Grano Salis - O svátosti pokání

Martin Luther napsal roku 1519 traktát O svátosti pokání. Tohle jsou z něho dva úryvky :

Řada lidí nás učila, že bychom si měli - a nezbytně musíme - být nejistými ohledně rozhřešení a pochybovat, zdali jsme obnoveni ke [stavu] milosti a naše hříchy jsou odpuštěny - na základě toho, že nevíme, zda naše lítost byla přiměřená nebo zda jsme dostatečně zadostiučinili za své hříchy. A protože to není známo, kněz nám nemůže najednou přiřadit odpovídající pokání. Měj se na pozoru před takovými zavádějícími a nekřesťanskými tlachaly.

Kněz si přirozeně nemůže být jist ohledně tvé lítosti a víry, ale na tom nesejde. Pro něho je dostatečné, že se zpovídáš a hledáš rozhřešení. Čeká se od něj, že ti ho dá, a je povinnen tak učinit. Co z toho ale vzejde, to by měl nechat na Bohu a na tvé víře. Neměl bys debatovat hlavně o tom, zda je nebo není tvá lítost dostatečná. Spíše bys měl být ujištěn o tom, že žádná tvá lítost nebude přes veškeré úsilí nikdy dostatečná. To je to, proč se musíš cele vrhnout do milosti Boží, slyšet jeho zcela jistě dostatečné slovo ve svátosti, přijmout ho ve svobodné a radostné víře a nikdy nepochybovat, že jsi došel milosti - ne svými vlastními zásluhami nebo lítostí, ale jeho milostivým a božským milosrdenstvím, které ti zaslibuje, nabízí a uděluje plné a svobodné odpuštění hříchů, abys tváří v tvář všem útokům hříchu, svědomí a ďábla poznal [jeho] slávu a důvěřoval ne v sebe samého nebo ve své vlastní zásluhy, ale v milost a milosrdenství svého drahého Otce v nebi.

Pravá cesta a správná metoda [nabytí odpuštění viny a pro uklidnění srdce navzdory jeho hříchům], bez které nemůže být nic dalšího, je nejdůstojnější, milostivá a svatá svátost pokání, kterou Bůh dal pro potěchu všech hříšníků, když předal klíče sv. Petrovi ve prospěch celé křesťanské církve a v Mt 16:19 řekl "Dám ti klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích." Toto svaté, potěšitelné a milostivé slovo Boží musí vstoupit hluboko do srdce každého křesťana, kde je může s velikou vděčností učinit jeho součástí.

A jeden úryvek ze Šmalkaldských článků z roku 1537 :

Poněvadž rozhřešení čili moc klíčů je také pomoc a útěcha proti hříchu a špatnému svědomí, kterou ustanovil Kristus svým evangeliem, církev by se rozhodné neměla nechat o zpověď a rozhřešení připravit - zejména s ohledem na bázlivá svědomí a na nezkušenou a neukázněnou mládež, aby mohla být slyšena i vyučována v křesťanské nauce.

Zajímavé je že pan Jan Kalvín byl sice prý v mladém věku proti zpovědi ale na sklonku svého života se k ní také přiklonil.

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace