Grano Salis - Křížová cesta zdravotníka v hospici

Křížová cesta zdravotníka v hospici Pane Ježíši, vím moc dobře, že v hospici nepracuji náhodou, ale žes mě k této službě povolal ty sám. Nezasloužím si takovou velkou výsadu - být ti celé dny tak blízko a bezprostředně se tě dotýkat svýma rukama, které přece tolikrát zhřešily. Děkuji ti za důvěru a prosím, odpusť mi všechny ty situace, kdy jsem ji zklamala. 1. Ježíš je odsouzen na smrt Pane Ježíši, ty víš, jak je to těžké pro obě strany. Pro nemocného, má-li vyslechnout od lékaře „ortel smrti“, i pro mě, když ten ortel musím vyslovit nebo potvrdit. Říct pravdu a nevzít naději není snadné. Zvláště když mám před sebou nešťastníka, který dosud Boží lásku nepoznal a neví, že tys smrt jednou provždy přemohl. Bez Ducha svatého by to nešlo vůbec. On ale vždycky přispěchá na pomoc, když ho člověk prosí. Díky Pane Ježíši. 2. Ježíš na sebe bere kříž Pane Ježíši, tys svůj kříž přijal dobrovolně. Tak nějak si to zřejmě představuješ i u mě. Denně ale vidím, že většina lidí reaguje jinak. A psychologové nás dokonce učí, že je to tak normální. Nejprve šok, agrese, smlouvání, deprese, někdy rezignace – a když to dobře dopadne, pak teprve ono přijetí kříže. V hospici se snažíme nemocným i jejich blízkým pomoci dopracovat se co nejdříve k onomu „fiat“ („staň se“). Jestli na mě čeká podobný velký kříž, moc ráda bych ho přijala stejně jako ty. Bez řečí a s plným vědomím velikosti a posvátnosti takového úkolu. Jenže se vzpírám, i když jde o daleko menší kříže. Odpusť Pane Ježíši a dej mi prosím sílu ke všemu, co ode mě chceš. 3. Ježíš padá poprvé pod křížem Pane Ježíši, i naši pacienti padají pod křížem. A někteří se za to stydí. Zvláště lidé, kteří ještě nedávno cosi znamenali. Mnohým z nich více než litování pomáhá tvůj příklad. Horší je to ovšem s těmi, kteří tě dosud nepoznali. Jak jen jim to sdělit? Pomoz jim prosím, ať si nezoufají, ať neuvažují o eutanázii nebo sebevraždě a mají odvahu jít dál. Ať na své vlastní křížové cestě potkají, rozpoznají, a svobodně přijmou tebe. 4. Ježíš potkává svou Matku Pane Ježíši, vím od našich pacientů, že bolest milované osoby může člověka bolet víc než jeho vlastní bolest. Jak asi muselo být tobě, když jsi nemohl bolest své Matky zmírnit. Ty, který jsi nedávno uzdravoval nemocné a křísil mrtvé. Ve snaze vyhnout se takovému druhu utrpení někdy naši nemocní svým blízkým tají pravý stav věcí. A rodina nemocnému lže a myslí si, že pro něj dělá to nejlepší. Říkají tomu milosrdná lež. Jak mohou najít Pravdu s velkým „P“, když se topí ve lži a nestojí ani o pravdu s malým „p“? Bylo by pohodlné nehasit, co mě nepálí. Jenže mě to pálí. Než ale lidi pochopí, že to s nimi myslím dobře, bývá to složité. S tebou však na to nejsem sama. Díky Pane Ježíši. 5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž Pane Ježíši, Šimonova pomoc pro tebe jistě znamenala aspoň trochu úlevu. Nebyla jsem u toho a nevím, zda a jak moc se vzpouzel, ale to taky není moje věc. Důležité je, abych se takovým příležitostem nevyhýbala já. Abych je viděla a nečekala, až mě někdo bude prosit, nebo nutit. Abych vždycky v nemocném viděla tebe a přispěchala na pomoc s radostí a ne s kyselou tváří. Aby ho moje pomoc nepokořovala. Aby neměl pocit, že obtěžuje. Kdyby mi v tom někdy bránila třeba únava, připomeň se mi, Pane Ježíši. 6. Veronika podává Ježíši roušku Pane Ježíši, palliativní (úlevnou) medicínu, o kterou se snažíme v hospici, možná někdo pokládá ve srovnání s tzv. vítěznou medicínou za něco méněcenného. Já si to nemyslím a ty určitě taky ne. Naše předchůdkyně Veronika ti podala roušku („pallium“). Dnešní „pallium“ má podobu vysoce účinných léků proti bolesti, šikovných pomůcek pro nemocné – a my je máme k dispozici. A máme ruce a můžeme pohladit. Máme úsměv a můžeme povzbudit a potěšit. Díky Pane Ježíši, že máme našim nemocným co nabídnout. 7. Ježíš padá podruhé pod křížem Pane Ježíši, kříž, který jsi nesl za nás, tě podruhé svou vahou srazil k zemi. Pomoz prosím příbuzným našich pacientů, kteří pod tíhou kříže padají. Dej sílu pozůstalým po našich zemřelých pacientech, neopouštěj je, i když se někdy rouhají a vinu za bolest a smrt svalují na tebe. Je to tím, že tě dosud nepoznali a nepřijali. Možná za to můžeme i my, kteří se k tobě slovy hlásíme, ale svými skutky tě zrazujeme a tím druhé pohoršujeme. Odpusť nám to Pane Ježíši. 8. Ježíš mluví k plačícím ženám Pane Ježíši, s plačícími ženami se setkáváme denně i my. Právem od nás očekávají slova útěchy a lásku. To je ale něco jiného než nezávazné sladké fráze. V dnešním světě, tolik podobném Sodomě a Gomoře není možné se vším souhlasit a všechno chválit. Někdy je souvislost mezi hříchem a utrpením až příliš zřejmá. My tu ale nejsme proto, abychom soudili, nýbrž sloužili a milovali. Pak si je, jak říkávala Matka Tereza, budeš obracet sám. Naše moralizování by to mohlo jen pokazit. Pane Ježíši, odpusť nám nedostatek lásky. 9. Ježíš padá pod křížem potřetí Pane Ježíši, ty víš, že pod křížem nepadají jen naši pacienti a jejich blízcí, ale i já. Někdy je to zřejmě zkouška od tebe, zkoušíš moji věrnost. Někdy si ale za to můžu sama. Třeba nedodržováním řádu. Moc práce, málo spánku, odpočinku a taky modlitby. Když je jasná příčina, snadno se najde lék. Většinou zabere rychle a já mohu znovu vstát a jít dál. I když slibuji, že už to víckrát neudělám, zase se mi to stane. Taková nepoučitelnost by se člověku mohla vymstít. Třeba na zdraví. Díky Pane Ježíši, že máš se mnou trpělivost. 10. Ježíš zbaven šatu Pane Ježíši, ani ty šaty ti nenechali. Oni. Ti zlí. Tak nějak by se mi to chtělo říci. Mám-li být poctivá, musím si přiznat na tom i svůj podíl. Ty mi ale nabízíš příležitost to aspoň zčásti vynahradit - úctou k tělu svých pacientů. Tolik se v tom chybuje. Tolik zbytečného utrpení. Ošetřovatelství není řemeslo, ale umění. Ovšem umění – to už je sféra Ducha svatého. Dotknout se těla druhého člověka více, než je vhodné, je chyba. Dotknout se ho méně, nepohladit, neobejmout – taky chyba. Ale s tvou pomocí je vždycky možné správnou míru najít. Díky, Pane Ježíši. 11. Ježíše přibíjejí na kříž Pane Ježíši, takové hrozné hřeby. A do tak citlivého místa. A bez anestezie. Za nás a pro nás. A nejde to vzít zpátky. Tím víc díky za možnost mírnit bolesti našich pacientů. Díky za všechny ty moderní prostředky, které máme k dispozici. To dřív nebylo. Možná ale bylo mezi lidmi více lásky. Naplň nás proto svou láskou, ať ji můžeme rozdávat dál. Ke každé tabletce, ke každé injekci taky trochu tvé lásky. Ať z nás nejsou jen odborníci, jen rutinéři, ale především tvoji služebníci, tvoje královské kněžstvo. Díky, Pane Ježíši. 12. Ježíš na kříži umírá Pane Ježíši, díky, že smím tak často stát pod tvým křížem, spolu s tvou Matkou a malým hloučkem věrných. Kdykoliv doprovázíme umírajícího pacienta, nějak intenzivněji si uvědomuji tvoji přítomnost. Někdy se nám podaří pro nemocného udělat více, jindy méně. Nakonec to je ale vždycky stejné. Bez tvé oběti na kříži, bez tvého milosrdenství bychom byli ztraceni. Všichni. Ale tys na kříži zemřel „za nás a za všechny“. Kdykoliv ta slova slyším při mši svaté, zaplaví mě vděčností a nadějí. Díky, že mohu žít z této naděje. 13. Ježíšovo tělo snímáno z kříže Pane Ježíši, s každým naším zemřelým pacientem si znovu připomínáme tu chvíli, kdy několik přátel sňalo tvé tělo z kříže a položilo ho do klína tvé Matce. Je to veliký dar, že jsme se dožili doby, kdy nám už do naší práce nikdo nemluví. Že máme hospic, ve kterém se můžeme s každým zemřelým důstojně a křesťansky rozloučit. Obléknout si ho, beze strachu ze sankcí se u něho pomodlit a třeba i zazpívat. Vydávat svědectví víry a předávat pozůstalým naději. Díky Pane Ježíši, že nám k tomu dáváš sílu. 14. Ježíšovo tělo uloženo do hrobu Pane Ježíši, nebýt Josefa z Arimathie, tak neměli tvé tělo ani kam pochovat. Je o něm psáno, že byl tvým učedníkem, ale ze strachu před Židy učedníkem tajným. Takových je mezi našimi pacienty taky dost. Báli se minulého režimu, teď se zase ostýchají k tobě přihlásit. Možná jsme je dost vřele nepozvali a nepřijali mezi sebe. Odpusť, Pane Ježíši. 15. Zmrtvýchvstání Pane Ježíši, z tvého zmrtvýchvstání čerpám sílu ke své práci. Jinak bych to asi nemohla dělat. Někdy tomu vůbec nerozumím. Třeba když musí zemřít mladý člověk, táta malých dětí. Ty ale od nás nežádáš, abychom všemu rozuměli, všechno věděli. Ty od nás žádáš víru. Věřím, že jsi třetího dne vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa. Nepochybuji o tom, že nám tam chystáš místo, jak jsi přislíbil. Chci to i nadále říkat našim nemocným a dělit se s nimi o největší dar, který od tebe mám. O dar víry. Děkuji ti za něj, Pane Ježíši. Pane Ježíši, věřím, že Boží milosrdenství je nekonečné. Svěřuji mu všechny naše nemocné i všechny naše zemřelé, jejich blízké, i svoje spolupracovníky. Díky, žes nás svou smrtí na kříži vykoupil a že ti můžeme sloužit v našich bližních beze strachu ze smrti a v naději na život věčný. Amen.

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace