poslal gregorios777
V životě každého pravého učedníka Kristova by měl nastat jeden konkrétní DEN, který se dá označit jako BRÁNA VÍTĚZSTVÍ. V tento den učedník Kristův POZNÁ PRAVDU, která ho osvobodí od hříchu ( Jan 8,31-36 ). Apoštol Jan popisuje tento DEN takto: „V ten DEN vy POZNÁTE, že Já jsem v Otci svém a vy ve Mně a Já ve vás.“ Vítězství totiž spočívá v tom, aby v nás byl skrze víru již stabilně ustaven Kristus, jako v dospělých mužích ( ženách ) v Kristu ( Ef 4,13 ). Aby se již v našich životech stále neprojevoval jen jo-jo efekt - jednou nahoře, jednou dole. K tomuto cíli také směřuje práce služebností v Církvi. Vítězství tedy spočívá v praktickém poznání a zjevení toho, že Kristus v nás žije v relativní plnosti, tak, že žije za nás, skrze víru, kterou nám daroval a zjevil. To je také to, čemu se říká POZNÁNÍ KRISTA ( PRAVDY ).
Poznání Krista v nás, je naše vítězství. Je však potřebný kratší či delší čas k překonání duchovního věku dětí v Kristu a růst do věku dospělých mládenců ( 1Jan 2,12-14 ). Toto POZNÁNÍ Krista slouží k tomu, „abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení…“ ( Ef 4,14 ). Pochopitelně, dosažení vítězství a dospělosti mládenců v Kristu neznamená, že již není dále žádného růstu. Před duchovními mládenci je pak další růst v hlubokém poznání Boha a Krista a další růst do větší a větší dokonalosti duchovního věku otců. Vraťme se však k dosažení vítězství, k průchodu BRANOU VÍTĚZSTVÍ. Když byl Izrael na poušti a přišel k branám Kanánu, byli vysláni zvědové, kteří měli zhlédnout zaslíbenou zemi. Viděli, že země byla opravdu velmi plodná, krásná a úrodná.
Viděli však také, že je osídlena OBRY Enákovci, kteří se jim zdáli natolik velcí a mocní, že ( kromě Jozue a Kálefa ) upadli do NEVĚRY a přestali věřit, že se jim je podaří přemoci. To je problém i mnoha dnešních Božích dětí. Žít svatý život, který by se líbil Bohu považují téměř za nemožnou věc. Tolikrát to zkoušely a tolikrát neuspěly, že dnes již příliš anebo vůbec nevěří, že ho někdy dosáhnou. Již nevěří, že překonají své obry Enákovce, přestože mnohé zakusily dobrotu zaslíbené země, mnohokrát zhlédli zemi, ale neměly sílu se v ní trvale a stabilně udržet. O stejné věci hovoří také 3. a 4. kap. epištoly k Židům. Mluví o zlém a nevěrném srdci, které odstupuje od Boha živého. Pokud budou mít Boží děti takové srdce, nikdy do Božího ODPOČINUTÍ v Kristu nevstoupí. Proto je tématem celého listu Židům VÍRA. Protože pouze skrze VÍRU je možné dosáhnout odpočinutí od svých skutků a vítězství nad hříchem. Proto povzbuzuji Boží děti, kteří čtou tento článek, aby VĚŘILY a DŮVĚŘOVALY Pánu Ježíši, že je dovede k vítězství a k odpočinutí, a aby tuto víru Pánu často vyznávaly v modlitbě a aby se z toho již předem radovaly. Aby přestaly s vlastní snahou se tam dostat skrze SKUTKY. Aby tuto vlastní snahu zaměnily za VÍRU a DŮVĚRU k Pánu, že je tam dovede. Že jsou mrtví v Kristu a že Kristus žije v nich. Aby žili v těle vírou Syna Božího ( Ga 2,20 ). Aby byly jako Jozue a Kálef, kteří byli JINÉHO DUCHA ( Num 14,24 ), měli ducha víry ( 2Kor 4,13 ) a proto všem ustrašeným Izraelcům na poušti řekli o obrech Enákovcích:“Nebojte se jich, sníme je jako chleba!“ ( Nu 14,9 ). Žádný z té generace Izraelců, která upadla do nevěry ohledně vstupu do zaslíbené země, do té země NEVEŠEL.
Z tří miliónů Izraelců staré generace, vešli pouze ti DVA – Jozue a Kálef. Ostatní zemřeli na poušti. Tento příběh je výstrahou a poučením pro nás, kteří jsme na konci světa. Jestliže jsi již ztratil víru ve vítězství a ve vejití do odpočinutí, do zaslíbené země ( Krista ), můžeš se modlit v tomto smyslu: Bože Otče a Pane náš Ježíši Kriste, odpusť mi, že jsem měl zlé a nevěrné srdce, a ztratil jsem víru, že může být něco lepšího a slavnějšího, než mám dosud. Věřím, že Ty jsi mé Vítězství, že jsem již skrze tvoji Oběť na kříži, skrze mé ukřižování s Tebou a skrze mé vzkříšení s Tebou zvítězil. Že vítězství je již mé. Že vítězství je má víra v Tebe jako Syna Božího. Věřím, že mi dáš Ducha moudrosti a zjevení, abych poznal toto vítězství také v realitě mého života a tak abych poznal Tebe samého, jako Pravdu. Pane věřím, přijď a pomoz mé nedůvěře. Nauč mne věřit. Věřím a důvěřuji Ti, že mne naučíš věřit. Věřím Pane, věřím. Amen.
