Mikaeli, až si přestaneš hrát na křesťana, až se jím skutečně staneš, tak poznáš, že křesťanství není žádná šablona a že Kristus oplývající milostí přijímá bez rozdílu projevů všechny, kteří mu dali své srdce, od jehovistů až po katolíky, včetně adventistů.
Rozumem věci nepochopitelné musíme přijímat srdcem.
Žabomyší války o tom, kdo je první a kdo je poslední mezi učedníky vyřeší Kristus. Kdo je poslední, ať mlčí a kdo je první, ať slouží - by řekl člověk a ty si na ten výrok nadbíháš .
Bavíme se tady o věcech, které nelze rozumem pochopit, něco jako o tom, že se dvě rovnoběžky protínmají v nekonečnu - pro nás pojem abstraktní,vedoucí k řešení aniž bychom pochopili, co je to nekonečno.
Řeči o milosti bez lásky, o zákonu bez lásky... zapal si cigaretu a sedni do kavárny jako intelektuál a teoretizuj - je to k ničemu!
A kde je lásky, je úcta, alei slovník jiný.
V roce 77 se podepisovala anticharta a odsouzení něčeho, co nikdo neznal. Tenkrát jsm pochopil, co znamená slovo "trouba" - to byli ti, co odsuzovali to, co neznali.
Nechci se dopustit stejného a tak jako bratr Tobě radím - než o něčem, o vztahu adventistů k zákonu a milosti - začneš mluvit, tak se to snaž nejprve poznat.
Jsem adventistou již 40 let a nikdo mi nikdy žádný nesmysl, o kterém se domníváš, že je východiskem adventistů, netvrdil.
A forma , kterou se adventisté staví k zákonu a milosti, Boha jistě neuráží, protože Ježíše a jeho oběť neminimalizuje, nepopírá.
Naopak, staví ji jako alfu a omegu našeho života.
Každý, kdo se na Ježíšovu oběť a zástupnictví člověka na kříži dívá jako na svou jedinou naději na spasení, bude Bohem přijat a omilostněn, ať si o tom křesťanští farizeové myslí co chtějí a ať to my, co si říkáme křesťané, chápem stejně a nebo každý trochu jinak.
Fráze o uvržení člověka do proklertí zákona za zachovávání soboty, jsou jen výkřiky - jako kluik jsem si rád hrál na indiány, někteří si rádi hrají na apoštoly dnes.. ale ani apoštolům ani velkým bojovníkům soud nepřísluší.
Smutné by bylo, a prokletím by bylo, kdybys měl pravdu v tom, že někdo věří, že skutky nebo dodržováním desatera dojde spasení. Ale adventisté to nejsou.
Máš správnou naději a dobře, že ji zde presentuješ, že jsme spaseni z milosti - tomu se nedá nic vytknout.. ale nevím, do jaké míry tomu rozumíš, když pro vyjádření téhož, žádáš od druhých stejných slov a nechápeš, že ježíš nespasil hříšníky jednoho typu, ale všechny, kteří o jeho spásu stojí a proměnují své životy.
Ubíráš na milosti Bohu a stavíš ho do pozice toho, který nekoho spasit smí a jiného ne, protože ten jiný neodpovídá Tvým měřítkům.
Kdybys měl víc pokory, dalo by se s Tebou i diskutovat, ale až opustíš to Petrovo přesvědčení, že je z učedníků nejlepší a zakokrhá ten Tvůj kohout, bude to dobré.
Zatím se drž, jistotu, kterou máš, neopouštěj a ..... jsi bratr.. ne nepřítel...