Přímo v kostele toho spolu moc nenakecáme, to je pravda. Posloucháme lektory a pana faráře, zpíváme písně k Boží chvále a biblické žalmy a zúčastníme se liturgie. Před kostelem nebo v předsíni je ale obvykle nástěnka a na ní jsou nejrůznější společné akce. Některé farnosti mají i své internetové stránky.  V malých venkovských farnostech se spolu lidé obvykle znají velice dobře a podobné věci nepotřebují. Nebo se dají do řeči až vyjdou ven. Na pivo se dá zajít i s kamarádama z kostela, nebo si opíct maso na grilu a buřty.

Vzhledem k tomu co popisujete máte výhrady k oběma přístupům. K tomu když se Vás někdo ujme a říká Vám co máte dělat a jak máte žít i k tomu když to ponechá na Vaší svobodné vůli. Pak je ovšem těžké vyhovět. Přijde na to co vlastně hledáte. Boha a naplnění života, pohodu s přáteli u dobrého piva nebo příležitost k výměně názorů při které si obě strany ponechávají ten svůj. Dřív než začneme hledat cestu je dobré si ujasnit kam se vlastně chceme dostat a co si od toho slibujeme. Existují ovšem i vyjímky. Mladík jménem Saul vyrazil hledat ztracený dobytek svého otce a  našel proroka který ho pomazal na krále nad Izraelem. :o)

Nó, to mě nenapadlo, to je koneckonců dobrej tip,  je fakt, že jsem se do týhle vesnice přistěhoval nedávno, a kostel tadyk mají, a v neděli dopoledne tam vždycky ty nablejskaný modly na parkovišti stojejí, tak se tam se svým Nissanem pojedu podívat na tu nástěnku, je to sice jen dvěstě metrů, ale do kopce, třeba mě nepoženou sviňským krokem až uviděj kdo to přišel, oni mě tady za tu dobu už moc dobře znaj. :-)) :-)))

Bůh říká již v knize Genesis že těžko je člověku samotnému a proto mu dal pomoc jemu rovnou a později i děti. Na to aby naše víra mohla sílit jí nejdříve musíme získat a k tomu nám pomáhají naši bližní. Rodina a církev. Myslím si že Bůh raději vidí své ovečky ve stádu než každou uzavřenou na oddělené louce a povznesenou nad ostatní. Drtivá většina biblických hrdinů nejdřív vyrostla ve Vyvoleném národě nebo v církvi a svému národu a církvi se snažila pomoct a prospět i když je nevděčně opustil a zklamal. Usilovat o vlastní dokonalost bez ohledu na ostatní je v naprostém rozporu s židovstvím i křesťanstvím. Je to cesta která může snadno vést až do Pekla.Ten kdo chce následovat Krista by ho měl vidět v těch nejubožejších a ten kdo chce být největší nechť je služebníkem všech. Člověk který je sám o sobě přesvědčen že je v pravdě je na tom obvykle podstatně hůř než ten kdo přiznává že je ve srabu a ve lži. Viz podobenství o farizeji a celníkovi.

Velmi správně bratře Vlastiku,
Běda tomu, kdož není přesvědčen, že jestiť v Pravdě-Kristu.

Vlastiku,
Tebe to  ani nemusí uklidňovat :-)
Moudrost je Tvé druhé jméno.

Na obrázek se sice koukat nebudu ale zlaté vlasy měl podle Písma například král David a myslím že i evangelista Jan a některé další postavy Vyvoleného národa.