 |
Právě je 422 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116471315
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Věrnost sboru...
Vloženo Pondělí, 23. únor 2009 @ 21:07:16 CET Vložil: Olda |
poslal demagog Motto> A řekl: Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo. Takže již nejsou dva, ale jsou jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje. Mat 19, 5n.
Poslední dobou se hodně zamýšlím nad otázkou "přeběhlictví." V politice se často stává, že jeden politik opustí jednu politickou stranu a vstoupí do druhé. Také ve sportu, obvyklá věc, když sportovní klub prodá svého sportovce jinému klubu. Avšak co v křesťanské obci? Jak se Bůh dívá na to, když jeden věřící opustí svou denominaci a vstoupí do denominace sousední? Většina věřících křesťanů nad tím mávne rukou. Hlavně, že ten či onen zůstává v Kristu a v některé z Jeho Církví, myslí si. Avšak je to tak?
Možná si řeknete, že jsem si zvolil k této otázce špatné motto. Zvolené místo totiž hovoří o manželství. Ale, problém výše nastíněný je problémem docela novým. V době apoštolů neexistovaly denominace, Kristus svolal v podstatě církev jedinou, složenou z místních sborů. Jestliže se však nějaká situace nevyskytla v době prvotní církve, neznamená to, že bychom neměli v Písmu hledat odpověď na naši otázku.
Slyšel jsem přirovnávat členství ve sboru k mnohým obrazům. Například ke škole. Když škola nemá co naučit, je třeba postoupit na další stupeň, říkají. Anebo k cestě, jestliže cesta sboru vede jinam než cesta má, mám prý odejít.
Avšak co Bible? Pro manželství a pro církev můžeme nalézt společného jmenovatele. O obou se v Písmu píše jako o Jednom těle. O manželství čteme, že se dva stanou jedním tělem a apoštol Pavel popisuje církev jako jedno Kristovo tělo s mnoha údy. To mne osobně vede k přesvědčení, že členství ve sboru bychom neměli srovnávat se školou, s cestami nebo s čímkoliv jiným, ale jen s manželstvím.
Celý článek najdete zde:
http://bohu-a.svetu.cz/14628-vernost-sboru.html
Bůh s váma...
|
Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: eleonora v Úterý, 24. únor 2009 @ 07:16:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | To mne osobně vede k přesvědčení, že členství ve
sboru bychom neměli srovnávat se školou, s cestami nebo s čímkoliv
jiným, ale jen s manželstvím.
Myslím, že tě to vede špatně. Dominantní je vztah s Bohem, ten by člověk neměl opouštět. Církev je jako vlastní rodina, ze které člověk vyšel. Pokud člověk dospěje může ji opustit, je to známka dospělosti a zdraví církve, když ji mohou lidé opouštět a případně se bez emocí vracet. Nikdo samozřejmě nemá nic proti tomu aby v ní zůstal, ale prezentovat církev jako rodinu ve smyslu ženy je zavádějící. Také nevím jak může být někdo věrný ve společenství, kde je mu veleno a nesmí mít vlastní názory jinak je odejit. Také si nedovedu představit, že by byl člověk věrný nějaké církvi, kde vládnou sektářské praktiky a psychická manipulace. Dnes není skoro nikdo ani schopen rozlišit sektu od církve, takže není možné řešit otázku věrnosti, protože kdyby se dospělo k tomu, že je to jak říkáš bylo by to využito k manipulaci s těmi, kdo by odešli s jinak daleko menším zatížením.
Ela
|
|
|
Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Úterý, 24. únor 2009 @ 07:57:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Demagogu, máš tam logickou chybu. Zásadní chybu: když se mluví o církvi v souvislosti s manželstvím, tak je Kristus ženichem a celá Církvev nevěstou. "údy" pak jsme my jednotlivci. Sbory, natož denominace, nemají v tomto obraze co dělat. Z toho jasně vyplývá, že dokud jsem údem církve (jedno-jaké) mám podíl na životě nevěsty. Přestup to nemá teoreticky nijak ovlivnit. (prakticky vidíš na tom, co píše Eleonora, Cizinec a jiní, že ovlivňuje stejně - vytváří to bohužel aniticírkevní bloky v hlavě).
Na církev partikulární, nějaký konkrétní sbor, se pak mohu dívat jako na místní reprezentaci Nevěsty. Pokud odejdu řekněme z baptistického sboru do nějaké jiné církve nebo založím nový sbor, neudělal jsem nic víc než že jsem se přestěhoval. Baptisstům ubyl jeden člen, neubylo jí však církvovitosti, tedy "nevěstovitosti". Ani vznikem nového soru se nemění nic, teoreticky. Prakticky bohužel často mění, protože lidé měnívají svou církvení příslušnost plni vášní. Podívej se na stránky zelo.cz. Je to ilustrace toho, jak to chodí doopravdy. Člověk může založit církev a ještě před narozením ji zabít.
A tady jsou důsledky té systémové chyby: řešit nepotřebujeme teoretický model nějakou parabolou, z Písma vzatou dokonce mylně, my potřebujeme řešit důsledky praktických kroků, hubících lidské vztahy. Tam kde z nějakého důvodu nové společenství nevznikne ale stávající církev je roztrhána intrikami a předsudky - a to jsem v životě už viděl - stojíme před stejným problémem.
Zato vytvářením atmosféry, že odejít ze sboru je jako se rozvést vkládáme na lidi břemena zcela neoprávněně. To by tak šéfičkům vyhovovalo! Oni nesmějí odejít, vložme do nich špatné svědomí dřív, než je to vůbec napadlo. Pak budou poslušně sedět v lavici a nezbyde jim, než poslouchat NÁS. |
Re: Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 24. únor 2009 @ 20:29:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.bohu-a.svetu.cz/ | Cituji z clanku:
Možná si myslíme: Ono nevadí, když přejdu z jednoho sboru do druhého, důležité je, že zůstávám v církvi Kristově. Ale. To Duch Svatý nás přivedl do našeho sboru. Nejsme tu náhodou, jsme v našem sboru z Božího Záměru. A On věděl proč. Je to On, kdo nás spojuje v Kristovo tělo, je to On, kdo nám rozdává dary ke službě, je to On, kdo nám stanovuje naše místo. Může si snad oko říci: "na hlavě se mi nelíbí, raději bych bylo na noze?" Může si žaludek povědět, že společenství s játrama stojí za starou bačkoru, to spíše ucho mu lépe porozumí?
|
]
Re: Re: Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Úterý, 24. únor 2009 @ 20:48:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Demagogu, kdes to sebral, že Duch svatý nás přivedl do našeho sboru?
Aby bylo jasno, já tomu věřím taky, že to Duch svatý dělá. Věřím. Jakpak to mohu přesvědčivě dokázat kdy ano a kdy ne? Logicky usuzuji, že vodí-li Duch svatý lidi do konkrétní církve, vodí je i z církve do církve. Proč by ne? Máš někde nějakou nápovědu, že to udělá za život jen jednou? Mě Duch svatý přivedl z církve do církve - a nic dalšího z toho nevyvozuji. Jen to, že to může dělat. Myslím, že je i logické, že má Bůh s lidmi více plánů za jeden život. Kromě toho je i možné, že si lidi někde něco zkazí, a od Boha dostanou možnost k reparátu. Nakonec připomínám lidi, co se do nějakého sboru narodili. V takovém případě mi zkušenost říká, že se dá přímo očekávat, že je Duch svatý poté co dorostou povede jinam.
|
]
|
|
Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: isim v Úterý, 24. únor 2009 @ 19:14:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Na prvním místě by měl být vztah k Bohu. Ap. Pavel připodobňuje právě tento vztah k Ženichovi a Nevěstě, tedy k Bohu a církvi.
Církev Písmo připodobňuje k tělu, nebo také ke stavbě a B. domu. Stavět vztah k lidem v církvi na stejnou uroveň, jako vztah k Bohu je skutečně zavádějící. Neboť lidé mohou selhat nebo i zavést na scestí.
isim
|
Re: Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 24. únor 2009 @ 20:31:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.bohu-a.svetu.cz/ | Vztah k Bohu se vzdycky nejak projevuje,neni ve vzduchoprazdnu. Projevuje se prave v denodennim zivote clvoeka. Projevuje se napriklad v manzelstvi. Stejne tak se projevuje i ve vztahu ke sboru.
Osobne neverim na "vakuovanou viru..." |
]
Re: Re: Re: Věrnost sboru... (Skóre: 1)
Vložil: isim v Středa, 25. únor 2009 @ 08:31:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, jistě, vztah k Bohu se projevuje i vztahem k lidem, jakkoliv. Ovšem věrnost lidem má své meze.
isim
|
]
|
|
Volám třikrát fuj ! Jaká pak to je věrnost ? (Skóre: 1)
Vložil: ladenka (ladenka@seznam.cz) v Sobota, 28. únor 2009 @ 13:06:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ladenkakozinova.albaniaweb.alb | To je čistokrevná demagogie. Navíc od Demagoga ! Jestli mě naštvete, tak sem nebudu chodit. Tak pozor, myslím to vážně. A k Demagogovi snad jen jednu připomínku : Máme Tě rádi, ale ty piva co dlužíš u "V Restauraci Anduly" bys měl zaplatit. S láskou
Lada |
|
|
|
|
