Mt 25:1-13 Tehdy bude království Nebes podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly své lampy, ale nevzaly s sebou olej. Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat. Uprostřed noci se však ozva křik: ‚Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!‘ Tehdy všechny panny vstaly a daly své lampy do pořádku. Pošetilé řekly rozumným: ‚Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!‘ Ale rozumné odpověděly: ‚Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!‘ Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, v níž přijde Syn člověka“

Mt 24:45-51 „Kdo je tedy věrný a rozumný otrok, jehož pán ustanovil nad svou čeledí, aby jí dával pokrm v pravý čas? Blahoslavený ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí. Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem. Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán dlouho nepřichází a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci, přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná. Oddělí ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“

Mt 25:14-30 Je to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět talentů, druhému dva, třetímu jeden, každému podle jeho schopností, a ihned odcestoval. Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět. Stejně [i] ten, který dostal dva, získal jiné dva. Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal v zemi jámu a ukryl peníze (řecky: stříbro) svého pána. Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat. Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‚Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem [jimi] získal.‘ Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘ Přistoupil také ten, [který dostal] dva talenty a řekl: ‚Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.‘ Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘ Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent a řekl: ‚Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal. Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.‘ Jeho pán mu odpověděl: ‚Zlý a lenivý otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, a já bych si po návratu vzal, co je moje, i s úrokem. Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů! Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má. A toho neužitečného otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“

Ve vybraných oddílech z Matoušova evangelia mluví Pán Ježíš o bdělosti nebo také ostražitosti či pozornosti týkající se života a věrnosti týkající se povolání - služby a darů.

V podobenství o deseti pannách jde především o olej představující Ducha života v našem nitru. Zatímco moudré panny mají Ducha nejen ve svých lampách, tj. svém duchu, ale i ve své duši (nádobce)) a potažmo v celé své bytosti, jak Bible říká - jsou naplněny Ducha Svatým, pošetilé panny "vězní" Ducha pouze ve svém duchu a nejsou ochotny zaplatit cenu za Jeho získání (rozšíření) do duše pro její proměnu (Ř 12:2), aby majíc Boha coby zaopatřujícíjho Ducha jako svůj obsah, mohly Boha vyjadřovat. Duch v našem duchu je nám dán, tzn. že je zadarmo, ale Duch v naší duši se zadarmo "neocitne" - zde je třeba zaplatit cenu v podobě budování vztahu s Pánem skrze modlitby a společenství s Pánem, což vyžaduje čas, oběti a dání Pána Ježíše Krista na první místo v našem životě; a to, jak vidno z tohoto Pánova podobenství, není každý ochoten. A přitom cena oleje do nádobky dnes, kdy probíhá "akce", nebude v budoucnu již nikdy tak nízká, ba přímo naopak, s časem bude cena oleje stoupat tak, že bude stále těžší nakoupit potřebné množství, aby člověk mohl vejít na svatební hostinu Beránkovu. Je třeba také zmínit, že výrok, že všechny panny začaly podřimovat a usínat, znamená, že začaly umírat a to, že vstaly, znamená, že byly vzkříšeny v tom duchovním stavu, v jakém (tělesně) zemřely.

Proto nás Pán vyzývá k bdělosti a ostražitosti ohledně našeho života na zemi dnes, abychom žili Jeho životem pro Jeho vyjádření, k čemuž jsme povoláni tím a tak, že jsme stvořeni - naše duše, naše bytost - jako nádoba, mající obsahovat Boha jako život přetékajícím způsbem (J 10.10b). Moudré panny žily během svého života na zemi právě takovým způsobem života, tj. platily cenu za olej do nádobek, ale pošetilé panny nedbaly na to, jestli mají Boží život ve své duši pro Jeho vyjadření, tzn. že si žily svým životem, a až přijde Ženich, nebudou s Ním moci vejít na svatební hostinu, poněvadž budou odmítnuty jako ty, které Pán nezná. Ano - odešly nakoupit olej, ale vrátily se příliš pozdě - dveře byly zavřeny.

Další dvě místa mluví o věrnosti - Mt 24 o věrnosti v povolání a Mt 25 o věrnosti v darech, které jsou člověku dány pro službu a naplnění jeho povolání. Lze je brát jednak jako povzbuzení k věrnosti a druhak jako varování pro bázlivé a nevěrné, kteří místo, aby dary, které od Pána ke službě dostaly, používali, tak je "zakopou". Jinak řečeno. bojí se Pána špatným způsobem, který je vede k hledání způsobů, jak a proč dary nepoužívat, místo hledání Pána a Jeho vůle, jak dary používat správně s Boží vůlí v souladu, tzn. "bát" se dary nepoužívat. Další důležitá okolnost, která z tohoto podobenství vyplývá, je tato - před Pánem nebude mít nikdo výmluvu. My prostě Pána nijak nepřechytračíme. On nás zná lépe, než my sami sebe - zná naše srdce a ví nejen to, co děláme (či neděláme), ale i to, proč to či ono děláme (neděláme) a nespokojí se jen tak se vším, co děláme. Zná i všechny naše okolnosti, což se jasně ukazuje v sedmi dopisech sedmi sborům v Asii, kde Pán začíná slovy: znám tvé skutky, námahu i tvou vytrvalost, znám tvé soužení a chudobu, znám tvé skutky a vím i kde bydlíš, znám tvé skutky a tvou lásku, věrnost/víru a službu, tvou vytrvalost a tvé poslední skutky, hojnější než ty první, znám tvé skutky; máš jméno, že žiješ, ale jsi mrtvý, znám tvé skutky, znám tvé skutky; nejsi studený ani horký. On je Amen - ten Věrný a Pravý Svědek, Svatý a Pravý, která má klíč Davidův, Ten, který má sedm duchů Božích a sedm hvězd - andělů=poslů sborů, Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a nohy podobné bronzu - znamení soudu, Ten, který má ostrý dvousečný meč, Ten první a poslední, který byl mrtev a ožil, Ten, který pevně drží těch sedm hvězd ve své pravici, který se prochází uprostřed těch sedmi zlatých svícnů = sborů (místních církví).
Před Ním a Jeho soudem se nikdo z věřících nikam neschová, ale každý Mu bude skládat účty před soudnou stolicí Kristovou. Kéž tak můžeme činit s vědomím, že jako dobří a věrní služebníci - otroci vejdeme do Jeho radosti. Amen. Že tomu však nebude u všech, je zřejmé.

Kéž se nad námi Bůh smiluje, dá nám milost nakoupit dostatek oleje do našich nádobek a dá nám také v Jeho milosrdenství zůstat věrnými v našem povolání, tj. službě i darech od Pána, aby nás při svém příchodu našel takové, jaké nás chce mít. Amen.

Tož tak.