Grano Salis - to je/není biblické...

poslal Nepřihlášený

...Pokud se řečníka zeptáte na to, co má na mysli, když používá takové slovo, tak se buď znemožníte, nebo to bude chápáno jako osobní útok a rýpání - každý přece ví, co takové slovo znamená. Moc takového slova se stává nezpochybnitelná. V minulém režimu takovou roli plnilo roli například přídavné jméno "socialistický". Mám dojem, že velmi podobným způsobem je někdy v mém okolí užíváno přídavného jména "biblický". Zkusme zjistit, co takové slovo znamená. Jako materiálu užijme například následující článek, který toto slovo používá poměrně často:

O.Vožeh: Křesťanský pragmatismus (http://www.hcjb.cz/Zapas_o_dusi/50/zodc5002.phtml)

Dlouhé kázání je (pro někoho) větším prohřeškem než nebiblický výklad Božího slova
Duchovní a biblické pravdy se nedají měřit a zkoumat tím, "co jde a co nejde".
Metodologie je (pro někoho) důležitější než biblická teologie.
Spurgeon strávil poslední 4 roky svého života zápasem proti trendům ranného modernismu, v němž viděl nebezpečí pro biblické křesťanství. Tento dnes už legendární anglický baptistický kazatel důrazně varoval před odklonem od historických pozic biblického křesťanství. Biblická pravda je jako vrchol vysoké, strmé hory, jejíž svahy jsou nesmírně kluzké, tvrdil Spurgeon.
Jen v extrémních případech bychom mohli obvinit své spoluvěřící ze záměrného podkopávání biblického učení.
Kázání biblického evangelia, které obsahuje učení o hříchu, spravedlnosti, pokání, soudu, je příliš konfrontační na to, aby "uspokojovalo".
Zdá se nám to všechno správné, chytré a logické - ale není to biblické!

Z prvního pozorování vidíme, že má naše slovíčko poměrně pestrou škálu užití. Například spojení "biblická teologie" je často užito pro oddělení teologie, která se věnuje Biblickému kánonu - na rozdíl třeba od "systematické teologie", nebo "praktické teologie". Takové označení určité teologie za "biblickou" je hodnotově neutrální.

V našem konkrétním příkladě z něj mám ale trochu jiný pocit - biblická teologie je zde patrně chápána jako teologie založená na Bibli (správná teologie) na rozdíl - například od tzv. "liberální teologie" (špatná teologie). Když se zeptáme mluvčího, co myslí slovem biblické, když mluví o "biblické teologii", "biblickém výkladu", "biblické pravdě, učení, evangeliu". Řekne patrně - to je snad jasné. Biblické znamená, že je to napsáno v Bibli (evetuelně - je to na Bibli "založené", nebo jí to "odpovídá"). Tento vztah se zdá být něčím samozřejmým - téměř mechanickým. Nezáleží na názoru toho, kdo případnou "bibličnost" zkoumá. Ani situace by tu neměla hrát žádnou roli. Prostě se podíváme do Bible a vidíme, je-li informace (postoj, pravda, teologie,...) biblická, nebo ne. To vypadá tak jasně a ověřitelně, že je téměř drzé tu cokoliv ověřovat.

Přesto ale nahlédněme blíže... Pokud biblické znamená, že je to napsáno v Bibli - pak odpovídá biblickému výroku "Psáno jest". Ten je ale vždy uváděn s citací příslušného textu (nebo přinejmenším s naznačením, kde citaci nalézt). Citovaný text může být rekontextualizován a užit novým způsobem (1. Kor 9:9, 10). Je ale možné ptát se - je takto text rekontextualizován vhodně (poukazuji na zajímavou formulaci "kramařit s Božím slovem" 2.Kor 2:17)- a jaká jsou kritéria této vhodnosti?

Taková otázka ale zůstává i při pouhé citaci. Je nutné se ptát - odpovídá tento text situaci, ve které byl použit? (Lk 4:10) Nebo přísluší užít jiného textu? (Lk 4:12) A podle čeho se to určuje? Všimněte si například Lutherova odsouzení Koperníkovy astronomie: "Mluví se o novém astrologovi, který chtěl dokázat, že se pohybuje a obíhá Země, nikoliv obloha nebo nebe, slunce a měsíc... Ten hlupák chce rozvrátit celé umění astronomie! Ale jak říká Písmo, Jozue přikázal zastavit se slunci, a ne Zemi." Je tedy geocentrismus biblický, nebo Luther používá text ve špatné situaci? A co otázky, o kterých Bible explicitně nemluví? Je koncepce Boží trojice biblická? Je antikoncepce lidské dvojice biblická?

Právě otazníky předchozího oddílu připravují půdu pro pojetí, ve kterém něco "biblického" odpovídá, nebo je založeno na Bibli. Není tu již jen pouhá citace, ale jakási "průmětná soustava", skrze kterou přinášíme Biblické texty do naší situace a naopak. Průmětné soustavy mohou být různé: Například - řeším problém "x". Nejprve se pokusím zapomenout vše, co si myslím, že vím. V konkordanci najdu "x", nebo něco, co se "x" přibližuje, výsledky smíchám, uspořádám a dostanu biblické pojetí "x". Nebo - řeším "x", mám pocit, že vím (var. vymodlil jsem si), jaké je biblické pojetí "x". Najdu případ takového pojetí a použiji ho jako ilustraci/analogii/případ "x". Nebo - znám "základní zvěst celku Písma", nebo "zvěst určitého oddílu" - z toho odvodím biblické pojetí "x", (var. řeknu že o "x" v Písmu nejde - spíše o "y") A nebo - znám širkou sadu konkrétních "biblických pravd" s příslušnými citacemi - "x" mezi ně buď patří, nebo se z nich dá odvodit. A nespočet dalších variant...

Někoho možná napadne následující otázka: "Jsou některé z těchto "průmětných soustav" více, nebo méně biblické?" Slovo "biblické" jako by mělo stále navrch. Vzpíná se a nechce se dát prohlédnout. Možná tedy bude nutné se do něj naopak vnořit a sledovat jak jej užíváme, a jak jej užívají jiní.

Co o nás (nebo o našem společenství) vypovídá to, co je pro nás biblické ? Přijali jsme "biblické pravdy" z Bible? Naučili jsme se, co máme považovat za biblické bez toho aniž by bylo nutné Bibli vůbec otevřít? Stačí, když autorita řekne "to je biblické" a není již třeba dokládat odkazy na Písmo? Proč různé církve považují za biblické naprosto protikladné názory - je to chybnou metodou? Nemají správného Ducha? Může být nějaká biblická pravda příliš jednostranná? Může být určitý překlad Bible nebiblický? Nestačil by místo Bible kompletní "seznam biblických pravd"? Je vůbec biblické se na takové věci ptát? A co na to Jan Tleskač?

http://www.blahove.estranky.cz/

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace