Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Maxim.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16158, komentáře < 7 dní: 241, komentářů celkem: 395051, adminů: 60, uživatelů: 5060  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 24 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska
·Medvedìv tvrdí, že západní termonukleární degeneráti znesvìcují køesťanství
·Proè volili evangelikálové Orbána
·23. dubna 2022 byl zvolen nový Výkonný výbor BJB
·Informace Sboru BJB v Jablonci nad Nisou o stavu ukonèení èlenství v BJB

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108061271
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Křesťanské rychlokvašky
Vloženo Středa, 21. únor 2007 @ 19:52:10 CET Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal beny

Křesťanské
rychlokvašky
   Pro někoho se může zdát tento nadpis mírně zavánějící bulvárem. Jelikož ale nejsem paparazzi  nemám v úmyslu někoho šokovat skandálními nadpisy za účelem přilákat čtenáře. Můj záměr je jiný. Jde mi o to popřemýšlet o jevu, který je v našich sborech dle mého názoru velmi rozšířený a který, jak doufám, trápí nejen mě.

Jedná se o zapojování čerstvě uvěřivších sourozenců do služeb. Nemám nic proti službám pro našeho Pána.Vždyť k tomu jsme jako jeho učedníci povoláni. Jde mi o to zamyslet se spolu s Vámi nad vhodností času, v kterém tak činíme. Je mnoho mladých sourozenců, kteří čerstvě poznali ten nádherný pocit vlastní záchrany z moci hříchu. Z informací, které jsme jim předkládali v podobě evangelia se náhle stala jistota. Jistota v podobě spásy skrze oběť Pána Ježíše Krista. Mnoho času jsme strávili svědectvím a mnoho slov bylo proneseno.Mnozí jsme už byli zoufalí.Vždyť ta slova stékala po těch, na kterých nám tolik záleželo jako voda po husím peří. Mnohdy jsme již začali ztrácet naději. A pak jsme byli náhle překvapeni, když za námi onen dotyčný jednoho dne přišel a oznámil nám trochu nesměle:“Dnes jsem přijal Ježíše za svého osobního spasitele.“ Naše radost byla v této chvíli nepopsatelná. Kdo to prožil, jistě ví o čem mluvím. Naší další touhou bylo přivézt tohoto čerstvého sourozence mezi boží lid. Pokud bylo jeho vyznání upřímné, dříve nebo později na naší nabídku navštívit náš sbor kývne. Jednoho dne tedy tohoto človíčka dovedeme na shromáždění, kde prožije svou první bohoslužbu.Všichni jsou na něho milí a snaží se být k němu pozorní. Mnohdy až tak, že jemu samému je tento přílišný zájem trošku nepříjemný (málo kdo má touhu být hned středem pozornosti). A tak si náš novopečený křesťan prožije svou první návštěvu a my cestou domů netrpělivě čekáme na to, co tomu celému říkal.Většinou nemusíme na jeho postřehy, z celé pro něho tak nové události, čekat dlouho. Sám po chvíli, co nás opustí případní sourozenci začne chrlit své dojmy. Nadšení mu vyzařuje z očí a my jsme rádi, že toho můžeme být účastni. A tak jak jde čas, nový člen se postupně stále více a více etabluje do sborových struktur. Netrvá totiž dlouho a toho mladého křesťana dříve či později osloví některý služebník ze sboru s nabídkou na nějakou (údajně) pro něho vhodnou službu. Mnohdy je toto oslovení provázeno větami:“Pán mi zjevil,že by jsi měl sloužit tu či jinde.“Čím je tento sourozenec ochotnější a k podobným nabídkám vstřícnější, tím více (samozřejmě podpořených patřičnými proroctvími) jich přibývá. A jelikož je mladý křesťan pln touhy co nelépe Pánu sloužit, služebnosti se nabalují a nabalují. Najednou zjišťuje, že nemá čas třeba na výtvarný či hudební kroužek. A že příprava do školy začíná také povážlivě slábnout. Pokud se třeba na setkání spoluslužebníků zmíní svému vedoucímu, ochotně je mu řečeno například:“Sloužíš přece Pánu a on se o tebe postará.“ Že je to mnohdy jinak a výpadky ve školní přípravě se dříve či později projeví je více než jisté. A tak přijde od mnohých vedoucích jiná taktika. Začínají s dotyčným probírat jeho jiné aktivity a běda jak nesouvisí přímo se službou. Tu více, tu méně je tomuto bratru naznačeno, že si přece musí vybrat. A zda je například vhodné hrát v dixilandu, když právě probíhá setkání pracovníků dětské misie. Pokud se tento ohradí s výtkou, že už vážně nestíhá.Vedoucí si mnohdy povzdechne a jen tak mimochodem podotkne:“tak to holt to bude muset udělat bratr XY, ale víš kolik toho už má. No, ale přece tu službu neopustíme.“A tak tedy pokorný bratr přestane chodit třeba do výše zmíněného dixilandu, (vždyť toho bratr XY má opravdu tolik) byť by tím zahodil několik let. Za čas opustí i jiné mimo církevní aktivity. A jak tak čas pomalu běží, nezůstane z nich nic. Omezují se čím dále i jeho styky s dřívějšími přáteli. Paradoxem zůstává, že
časově na tom není lépe. Mnohdy právě naopak. S tím, jak nám je onen výše jmenovaný čím dál víc pohlcován církevním životem, začíná se postupně patřičně utvářet i jeho jazyk. A tak aniž by si to uvědomoval, začíná vnímat místo myslet, prožívat a přijímat. Z teenagera se postupně stává mudrc. Jeho jazyk se už nevyznačuje slovy srozumitelnými jeho nevěřícím vrstevníkům (teď nemám na mysli absenci vulgarismů.Ta je bez debat chvályhodná). Novým new speakem se pozvolna stává tato církevština, která je pro jeho dřívější přátele v lepším případě směšný archaismus. Až potud bychom se mohli všemu s výjimkou přerušení veškerých dřívějších aktivit jen pousmát. Postupně se, ale dostáváme do fáze, která nemůže být zdravě uvažujícímu křesťanovi k smíchu ani trochu. Teď už náš bezpochyby zcela přetížený mladý sourozenec prochází fází, která je pro jeho další křesťanský vývoj mnohdy osudná. Začíná přemýšlet o tom (zatím jen ve skrytu duše), že to s tím Kristem zase až taková legrace není .Z počátku si úbytek sil omlouvá svou nedokonalostí. Při upřímném sebezkoumání se jistě nalezne i leckterý hříšek, na který se dá docela dobře napasovat, když něco nefunguje (vždyť Pánovo jho přece netíží). A tak se mnohdy tento upřímný čerstvý křesťan vrhne s ještě větším úsilím do služeb. Chvíli to možná opět funguje, ale pak nastává to, co nazýváme syndromem vyhoření. Nic už ho netěší. Nemá touhu se modlit (vždyť takto přece nemůže před boží tvář). Nějaký čas se ještě vše snaží valit ze svých sil a z pocitu odpovědnosti, který v něm ještě stále je. Jeho víra už je ale otřesena.Uvědomuje si, že není schopen naplnit požadavky Bohem na něj kladené.V této chvíli většinou přichází i lákavé nabídky ze světa (Ten Zlý ví přece moc dobře jak v takové chvíli působit). A tak než se kdo naděje, vídáme dotyčného bratra méně a méně. Občas se ještě objeví, ale nakonec nám zmizí ve světě i navzdory naší touze tomu zabránit. Tady by se dalo jistě použít slovo o rozsévači(viz Mar 4/3-8). Ano i takto by se dala celá záležitost odbýt. Mně se ale v této souvislosti vybaví i jiné slovo z prvního listu Timoteovi 5/22 Neustanovuj nikoho v církvi ukvapeně…Myslím si, že tento verš více vypovídá o našem problému. Apoštol Pavel si podle něj velice dobře uvědomoval nebezpečí, které číhá na čerstvě obrácené bratry ustanovené ukvapeně do služeb. Mám pocit, že problémem všech nově obrácených je to, že jejich prvotní zamilovanost do Krista nepřerostla v hluboký vztah, který je schopen překonat úskalí služeb, před které můžou být postaveni. Dalším problémem je i to, že né vše co děláme pro Pána, musí být nutně od Pána. Mnohdy máme mnoho církevních aktivit. Mnoho z nich je určitě v souladu s boží vůlí. Asi neexistuje upřímná služba pro Pána, která by nebyla v souladu s jeho vůlí.Otázkou však zůstává, zda-li ji děláme v Pánově čase. Mnohdy mám z těchto aktivit pocit, že to dělá mnoho rámusu. Je to i
efektní a dobře to vypadá. Ale víme vždy, zda-li se tak děje opravdu v určené době? Potom se opravdu nemůžeme divit, že tolik sourozenců (zvláště těch ve víře
mladých) toto nasazení nevydrží. Je mi opravdu smutno z toho, jak moc jsou někteří mladí křesťané nasazeni, ale jak málo tráví intimního času s Pánem. Jak moc se okrádají o požehnáni, která z toho mohou obdržet. Opravdu mám pocit, že se nám do toho našeho křesťanství čím dál více dostává multilevel marketing.Ten je určitě účinný při prodeji kosmetiky či produktů zdravé stravy, ale v evangeliu jde přeci o člověka. Někdy mám pocit, že na to trochu zapomínáme. Rád bych toto zamyšlení zakončil upřímnou prosbou všem, kteří mají sklony nově uvěřivší urychleně zapojovat do služeb. Nechte je nejprve řádně se zamilovat. Nedovolme, aby opouštěli všechny své dřívější prospěšné aktivity. Povzbuzujme je v tom aby netrhali vazby na své nevěřící přátele.Vždyť koho by pak evangelizovali.Oceňujme i jejich mimocírkevní úspěchy (např.škola, sport, zájmově umělecká činnost). Jen si vzpomeňme, jak nás potěší úspěch třeba slavného sportovce, který se po svém triumfu hrdě přihlásí k Ježíši (příklad předposledního MS ve fotbale a vítězný tým Brazílie).Určitě to tito lidé v tomto sekulárním prostředí nebudou mít jednoduché. A tímto směrem by měly směřovat naše modlitby. I úspěchy v těchto oblastech mohou být tím nejlepším svědectvím o Kristu. Podporujme a rozvíjejme v lidech schopnosti, které do nich Bůh vložil.Vždyť to jsou jejich hřivny. Ne každý je povolán k tomu být slavný evangelista či misionář. Nesnažme se svými přehnanými nároky lidi kolem sebe otrávit a třeba jim svou nerozumností zakalit čistotu evangelia. Lidé by měli do božího království jít radostně. Mnozí z nás se je tam snaží nahrnout radlicí buldozeru. Možná i toto je jedna z cest. Riskujeme tím ale, že nám jich mnoho zůstane mrtvých pod jeho pásy. Vrátím se teď na samý počátek svého příspěvku a to k nadpisu.Rychlokvašky možná mnohým chutnají, dlouho ale nevydrží. Stejné nebezpečí hrozí i našim ve víře mladším spolusourozencům pokud je svou nerozumností příliš brzy uvedeme do služeb. A na to bychom neměli zapomínat.Bůh nám v tom našem  přemýšlení žehnej.Beny


"Křesťanské rychlokvašky" | Přihlásit/Vytvořit účet | 37 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: jakobin (jakobin@zelo.cz) v Středa, 21. únor 2007 @ 21:19:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.zelo.cz
Hele beny,
čtu zrovna knížku: Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů od Stevena Hassana. Schválně, jestli ti něco řeknou tyhle citace:

„Většina času se věnuje společným akcím; soukromí člověka, jeho přátelé a rodina jsou zanedbatelní. Četba je omezena jen na propagandistické brožury nebo na to, co je užitečné pro celek. Kultisté se samozřejmě snaží přesvědčovat neangažované osoby, že se v sektě žije „normálním životem“. Ovšem začne-li se podrobněji hovořit o běžných událostech nebo o umění a historii, ukáže se, že se pohybují v úplně jiném světě. Nejnápadnější známkou psychické manipulace je neschopnost samostatného rozhodování. I když se kultisté snaží přesvědčit okolní svět, že jsou nezávislí, jakmile pronikneme pod povrch, zjistíme, že o důležitějších věcech nejsou s to rozhodnout, aniž by se napřed dotázali nadřízeného. Tato závislost je zřejmá na všech rovinách kromě vedení.“

Kult má svůj vlastní jazyk:
„ten tvoří neviditelný předěl mezi nevěřícími a věřícími. Působením jazyka se členové sekty považují za zvláštní odrůdu lidí a jazyk je odděluje od ostatní společnosti. Také slouží k matení nově příchozích, kteří chtějí rozumět, o čem členové mluví, a domnívají se, že stačí se pouze hodně učit, aby pochopili pravdu.“

„Každý den se věnuje značný čas kultovním rituálům a školení. Členové také dostávají specifické úkoly, čímž se omezuje jejich volný čas a svobodná činnost. V zhoubných kultech je vždycky co dělat.“

„Kritizovat vůdce, nauku nebo organizaci není dovoleno. Členové se vzájemně špehují a nepatřičné poznámky nebo činy hlásí vedoucím. Je zakázán (nedoporučen? pozn. jak.) styk s bývalými členy nebo s osobami, které zaujímají kritický postoj.“

Podobnost je samozřejmě čistě náhodná.



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: Manciny v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 07:37:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře napsané. Myslím, že vím o čem je řeč. V ranné církvi (a stejně tak dnes i v církvi katolické) je člověk připravován na přijetí křtu v rok trvajícím tzv. katechumenátu, kdy se sžívá se společenstvím a je vzděláván v otázkách víry. Po přijetí křtu je doporučováno, aby takový člověk, byť velmi zapálený, nevydával svědectví a neevangelizoval (viz začátky činnosti apoštola Pavla). Je to možná hodně nezvyklé, ale zdá se mi to lepší, než povzbuzovat zcela nevyzrálé křesťany k činnosti vyžadující zralost, znalosti a "normálnost". Již zmíněné deformace křesťanů v evangelikálních sborech znám velmi dobře, lidé spolu nemluví, ale "mají rozhovory", nepomáhají si ale "slouží si". Nedokáží normálně komunikovat, protože se pořád v duchu modlí, jak by tomu druhému "sloužili" nebo prorokovali. Takové prostředí je pro duševno normálního člověka dosti devastující. Milost toriž předpokládá přirozenost.



Re: Nebezpecnym kultem je římskokatolická církev (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 09:51:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako byvaly rimsky katolik mohu potvrdit, ze nebezpecnym kultem je římskokatolická církev.

Snad nejvice podkopava primy vztah lidi k Bohu institut tzv. "svatosne zpovedi." Ten vede nutne k zavislosti na cloveku - knezi zpovednikovi. Funguje zde svazujici strach obeti ze zavrzeni, v pripade, ze by sve hrichy nevyznala knezi u zpovedi.

zdravi
reformovany



katechumenát (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 11:54:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--V ranné církvi (a stejně tak dnes i v církvi katolické) je člověk připravován na přijetí křtu v rok trvajícím tzv. katechumenátu--

Není tomu tak- v ranné církvi tato příprava trvala 2 až 3 roky, než byli katechumeni připuštěni k samotnému obřadu křtu. Tato praxe přetrvala až do 4. století. Dnešní věřící si mohou jen marně lámat hlavu nad tím, proč tato příprava trvala tak dlouho.




Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 12:42:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Nulo,

Ve skutecne rane cirkvi za apostolu se krtilo, hned jak nekdo uveril a vyznal viru v Jezise Krista. Zadna priprava. Zde jen tri priklady ze Skutku. Muzes si je najit v kontextu.

Skutky 2,41
Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.

Skutky 8,36
Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?"

Skutky 10,47
"Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"



křest (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 12:54:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Ve skutecne rane cirkvi za apostolu se krtilo, hned jak nekdo uveril a vyznal viru v Jezise Krista--

Jak to bylo za apoštolů nikdo přesně neví,je to pravděpodobné že to mohlo být okamžitě i když Skutky nejsou příliš věrohodný historický záznam- popisují např. jinou verzi Jidášovi smrti než je uvedena v evangeliích.Já jsem psal o prvních staletích (do 4 st.) v době kdy už církev měla rozsáhlejší organizační strukturu tehdy se dodržovali se 2-3 roky až do 4 st. n. l. -to je historicky podloženo



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 13:10:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Nulo,

Skutky jsou casti Bible. A to je pro mne neomylne Slovo Bozi.

Na tema tzv. kontradikci v Bibli by se dal napsat obsahly samostatny clanek.

Ohledne te jine verze - Proc by se Jidas nepovesil nad strazi a nevrhl se do propasti? Kdyz se nekdo chce uspesne povesit, musi tak ucinit ned nejakym prazdnym prostorem. Kde je jaka jina verze?

r



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: reader v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 14:44:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
more convenient: jelikoz nejsem paparazzo ...
paparazzi je mnozne cislo :)



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 17:25:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
http://www.granosalis.cz/article.php?sid=6473



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: huhu v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 19:34:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj všem,

pěkný článek poukazující na velmi špatnou tendenci (mimo jiné) u charismatiků. Také jsem se s tímto jevem setkal. Je třeba dodat, že tito lidé-rychlovkvašky většinou sami chtějí do služby, není k tomu potřebná kdovíjaká manipulace (ne že by k ní nedocházelo).

Dalším aspektem předčasné služby je přechytralost rychlokvašek. Po pár týdnech či měsících služby je bratr sestra chválen(a) a za chvíli se ptá, proč ti starší bratři jsou tak pasivní a nehrnou se za vším. Jejich arogance a povýšenost je někdy méně, někdy více patrná, aniž by si to sami uvědomovali.

Takže díky za pěkný článek

Huhu



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: Manciny v Pátek, 23. únor 2007 @ 07:28:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná bych ještě zmínil zvláštní spojení "autorita" + rychlokvašky v evangelikálních sborech. Horliví novokřtěnci zbožňují svého pastora, papouškují ho, hltají jím doporučováné brožurky o vítězném životě, přemožitelích a kdoví jak se všechen ten brak jmenuje. Sborová menšina starších a usedlejších je většinou trochu v "nemilosti" - v kázáních je nustále tepaná tradičnost a "nevydanost", tedy v podstatě normální lidský život. Dobře zajištění pastoři a čerstvě uvěřivší mládež, které je všechno jasné a která nemá žádnou životní zkušenost, to jsou ti "praví netradiční, zcela vydaní křesťané". Pokud mě někdo vypráví o Bohu, tak se ho zeptám, jak dlouho je křesťanem. Když je to méně než pět let, tak to neberu jako relevantní. Nechci vůbec tvrdit, že v těchto sborech nepůsobí Duch Boží. Naopak působí mocně a asi více než v jiných církvích, ale o to více zde působí ten Zlý. A tak tam, kde jsou lidé uzdravováni Boží mocí z nevyléčitelných nemocí, mohou ti samí lidé zažívat hluboká zranění ve vztazích a občas se i dostat do psychologické poradny.



Re: Křesťanské rychlokvašky (Skóre: 1)
Vložil: BINENA v Pátek, 16. květen 2008 @ 13:43:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
marquez na konferenci řekl, že češí mají velký probláém, že unás 1.platí heslo rabotat , rabotat, rabotat. a pak teprve poznáváme Boha- a že to má být naopak, nejdřív musíme poznat Boha a světlo Jeho bude pak s námi ve všem , co děláme.



Stránka vygenerována za: 0.29 sekundy