Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Milena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 16092, komentáře < 7 dní: 558, komentářů celkem: 390438, adminů: 60, uživatelů: 5032  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 203 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

martino
LD
JirkaB
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106986568
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Rozvod, další manželství a křesťanské církve
Vloženo Pátek, 29. květen 2009 @ 09:05:45 CEST Vložil: Stepan

Etika poslal ssns

V Písmu je nemálo pasáží, které se zabývají otázkou manželství, případného rovodu (rozluky) a dalšího manželství. Celkové shrnutí lze nalézt ve slovech samotného Krista:

Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?" Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´? A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?" Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo. Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží." (Mt 19,3-9)



V podobném duchu hovoří i apoštol Pavel:" Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela. A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští. Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští. A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté! Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji." (1.Kor 7,10-15).

Písmo tedy jasně říká, že rozvod (rozluka) je možný výhradně z důvodu cizoložství - není to ovšem nějaká povinnost. Současně však říká, že je-li jeden z rozvedených (rozloučených) partnerů živ, nemůže se druhý znovu oženit. Katolická církev se Písma jednoznačně drží (jestli se nepletu, za manželství se podle CIC nepovažuje civilní sňatek), ale překvapuje mě velmi benevolentní přístup většiny protestantských denominací, kde se rozvod nezřídka dovoluje i z jiných důvodů než je cizoložství a nejsou námitky proti dalšímu sňatku, resp. ho připouštějí v případě, kdy byl první rozvod z biblických důvodů a dotyčný byl obětí - v tomto duchu mluví i pravoslavní (na konci uvádím pár citátů z různých církví).

Možná jsem nehledal dost pečlivě, ale kromě katolíků jsem nenašel jinou církev, která by se tak pevně držela slov evangelia. Chtěl bych se tedy zeptat na něsledující:

  1. Souhlasíte s tím, že s vyjímkou cizoložství, je rozvod (rozluka) protibiblický?
  2. Souhlasíte s tím, že jakékoli druhé (třetí ...) manželství je cizoložstvím a je tudíž v rozporu s Písmem?
A speciálně pro katolíky:

Žije podle vás ve stavu smilstva ten, kdo měl třeba jen světský (civilní) sňatek? Chápu dobře CIC, že je možné, abych měl x světských (civilních) sňatků a následně uzavřel církevní x+1 sňatek, na který se bude církev dívat jako na mé první manželství?

Předem díky za vysvětlení. Řekl bych, že Písmo mluví v této otázce jednoznačně, ale zcela odlišná praxe v církvích mi nějak nedá spát.
--- vybrané názory církví ---

Starokatolická církev uvádí:"Pokud jde o řád manželství, je třeba říci, že manželství je svou podstatou nerozlučitelné. Je však možné, že člověk Boží vůli ve vztahu k manželství nenaplní. Nad každým nárokem musí stát milosrdenství a odpuštění. Starokatolické církve připouštějí rozloučení manželství z vážných důvodů a umožňují nový sňatek nevinně rozvedených. V analogii s východní praxí mluvíme někdy o „smrti manželství“. Rozvod však nemůže být nikdy normálním řešením, nýbrž pomocí v situaci, kdy už nelze očekávat další soužití manželů. "

CČSH: 1. Jsou manželství, ve kterých oba manželé vyčerpali všechny dostupné možnosti k obnovení pokoje, a přesto se jim nepodařilo dosáhnout přijatelné úrovně vztahů a soužití se jim stalo těžkým utrpením, které nedokážou unést. Zlo v těchto manželstvích převažuje nad dobrem, takže není ani v zájmu nezletilých dětí takové soužití udržet. V těchto případech připouští církevní rozvod manželství jako výjimečný a nejzazší krok. To není snížení normy Božího zjevení ani povýšený lidský moralizmus. Toto stanovisko církev zastává tehdy, kdy jeden z manželů snahu po udržení soužití a zlepšení vztahů vynakládá, ale druhý soužití a pozitivní změnu odmítá. Je nutné posuzovat každý jednotlivý rozvrat manželství individuálně v celé jeho složitosti lidských povah, míry odolnosti, vývoje poruchy manželství a kontextu stávající situace včetně zodpovědnosti k nezaopatřeným dětem. Pomáhejme manželům, aby i v této velmi těžké situaci respektovali Ježíšův příkaz lásky k bližnímu a tím překonávali z rozpadu manželství klíčící nenávist, pomstychtivost a jiné nepřátelské city na straně jedné, stejně jako stavy zoufalé beznaděje a bezesmyslnosti dalšího života na druhé straně. ...... Je-li uzavíráno druhé manželství, pak jen za předpokladu předcházející svátosti pokání, v němž oba manželé předstoupí před Boha s vědomí, že již nejméně jednou došlo k lidskému selhání v manželství, prosí Boha o nové požehnání a jeho přítomnost v novém manželském svazku. Věřící je povinen se ve druhém manželství snažit, aby v něm neopakoval chyby a selhání z manželství prvního. 

Církev bratrská: Jediným biblickým základem pro rozvod je smilstvo a odchod nevěřícího partnera po vyčerpání všech pokusů o smíření. Smilstvo (porneia) zahrnuje všechnu nevěru a sexuální perverzi, jako je praktikovaná homosexualita, bestialita, násilí, prostituce, incest (1K 5,1) a další závažné deformace lidského chování (Mt 5,32; 19,9; 1K 7,15). V případě smilstva Bůh nežádá rozvod (např. Ozeáš), ale připouští ho. Cílem řešení takového problému by vždy měla být obnova (Ga 6,1) a odpuštění se smířením (Ef 4,31-32) a nikoli rozvod. Druhý biblický důvod pro rozvod je založen na přání nevěřícího, který si déle nepřeje žít v manželství s křesťanským protějškem a chce odejít (1K 7,15). Jedná se NC_2006_11-12_web.doc strana 4 o neochotu nevěřícího naplňovat manželskou smlouvu s tím kdo usiluje žít jako křesťan. Nový sňatek je umožněn ovdovělým, a také těm, v jejichž manželství došlo k rozvodu v případech uvedených v Božím slově. Pokud došlo k rozvodu z důvodů, které Bible nepřipouští, pak ten, kdo si bere rozvedeného, cizoloží (Mt 19,9; L 16,18).

Apoštolská církev: Nízké standardy pro manželství a rozvod jsou velmi bolestivé pro jednotlivce, rodinu a ve vztahu ke Kristu. Proto odrazujeme od rozvodu všemi zákonnými prostředky a vyučováním. Nepovolujeme rozvody křesťanů z žádného jiného důvodu, než je smilstvo a cizoložství (Mt 19,9). Kde existují tyto výjimečné okolnosti nebo tam kde byl křesťan rozveden z popudu partnera, doporučujeme, aby otázku nového sňatku řešil věřící, který chodí ve světle Božího Slova (1K 7,15.27.28). ... AC nepovoluje žádnému služebníku, aby prováděl svatební obřad pro někoho, kdo byl rozveden a jehož bývalý partner je naživu, pokud jeho případ nezahrnuje výjimečné okolnosti popsané v předchozím odstavci „Vstup do nového manželství”.(to je ten před 3 tečkami)





Podobná témata

Etika

"Rozvod, další manželství a křesťanské církve" | Přihlásit/Vytvořit účet | 178 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. květen 2009 @ 10:07:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Tohle téma jsem trochu sledoval, protože jsem několik rozvodů zažil. Souhlasím, že rozvod je s vyjímkou cizoložství a toho, když chce nevěřící partner odejít, protibiblický.

  Pokud jde o druhou otázku, tak biblické mi přijde jednoznačně to, že člověk by se neměl uzavírat další manželství. Ale nikdy bych se takovou věc neodvážil naložit na jakéhokoliv člověka ;-) Trochu nevím, jak by s tím měla souviset smrt bývalého partnera.

  Protestanstské církve jsou v tomhle tématu velmi benevolentní a k mé lítosti musím říci, že i probuzenecké, letniční a charismatické círve.

  Pokud jde ŘKC, tak se v praxi ani teorii bible také úplně nedrží. Rozvod z důvodu smilstva, pokud vím, neumožňuje, na druhou stranu má k manželství cosi, čemu se říká privilegium paulinum a privilegium petrinum.



Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 29. květen 2009 @ 11:25:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Je otázka, jestli zavrhnout rozvod. Ano, Bůh se staví proti rozvodům, ale jsou případy, kdy nelze jinak, jinak by člověk umřel. Existuje smilstvo nejen tělesné, ale i duchovní, tj. obracení se k jiným bohům - např. alkohol. Je to závislost a každá závislost je démonická. Jedna moje kamarádka, kdyby se nerozvedla, dnes by už nežila. Její exmanžel jí vesele zahýbal, a když přišel opilý, dopodrobna jí o tom vyprávěl a ještě se chtěl radit, co má dělat....Byla navíc nemocná, a tak ji to deptalo, že skutečně balancovala mezi životem a smrtí. Dnes je chvála Bohu za tím, žije klidný život, jemu samozřejmě odpustila, ale zůstala sama (ne proto, že by se znovu nechtěla vdát, ale chce jen praktikujícího křesťana, a öpravdového zatím nenašla).

Jiný příklad: jiná moje kamarádka žije víc než 20 let s opilcem. Když nepřijde z práce opilý, dorazí se doma, kde má různě poschovávané zásoby. Pak jí sprostě nadává (je hendikepovaná, v plném inv. důchodu, těžce se pohybuje, nemůže se ohýbat ap.). On schválně dělá nepořádek, rozhazuje po zemi věci, neuklidí to, a jen jí nadává. Dokonce chodí po venku a před barákem vykřikuje na kolemjdoucí naprosté intimnosti o ní. Hnus, hnus...

Kamarádka je věřící, stále se modlí, ale už je na pokraji sil. Byl by pro ni řešením rozvod, ale ona má obavu, jak by to zvládla. Rozvedli by je dokonce i katolíci, církevně, ale to by ona o to musela požádat, a nemá na to sílu. Měli svatbu v kostele, i když on tam byl jen párkrát kvůli ní. Pak přestal a začal jí to postupně vyčítat a posmívat se jí i Bohu. Existují organizace, které se pomocí týraným ženám zabývají. Protože TOHLE je domácí násilí, zatím psychické, ale je otázkou času, kdy přeroste ve fyzické. Ten model agresora je typický. Děti mají velké, každé má svého partnera, ale je tu barák, a ona má strach, že kdyby ho opustila, on by ho propil. Je těžké radit, ale organizace na pomoc týraným se starají i o tohle - mají tým právníků, kteří zdarma vyřídí, co je třeba. Také jsou k dispozici psychoterapeuti a sociální pracovníci.

Byli jsme stvořeni ke svobodě. Jsme Boži děti, a nemusíme si nechat líbit to, co ďábel nacpe do hlav povolným jedincům, a ti pak jednají na základě jeho našeptávání. Bohužel i ten agresor je stvořen jako svobodná bytost a Bůh ho nemůže manipulovat, aby se obrátil - to je na rozhodnutí každého. Kdyby Bůh mohl, dávno by to udělal. Ale na tomhle světě zatím ještě vládne ďábel, proto se děje, co se děje. Ano, vím, že Ježíšovi je dána veškerá moc na nebi i na zemi, ale nepůjde proti svobodné vůli nikoho, zkrátka proto, že tak člověka stvořil. Není žádný loutkař, aby lidi vodil, jak chce sám.

A ještě jeden příklad - jiná moje známá se taky rozvedla - její ex se rád napil, zahýbal, a když ji začal bít ,pokusila se o sebevraždu. Pak se obrátila a nastartovala zcela jiný život. Po čase potkala křesťana, vzali se a žijí vzorný život.

Takže jsem pro rozvod - ne paušálně, ale v takovýchto případech jednoznačně ANO.

Irena


P.S. Napadlo mi, kdyby tohle četla nějaká týraná žena a nevěděla, co dělat, kam se obrátit ,dám sem několik odkazů. Nebo může napsat mně soukromou zprávu.

http://www.rosa-os.cz/

http://www.znojmo.caritas.cz/02nasezarizeni/magdala.php

http://www.donalinka.cz/index.php

http://www.elpida.cz/ - tohle je pro seniory, ale nasměrují i na jiná centra, pomůžou se orientovat

http://www.bkb.cz/index.php  - Bílý kruh bezpečí

a ještě jedno číslo :   800 155 555 - bezpl. linka pro děti i dospělé




Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 29. květen 2009 @ 11:27:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ti také položím otázku:
Může se propuštěná žena, jež zesmilnila, znovu vdát ?

Genesis 2,18 Není dobré, aby byl člověk sám; opatřím mu rovnocenou oporu.

Bývalá manželka uváděla pro náš rozvod před sedmi lety čtyři závažné důvody, vč. smilstva. Ale dodnes trvám na tom, že podstata rozvodu byla někde zcela jinde a byla v podstatě závažnejší než ony uváděné důvody. Žel, tehdy jsme to nebezpečí vůbec neviděli. Tomáš Dittrich svého času kázal, že manželství je jediný způsob, jak Bůh může zjevit svoji podobu, Genesis 1,26 Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby. A že tudíž ďábel na rozbití manželství nasazuje speciální páky. Obávám se, že svátost (ve smyslu instituce) je stále nedoceněna. Rodiče by měli mít povinost se modlit za budoucí partnery svých dětí už od předškolního věku. Zatím mám vdanou jen nejstarší dceru a jsem na zeťáka hrdý.

Prostě balík slámy jde uhasit ještě snadno, stodola se hasí hůře.





Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 29. květen 2009 @ 13:58:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nad každým nárokem musí stát milosrdenství a odpuštění.
Takže si svoje nároky můžeme akorát srčit do výstřihu, protože dojde-li k lámání chleba, tak to těm bastardům vždycky nakonec nějak projde.

Je nutné posuzovat každý jednotlivý rozvrat manželství individuálně
Tohle bych čekal od světa, co natahuje pravidla jako žvýkačku, ale Církev by měla stát na peevnějších základech než na autokracii mocných.



Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. květen 2009 @ 15:46:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kanonické právo se nedá úplně zevšeobecňovat, každý případ se posuzuje individuálně.
Tak jen nějaké zásadní věci:
Nevěřící manželé, i když uzavřeli sňatek pouze na úřadě, jsou před Bohem platně sezdáni.
Manželství, kde je alespoň jeden katolíkem a je uzavřené na úřadě, je neplatné.

Pro zájemce odkaz:

http://vsp.blog.cz/0610/kanonicke-pravo



Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pátek, 29. květen 2009 @ 21:08:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Ahoj ssns,

Ad 1. V podstatě ano s tím, že cizoložství je pouze Bohem dopuštěný a tolerovaný důvod rozvodu kvůli tvrdosti srdce lidí.
Ad 2. Ne - např. jestliže někdo uvěří v manželství a nevěřící manžel chce z manželství odejít, věřící mu nemá a vlastně ani nemůže bránit, Pokud manželství zanikne takto, věřící může znovu uzavřít sňatek, aniž by byl v cizoložství.

Tož tak.

willy




Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Neděle, 31. květen 2009 @ 00:04:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
'Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?" Odpověděl jim...' Ptali se, dostali odpověď. Vůbec mi to nepřipadne jako důvod k zavádění cirkevních předpisů. I když se s těmito předpisy do konfliktu nedostávám, vadí mi, když si někdo z podobných veršů dělá nástroj, jak mít kontrolu nad ostatními lidmi.

'...Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?" Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku...' To je dost zajímavé. Jednak to něco naznačuje o charakteru SZ a o případné "platnosti" SZ přikázání. A taky by tudy mohla vést cesta k odpovědi na Nulou nadhazované otázky, ohledně odlišného SZ Boha, který nařizuje vyvražďování a pod.



Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Úterý, 02. červen 2009 @ 01:52:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám za to, že rozvod není součástí Božího plánu s člověkem a je vždy důsledkem hříchu (minimálně jednoho z partnerů) a naopak rodina je nejstarší Boží instituce, kde muže a ženu spojil Bůh: Matouš 19:6 „…takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Osobně mám zato, že je to vždy hřích, který všeobecně stojí za rozdělením, či rozkolem (v manželství, církvi, přátel i národů), protože i prvotní hřích měl za následek oddělení člověka od Boha. Za každý hřích, tomto případě rozdělení, je vždy někdo zodpovědný.
Touha po rozvodu může být vyvolaná sobectvím, necitelností a násilím aj., Když se v manželství začnou objevovat tyto symptomy, vše k rozvodu spěje. Lidé dneška utíkají od svých odpovědností a pokud i o manželství nebudeme takto mluvit skončíme u Jardovo laciného vyjádření o kazatelích Boží lásky bez odpovědnosti k našemu hříchu (John Wesley, muž plný Boží moci a lásky…byl velmi nekompromisní k hříchu ve svých kázáních a bylo to efektivní, neboli Pán se k němu přiznal). Čím méně je odpovědnosti, tím více je touha svalovat vinu na druhé, okolnosti a poměry. Jsem přesvědčen, že manželství jednoho muže a jedné ženy je součástí Božího plánu a rozvod často bývá jakýmsi rozchodem i s Božím plánem. Má vítězit sobectví, neochota se obětovat a umírat pro partnera?

A teď něco z Písma:
Marek 10/2-12 Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
3 Odpověděl jim: "Co vám ustanovil Mojžíš?"
4 Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."
5 Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
6 Od počátku stvoření `Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,
8 a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden.
9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
10 V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
11 I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
12 a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."


Dále Matouš 19:3-9 Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?"
4 Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´?
5 A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´;
6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
7 Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?"
8 Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.
9 Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."
Z výkladu Deuteronomia 24:1 „Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu.“
Ježíš tedy navazuje: Matouš 5:31 Také bylo řečeno: `Kdo propustí svou manželku manželku, ať jí dá rozlukový lístek!´
32 Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.“

Zatímco v Mk se farizeové ptali na možnost rozvodu jako takového v Mt to zkoušejí s tím, zda je to možné z jakéhokoliv důvodu (19/3). Ježíš jak vidno se postavil víceméně na stranu farizeů, kteří říkali, že důvodem pro rozvod je jen pouze smilstvo.

Věřím, že Bůh rozvod nenávidí, stejně jako hřích a , ale rozvod je realitou a Bůh jakoby ji v některých případech respektoval. Tzn. k porušení manželské smlouvy může být (ale nemusí) dle písma smilstvo jednoho z partnerů (jakýkoli mimomanželský styk). Je rozdíl ale u jednorázového pádu jednoho z partnerů spojen s hlubokou lítostí a pokáním, na rozdíl od smilstvem trvajícím bez lítosti. Jakkoli Bůh rozvod nenávidí, smilstvo shledává legitimním důvodem.

Samozřejmě vyvstává otázka další a to z I Korintským 7:12-15 "Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.
13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.
14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!
15 Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji
."

Pavel určitě velmi dobře znal Ježíšova slova a ze souvislosti je zřejmé, že se obrací k manželům, z nichž se stal křesťanem poté, co bylo manželství uzavřeno. Bůh nenavidějící rozvod určitě nechce, aby ten, kdo uvěřil, se s nevěřícím partnerem rozvedl (ten nevěřící partner je dokonce pro něj posvěcen), takže by určitě neměl být iniciátorem věřící z partnerů.. Často se ale stává, že nevěřící partner chce věřícího opustit a proto Pavel v I Kor 7/15 píše: „15 Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji.“ A v překladu KMS 1 Korintským 7:15 „Jestliže se však nevěřící chce rozvést, ať se rozvede. Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.“

Proto jsou pravděpodobně v Písmu pouze jen dva důvody k rozvodu. Z Božího hlediska je rozvod legitimní : jedná-li se o smilstvo a kdy nevěřící partner nechce zůstat s věřícím partnerem.



Re: Rozvod, další manželství a křesťanské církve (Skóre: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Úterý, 02. červen 2009 @ 02:07:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Určitě je po církvích také častou otázkou: co po rozvodu?

Když už k rozvodu dojde, vycházíme z toho že došlo k jakémusi rozetnutí, tedy jedná se o velmi traumatickou záležitost s bolestnými a hlubokými šrámy. Nelze také obejít otázku viny. Pokud k takové situaci v církvi dojde, je vždy nutné rozlišovat, kdy vést toho z partnerů , který zůstal v církvi, k pokání, kdy naopak povzbudit, neboť i v takovémto případě platí I Kor 10/13 „..nepotkala vás zkouška nad vaše síly.“

To co je tedy nutné vždy rozlišovat a od sebe rozdělit je špatné jednání jednoho z partnerů v době manželství (nebo toho problémovějšího z partnerů) a snahu (úsilí) o rozvod. Většinou platí, že situace není jednostranná a je potřeba zohledňovat situaci i toho z partnerů, který odešel a není již v církvi.

Rozlišujme vinu za rozpad manželství a nesprávné jednání během manželství.

Možnost nového sňatku:

Opět se vrátím k Mt 19/9 : „Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.", z výkladu Deuteronomia 24:1 „Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu.“, lze tedy tomu rozumět i tak, že kdo odejde od svého partnera z důvodu opakovaného smilstva bez ochoty pokání a rozhodnutí opustit toto jednání, nedopouští se smilstva pokud si najde (ožení/vdá) jiného životního partnera. Smilstvo je tedy tak závažným hříchem, že vede k rozvázaní tak člověkem nerozlučitelné smlouvy.

Také i z důvodu popsaném v I Kor 7/15 "Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji“. Pokud tedy někdo opustí svého partnera, protože uvěřil, věřící je také volný pro nový manželský svazek. Je pravda, že vzácný je postoj věřícího partnera jež se modlí za partnera, který ho opustil a čeká na zázrak návratu, ale je důležité zdůraznit, že nikdo z druhých lidí nemůže dotyčného k takovému postoji nutit.

Pokud se manželství rozpadlo pro smilstvo jednoho z partnerů, druhý je volný pro nový manželský svazek. Zároveň tak i z důvodu, kdy nevěřící opustí svého partnera (protože ten uvěřil), věřící je též volný pro nové manželství.

Další příklady:

Pokud vynechám případy oddávání křesťanů, kteří uvěřili již jako rozvedení a jsou opět církevně oddání za křesťanského partnera (což je v církvích všeobecně akceptované) , je možné oddání člověka, který už jednou zavinil rozpad manželství jako křesťan? Konkrétně toho z partnerů , jež inicioval rozvod a mohl zároveň i na nějaký čas odpadnout od Boha?. Co když činí hluboké a upřímné pokání? Pokud se na něho díváme jako na nově obráceného, můžeme připustit podle již zmíněného církevního zvyku nové manželství. Ale je třeba podtrhnout, že se jedná o velmi tenký led s velkou možností zneužití a kalkulací. Jsem přesvědčen, že takovéto záležitosti by se měli řešit případ od případu s modlitbami.

Závěr:

Přesto v konečném důsledku církev není ta, která může bránit sňatku. Je rozdíl mezi církevně pastoračním a církevně právním přístupem. V konečném důsledku platí, že člověk je především před Bohem zodpovědný za svůj život a pastýř (či starší) odpovědný za to, aby vyváděl ovce na zelenou pastvu a chránil před vlky.

Nicméně požehnání manželství je svrchovanou záležitostí církve, proto pastor, či starší žehnají, pokud je svazek ve shodě s jejich svědomím (případně mohou odmítnout požehnání sňatku, kdy si jsou jisti přestoupením Božího slova).



Stránka vygenerována za: 0.88 sekundy