Grano Salis - Islám ve světě

New Page 1 Prof. Rudolf Grulich, Kirche in Not Hrozivý postup islámu v dnešním světě I když se na Západě kvůli arabštině Koránu často ztotožňují arabské státy s islámem, jsou to dnes nearabské státy, ve kterých žije většina muslimů. Na čele je Indonésie se 180 miliony muslimů. Následují Pákistán se 130 miliony, Bangladéš se 105 miliony, Čína s 80 miliony, Írán a Turecko se 70 miliony. Teprve pak následuje jako arabská země Egypt, z jehož 70 milionů obyvatel je asi 60 milionů muslimů. Absolutní čísla jsou málo výmluvná, protože poměr muslimů vzhledem k celkovému počtu obyvatel je sice vysoký v Indonésii (88%), Pákistánu (90%), Bangladéši (88%), Íránu (90%) a Turecku (98%), ale v případě Indie (něco přes 10%) a Číny (6 %) je relativně nízký. Nicméně v Indii i v Číně žijí muslimové v kompaktním tradičním osídlení a určují tvářnost celých provincií, zemí nebo republik, podobně jako ve středoasijských republikách bývalého Sovětského svazu. Zde po rozpadu SSSR vzniklo 6 nových muslimských zemí. S jistotou můžeme vycházet z toho, že na světě žije více než miliarda muslimů, tj. dvacet ze sta světových obyvatel. Více než 95% představují muslimové v zemích jako Afghánistán, Alžírsko, Irák, Jemen, Jordánsko, Arabské emiráty, Írán, Komory, Libye, Maledivy, Maroko, Mali, Mauretánie, Niger, Omán, Pákistán, Saúdská Arábie, Senegal, Somálsko, Tunisko a Turecko. Ale v zemích bohatých na naftu na Arabském poloostrově jsou zaměstnány sta tisíce zahraničních křesťanských pracovníků. Více než čtyři pětiny obyvatel tvoří muslimové v Egyptě, Bangladéši, Bahrajnu, Džibuti, Gambii, Guineji, Indonésii, Kataru, v Kuvajtu a Sýrii, přičemž v mnoha případech nejsou k dispozici exaktní čísla. Muslimská většina je také ve státech, jako jsou Libanon, Súdán, Čad, Malajsie a v Evropě Albánie, Bosna a Kosovo. Svou sílu projevují islámské státy vytvořením tzv. Světové islámské konference (1974 v Džiddě – ICO – Islamic Conference Organisation), vlastní islámské zpravodajské agentury (INA), Islámské rozvojové banky (IsDB), a Islámské tiskové unie (IsPU). Předchůdcem ICO byla Islámská světová liga a Islámská aliance krále Feisalse ze Saúdské Arábie. Sídlo ICO je v Džiddě, Islámská tisková unie je v Londýně. Do ICO patří padesát států a organizací, jsou to vesměs státy s islámskou většinou. Cílem ICO je podpora jednoty a spolupráce všech islámských států, boj proti kolonialismu a znovudobytí svatých míst v Jeruzalémě. Islám v Evropě od dob tureckých výbojů V Evropě žijí muslimové od dob tureckých výbojů a dobytí Albánie, Bulharska, Řecka, Bosny, Srbska, Černé Hory, Makedonie a Rumunska. Již v roce 1354 překročili osmanští Turci Dardanely a vstoupili do Evropy, r. 1361 dobyli Adrianopol a zřídili si zde druhé hlavní město. R. 1389 porazili srbské vojsko na Amselském poli. R. 1453 dobyli Cařihrad, 1463 Bosnu, 1521 Bělehrad a r. 1526 Maďarsko. Jejich počet na konci 20. století v bývalé Jugoslávii činil 4 miliony, v Albánii 2 miliony, v Bulharsku 1,5 milionu, v Řecku 150 000 a v Rumunsku 50 000. V evropském Rusku je dnes více než 12 milionů muslimů a jako dědictví jsou jich statisíce v nástupnických republikách. Národy, jako Tataři a Baškirové, krymští Tataři a národy Kavkazu, jsou tradičně muslimské. Pokud jde o bývalou Jugoslávii, vytvořila se v Bosně většina se 2 miliony, v Makedonii je 600 000 muslimů, v Kosovu 1,7 milionu a v ostatním Srbsku přes 100 000, stejně jako v Černé Hoře, Chorvatsku a Slovinsku, kde je po 50 000 muslimů. V Polsku žije 5000 bývalých muslimů z dob tatarských vpádů. Muslimové v ostatních evropských zemích jsou výsledkem moderního přistěhovalectví především po druhé světové válce. V Německu jsou jich 4 miliony, ve Francii 3 miliony, ve Velké Británii 2,2 milionu. Vzhledem k četným sňatkům evropských žen s muslimy je těžké odhadnout skutečný počet přívrženců islámu. Evropa jako misijní země islámu Islám byl v Evropě již před delší dobou zařazen do celosvětového islámského misijního plánu. Svědčí o tom četné islámské organizace, jako „Islamic Council of Europe“ v Londýně a „Rada mešit pro Evropu“ v Bruselu. Srovnání šíření islámu v křesťanských zemích a křesťanské přítomnosti v islámských státech ve 20. století vyznívá jednoznačně v neprospěch křesťanství. Zatímco křesťanství do čistě islámských zemí, jako Afghánistán, Saúdská Arábie, Arabské emiráty nebo Jemen, vůbec nemohlo vstoupit, jsou v posledních desetiletích 20. století již miliony muslimů v kdysi ryze křesťanských zemích západní a střední Evropy. Mimoto v mnoha muslimských zemích hrozivě poklesl počet křesťanů, např. v Turecku, kde z milionů křesťanů v důsledku vyhnání a vyhlazení Arménů a Asyřanů a přesídlení Řeků zbylo křesťanů jen sto tisíc, ale také v Alžírsku, kde došlo k vystěhování milionu francouzských křesťanů a ti se stali nevýznamnou menšinou. V muslimské zemi jako Somálsko dnes i přesto, že zde po desetiletí panovala italská nadvláda, zbylo v zemi méně katolíků (250), než je muslimů v Lucembursku (10 000). Právě taková srovnání ukazují postup islámu: počet muslimů v Rakousku a ve Švýcarsku je větší než počet křesťanů v Íránu, v Turecku, Kuvajtu nebo Libyi. V Belgii je více muslimů než křesťanů v Bangladéši, nemluvě o milionech muslimů v Německu, Francii a Velké Británii. Tolik křesťanů je vlastně jen v Indonésii nebo v Súdánu. Ale v Súdánu je jejich postavení žalostné a v Indonésii se v posledních letech výrazně zhoršilo. Na kongresu „Setkání světové církve“ světové katolické organizace Kirche in Not 2006 v Augšpurku se zúčastnili vysocí katoličtí představitelé a poukázali na sílící postup islámu. Byli zde mezi jiným biskupové a kněží z Nigérie, Mauretánie a Arabského poloostrova a Turecka a muslimové, kteří se stali křesťany. Z čas.Světlo----------------------------------Ferda Podle Kath-net

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace