Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Svatoslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16068, komentáře < 7 dní: 350, komentářů celkem: 388193, adminů: 60, uživatelů: 5025  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 120 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers
·Výsledky Sjezdu delegátù BJB v Brnì 6.11.2021
·Kazatel Pavel Mrázek byl zvolen vedoucím Odboru mládeže BJB
·Od 1.11.2021 dochází ke zmìnì epidemiologických opatøení na církevních akcích

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106563056
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Posvátný strom, Strom života a poznání
Vloženo Pondělí, 19. květen 2008 @ 14:01:05 CEST Vložil: Bolek

Studijní materiály poslal nula

CEP, Genesis 2:8-9

A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.



 
Mýtus o stromu života byl znám snad ve všech kulturách. Mystický strom uctívali lidé na celém světě od nejstarších dob: na starověkém Blízkém východě, v předkolumbovské Americe, ve staré Číně, Indii, na dálném severu i v Evropě. Všeobecný symbol životní síly, věčného života a nesmrtelnosti je označován také jako Strom poznání, Kosmický strom, Strom světa (Arbor mundi) či obecněji posvátný strom.
Původ
Motiv posvátného stromu nalézáme již v mytologii starého Sumeru (viz. Strom Chuluppu), Babylonie a Asýrie. Stylizované stromy jsou často zobrazovány v mezopotámském umění od prehistorických dob až po novobabylonské období. Od 2.tisíciletí př.n.l. již byl symbol stromu s náboženskými motivy používán po celém Blízkého východě včetně Egypta, Řecka a civilizace Indu.
Strom bývá často umístěn na vyvýšenině a obklopen zvířaty či nadpřirozenými bytostmi.


Význam původního motivu dosud není zcela znám, bývá však spojován se Stromem života známým v hebrejské, křesťanské, muslimské i buddhistické náboženské tradici.

V období 2. až 1.tis.př.n.l. byl zvláště v Asýrii oblíben stylizovaný strom, často s okřídleným kotoučem a vedle stojícími okřídlenými postavami. Ty zřejmě prováděly rituál očisty (drží často vědro a šišku).








Ztvárnění Stromu života se dochovalo i ve středoevropském umění již od doby bronzové, v době římské i staroslovanské.

Významnou roli hraje Světový strom (Strom předků, Strom života apod.) v šamanismu sibiřských národů. Při iniciačních obřadech vystupuje budoucí šaman po stromě do nebe či do jiných světů.


Bible a strom života
V Hebrejské Bibli nalézáme motiv Stromu života a Stromu poznání již v prvé knize Genesis (Gen 2:9). Tyto stromy nechal bůh Yahweh vyrůst uprostřed zahrady v Edenu. Podle některých badatelů se mohlo jednat o jeden jediný strom.
Také v křesťanském Novém zákoně nalezneme Strom života a to v poslední knize - Zjevení.
CEP, Zjevení 22:1-19

A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.
Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy...
A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize.


Spojení nebe a země
Strom mohl být již od pravěku chápán jako symbol spojení podzemí, země a nebe. Byl znám jako Axis mundi - osa světa či Arbor vitae - strom života, umožňující komunikaci mezi třemi světy: podzemím (příp. vodou), zemí a nebem. Častým motivem byl strom s lidskou postavou či ptákem na vrcholu, kteří mohli být chápáni jako poslové mezi zemí a nebem.
Ve starogermánském mýtu o jasanu měl strom Yggdrasil kořeny v hlubinách země a nejvyšší větev Lerad sahala až do Ódinova nebeského paláce. Ve větvích Yggdrasilu seděl orel, jenž Odinovi předával zprávy o dění na zemi.





Symbol života
Strom často symbolizoval životní sílu a trvalé vítězství života nad smrtí. Roční cyklus patrný zejména u listnatých stromů byl analogií života a umírání, symbolem vzkříšení a reprodukce. Strom života tak představoval plodivou sílu přírody (např. starogermánská Wotanova jedle).
Symbol poznání
Strom byl často spojován se získáním poznání či nesmrtelnosti. Byl pak označován jako Strom poznání.
Kromě všeobecně známé symboliky mohl strom v sobě skrývat i esoterické významy pochopitelné pouze zasvěceným. Jistou paralelu nacházíme v židovské Kabale. Asyrský strom je v mnohém podobný stromu Kabaly (strom sefirot, The Sefirotic Tree).





Také strom Yggdrasil severské mytologie je spojen s poznáním. Bůh Ódin se pověsil na strom Yggdrasil, aby získal vyšší vědění. Visel devět dní a devět nocí, proklán oštěpem, obětován sám sobě a ve stavu přesahujícím smrt nalezl severské písmo - runy.

Symbol světového řádu
Novoasyrský symbol stromu mohl symbolizovat božský světový řád, ideální asyrské království a krále jako jeho absolutního vládce.


Druh stromu
Ve starověké Mezopotámii byl kosmickým stromem topol, jilm, dub, palma, černý strom kiškanu či strom mésu. V pozdějším antickém světě byl určitý strom spojován s konkrétním božstvem, např. dub s Diem (Jovem), palma, vavřín či oliva s Apollónem, ořešák, myrta, jilm a cedr s Afrodítou. Posvátným stromem Indoevropanů byl dub. Také v evropském prostředí byl nejčastějším stromem života dub, symbol síly, tvrdosti, vytrvalosti a věrnosti. Dub byl zasvěcen Tórovi, Perunovi a uctívali jej i keltští druidové. Dub měl výsadní postavení i mezi křesťany, často byl propojen s mariánským kultem.

Ze stránek Mýty a skutečnost



Podobná témata

Studijní materiály

"Posvátný strom, Strom života a poznání" | Přihlásit/Vytvořit účet | 31 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Posvátný strom, Strom života a poznání (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 19. květen 2008 @ 19:53:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč se často zobrazoval strom ovoce dobrého a zlého jako jabloň?? Protože je v tom jedna latinská slovní hříčka - malum a malum - zlo a jablko - rozdíl je jenom v délce (nad a) ...





Re: Posvátný strom, Strom života a poznání (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 19. květen 2008 @ 22:10:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Není se čemu divit, že strom života se nacházel v podvědomí všech kultur, v jejich legendách, podobně jako zmínky o potopě. Vysvětlení je nasnadě. Potomci Adama a Evy  si předávali zprávu o pádu prvních lidí a podobně jako někteří zapomněli na Boha, během času různě zpotvořili původní  zprávu do  svých legend i pohanského náboženství.



Re: Posvátný strom, Strom života a poznání (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 19. květen 2008 @ 23:40:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Nulo,

chceš-li se zabývat mýty, je to tvá věc, ale ke křesťanskému životu a na křesťanský portál takové věci nepatří; tak nás jich laskavě ušetři. Děkuji.

My křesťané z Bible víme, že strom života v zahradě Eden zmíněný na začátku knihy Genesis je předobrazem Pána Ježíše Krista jako našeho života, jehož ovocem je především Boží láska jako podstata a vyjádření Boží přirozenosti. A na tom se nic nezmění navěky věků. Amen.

willy



Re: Posvátný strom, Strom života a poznání (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 20. květen 2008 @ 08:23:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Není se čemu divit, že strom života se nacházel v podvědomí všech kultur, v jejich legendách, podobně jako zmínky o potopě.-

Není to tak docela pravda např. v Africe kmeny o tom  nevěděli .Jak se zdá potopa byla dávná lokální záležitost v místě vzniku prvních civilizací,celosvětová potopa je nesmysl    

 --Vysvětlení je nasnadě. Potomci Adama a Evy  si předávali zprávu o pádu prvních lidí a podobně jako někteří zapomněli na Boha, během času různě zpotvořili původní  zprávu do  svých legend i pohanského náboženství.--
 
:-) Ono je to spíše opačně-staré sumerské legendy si Židé zařadily do koloritu svého náboženstí ,příběhy upravily a nakonec se dostali do SZ  



Axis mundi a symboly (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Úterý, 20. květen 2008 @ 11:04:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj nulo. Autor toho textu míchá jablka s hruškami. Hned úvodem si je dobré povšimnout, že Strom poznání poukazuje na existenciální hodnotu poznání, což je myšlenka, kterou budeš marně hledat v nějakém starověkém mýtu. Samotná představa nějakého původního, dnes již ztraceného ráje (zlatého věku) je pochopitelně rozšířena napříč světem. Často se jedná o nějak lokalizované místo a vesměs je to místo ve středu světa.

V různých mýtických systémech se opravdu setkáme s posvátnými stromy. Jenže v biblickém podání je nemálo podstatných odlišností. Především ani jeden z těch stromů nelze chápat jako ve smyslu Axis mundi (Eliade, Mýtus o věčném návratu - archetypy a opakování). Pokud už chceš v souvislosti s Biblí mluvit o Ose světa, pak se zaměř na Bábel (Gn 11), nebo na Jákobův žebřík (Gn 28,10 - 19). Zejména ten žebřík s touto mýtickou představou velmi koresponduje. Zpráva o stavbě věže - pravděpodobně se jedná o připomínku staveb babylónských zikkuratů, které byly opravdu chápány buď jako osy nebo napodobenina osy, která měla často podobu hory - je vlastně jakýmsi biblickým odsouzením podobných snah člověka. Oba stromy v Edenu však měly zcela jiný smysl.

Mytologické povídání o nějakých posvátných stromech, mělo tři podoby. Buď šlo o nějaký konkrétní reálný strom (např. v buddhismu ten, pod kterým se princ Gautama stal Buddhou, tj. dosáhl osvícení), nebo šlo o nějaký druh stromu (sem patří jednak přisouzení nějakého druhu stromu božstvu, jednak sem lze zařadit i příběh o tom, jak byl Baldr, syn Ódina zabit jmelím), nebo šlo o nějaký konkrétní mýtický strom. Do poslední kategorie patří v článku zmiňovaný Yggdrasil (jasan). Biblické stromy ale nepatří ani do jedné kategorie - nevíme jakého byly druhu (jabloň pochází ze středověku - o důvodech jsem tu psal já i Karels, malum = jablko, zlo; zmínka o fíkovém listu má spojitost se zvykem balit do fíkových listů cenné zboží určené na trh), nebyly nijak uctívány (nebo považovány za nějak posvátné), nejsou pojítkem mezi světy (např. podzemím, zemí a nebesy).

Hledat souvislosti mezi různými náboženskými systémy je ošidné. Povrchní vnější souvislost často nic neznamená. Už jsem se např. nejednou setkal s názorem o souvislosti mezi ukřižováním Krista a právě Odinovou obětí na Yggdrasilu. Je vždy nutné rozlišovat, jedná-li se o popis mýtu nebo reality (snad nebudeš zpochybňovat ukřižování, u Ódina asi nebudeš mluvit o historické události) a hlavně je nutné pochopit smysl sdělení - srovnej si biblické stromy např. s tím stromem chaluppu. Nemůžeš přece nevidět, že ty dva stromy z Edenu nejsou jako takové pro celou Bibli vůbec důležité - setkáváme se s ním jako se symbolem (např. Př 11,30). Lidé používají až kam paměť sahá různé symboly, ať už jde o symboly vnější (ryba, kříž, beránek) nebo symboly v řeči. Samotná podobnost (nebo dokonce převzetí) ještě nic neznamená - co má např. společného ryba jako symbol egyptské bohyně Hatmehyt a ryba jako symbol pro Krista? Nic - u křesťanů šlo o jakési krédo (první písmenka vyznání Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel v řečtině dávají slovo ryba), Hamethyt byla bohyní ryb a snad i nějakých vod. Máš snad pocit, že je vnitřní souvislost mezi hinduistickým symbolem slunce (používala se pravo i levotočivá svastika) a nacistickým hákovým křížem (pravotočivá)? Není, Deutsche Arbeitspartei a pak i NSDAP si ten symbol jen vypůjčily (vycházelo se z toho, že jde o prastarý árijský symbol) a daly mu celkem jiný smysl.



Stránka vygenerována za: 0.24 sekundy