Grano Salis - Růžové brýle charismatické: Eucharistie je základ

poslal xveivodam

Eucharistie je základ

Tuhle jsem potkal jednoho brášku, kterej je ještě pořád trochu šmrnclej tou protestantskou infekcí a hned že slyšel, že já jako inklinuju ke katolictví. A že se ve mě sklamal a jestli je to vůbec pravda.

No, když už to bylo venku, tak jsem to tajit nemoh, že jo. Stejně by mě zajímalo, kdo to na mě prásknul, když ten bráška na to ještě nebyl zralej. Lidi se maj prověřovat, co už snesou a co ještě ne. Některý věci jim nemůžeme hned vybalit, to je jasňačka. Mohli by se leknout a cukli by. A ty léta práce by byly v háji.

No, tak jsem mu řek, že teda do katolickýho kostela chodim a snažil jsme se mu vyložit, jak je to tam príma. Farář je mladej a úžasnej. Moc si rozumíme. Má pochopení a říkal, že vůbec nevadí, že zatim nejsem katolík. Taky sem tam mezi těma jeho pár babičkama jedinej mladej. Tak je rád. Říkal, ať sebou vezmu i další brášky a sestřičky. Ale ty na to ještě nejsou zralý, tak na ně musíme pomalu.

Mě se tam strašně líbí, že voni mají tu mystiku a ty rituály. To prostě člověka veme za srdíčko a ouplně jináč všecko prožívá. To u nás není a připadám si tam jak na schůzi zahrádkářů. Já to prostě potřebuju víc prožívat. Při chválách to jakž takž jde, ale taky mají svý meze a víc to nejde. Kdežto v kostele, tam to na člověka tak krásně padne, ta posvátnost místa, a ty ornáty, oltář, liturgie, pozvedání, poklekání, kadidlo, tož to je prostě nádhera.

Taky chodim k přijímání. To se ví že tajně, ale pan farář o tom ví. Správně bych měl mít svolení od biskupa. Ale pan farář říkal, že se to tak přísně nemusí brát. A hostii mi vždycky dá. Říkal, že ani hodně dalších kněží to tak doslova neberou a že s tím problém mít nebude. Hlavně abych to všude nerozkecával. Tož si to nechte pro sebe.

Moje první zpověď byla úžasnej zážitek. To víte, že mě musel farář na ni připravit, protože jsem tydýt a neuměl bych to správně. Ale pak jsem si říkal, jak jsem bez ní moh celej život žít. Je to nádhernej pocit, jak se s tím farářem tak člověk sblíží a ten pocit uvolnění, když dostane to rozhřešení. To musíte taky skusit. Dneska tajně chodí k eucharistii kdekdo.

Já vám řeknu, že eucharistie je základ. Jestli chceme, budovat JEDNOTU, a jako že fakt chceme, pak se musíme sjednotit u eucharistie. Proto sme se v tý Ekumenický chartě zavázali, jít vstříc cíli, kterým je eucharistické společenství.

Když se sjednotíme na eucharistii, pak bude všechno ostatní hračka. Všechny ostatní rozdíly mezi protestantama a katolíky se už lehko setřou.

Eucharistie to je velký tajemství. Dosaváde jsem ho nepochopil a pan farář říkal, že to ani nepochopím. Tam se dějou tak tajemný věci, až z toho člověku běhá mráz po zádech. Kristus se při ní pokaždý znovu obětuje za naše hříchy a víno se promění v jeho krev a chleba v jeho tělo. Kam se na to hrabe naše Večeře Páně. To je jenom pojídání chleba a pití vína na jeho památku. To bysme na jeho památku mohli jíst třeba i chleba se sádlem nebo s májkou. To by bylo zlaté dědictví reformace, že jo?

Já vím, že se ti blbouni protestantský budou ještě nějakej čásek cukat. Ale chartu podepsali a co je psáno, to je dáno. Zavázali se? Zavázali. Tak ať to koukaj plnit a neremcaj. Až poznaj jak je to u katolíků úžasný, tak nám ještě budou děkovat, že jsme je k nim přivedli. Však to taky dalo práce jak na kostele!

Jo, abych nezapomněl. Tak ten bráška, co se ve mě tak sklamal, jak říkal, tak ten nakonec půjde k tomu příjmání taky! Že prej to aspoň skusí, jestli na tom něco je, když vo tom tak nadšeně povídám. A ňák se nemůže dočkat. Prej půjdem už zejtra. To bude mít pan farář radost!

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace