovské náboženství pokládají tito autoři za zvrácené, požadují od Židů uznání Ježíše Krista jako Spasitele a přijetí křtu. Mírnější stanovisko zaujímá sv. Augustin, jenž upozorňuje na kontinuitu Starého a Nového zákona.
I přes tvrdou antijudaistickou rétoriku však starověký křesťanský stát ponechal Židům synagogy a právo vyznávat svoji víru. Když na konci 6. stol. římský lid zabral místní synagogu, papež sv. Řehoř Veliký nekompromisně nařídil: vrátit zpět Židům. I středověk plně respektoval, že Židé nesmějí být ke křtu nuceni násilím a ponechával jim synagogy. Konflikty mezi křesťany a Židy byly záležitostí obyvatelstva, nikoli církevních či světských auto-rit. Křesťané Židům vyčítali hlavně urážky Ježíše Krista a lichvu. Jak sdělují kronikáři ve Francii a Německu, rozšiřovali tam Židé ve 12. stol. knihu “Sefer Toledoth Jesu“ (O původu Ježíšově) a další spisy, které v návaznosti na Talmud uráží Pannu Marii jako “nevěstku“. Také vysoký úrok, na nějž židovští směnárníci půjčovali a který chudší vrstvy nemohly splácet, vyvolával antijudaistické vášně, které se často ventilovaly surovými pogromy v židovských ghettech. Protižidovskou nenávist živily také pověry o rituálních vraždách a o židovských travičích studní. K prvním velkým krutostem vůči Židům došlo za tahu křižáků do Palestiny na konci
11. stol., kdy se k řádnému vojsku připojily deklasované živly. Nicméně křesťané si zase stěžují na Židy kvůli častý případům zneuctění Těla Páně při procesí a vraždám kvůli vyznání víry: dodnes jsou uctíváni sv. Vilém z Yorku (Anglie), umučený
r. 1144, dále sv. Richard z Paříže (1179), sv. Dominik del Val, ukřižovaný Židy v Zaragoze ve Španělsku r. 1250, u nás v 17. stol. Šimon Abeles, uškrcený na rozkaz vlastního židovského otce za to, že konvertoval ke katolické víře (je pohřben v Týnském chrámu v Praze) aj.
Katolická církev a světští panovníci se snažili eliminovat židovský vliv různými opatřeními, např. nařízením, že Židé musejí žít odděleně od křesťanů v ghettech a mimo ně nosit žlutou hvězdu, zákazem zaměstnání a podnikání mimo hradby ghetta apod. III. lateránský koncil r. 1215 nařizuje spálit Talmud. Nicméně ani církevní, ani světská moc nepodporovala protižidovské pogromy, naopak se jim snažila čelit všude, kde se dalo (český král a německý císař Karel IV. ve 14. stol. zasáhl např. vojensky na obranu židovského ghetta v Norimberku – bohužel bylo již pozdě). Proti pogromům pozvedají svůj hlas církevní učitelé sv. Bernard z Clairvaux a sv. Tomáš Akvinský. Za celé období 9.-20. stol. máme dochováno téměř 300 papežských dokumentů, odsuzujících každé násilí na Židech. Papež Innocenc III. r. 1199 vydává konstituci “Licet perfidia“, kde mj. píše tato slova: “Židé jsou živými svědky pravdivé víry. Křesťanům není dovoleno je zabíjet, pronásledovat nebo napadat... Když hledají u nás pomoc, přijímáme je a bereme v ochranu. Řídíme se tak výroky našich předchůdců Kalixta, Evžena, Alexandra, Klementa a Celestina a zakazujeme vynucování křtu na Židech, jakýkoliv způsob jejich pronásledování, loupení jejich majetků, zneucťování jejich hřbitovů a vykopávání jejich ostatků za účelem hledání peněz. Trestem za porušení těchto zákazů je exkomunikace...“ (cit. Crowdy-Novak: Tajemnica Izraela na tle historii, Varšava 1999, str. 40). Papež Řehoř X.
na konci 13. stol. prohlašuje obviňování Židů z rituálních vražd za pověru, papežové 16. stol. povolují Židům, vyhnaným ze Španělska a Portugalska, aby se usadili v Církevním státě. Židé, kteří neztratili smysl pro objektivitu, dokázali postoj papežů náležitě ocenit. R. 1807 Židovská rada ve Francii vydala toto prohlášení: “Izraelští delegáti Francouzského císařství a Italského království na Hebrejský kongres vyjadřují svoji vděčnost křesťanskému duchovenstvu za účinnou pomoc, poskytnutou Židům v minulých staletích v různých státech Evropy, zvláště pak papežům, kteří jim připravili krásné přijetí, zatímco v jiných zemích se proti nim spikly barbarství, nespravedlnost a ignorance....tyto výrazy úcty a vděčnosti za pomoc, jakou zakusili Izraelité od duchovenstva různých evropských států, se musí stát trvalým svědectvím pro budoucí generace....“ (Crowdy-Novak…, str. 32).
Objektivně lze tedy konstatovat, že církevní autorita, zejména papežové, nenesou na protižidovských pogromech téměř žádnou vinu. To ovšem neplatí o velkém množství tehdejších křesťanů, kteří z náboženského fanatismu sahali k masovým vraždám svých židovských spoluobyvatel. Tyto skutečnosti zůstanou trvalou skvrnou na středověkém křesťanství a právem se za ně Sv. Otec v jubilejním roce 2000 jménem Církve omluvil. Nesmí se ale přehánět. Dějiny křesťansko-židovských vztahů ve středověku zdaleka nebyly jenom dějinami pogromů, to by se nedochovaly z té doby synagogy a celá kultura ghett. Lze říci, že vět-šina středověkých Židů prošla životem, aniž se s pogromem setkala.V zájmu pravdy se nedá také mlčet o výše uvedených židovských hříších proti křesťanům.
Antijudaismus nacistů má zcela jiné kořeny. Osvícenská éra v 18. stol. zrušila ghetta a umožnila Židům zapojit se do života ostatní společnosti. Židé byli obvykle bohatší než ostatní a stávali se velkými podnikateli, mnozí z nich také nevynikali žádným sociálním cítěním. Někde slepá závist, někde oprávněný hněv nad sociálními křivdami se tak staly hybnou silou novověké nechuti, až nenávisti k Židům jako celku. Tento antijudaismus byl motivován nikoli nábožensky, nýbrž ekonomicky. Zatímco středověký antijudaismus se zaměřoval proti vyznavačům židovského náboženství, novověký ekonomický antijudaismus proti celé rase bez ohledu na to, jestli jde o Žida ortodoxního, Žida ateistu nebo Žida pokřtěného. Na této platformě vybudovali svoji zrůdnou rasistickou teorii velcí odpůrci křesťanství Adolf Hitler a Alfred Rosenberg, podle níž každý etnický Žid bez ohledu na své náboženské či jiné přesvědčení si zasluhuje odsouzení. Tento ryze rasově motivovaný přístup, který nota bene byl uplatňován i vůči jiným národům (Romům, Polákům aj.), středověká křesťanská Evropa vůbec neznala – proto dávat tehdejší pogromy, samozřejmě odsouzeníhodné, do souvislosti s nacistickým holocaustem, je absurdní.
Katolická církev okamžitě a včas zareagovala. Sv. Oficium v Římě (dnes Kongregace pro nauku víry) už r. 1928, kdy ještě nic nenasvědčovalo, že Hitler bude kancléřem, vydalo toto prohlášení: “Církev vždycky měla zvyk modlit se za Židy, kteří byli nositeli Božích zaslíbení až do příchodu Ježíše Krista….Apoštolský stolec je bránil před nespravedlivými útoky a tak, jak vystupuje proti všemu nepřátelství mezi národy, odsuzuje nenávist zaměřenou proti tomuto národu, kdysi od Boha vyvolenému; nenávist známou pod jménem antisemitismus.“ (Cowdy-Novak…str. 34). Antijudaismus, antisemitismus a rasismus vždycky byly, jsou a budou v rozporu se zjevenou naukou Páně. Proto Církev v mnoha dokumentech nacistické běsnění proti Židům odsoudila a církevní hodnostáři jim aktivně pomáhali najít úkryt nebo emigrovat. Zvlášť velkou zásluhu na tom má papež Pius XII., stále pomlouvaný navzdory jasně prokázaným opačným faktům, že prý k osudu Židů v osvětimských plynových komorách zůstal lhostejný. Mnohokrát jsme na stránkách Immaculaty psali a dokazovali, že tento papež přímo nebo nepřímo zachránil minimálně 700 tisíc Židů, nicméně to už je jiná kapitola.
Radomír Malý



Re: Nemohu mlčet! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 12. srpen 2006 @ 22:15:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemohu mlčet!

Když jsem si přečetl článek z pera pana Kohouta z Brna, zveřejněný Katolickým týdeníkem č. 7/2005, nedalo mi to, abych neodepsal reakci KT, co si myslím o pravdivosti tvrzení pana Kohouta v tomto článku, který je zaměřený proti učiteli na teologické fakultě PhDr. Radomíru Malému. Podotýkám, že dr. Malého neznám, nejsem v žádné politické straně, mám negativní lustrační osvědčení, a také mám smysl pro fair play vůči těm, kdo zaměňují, s úmyslem poškodit dr. Malého, svá slova za slova vyslovené na papír dr. Malým. Sám dr.Malý se v následujícím čísle KT vyjádřil slovy, že je to všechno lež a vyvrací otevřenou falzifikaci svých textů, aby z něho udělali antisemitu a fašistu. Jak je možné, že jste ji (stať dr. Jana Kohouta) otiskli?-je napsáno v KT. Nemohu mlčet!
„Nikdy a nikde jsem nevyzýval k fašistickému převratu po vzoru španělského generála Franka, jak mne Kohout obviňuje .“-odepisuje v KT dr.Malý panu Kohoutovi. A právě tato věta mne vedla k zamyšlení, jak by asi vypadala Evropa, kdyby ve Španělsku zvítězila v občanské válce Fronte popular, řečená též, „demokratické Španělsko“, když na Montsseraru, v klášteře bylo bestiálně umučeno na 40 řádových bratří anarchisty a komunisty. Ve španělské občanské válce nezvítězily ani tak zbraně, jako duch španělské katolické mládeže. Francisko Franko, tento židovský konvertita, katolík, nebyl ani fašista, ani nacista, i když měl vojenskou podporu Musoliniho Itálie a Hitlerova Německa (Legion Kondor), byl ale nacionalista a vlast, národ a katolická Církev mu byla nade všechno.
Když v Itálii anarchisté záhy narazili na působení Mussoliniho fašistů, tak se přestěhovali do Katalánie a odtamtud šířili svůj destrukční vliv do ostatních krajů Španělska. Vzpomínám na vyprávění, když se u pana děkana Trojana ve Sloupci u Litomyšle zastavila na návštěvě stará řádová sestra Angelika, jejíž řád měl klášter ve Valencii v Katalánii. Zastihla ji tam revoluce v červnu 1936. Se slzami v očích líčila své zážitky, když anarchisté a komunisté z Barcelony, vedeni anarchistickými vůdci Garciou Oliverem, Abadem de Santillánem a Bonaventurou Durrutim, vtrhli do konventu. Sestry vyhnali na nádvoří a cizinkám nařídili vystoupit stranou. Ze španělských řeholnic pak strhli všechen šat až do naha, svázali je do kozelce tak, že kolena prostrčili mezi svázané ruce a mezi ruce a kolena jim provlékli tyč a všem mučednicím vsunuli do pochvy šišku dynamitu, drátky napojili na reostat, a na povel Durrutiho zmáčkli spínač. Krev promíšená s kusy masa se rozlétla do všech stran. Něco podobného se stejnou bestialitou předvedli sovětské komisařky s řádovími bratry v Madridu. Proto tolik blahoslavených Janem Pavlem II. z doby španělské občanské války 1936-1939. Na sto tisíc katolíků bylo zabito.
Vlastním knihu anglického válečného korespondenta Georgie Hillise „No pasaran!“ z této doby. Knihu napsal anglický demokrat, kterému naši rádoby demokrati typu Jana Kohouta nesahají ani ke kotníkům. Když se válka chýlila ke konci, od Badajozu od portugalských hranic postupoval podél řeky Tajo k Madridu vynikající plukovník Juan Yague Blanco s oddíly El tercio, složenými z vojáků od 18 do 25 let v síle 7,5 tisíce mužů. Před rozhodující bitvou si mnoho z nich nechalo vytetovat na prsa svého patrona, aby je chránil v boji proti antikristovi.
Pak došlo ke krvavému boji a 45 tisícová armáda rudých republikánů a dobrodruhů z celého světa byla rozprášena. Náš levicový tisk psal, že před Madridem se bojuje o Prahu. Zápas rudých republikánů a interbrigadistů se projevil v Halasově sbírce „Dokořán“, S.K. Neumannově „Sonátě horizontálního života“ a V Seifertově sbírce „Zpíváno do rotačky“. V době, kdy tzv. pokrokoví činitelé v ČSR vystoupili na obranu rudého teroru, zveřejnil Jaroslav Durych v revue „Alkazar“: „Kolikpak lidí opravdu u nás drží s madridskou vládou! Snad jenom S.K. Neumann a několik skalních komunistů a zežloutlých holohlavců z doby „ruce pryč od Říma.“ Obhájcem generála Franka byly také revue „Tak“ a „Řád“, kde se objevovaly souhlasné články se stavovským korporativním státem na ochranu křesťanství. Také agrární časopis „Večer“ projevil sympatie k Frankovým falangistům. Agrární „Venkov“ a „Večer“ doporučovaly, aby ČSR uznala Frankovu vládu a navázala s ní diplomatické styky. Agrární strana byla nejsilnější stranou v první republice.
Když oddíly generála Varely od severu dobyly Madrid, vezly sebou proviant pro vyhladovělé obyvatelstvo a všude je vítali se slovy „El pan blanco-de el Franco!“ (krásný chléb od Franka). Kdo měl doma modrou košili, ihned si ji navlékl a byl z něj pravičák-falangista. Nic nového pod sluncem, otočili se na pětníku.
A jak to bylo ve skutečnosti s Modrou divizí? Když byly věznice přeplněny válečnými zločinci, vyhlásil Franko amnestii těm, kdo vstoupí do rodící se „Modré divize“ z vězněných, která bude nasazena na východní frontu. Tak Franco splnil Hitlerovi závazek za jeho pomoc. Divize pak byla přemístěna na východní frontu. Při první příležitosti tito rudí republikáni přeběhli k sovětům. Ani jeden se nevrátil po skončené 2. světové válce domů. Všichni skončili tam, kam je táhlo odedávna srdce. Určitě zemřeli v táborech Gulagu. Zbytek divize (jeho velení, bylo v rukou stoupenců generála Franca) pak Hitler nechal stáhnout do Německa, kde divize zanikla. Franco byl lišák-vyhověl Hitlerovi a zbavil se humánním způsobem nepřátel křesťanů a křesťanství, kteří se hrnuli do Modré divize.
Španělský Stalin Largo Caballero uprchl a za ním hned generál Miaja, od Madridu se přestěhovali do Barcelony, která padla v březnu 1939, jako poslední zoufalý odpor odpůrců křesťanství. Část zlatého pokladu putovala do SSSR.
Je třeba naše názory sjednotit s pravdou, s historickou, a nepředělávat dějiny, jak to momentálně vyhovuje politice, s přežívajícími komunistickými názory v myšlení mnohých lidí. Franco byl falangista-ctitel národní vlajky, sjednotitel sil odporu proti marxismu a bolševismu. Proto po 2. sv. válce bylo Španělsko v izolaci poválečnými socialistickými vládami Evropy.
MUDr. Jaroslav Lhotka



Re: Nemohu mlčet! - Malá ukázka! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 12. srpen 2006 @ 23:07:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sestry vyhnali na nádvoří a cizinkám nařídili vystoupit stranou. Ze španělských řeholnic pak strhli všechen šat až do naha, svázali je do kozelce tak, že kolena prostrčili mezi svázané ruce a mezi ruce a kolena jim provlékli tyč a všem mučednicím vsunuli do pochvy šišku dynamitu, drátky napojili na reostat, a na povel Durrutiho zmáčkli spínač. Krev promíšená s kusy masa se rozlétla do všech stran. Něco podobného se stejnou bestialitou předvedli sovětské komisařky s řádovími bratry v Madridu. Proto tolik blahoslavených Janem Pavlem II. z doby španělské občanské války 1936-1939. Na sto tisíc katolíků bylo zabito



Re: Shnilé ovoce ? Oklamali všechny (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Čtvrtek, 17. srpen 2006 @ 20:41:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lehko je dnes zjišťovat, jak se válka podepsala na osudu lidstva. Až po válce, když se vidí výsledky, Podobně se kdysi věřilo Napoleonovi, až dokud nezačal útočné války proti jiným zemím.
V době nástupu Hitlerovy skupiny to nebylo zjevné.
Oni OKLAMALI své okolí. Po konferenci v Mnichově, kde ČSR přišlo o pohraniční území Sudet přijel Daladier, ministerský předseda Francie do Paříže a novinářům prohlásil: ´Zachránili jsme mír pro Evropu´. Jak se mýlil, to se stalo zřejmé až o půl roku později. Německo napadlo Polsko, také vpochodovalo do ČSR, která se nesměla bránit a potom přejeli hranici s Belgií.
Francie byla připravena na válku a vybudovala betonovou obrannou linii podle Maginota po celé délce společných hranic. U Belgie se nebudovalo. Hitler měl smlouvu s Belgií o neútočení. Ale porušil ji, vojska přešla přes Belgii na nechráněnou hranici a obsadili sever Francie.
Hitler porušil to, co bylo do té doby posvátné mezi diplomaty a to je mezinárodní úmluva. Opět oklamal, tentokráte Francii. Později porušil pakt o neútočení se Stalinem a vtrhl do Sovětského svazu. Opět KLAMAL.
Situace byla na začátku (v letech po 1930) nepřehledná. Nikko netušil, že se rozpoutá taková útočná vojna a budou se porušovat úmluvy.
Není tomu podobně také dnes, kdy se neví, kam až zajde nynější prezident USA ve válečných historiích? Byly dvě války v Zálivu, a kdo ví, jestli nebude třetí, nebo proti Íránu atd.
Ti, co s ním dnes jednají mohou být zklamáni, když udělá odbočku v politice a zahne tam, kam by nechtěli. Budou se ukazovat fotografie, kde se mu potřásá pravice, ale to neznamená, že s ním jsou nebo byli zajedno v jeho politice, když ji obrátí..
Také naše novodobé dějiny znají KLAM. Viktor Kožený rozhýbal kuponovou privatizaci a tehdejší ministr financí, profesor Klaus ho chválil a řekl : mělo by být více takových Kožených.
Ale co se stalo ! Po pár letech se zjistilo, že Kožený kradl, OKLAMAL národ i zem, prodal dokonce naše námořní loďstvo (které předtím, když jsme ho měli kotvilo ve Štětíně) a utekl. Neudělal nic jiného, než že OKLAMAL, podobně jako Hitler.
A co Bush? Kdysi USA vycvičily Saddáma a spolčili se s ním a potom proti němu začali válku. Oklamali jeho i národy okolo něho.
Proto nelze soudit někoho jen proto, že v čase, když klam Německa nebyl zjevný se zdravil s Hitlerem, protože to dělali také jednatelé v Mnichově, včetně Churchila. A těm se nevytýká, že by byli fašisti. Také oni byli oklamáni.
A jaký že byl Hitler katolík? To by musel být věřící katolík také Klement Gottwald, který po svém zvolení za prezidenta byl na mši v katedrále sv. Váta v Praze , seděl v první lavici a poslouchal hymnus Te deum (Te deum laudamus = Tebe Bože chválíme …ale tehdy za co? za zvolení nového prezidenta, že ? není to ironie?).. To byla jeho režie, to nezařídili kanovníci, všichni věřili, že nový prezident je NÁŠ prezident, jako ti dva předtím. Projevil se později, až dal věšet nepohodlné členy své strany a také kněze, i Miladu Horákovou, generála Heliodora Piku a jiné hrdiny..
Proto neobviňujme ty oklamané, bylo jich hodně, ve třicátých letech, v padesátých (za Gottwalda), v devadesátých (za Koženého) i dnes (kdy se vaří nepokoj na hranici s Iránem)..
Miro



Re: Shnilé ovoce těch co pomlouvají a tupí! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Pátek, 18. srpen 2006 @ 12:30:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratře Miliko děkuji vám za to, že jste se zastal ponižovaných a tupených ze všech stran jak ateisty tak i "křesťany".

Pomlouvat, tupit a špinit katolickou církev na to jsou někteří kabrňáci to by jim šlo, ale přiznat si, že májí máslo na hlavě k vůli nacismu také a, že jedou na šelmě k vůli ne biblickému svěcení žen, antikoncepci, předmanželskému sexu, potratům, homosexualitě, či k vůli ne biblickému odmítání plození více jak dvou dětí to už ne. Takže příště až bude někdo zase argumentovat pouze "skrze Zákon" tak si napřed zamete před svým prahem.

Zajímalo by mě stanovisko protestantských biskupů a věřících k nacismu v německu jako celek proto se jich ptám co dělali protestanté proti nacismu v částech německa kde má protestantismus svou kolébku, že by byli všichni v Německu v téměř neexistujícím odboji? Protestanté nenosili nacistické uniformy? Protestantští biskupové nehajlovali a v jejich kostelech neseděli nacističtí pohlaváři nikdy v uniformách ? Dá se z fotky poznat, že Tiso nevyznamenává protestantského vojáka a je jasné pokaždé o co na těch fotkách jde?



Re: PODROBNĚ A V KONTEXTU (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 19. srpen 2006 @ 01:12:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
PODROBNĚ A V KONTEXTU

http://www.christnet.cz/diskuse/prispevek.asp?zobraz=153986




dr. Alberto Rivera (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gojim v Pondělí, 20. listopad 2006 @ 09:24:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vypoved byvaleho, vysokopostaveneho jezuitskeho knaza dr. Alberta Riveru v clanku:
Ekumenizmus a infiltracia cirkví v praxi ...

+ zivotopis dr. Alberta Riveru v kreslenej forme (bohuzial v anglictine) + mnozstvo zaujimavych clankov o rkc na:
Chick publications

dr. Rivera je tiez spoluautorom knihy:
Tajne dejiny Jezuitov



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: MM v Pátek, 20. březen 2009 @ 16:19:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nechápu, jak může autor tohoto příspěvku někomu něco vyčítat, když sám předvedl dokonalou snůšku lží a polopravd.
Pro ilustraci: Jan Pavel II., jeden z nejvýznamnějších bojovníků proti komunismu navštívil Kubu s cílem podpořit disent a věřící. Nepochybuji, že si s Fidelem Castrem podal ruku atd.
Logikou autora tohoto článku byl však Jan Pavel II. nepochybně podporovatelem komunismu, Fidela Castra, nesvobody...



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JMK v Pátek, 11. únor 2011 @ 11:40:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že byl Hitler katolík se obecně ví.

Také se obecně ví, co si o církvi myslel a co s ní měl za plány.

V pamětech jeho sekretářky se dočteme, že se považoval za pokračovatele Luthera.

Také je obecně známo, že chtěl z církve triumfalisticky vystoupit jako symbol nového věku.

Toto jsou všechno dobře známá zdokumentovaná historická fakta. Tento článek je ale holá konspirace někde mezi kruhy v obilí a židozednářskou světovládou. Ale internet snese všechno. :-(



Re: Shnilé ovoce falešného učení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 07. červenec 2017 @ 14:27:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Fuj odporná smilnice to jest.



Stránka vygenerována za: 0.68 sekundy