Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jak by to tedy mělo vypadat v praxi? Ukážu vám to na příkladu. Předem chci říct, že tento pohled mi ještě není úplně vlastní, ale snažím se o něj, protože vím, že je správnej. To aby jste si o mě nemysleli, že jsem dokonalej J. Jak tedy já katolík, pohlížím na svého bratra protestanta? Pohlížím na něj jako na svého bratra, jako na skutečného křesťana. Jako na bratra, se kterým mám sice rozepře, jako měli mezi sebou apoštolové Petr a Pavel, ale kterého skutečně miluji. Jako na bratra, skutečného křesťana, se kterým často nesouhlasím, ale zároveň uznávám jeho moudrost a vím, že mnohé z jeho moudrosti by mohlo být užitečné i mně. Uznávám, že tento můj milovaný bratr má stejného Otce, jako já. Uznávám, že Bůh působí skrze tohoto mého bratra v můj prospěch a ve prospěch všech lidí. Věřím, že můj bratr to se mnou myslí dobře. A i když s ním v mnoha věcech nesouhlasím, věřím, jsem přesvědčen, že jedná podle svého nejlepšího svědomí. Jsem opravdu rád a děkuji za to Bohu, že nyní i přes rozdílnost našich názorů se můžeme obejmout a stavět na tom, že jsme bratři a těším se, že později dospějeme i k stejným názorům, jak nám to svěřil Ten, který nás miluje a Ten, kterého milujeme.

CO MŮŽEME DNES UDĚLAT PRO JISTĚ NÁROČNÝ A DLOUHODOBÝ PROCES SMÍŘENÍ PROTESTANTŮ A KATOLÍKŮ?





Dlouho jsem přemýšlel jaký vůbec zvolit postoj vůči stránkám projektu GranoSalis, na který jsem jednou, asi před půl rokem, náhodou narazil při „brouzdání“ internetem. Věřte není to pro mě jednoduché dokonce ani po tom půl roce. O GranoSalis musíte opravdu důkladně přemýšlet, abyste ho pochopili. Co je tedy GranoSalis? Vím, že pro Vás - zkušené uživatele tohoto prakticky diskusního fóra, to nebude žádná úžasná novina. Přesto ale to tak bývá, že věci nejgeniálnější bývají nejjednodušší. Slyšte tedy zjevnou pravdu: GranoSalis jsou stránky, které si návštěvníci tvoří sami!!



Možná si teď říkáte, co to tady ten vůl kecá, vždyť to nám přece nemusí nikdo připomínat, máme to napsáno hned na úvodní stránce a dávno to přece víme. Hned vysvětlím, co tím mám na mysli. Chci tím říct pouze to, že teprve až pochopením této věty, která mi byla od samého počátku známá a zřejmá, jsem mohl skoncovat se zlobou, kterou jsem k této internetové adrese choval. GranoSalis jsou stránky, které si návštěvníci tvoří sami!! Pochopil jsem tedy jednu důležitou věc, kterou chci, abyste na začátek pochopily také, proto ten sáhodlouhej úvod. Pochopil jsem, že za to, jak GranoSalis vypadá, nemůže provozovatel stránek, ale můžeme za to my samy. Případnou zlobu kvůli obsahu těchto stránek musíme tedy směřovat výhradně sami na sebe. Pochopil jsem, že jestli se mi něco nelíbí, musím se zlobit výhradně sám na sebe, protože nic jiného dělat ani nemohu. Nemohu se zlobit pro názor se kterým nesouhlasím na samotného jeho tvůrce, nebo mohu, ale nic mi to nepomůže, nic tím nezměním. Jediné, co mohu udělat je - buď se modlit za návrat svého názorového oponenta na správnou cestu, nebo lépe, za moje správné pochopení názoru svého oponenta. A pokud jsem již skutečně došel takhle daleko a vše jsem důkladně promyslel v modlitbě, je mou povinností snažit se přispět ke zkvalitnění obsahu těchto stránek DOBRÝM názorem.



Teď ale, co je to DOBRÝ názor, že jo?! Tímto termínem nemyslím svoji odpověď (kterou pokládám za správnou) na názor svého oponenta (který pokládám za špatný). To ne. Pokud bychom to chtěli brát takto, pak vězme, že zde je právě kámen úrazu všeho názorového nepochopení a odmítání smíření a pochopení mezi námi. Dobrý názor, tak jak ho nazývám, není tedy precizním souborem argumentů jedné strany proti druhé, ale spíše příklad – model chování, podle kterého by jsme se měli snažit řídit i my ostatní.



Takových dobrých názorů, chcete-li dobrých postojů, které nám dávají dobrý příklad je i tady na GranoSalis dost. Třeba od uživatele Bretonce, reformovaného křesťana, jak sám sebe nazývá, nedávno poslané povzbuzení a omluva za útoky některých členů tohoto fóra proti katolíkům. To je přesně ono. Bretonec, který sám s katolickou Církví nesouhlasí, tady katolickou církev hájí. Poučení: zkoušejme hájit názory se kterýma nesouhlasíme. Zkoušejme se je pochopit a zkusme dát tomu druhému SVOBODU k jejich vyznávání. Dát někomu svobodu vyznání v demokratickém systému zní naprosto jasně: RESPEKTUJ jeho víru. Protože v demokratickém systému, ve kterém žijeme svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka. Argument, který teď jistě přijde, bude, že ve Starém zákoně, také bylo možné přivádět na pravou víru násilně. Musíme si ale uvědomit, že dnes je doba zcela jiná. Žijeme v demokracii, a musíme se tedy jejímu systému plně podřídit. Dnes, pokud chceme někoho přivést na pravou víru, musíme tak činit především DOBRÝM příkladem a spoléhat na milost Boží.



Tak, to by myslím na úvod stačilo a teď, abych se pohnul z místa. Úvod jsem psal především proto, abych vysvětlil smysl toho, co chci psát nyní. Po půlročním přemýšlení jsem usoudil, že je mojí povinností přispět ke smíření křesťanů zde na tomto fóru. Následujícími řádky chci především dát dobrý příklad, jak jsem o něm mluvil. I když si nedělám iluze, že se mi to povede, prosil jsem našeho Boha, aby se mezi mé slova nevloudila žádná nepravost, žádná pýcha, aby to co napíšu byl skutečně dobrý příklad, hodný k následování.



Myslím si, že úplným základem našeho smíření je láska. Co to je v našem případě? Snaha přestat toho druhého vidět jako svého oponenta. Snaha především přestat toho druhého démonizovat. Neznamená to pouze hledat to, co nás spojuje a přehlížet to, co nás rozděluje, protože to by vždy znamenalo, že jedna strana, nebo obě, se vzdají něčeho ze své víry. Musíme se naopak ze všech sil snažit pochopit toho druhého. Takto, pokud spolu obě strany budou, vždy s úctou, mluvit a zároveň se obě strany budou, vždy s největším nasazením, snažit pochopit toho druhého, musejí nakonec logicky dospět ke shodě, zároveň bez toho, aby se zřekli něčeho ze své víry a bez toho, aby s někým přerušily společenství.



Jak by to tedy mělo vypadat v praxi? Ukážu vám to na příkladu. Předem chci říct, že tento pohled mi ještě není úplně vlastní, ale snažím se o něj, protože vím, že je správnej. To aby jste si o mě nemysleli, že jsem dokonalej J. Jak tedy já katolík, pohlížím na svého bratra protestanta? Pohlížím na něj jako na svého bratra, jako na skutečného křesťana. Jako na bratra, se kterým mám sice rozepře, jako měli mezi sebou apoštolové Petr a Pavel, ale kterého skutečně miluji. Jako na bratra, skutečného křesťana, se kterým často nesouhlasím, ale zároveň uznávám jeho moudrost a vím, že mnohé z jeho moudrosti by mohlo být užitečné i mně. Uznávám, že tento můj milovaný bratr má stejného Otce, jako já. Uznávám, že Bůh působí skrze tohoto mého bratra v můj prospěch a ve prospěch všech lidí. Věřím, že můj bratr to se mnou myslí dobře. A i když s ním v mnoha věcech nesouhlasím, věřím, jsem přesvědčen, že jedná podle svého nejlepšího svědomí. Jsem opravdu rád a děkuji za to Bohu, že nyní i přes rozdílnost našich názorů se můžeme obejmout a stavět na tom, že jsme bratři a těším se, že později dospějeme i k stejným názorům, jak nám to svěřil Ten, který nás miluje a Ten, kterého milujeme.



A na závěr, prosím ty, kteří souhlasíte. Podepište se pod to tak, že tento přístup ke svým bratřím vezmete za svůj vlastní a budete se podle něho řídit. To znamená: pamatovat na svobodu vyznání, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Pamatovat, na slova našeho spasitele, a i kdyby náš bratr s námi jednal jako nepřítel, snažit se ho přesto milovat. Nehledat třísku v oku svého bratra, ale nejprve odstranit trám ze svého oka. Pamatovat doslova na svoji nicotu před Bohem. Nezapomínat, že stejně tak, jak soudíme druhé budeme sami souzeni. Připomínat si, že naopak ti chudí v duchu jsou blahoslavení a že jejich je království nebeské. Stále si připomínat, že Kristovi jsou milý tiší, zvažme tedy množství našich zbytečných slov. Milujme se, konejme pokoj a MILUJME SE!!!



Děkuji vám všem Bratři a Sestry