poslal Nepřihlášený Byla stanovena lhůta 60 let, za kterou by byl stát schopen splatit církvím dohodnutou částečnou finanční náhradu. Církve ustoupily od požadavku úpravy splátek inflačním koeficientem (dle ČSÚ) a stát navrhl úročení 4,85%. Tento úrok vychází z nedávné zkušenosti ministerstva financí, které vypsalo padesátileté dluhopisy a tržní liberální mechanismus vygeneroval míru úročení 4,85%. Při anuitním (tj. rovnoměrném) splácení 83 mld. Kč po dobu šedesáti let s úrokem 4,85% činí výsledná splátka 4,2 mld. Kč/rok.
Tato částka budí nemalou pozornost, ale její faktická hodnota bude klesat díky inflaci, kterou nutno v ČR předpokládat. Poukaz na to, že církve mohou získat od státu trojnásobek stávajícího příspěvku je zavádějící. Větší riziko podstupují církve a náboženské společnosti, které přistoupily na dlouhodobé splácení. Každý z nás osobně se může přesvědčit např. na aktuálním cenovém vývoji 2007/2008, jak rychle klesá reálná hodnota peněz. A jaká bude situace za 10, 20 a více let? Rozhodně to není ze strany církví žádné terno nebo byznys.
O tom všem byla při jednáních vládní a církevní komise vedena kvalifikovaná diskuse. Obě strany se korektně dohodly na řešení s tím, že se státu a obcím uvolní ruce pro nakládání s blokovaným církevním majetkem. Kromě toho bylo dojednáno dvacetileté období, během kterého by církve dostávaly příspěvek vycházející z roku 2007 a každým rokem by se o 5% snižoval. Cílem všech těchto kroků je obnovení samostatného hospodaření církví. Akceptování této dohody bude maturitou vyspělosti a demokracie české společnosti i všech, kteří o tom všem budou ještě rozhodovat.
Citováno z článku Karla Fojtíka „Historická šance vyřešit křivdy“publikovaném v únorovém čísle (2008) časopisu Život víry.
Autor článku je tajemníkem Rady Církve bratrské. Při jednání o majetkovém vyrovnání mezi církvemi a státem byl zástupcem Ekumenické rady církvi.
