Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Toto téma je věčné. Ovšem stejně tak je věčné a prakticky se nás dotýkající to, jak to máme srovnané ve svých životech. Tento článek píši tak trochu v reakci na Gregoriovo vystupování s něčím, co já nazývám "teorie chaosu".- Vše vede Duch Svatý a vy ostatní jste "jen"  organizované křesťanství.

Píšu to pozdě v noci, že kurnik nespím a zabývám se tímto Gregoriovým vystupováním, to nechápu!

Vedení Ducha

   Vedení jsou synové Boží, vedení jsou ti, kteří umírají svým žádostem, vedení Ducha jest ku ovoci Ducha, vedení těla jest k produktům těla. Bůh zajisté mluví ve svém slovu o tom, že máme být vedeni Duchem v opozitu k vedení tělem. Bůh vede k jednotě, lásce, dobrotě, pokoji , smířlivosti, tělo vede k pýše, nenávisti, hněvu, vzteku, netrpělivosti, nesnášenlivosti, smilstvu, čarodějnictví a jiným věcem. Biblický výčet známe z Gal 5 kaptoly já použil nyní jiný, jen tak nahodilý.

  Kromě tohoto základního vedení k dobrému proti vedení těla ke zlému je tu pak vedení k událostem, činům, časům, lidem atd. Prostě takové aktuální směřování, kdy je nám odkrývána konkrétnější Boží vůle v našem životě týkající se našeho aktuálního života. V Písmu je opět plno příkladů. Kdy lidé jsou vedeni se s někým setkat, k někomu jít atd.Mají nějakou službu...

  
  Třetí fází vedení jsou takové řekněme zázraky vedení, kdy to vedení není lidsky vysvětlitelné, není to ono základní směřování k lidem, situacím, službám atd. , ale je prostě různě načasované, speciálně vedené. Duch Svatý Vás prostě nasměřuje na dané místo, pošle Vás přesně v daný čas na nějaké setkání nebo místo, provede Vás neznámou krajinou k cíli atp. Takove vedení ve smyslu zjevení pokynů k věcem, které prostě jsou rozpoznány pak jako nadpřirozené vedení Bohem v nějaké věci.

 Vše to je vedení Bohem. Vše je možné. Přičemž bychom měli pamatovat myslím na to pořadí, které jsem zde uvedl. Bohu jde především o lásku, to reprezentuje ta první linie(zhruba), jde mu i o projevení konkrétní Boží vůle s naším životem (druhá) a to někdy dělá i nadpřirozenými vedeními.

  To rozlišení je pomocné, ale myslím užitečné. Pokud někdo začne tím posledním a to považuje za vedení Boží, pak dle mne v této věci nemá biblickou prioritu. ZAčne si myslet, jak že je super veden, ale třeba zapomene být trpělivý a laskavý, povýší se a v tu chvíli nepozoruje, že má sice pravdu, je veden, ale už nikoli Duchem, ale svým tělem, které tohoto žádá. Dostává se najednou do třeba vážných konfliktů i s těmi, se kterými by měl být zhruba v poho a v jendotě. Není veden Duchem!

  V praxi se to mísí, člověk je tu puzen Duchem, je jím použit, ale vzápětí je schopen stropit člověčinu. Tu jsou v jeho žvotě produkty Ducha, ale tu přiletí i obrovské člověčiny a tělesnosti, jejichž následky mohou být dokonce katastrofální!

 Omlouvám se, že neuvádím v tomto textu tolik Písem, ale ke všem třem liniím je písme dost.Řekneme, že bych tedy aspoň připomenul to Galatským 5 o tužbách těla a Ducha. A pak například vedení Ježíše chodit na různá místa, Samuel byl veden Duchem do chrámu, Pavel byl veden kázat jinam, než původně chtěl, Filip byl veden přistoupit k vozu, Petra Bůh ve věcech kázání evangelia pohanům "vedl" ..atd..

Myslím, že s tímto není problém. Víme, že Bůh to chce dělat.


Boží slovo

V tomto osobním vedení jsme vystavení Božímu slovu, které nás vede a svítí ná na cestu. Boží slovo k nám mluvené je také vedením. Boží slovo ve smyslu vyučování Božím cestám nám pomáhá rozlišovat.  Ďábel a tělo se naopak snaží nás svést. Tělo chce sex a Boží slovo vede k čistotě. Chci zbohatnout a Boží slovo mne vede k pokoře a skromnosti. Chci vést a panovat a Boží slovo mne vede k poslušnosti a podřízení. Chci být nezávislý a svobodný, ale Boží slovo mne vede k závislosti a vydanosti. Chci život, ale někdy mne Boží slovo vede ke smrti. Boží slovo testuje naše podněty z nitra. Ne vždy to ladí. Můžeme se ptát, co je Boží slovo a zde na tomto serveru se v mnohém neshodneme, ba naopak dle jedněch to Boží slovo vede tak, dle druhých onak, ale jedno je společné zhruba, vyznáváme většinou, že je to Boží slovo, které nás má v životě vést a tak tomu vskutku je. Jako příklad dám napříkal Ježíšova pokušení, ďábel mu vždycky něco nabídl, ale Ježíš veden Duchem a Slovem citoval a ukazoval světlo, které mu ukazovalo směr, a tedy i nutnost odmítnout ty nabídky, které dostal od ďábla.Prostě slovo nás vede i jeho vedlo. Slovo jest Bůh sám,je-li jeho slovem.


Lidé


  Doteď někteří v pohodě přikyvují, zhruba, ale nyní přijde problém. Jakou roli hrají lidé v procesu vední Bohem? Velkou a nemužeme ji pominout. Jsou to lidé, skrze které jsme vedeni Duchem. Nevěříte?

 Tak se koukněme do Písma. Boží slovo, o kterém jste řekli, že nás má vést tu najednou říká:

  Ďěti, poslouchejte své rodiče, ženy, své muže, ovečky své pastýře. Tečka. Je tomu tak, je zde světlo o vedení Duchem, my to máme tak činit! Činíš to?

  Ha, vy mne musíte poslochat, máte to v Bibli!!!!! Už jste to slyšeli? Někteří lidé to takto prezentují a celkem často. To s*****í! A dost to s*****í! Takové neposlouchejte! Většinou tedy, mohou být vyjímky, kdy stejně Vás Bůh vede k poslušnosti či přinejmenším k poddanosti.

  A tu se zastavme, poddannost versus poslušnost. Není to stejné. Můžu být poddán tomu, koho mám poslouchat respektive Božímu slovu na jeho živoitě, ale neposlechnu ho, protože je mi Bůh více. Vládce mám poslouchat taky, taky jsem veden Duchem to činit, ale když přikáží proti Božímu slovu, tak nikoli.

  Takže zde můžeme narazit. Jak na falešné lidi tak na pravé lidi. Ovšem zustaňme u pozitivního, Bůh nás vede k lidem, které máme dokonce poslouchat a být jim poddáni, přitom ale víme, že ne všichni lidé jsou tomuto slovu svěřeni.

 Nechci teď mluvit o tomto tématu, je dost široké a zahrnuje, jak - zneužití autority, tak například otázku - postavení versus aktuální autorita Boží, tak i prostě -opravdový příklad a autorita. Jsou to otázky důležité, já chci nyní jen ukázat, že otázku poslušnosti lidem a otázku vedení lidmi nemůžeme vymazat z Písma!

 Vím, že někteří zde jste byli zraněni patrně zneužíváním autority, někteří naopak byli zraněni čistě kvůli své vzpouře a pýše třeba , někdo nějak v kombinaci. Ať tak, či tak, prostě chci říct, že vedeni Duchem býváme i skrze lidi! To chci nyní říci!

Myslím, že i vy s opravdu totálními negativními zkušenostmi nějak vnímáte, že v Písmu to prostě je a nějak to musí fungovat, neřešme teď kde dobře a kde špatně. Jde o tu podstatu věci nyní.
 
Písem na to je dosti.

Takže vedeni jsme osobně skrze Ducha mluvícího k nám, skrze naše vnímání toho, jak nás Bůh vede, skrze Boží slovo i skrze lidi. Domnívám se, že z podstaty věci je určující, jaksi prvotní, to naše vnitřní, náš zrak, tím totiž rozlišíme nakonec i lidi i Boží slovo. Prostě je to naše srdce, láska k pravdě, upřímnost, a milost vidět, co je někde pod tím vším a v základu.

..a řád?

A nyní bych se chtěl zamyslet nad tím, jak otázka řádu vplouvá do tohoto základně nastaveného pohledu na věc.

Řád je Boží. Řád je úžasný! Řád je jistě z Boha a Bůh je Bohem řádu. Bůh je Bohem řádu i na shromáždění. I v Církvi.

Například když apoštolové rozhodli o církvi, tak rozeslali závazné listy. Závazné, znamená vážné a zavazující, nikoli listečky ku přečteí svobodným a nezávislým sborům. Ovšem byli to , zase řekněme na druhou stranu, opravdu Boží apoštolové.

  Ovšem tento princp řádu a autority tam byl. Těm sborům nepřišlo dumat nad tím, jak jsou vedeni, zda ano zvěstovat pohanům, nebo ne, ale prostě dostali to jaksi befelem a bylo. (můžete mít různé asociace a neosouhlasy, ale nevymažete to, co je tam prostě zapsáno, tak to bylo. A oni to respektovali.(ne všichni)

  My máme jinou situaci, nemáme jasně dané učitele a apoštoly všichni pro všechny,jsme rozděleni, ten se hlásí k tomu, ten k tomu, a z toho vycházíme. Bůh ale říká, že se nemáme hlásit k lidem, ale k Otci. To je jasné, máme jednoho Otce. Nicméně už tomu tak je, že prostě holt některé učitele nějak rozpoznáme a když už oni jsou "formálně odděleni" tak nás to také jakoby oddělí. Jsme zbaveni tímto poddannosti a poslušnosti těmto vedoucím? No nejsme!   Písmo vede k poslušnosti i lidem! Opakuji to!  A dodávám ne slepé a za všech okolností a prostě v čemkoli by se jim zachtělo.Člověku zůstává furt i osobní zodpovědnost, protože církevní dějiny(i Písmo samo) nás učí i o selhání vedoucích!  Kdo co rozhodne, jak to je, neřešme.

  Já jen mluvím o řádu v církvi a ukazuji, že Písmo ho stanovuje a to ve smyslu, že někdo je poslouchán a někdo poslouchá.
Kde mluvím proti Písmu? Prostě jen opakuji, co tam je a do dosti jasně a zřetelně.

  Takže řád v "království,církvi i rodině" je stanoven a to tím, že je určeno poddanní a poslušnost, vedení a zodpovědnost.

 Je módou mluvit o vedení Duchem a zapomínat na tento řád a nerespektovat ho!  Jendou z cest k tomuto je diskreditace vedoucích, jejich znevážení a podcenění. Opačnou cestou je jejich zkultovění, předirektivnost a přepravomocnění. Ano, tady se dá sejít na obě strany cesty do opačných příkopů, ale základ je, že církev, zůstanem u ní, je dána řádem , sbory jednotlivé jsou dány také řádem, a považte i shromáždění mají nějaký řád.

   Chci položit jendu otázku, kdo je ustanoven pastýřem církve a apoštolem církve, či pastýři a apoštoly? Je to Duch Svatý nebo jsou to lidé?

  Ať se dívám, jak se dívám, tak vidím v Písmu, že sbory nepastoruje Duch Svatý, ani je nevede sám ze vzduchu Duch Svatý, ale jsou svěřeny do vedení lidí. Stejně tak Mojžíše vedl sice Bůh v oblakouvém sloupu viditelným pro všechny, ale přesto je vedl Mojžíš, jemu to bylo svěřeno. Ale běda, když je jednou vedl blbě a zjevil Boží vůli a slovo jinak než měl ! Jen si prsknul tím klackem do skály, místo aby jen promluvil a už měl zákaz dojít do zaslíbené země. Vedoucí si nemohou dělat, co chtějí, to tedy ne, ani nemohou říkat ovečkám moc, co chtějí, ale fut zůstává, že jsou to oni, koho Bůh ustavuje, aby pásli  církve a starali se o ně!

  Takže první věc, je-li někdo veden Bohem, tak bude mít nějaký vztah k těmto služebníkům v národě, ve městě. Pokud má nulový vztah, pak jsou dvě možnosti

 1) je dost mimo
 2) ti vedoucí jsou všichni mimo

  To teď nebudu řešit, jen nastavuji jasné možnosti.

  Chtěl jsme ještě mluvit o řádu shromáždění, protože mne zaujalo opravdu to, jak Gregorius prosazuje tu neorganizovanost a přitom mluví o třech spojkách, ale teď uzavřu, třeba jindy.

  V rámci řečeného ovšem položím otázku, kterou sice pokládám Gregoriovi, ale vlastě mužete si ji položit kdokoliv.

  Gregori říkáš, že jsi veden Duchem, já se ptám, které z lidí v našem národě(ve svém městě) respektuješ a jaký máš k nim vztah? Kdo jsou a jak jsi k nim nastaven ty?

  Zaveďme řád! A nepovolujme našim tělům! Armádo, na svá místa!

  (srry, nějak jsem se nechal unést) :):)

  Pokoj vám