Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ondřej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16063, komentáře < 7 dní: 311, komentářů celkem: 388046, adminů: 60, uživatelů: 5024  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 88 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rosmano
Frantisek100
cizinec
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers
·Výsledky Sjezdu delegátù BJB v Brnì 6.11.2021
·Kazatel Pavel Mrázek byl zvolen vedoucím Odboru mládeže BJB
·Od 1.11.2021 dochází ke zmìnì epidemiologických opatøení na církevních akcích

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106546112
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8
Vloženo Pondělí, 09. říjen 2006 @ 12:39:45 CEST Vložil: reformovany

Ekumenismus
Zaplatil Pán Ježíš Kristus za všechny hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8


Iz 35,10
Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek.



Odkaz na minulou kapitolu: Co znamená všichni? Existují snad dvě Boží vůle? Připadá Vám Bible dvojhlasná?P7  


Zaplatil Pán Ježíš Kristus za všechny hříchy všech lidí? Vím, že v dnešní humanistické době, kdy v centru pozornosti stojí člověk a nikoliv Bůh, přichází kladení takovýchto otázek mnoha lidem krajně nevhodné. Drtivá většina lidí hlásících se ke křesťanství totiž věří, že Ježíš Kristus zaplatil samozřejmě za úplně všechny hříchy úplně všech lidí. Pokud jsme ovšem Bibli věřící křeťané, měli bychom se ptát, zda je to někde napsáno v Bibli.

Nechme tedy mluvit Slovo Boží a podívejme se na několik veršů, které se k této otázce vztahují:

Iz 35,10
Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek.

Kteří se vrátí? Ti, za něž Hospodin zaplatil. Nyní se podívejme do evangelií:

L 1,68
Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid

Mt 1,21
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.
Koho Ježíš vysvobodí z hříchů? Svůj lid. Dále:

Tt 2,14
On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Zj 5,9
A zpívali novou píseň: "Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras.

Vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras. V této větě je přímo naznačen výběr určité množiny lidí z jiných množin (kmenů, jazyků, národů a ras). Výborně to koresponduje s tím, co Pán Ježíš říká v evangeliu podle Jana:

J
10,14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
10,15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
10,16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.

Všimněme si, Pán Ježíš ve verši J 10,15 říká, že položí svůj život za ovce, nikoliv za kozly. Ve verši 10,16 pak mluví jasně o lidech, kteří ještě nejsou obráceni, jako o ovcích! S naprostou jistotou říká, že je přivede. Proč? Protože je vykoupí z jejich hříchů. A jak se pozná ovce? Bible jasně odpovídá.

J 8,47
Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.

O shromažďování se hovoří i u proroka Izaiáše:

Iz 43,6
Severu poručím: "Vydej!" a jihu: "Nezadržuj!" Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země,

Následující verš z Izaiáše je pak doplňován veršem z Přísloví.

Iz 43,7
každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil.

Př 16,4
Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.

Z těchto veršů nám jasně vystupují dvě množiny lidí. Jedni, které Bůh učinil ke své slávě a druzí, které Bůh učinil pro zlý den (podle poznámky v ČEP je zlým dnem míněn den soudu Hospodinova v časnosti nebo na věčnosti). Jak to ale Bůh učinil? I zde nám dává odpověď Jeho Slovo:

Sk 17,26
On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.

Skrze jakého člověka stvořil Bůh celé lidstvo? Bůh učinil člověka jako muže a ženu; Adam a Eva měli děti až po pádu. Bůh tedy učinil celé lidstvo skrze padlého člověka, jak je zřejmé z následujícího verše:

Ř 5,12
Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

Bůh se rozhodl darovat části padlého lidstva nezaslouženě milost skrze oběť Ježíše Krista. Tak je celé hříšné lidstvo rozdělěno na dvě části. Na lid, za jehož všechny hříchy zaplatil Ježíš Kristus z rozhodnutí Boží milosti. To jsou ti, nad kterými se Pán Bůh slitovává a dává jim místo srdce kamenného srdce nové, kterým pak vděčně přijímají Bohem darovanou milost. Zbylá část je pak ponechána ve své zatvrzelosti.

Ř 5,17
Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.

Tak po tomto světě chodí dvojí lid - ovce a kozlové. Některé z ovcí už jsou ve stádě - ti, kteří již uvěřili v Pána Ježíše Krista, některé ovce zatím nevěří, ale během svého života nepochybně uvěří i kdyby to mělo být v jejich poslední minutě, podobně, jako tomu bylo u zločince, který visel na kříži po Jěžíšově pravici. Pak jsou na světě kozlové, o kterých není řečeno, že by za jejich všehny hříchy Pán Ježíš Kristus zaplatil. To znamená hroznou věc - budou muset platit sami, tedy dostanou, co si v Božích očích zaslouží.



Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu?

K argumentaci biblickými verši připojme ještě jednoduchou úvahu. Pravděpodobně se shodneme, že musí platit jedna z následujících dvou možností.

1. Pán Ježíš zaplatil za všechny hříchy všech lidí, kteří kdy žili na tomto světě a ještě žít budou.

2. Pán Ježíš zaplatil za všechny hříchy těch, které Pán Bůh před stvořením světa vyvolil, aby byli svatí a bez poskvrny před Jeho tváří. To neznamená, že by z Kristovy oběti neměli žádný užitek i lidé, kteří nikdy nebudou spaseni.

Předpokládejme, že by Pán Ježíš zaplatil za všechny hříchy všech lidí. Proč by pak měl ještě kdokoliv trpět za své hříchy v ohnivém jezeře? Možná namítnete: "Protože zatvrzele odmítal/a Evangelium." Ano, to je pravda. Ale přece zatvrzelé odmítání Evangelia je také hřích! Pokud platí 1. možnost, pak i za tento hřích Pán Ježíš zaplatil na Golgotě, a tak by i ten, kdo zatvrzele až do konce odmítá Evangelium, měl skončit v ráji. Jinak by Pán Bůh uplatňoval princip dvojího trestu a trestal by člověka za hřích, za který už zástupně trpěl Jeho Syn. To by ovšem bylo velmi podivné.



Omezené smíření a nekonečná hodnota oběti Pána Ježíše Krista

Učení o tom, že Pán Ježíš zaplatil za všechny hříchy pouze těch, které Pán Bůh před stvořením světa vyvolil, aby byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří, se někdy nazývá "omezené smíření." Je ovšem třeba zdůraznit, že slovem omezené se nenaznačuje, že by oběť Ježíše Krista měla snad omezenou hodnotu. Právě naopak! Oběť Pána Ježíše je dokonalá a stačila by pro nekonečný počet hříšníků. Sousloví omezené smíření však znamená, že Bůh vztahuje tuto oběť v plném rozsahu (odpuštění naprosto všech hříchů daných jedinců) pouze na ty padlé lidi, které se ještě před stvořením světa rozhodl smířit sám se Sebou skrze Ježíše Krista.


Pro pokračování do další kapitoly klikněte prosím na odkaz: Kteří lidé uvěří Evangeliu? Ti, které Bůh vyvolil k věčnému životu! P_9 





Odkazy na všechny dosavadní kapitoly o předurčení:




"Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8" | Přihlásit/Vytvořit účet | 13 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 13:31:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To jsem velmi zvedava co na tento clanek odpovi vzdelanci a uceni v Pismu. Ja si netroufam neco vysvetlovat, ale jedno je jiste, ze existuji "sons of perdition" - synove zatraceni a asi tedy i dcery. Odlisovali by se takovi lide nejak a jak? O Jidasovi, ze je syn zatraceni, vedel jen Pan Jezis, jinak se nicim nelisil od ucedniku. Az potom v chovani a neucastnil se cele vecere Pane. Pojedl jen chleba, vino uz nepil. Naznacuje to neco?



Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 15:20:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Reformovaný, je to tak jak píšeš. 1Jan 2,2 říká v originále: "A On je oběť slitování za hříchy naše ( t.j. věřících ), a netoliko za naše, ale ZA CELÝ SVĚT." To znamená, že je nutno rozlišovat dílo Páně VÝKUPNÉ a ZÁSTUPNÉ. Výkupné dílo znamená, že Pán Ježíš VYKOUPIL celý svět, všechny lidi. Ale ZASTOUPIL pouze věřící lidi, za jejichž hříchy zemřel. Kristus vydal sebe samého ZA CÍRKEV (Ef 5,25 ). Když svědčíme hříšníkům, máme jim správně říkat, že je Pán Ježíš VYKOUPIL, ale nikoli, že zemřel za jejich hříchy. Protože tato skutečnost o nich bude platit, teprve tehdy, když uvěří. Písmo ani na jednom místě neříká, že Pán zemřel za hříchy VŠECH, ale na několika místech říká, že zemřel ZA VŠECHNY, a to je rozdíl. Každé slovo v Písmu je pečlivě uváženo a použito.



Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 15:39:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Mily Gregorie,

Diky za zajimavy doplnujici komentar.

zdravi

reformovany



Jeste bych rad doporucil necist tento clanek izolovane (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 16:00:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeste bych rad doporucil necist tento clanek izolovane, ale prostudovat si i clanky predchazejici shrnute zde: Shrnutí článků týkajících se predestinace P1-P7 zdravi reformovany



JEŽÍŠOVO VÍTĚZSTVÍ ! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 16:22:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíšovo vítězství

Předchozí studium nám ukázalo, jakým způsobem měl Ježíš naši lidskou přirozenost a že byl pokoušen k hříchu právě tak jako my. Rozdíl mezi ním a námi byl v tom, že zcela zvítězil nad hříchem – ač měl hříšnou přirozenost, vždy předváděl dokonalou povahu. Tento div by nás měl nekonečně inspirovat současně s tím, jak roste jeho hodnota v našich očích. V Novém zákoně najdeme opakované důrazy na Kristovu dokonalou povahu:

On „zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu“ (Žd 4,15).

On „nepoznal hřích“. „Není v něm žádný hřích“ (2 K 5,21; 1 J 3,5).

On „hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest“ (1 Pt 2,22).

On je „svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků“ (Žd 7,26).

Evangelijní záznamy ukazují, jak jeho doprovod poznal dokonalost vyvěrající z jeho povahy a projevovanou v jeho slovech i činech. Pilátova žena poznala, že je „spravedlivý člověk“ (Mt 27,19), který si nezaslouží trest. Římský voják, který sledoval Kristovo chování na kříži, musel prohlásit: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý“ (Lukáš 23,47). Za svého života vyzýval Ježíš Židy: „Kdo z vás mě usvědčí z hříchu?“ (Jan 8,46). Na tuto otázku se odpovědi nedočkal.

Výsledkem jeho vítězné dokonalosti v každém ohledu bylo to, že se stal vznešenějším než andělé (Žd 1,3-5). Bylo mu dáno vznešené jméno (Fp 2,8), které v sobě zahrnovalo všechny andělské tituly. „Bude mu dáno jméno Divuplný rádce /používané anděly; srovnej též Sd 13,18/…“ (Iz 9,5). Evidentně nezastával Ježíš takovéto vysoké postavení před svým narozením či smrtí; myšlenka jeho vyvýšení na tuto pozici to vylučuje.

Vzhledem ke svému dokonalému charakteru byl Ježíš manifestací (zjevením) Boha v těle (1 Tm 3,16); konal a mluvil tak, jak by to dělal Bůh, kdyby byl člověkem. Byl proto dokonalým zrcadlením Boha – „obraz Boha neviditelného“ (Ko 1,15). Z tohoto důvodu není nutné, aby smrtelný člověk fyzicky spatřil Boha. Jak vysvětlil Ježíš: „Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám /fyzicky/ Otce?“ (Jan 14,9). V Bibli je opakovaně zdůrazněno, že Bůh Otec byl manifestován /se projevil/ ve svém Synu Ježíši Kristu (2 K 5,19; J 14,10; Sk 2,22). Trojiční učení říká, že Syn byl manifestován či „inkarnován“ v Ježíši; Bible však učí, že Bůh byl manifestován („inkarnován“ – musíme-li užít tento termín) v Ježíši. To Slovo se stalo tělem (J 1,14) – to platí spíše než představa, že Slovo vstupuje do nějaké tělesné podoby či formy.

Žijíce v hříšném světě a trápíce se s hříchem v naší nejvlastnější přirozenosti, dokážeme těžko ocenit úplnost a nezměrnost Kristovy duchovní autority i to, že by člověk s naší přirozeností mohl ve své povaze plně zjevit Boží spravedlnost. Věřit v toto vyžaduje více skutečné víry než jen přijmout teologickou ideu, že Kristus sám byl Bohem.

Kristus musel zemřít, protože měl naši přirozenost. Skrze Marii byl potomkem Adamovým – a všechny Adamovy děti musí zemřít (1 K 15,22). Všichni Adamovi potomci musí zemřít kvůli jeho, Adamově hříchu, nehledě na svou osobní situaci. „Smrt však vládla… Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti… Soud nad jedním proviněním /Adamovým/ vedl k odsouzení /k smrti/… Neposlušností jednoho člověka se mnozí stali hříšníky“ a proto museli zemřít (Ř 5,14-19; srovnej s 6,23). Coby Adamův potomek musel zemřít i Kristus, neboť zdědil od Adama smrtelnou přirozenost skrze svou matku Marii.

Odhlédneme-li od Ježíše, tak si všichni ostatní Adamovi potomci tento trest zaslouží, neboť my všichni osobně hřešíme. Ježíš musel zemřít, protože měl naši přirozenost, a tudíž podíl na prokletí, které dopadlo na Adamovy potomky. Protože však osobně nedělal nic, co by si zasloužilo smrt, „Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolesti smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci“ (Skutky 2,24). Kristus byl „Duchem svatým ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího syna“ (Ř 1,4). Pro svoji dokonalou povahu a „duch svatosti“ byl slavně vzkříšen.

Kristus nezemřel na kříži pouze proto, že měl lidskou přirozenost. Ochotně nám předal svůj dokonalý život jako dar; projevil svou lásku k nám tím, že zemřel „za naše hříchy“ (1 K 15,3), neboť věděl, že svou smrtí pro nás získá záchranu od hříchu (Ef 5,2+25; Zj 1,5; Ga 2,20). Pro svou dokonalost byl Ježíš schopen překonat důsledky hříchu a stal se první osobou, jež byla vzkříšena z mrtvých a obdržela nesmrtelný život. Všichni ti, kdo se ztotožní s Kristem křtem a nápodobou jeho života, mají naději na podobné vzkříšení a odměnu. Právě v tom leží neobyčejný význam Kristova vzkříšení. Znamená „ujištění“, že budeme vzkříšeni a souzeni (Skutky 17,31) a že budeme sdílet (dokážeme-li být opravdu jako on) jeho odměnu nesmrtelného života: „Vždyť víme /důvěrně/, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí“ (2 K 4,14; 1 K 6,14; Ř 6,3-5). Jako hříšníci si zasluhujeme věčnou smrt (Ř 6,23). Vzhledem ke Kristovu dokonalému životu, poslušnosti i tváří v tvář smrti a jeho vzkříšení, je však Bůh schopen nabídnout nám dar věčného života – zcela v souladu se všemi svými zásadami.

Aby vytěsnil účinky našich hříchů, Bůh nám „připočítává spravedlnost“ (Ř 4,6), máme-li víru v jeho sliby spásy. Víme, že hřích přináší smrt – jestliže tedy opravdu věříme, že nás před ní Bůh spasí, pak musíme věřit, že nás započítá mezi spravedlivé, ač jimi plně nejsme. Kristus byl dokonalý; jsme-li opravdu v Kristu, i nás může Bůh pokládat za dokonalé, byť jimi osobně nejsme. Bůh Krista, „který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti“ (2 K 5,21), tj. tím, že budeme v Kristu skrze křest a jemu podobný život. A tak pro ty „v Kristu Ježíši“ se stal „spravedlností, posvěcením a vykoupením“ (1 K 1,30); následující verš nás proto povzbuzuje, abychom chválili Krista za velké věci, kterých dosáhl: „Vždyť se v něm /evangeliu/ zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou“ (Ř 1,17). Pochopení těchto věcí je proto nutnou součástí znalosti skutečného evangelia.

Toto vše bylo umožněno Kristovým vzkříšením. Byl „prvotinou“ /prvním ovocem/ celé sklizně lidských bytostí, jež se stanou nesmrtelnými díky tomu, čeho dosáhl on (1 K 15,20), „prvorozeným“ nové duchovní rodiny, která obdrží Boží přirozenost (Ko 1,18; srovnej též Ef 3,15). Kristovo vzkříšení tedy umožnilo Bohu pokládat věřící v Kristu za spravedlivé, neboť byli pokryti jeho spravedlností. Kristus „byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění“ (Ř 4,25), doslova „abychom se stali spravedlivými“.

Tyto věci vyžadují vědomou a přemýšlivou víru, abychom byli skutečně přesvědčeni, že nás Bůh může pokládat za dokonalé. Kristus nás může představit před soudnou stolicí „neposkvrněné a v radosti před tváří své slávy“ a „svaté, neposkvrněné a bez úhony před Boží tváří“ (Juda 24; Ko 1,22; srovnej též Ef 5,27). Vezmeme-li naši hříšnou přirozenost a stálé duchovní nezdary, pak to vyžaduje skutečně pevnou víru věřit ve výše tvrzené. Pouhé zvedání rukou při „křižácké výpravě“ či akademický souhlas se systémem doktrín nemají nic společného s tímto druhem víry. Býti „v Kristu“, a tudíž být pokryt jeho spravedlností, lze pouze pravým křtem v Krista. Křtem se spojujeme s jeho smrtí a vzkříšením (Ř 6,3-5), což jsou prostředky našeho osvobození od hříchů skrze naše „ospravedlnění“ či připočítání ke spravedlivým (Ř 4,25). Nádherné věci, o kterých uvažujeme v této kapitole, jsou zcela mimo náš dosah, pokud nejsme pokřtěni. Při křtu se spojujeme s Kristovou krví prolitou na kříži; věřící vyprali „svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově“ (Zj 7,14). Obrazně jsou pak oděni v bílá roucha, která představují Kristovu spravedlnost, jež jim je přičtena („započítána“) (Zj 19,8). Tyto bílé šaty je možné ušpinit našimi hříchy (Juda 23); učiníme-li to po křtu, je nutno opět použít Kristovu krev k vyčištění – tím, že požádáme skrze Krista Boha o odpuštění.

I po křtu se stále ještě musíme snažit setrvat v požehnaném postavení, do kterého jsme vstoupili. Vzniká potřeba pravidelného přezkoušení sebe sama několik minut denně – se stálou modlitbou a hledáním odpuštění. Tím, že to budeme činit, budeme mít vždy pokornou důvěru, že vejdeme do Božího království – díky naší ochraně Kristovou spravedlností. Musíme hledět být shledáni v Kristu v okamžiku naší smrti či při Kristově návratu, „nikoli s vlastní /naší/ spravedlností… ale s tou, která je z víry v Krista – spravedlností z Boha založenou na víře“ (Fp 3,9).

Opakovaný důraz na víru ústící do započtené spravedlnosti ukazuje, že žádným způsobem nemůžeme získat spásu svými skutky; spása je z milosti: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků“ (Ef 2,8-9). Stejně jako ospravedlnění či spravedlnost, také spasení je „darem“ (Ř 5,17). Naší motivací konat jakékoli úkony křesťanské služby by proto měla být vděčnost Bohu za to, co pro nás učinil – skrze Krista nás pokládá za spravedlivé, a tím nám otevírá cestu ke spáse. Je osudné uvažovat tak, že konáním skutků dosáhneme spásy. Myslíme-li takto, prostě při snaze dojít ke spáse neuspějeme; je to dar, který si nemůžeme zasloužit – pouze jej získat jako láskyplnou odpověď na naši hlubokou vděčnost, která bude vidět v našich skutcích. Skutečná víra vytváří skutky jako nevyhnutelný vedlejší produkt (Jakub 2,17).



Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 17:26:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidské rozhodnutí pro hřích nemá příčinu. Je to pouze fakt. Stejně tak jako Bůh nemá počátek. Jakmile přijdeme na příčinu, můžeme říci, že za to nemůžeme a zároveň to že nemáme na výběr a jsme pouze roboti, kteří jsou předurčeni a naprogramováni bez svobody pro život , nebo smrt. Vše je tedy manipulováno, ale takového Boha neznám.... Vlastně jo ale to není Bůh - pouze satan.



Re: Pro Nemesis (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 17:41:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Zdravim Nemesis,

Nesouhlasim s Tvou vetou:

N

Lidské rozhodnutí pro hřích nemá příčinu.

r
Verim, ze jediny kdo nema pricinu je Buh.

Zkus nad vetou kterou jsi napsal hlobeji premyslet. Vzdyt kdyby platila, pak by lidske rozhodovani bylo dano jakymsi "generatorem nahody."

Navic to co rikas je v jasnem rozporu s tim, co nas uci Pan Jezis, tedy, ze rozhodovani je podmineno charakterem:

Matouš 7,18
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.



Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pondělí, 09. říjen 2006 @ 19:20:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže Reformovaný je "Kalvínistou". Opět stokrát obehrané konstrukce, naprosto nic neřešící a zbytečné mudrování. Ježíš zemřel za hříchy toho, kdo uvěří tomu, že se stal smírčí obětí mezi ním a Bohem. Samozřejmě, že Kristova obět stačí na každý hřích a je pro každého, kdo přijde, učiní pokání a obrátí se k Němu ...a to vírou. Dostane spasení zadarmo, z milosti. Učení o predestinaci není nic složitého. V podstatě ho lze vyřešit otázkou : Chceš zjistit, zda jsi předzřízen atd. ... a ospravedlněn ? Tak uvěř a uvidíš, že Ježíš nikoho, koho mu dá Otec, nevyrhne ven. Neřekne mu : Víš, tebe nespasím, tebe jsem si nevyvolil. To by bylo proti Boží spravedlnosti na kterou věříme. Spasení je připraveno pro každého hříšníka, pro každého, kdo chce být spasen. To, že Bůh ví kdo bude spasen a kdo ne vyplývá z jeho věčné podstaty. Taky víme, že Bůh si nevybírá koho spasí a koho ne.

Umíte si představit věřícího otce, kterému stoupenec kalvínismu musí říct, že pokud syn neuvěří, tak není vyvolen ? Jednou jsem podobný dotaz četl v "Zápase o duši", který se během let ( k jeho škodě) transformoval k obhajování tohoto výkladového směru. Odpověď byla složitou konstrukcí, která v podstatě řekla, že syn má asi smůlu. Nebyl vyvolen.

Taky bychom mohli skvěle zabalit misii, protože co se má stát se stane. To by byl čirý fatalismus. Taky předem říkám, že se nenechám zatáhnout do neplodných a sáhodlouhých diskusí o ničem








Re: Zaplatil Kristus za hříchy všech lidí? Uplatňuje Bůh princip dvojího trestu? P_8 (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Úterý, 10. říjen 2006 @ 10:38:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravim Krispe, Biblicke odpovedi na Tebou uvadene namitky byly jiz dany v predchozich clancich. Znovu zde na ne tedy uvadim link: Shrnutí článků týkajících se predestinace P1-P7 Pokud se tyce odpovedi otci, zda jeho syn uveri, jsem rovnez presvedcen, ze uveri, pokud ho Buh pred stvorenim sveta vyvolil. Pak na nej vztahl i obet Jezise Krista a v case mu da nove srdce a ke Kristu ho pritahne. Takze s novym srdcem rad a dobrovolne uveri. Jaky fatalismus? Buh navic neurcil jenom vysledky, ale urcil i cesty k cilum: kazani evangelia, primluvne modlitby atd. Myslis, ze by mel byt otec zminovaneho syna stastnejsi, kdyby se v otazce jeho spasy spolehal radeji na synovo rozhodnuti nez na Bozi? Kdybychom se my padli lide meli rozhodovat svym padlym srdcem, zvoli-li bychom zcela jiste odmitnuti Evangelia. Vzdyt ve svem padlem stavu jsme s Bohem v nepratelstvi! A kdo by zval do srdce sveho nepritele? Muzes sice verit ve "svobodnou vuli," ale pak bys mel pripustit, ze neberes znacnou cast Bible vazne a neveris v ospravedlneni z pouhe Bozi milosti, coz je ovsem jadrem Evangelia. zdravi reformovany



Odkazy ke studiu předurčení - všechny dosavadní články série: (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 17. srpen 2007 @ 00:23:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Odkazy ke studiu předurčení - všechny dosavadní články série:












reformovaný



Stránka vygenerována za: 0.22 sekundy