Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Patricie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 291, komentářů celkem: 395964, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 257 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108504388
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Církev a naplnění našich potřeb...
Vloženo Úterý, 09. září 2008 @ 21:33:43 CEST Vložil: Olda

Z našich církví poslal demagog

Před několika měsíci jsem v Brně navštívil jeden sbor hlásící se k hnutí víry. Po shromáždění jsem měl možnost hovořít s bratrem starším. Mluvili jsme o mnoha věcích, například i o tom, jak se pozná "pravá církev." Jeho názor zněl, že pravá církev je ta, ve které jsou plně naplněny potřeby všech členů sboru.

Já osobně s tímto názorem nesouhlasím.

V době zkoušky měl Job plno nenaplněných potřeb, na rozdíl od svých spokojených, bohatých, zdravých přátel. A přesto právě Job byl Bohu v té chvíli mnohem blíže, než ti, kterým nechybělo nic. Bůh dokonce jim říká: Nemluvili jste o mně tak náležitě, jako můj služebník Job. Jak to? Neříkali snad spoustu krásných, moudrých frází?

Slyšel jsem vyprávět zajímavý příběh. To Bůh dovolil jednomu číňanovi, aby navštívil peklo. Uviděl tam dlouhý stůl, na něm plno lákavého jídla. Za stolem sedělo mnoho nespokojených, hladových lidí. Kde se stala chyba? Tito stolovníci měli k dispozici namísto příborů jenom strašně dlouhé hůlky. Čínskými hůlkami se špatně jí i v normální velikosti, natožpak v nadměrných rozměrech. Žádný ze strávníků nebyl schopen dopravit pokrm do svých úst. Prostě to nešlo.

A pak byl náš turista pozván k navštěvě nebe. I zde spatřil hodně dlouhý stůl s mnoha talíři dobrého, chutného jídla, obklopeného lidmi, kteří měli k dispozici stejné, abnormálně dlouhé, čínské hůlky. Ale tito strávníci zářili spokojenostím, štěstím, veselostí, najezením. Čím to? Každý z nich totiž svými extrémně dlouhými hůlkami nekrmil sám sebe, ale svého spolustolovníka naproti.

Občas slýcháváme nářky. Na počet a délku chval, na délku kázání, na délku shromáždění, počet domácích skupinek. Na počet duchovních darů. Ozývá se nespokojenost, nenaplněnost potřeb. A tak hledíme za ramena, zda-li je nějaký lepší sbor, kde by nám mohlo být lépe...

Kristus ukazuje dvě cesty: Jedna pohodlná, široká. Můžeme ji nazvat i cestou Jobových přátel. Cesta spokojenosti, cesta za naplněním potřeb. Druhá cesta je úzká. Je spojená s nesnázemi, se sebezapřením. Začínám si uvědomovat, že práve tato nepříjemná cesta utrpení, nenaplněností, nás přibližuje k Bohu. Když Pavel volal k Pánu, odstraň z mého těla osten, dostalo se mu odpovědi: Stačí, když más Mě, skrze tvou slabost Já se oslavím.

Možná každý z nás si neseme podobný osten. Možná si říkáme, že ta či ona okolnost v našem životě nám brání v našem dokonalém štěstí. Nemusí to být zrovna v našem těle. Ale třeba v naší rodině, v našem manželství, v našem sboru. Nerozumí nám manželka, nebo ve sboru nemáme "adekvátní práci," anebo se nám nechce starat o postižené děti, zdraví nefunguje, tělo selhává. Pavel se své nepohodlnosti nemohl zbavit svým vlastním aktem, my možná můžeme. Stačí třeba jednou zalhat, abychom získali tak zvaný klid, stačí opustit našeho partnera, naší rodinu, náš sbor. Můžeme zavřít dveře a jít o dům dále.

Ale Bůh nás vyzívá, abychom nesli svůj kříž, abychom si vzájemně nesli břemena, jedni druhých. Věřím, že v onom batohu, který nemáme sundávat ze svých zad, jsou ukryté také chyby, nedokonalosti, nedostatky našich bratrů a sester, které právě nám třeba lezou na nervy. Ale co když se Pán chce oslavit právě skrze naší pokoru, trpělivost, odevzdání se? Co více oslaví Pána, než když nám postačí, že máme Jeho a budeme se radovat, že skrze naši slabost se Pán oslaví? Věřím, že k Bohu se spíše přiblížíme skrze neklid, který snášíme pro Krista, než skrze jednu lež či zavřené dveře, které nás tohoto neklidu zbaví.

Křesťanství považuje rodinu za svoji velkou hodnotu. Když se přijímal zákon o registrovaném partnerství, hodně se v církevních kruzích halasně vykřikovaly fráze jako "tradiční rodina" a "křesťanské základy společnosti." Ale nakolik toto poselství činí věrohodným naše vlastní skutky? Nakolik se my, křesťané, chováme podle našich slov? Vždyť kolik jen existuje církví a církviček, které se stále více a více rozkladají! A to nemusíme chodit do historie a do dalekých krajů, můžeme zůstat doma. Jenom od sametové revoluce se v České republice rozpadlo hned několik církví a sborů, například Jednota Bratrská, kvůli komunistické minulosti se rozkmotřili v jedné luterské církvi, složitým obdobím dnes prochází bratrská jednota babtistů. Mimochodem, věděli jste, že u nás existují 4 (slovy čtyři) církve augšpurského vyznání? Já osobně jsem to netušil. Jedno vyznání a čtyři církve. A ani naše CB není imunní, před pár lety se rozpadl například sbor CB v Litvínově, kde skupina kolem bývalého staršího sboru, odešla a usadila se na zelené louce. Tu se bratři pohádají kvůli odlišnému pohledu na provozování obchůdku s náboženskou tématikou, onde kvůli stavbě nových sídel či přestavbě sídel starých, jinde si vyčtou minulost, někde budoucnost. A satan se raduje

A všude slyšíme: Já, já, já... Já jsem cítil, já jsem potřeboval, já měl pravdu... Já byl nedoceněn, já byl nevyužit, já jsem se necítil dobře... Neměli bychom začít přemyšlet: Ty, ty, ty? Co ty cítíš, co ty potřebuješ, co si ty myslíš? Anebo ještě lépe: Bůh, Bůh, Bůh? Co Bůh cítí, co Bůh potřebuje, co si Bůh myslí? Jsme však členové sboru proto, abychom naplňovali SVÉ potřeby? Neměli bychom se spíše dívat po potřebách druhých? Požehná nám Pán zavírání dveří pro naši pohodlnost, anebo naše sebezapření? Požehná nám Pán spíše tvrdošijné lpění na svém názoru, anebo podřizování se jedni druhým? I kdybychom měli utrpět škodu, copak nám ji Pán mnohonásobně nevynahradí? Máme svými extrémně dlouhými húlkami krmit sebe, nebo druhé?

Možná v církvi nenajdeme naplnění vlastních potřeb. Ale za to se můžeme podívat, jaké potřeby mají naši sourozenci v Kristu. Nečekat, až se někdo ujme nás, ale v rámci svých možností pomoci druhým.



"Církev a naplnění našich potřeb..." | Přihlásit/Vytvořit účet | 22 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1)
Vložil: runa v Středa, 10. září 2008 @ 13:58:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
MYSLÍM, ŽE BY SPÍŠ BYLA DOBRÁ ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA:

: soustředění se na druhé často vede druhé k upnutí se na mou osobu- a za druhé jsem díky tomu vyhořela - myslím, že Ježíš učil něco jiné: soustředit se na Něho.ono v dnešní době je to ještě vyextrémované - nevím zda proto, že jsme se kdesi od někoho naučili rabotat , rabotat, rabotat a nebo možná jen proto , že se pachtíme za úspěchem a podléháme tak zvané modle výkonu . zažila jsem sbory , kde se všichni pachtili a pracovali , kdo nesloužil cítil se méněcenně/třeba jen proto , že na to neměl- znám takové lidi , třeba muže, kterého pustili z vězení a myslím, že by se ted měl soustředit na uzdravení-ve vězení byl několikrát znásilněn a na to , aby mohl žít kvalitní život- vzdělání , práce , bydlení -místo toho slouží o stošest a jednou začas se vždycky jeho život sesype jako doměček z karet/dnes je kladen na člověka přiliš vysoký nárok- nestačí jen prostě žít v poslušnosti Bohu 
ale neřekl Ježíš , chudé budete mít neustále u sebe
a také  Marto , Marie si dobře vyvolila ......
učedníci nejdříve chodili s Ježíšem a pak je On začal vysílat :)




Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 10. září 2008 @ 16:03:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Satan je otec rozdělení. Černí proti bílým, Češi proti Němcům, katolíci proti protestantům, Horní konec proti Dolnímu konci, ženy proti mužům. To všechno má jednoho společného jmenovatele. Rozděl a panuj!

To proto ve svých komentářech neustále zdůrazňuji: Není jenom vztah k Bohu, ale i vztahy k bližním, které jsou neméně důležité. Katolík navíc věří, že není nejpodstatnější, zda člověk ještě žije, či zda je už po smrti. Věříme, že život smrtí nekončí a vztah lásky přetrvává. Zatímco satan rozděluje, Bůh se s našimi bližními ztotožňuje: "Co jste učinili jednomu z těchto nejmenších, mě jste učinili".

To je závažná informace. Není žádné "soukromé" náboženství s Bohem bez účasti lidí ostatních. Boha je třeba milovat ve svých nejbližších.

Aby se výrazy "tradiční rodina" a "křesťanské základy společnosti" nestaly prázdnou frází, záleží především na nás, na svědectví našeho života.

Statistiky zatím napovídají, že největší rozvodovost - přímo katastrofální má kraj Karlovarský a Ústecký, nejmenší rozvodovost pak kraj Vysočina a Jihomoravský. I když čísla jsou i tam vysoká.

Jak to odpovídá náboženské skladbě obyvatelstva, posuďte sami.



Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 10. září 2008 @ 22:01:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Církev, ve které jsou plně naplněny potřeby všech členů (je-li toto jediným cílem), je církev humanistická a antropocentrická, která si myslí, že Bůh je zde pro uspokojování lidí.

Avšak opak je pravdou. Lidé jsou zde pro uspokojení potřeb Božích, zejména Boží vůle a co je nejdůležitější - jsou tu pro Boží Slávu, která je nade vše.

Bůh se netočí především kolem lidí. Lidé se mají točit kolem Boha a tak, jako Abizag Sunamitská opatrovala krále Davida (1Král 1,1-4)



Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 10. září 2008 @ 22:36:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Před několika lety jsem v supermarketu v Brně potkal bratra významného postavení ve sboru hlásícímu se k hnutí víry a on se mne ptal: jak se máš? Odpověděl jsem mu po krátké pauze takto: Víš, my nejsme povoláni k tomu, aby jsme se měli dobře, ale proto, abysme činili Boží vůli! Jeho reakce? - "Chceš mě rozhodit nebo co?" Tož tak.

willy



Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 12. září 2008 @ 00:11:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Moc hezké svědectví. Pán je neskonale dobrý a dává víc, než za co prosíme, nebo čemu rozumíme. Pán naplňuje slavně každou naši potřebu v Kristu Ježíši.Sláva Jemu, když se člověk modlí ve shodě s Jeho vůlí, kterou zná z Jeho slova, pak má všechny potřeby naplněny tak, jak potřebuje.

Irena



Stránka vygenerována za: 0.21 sekundy