 |
Právě je 257 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116541666
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46
Vloženo Středa, 17. březen 2010 @ 16:22:41 CET Vložil: Stepan |
poslal ssns Písmo nás opakovaně varuje před reálnou hrozbou trestu. Jedna z nejznámějších pasáží jsou právě Ježíšova slova na konci 25. kapitoly Matouše, konkrétně v úplně posledním verši. Jaký je však smysl onoho trestu?
Motivy pro udělení trestu
Obecným účelem trestu bývá snaha dosáhnout nějakého odškodnění poškozeného. S tímto motivem se setkáme v moderních právních řádech, ale nacházíme ho i ve Starém zákoně, který se na mnoha místech zabývá otázkou, jaká náhrada má být poškozenému poskytnuta. Dalším důvodem trestu je pak výchovný dopad na společnost, kdy se nemálo lidí nedopustí nekalého jednání právě ze strachu z trestu.
Ve vztahu k viníkovi lze vysledovat dva přístupy. První spočívá v důrazu na samotné potrestání viníka. Klasikou ukázkou je trest smrti. V dobách Mojžíše byl tento trest udělován častěji, než by se nám v dnešní době zdálo přijatelné, ale důvody pro takovou praxi byly veskrze praktické. Smyslem trestu je totiž rovněž chránit společnost, což v době neexistence vězení (zejména v čase putování vyvoleného národa je nějaké vězeňství nepředstavitelné) bylo často proveditelné konečným odstraněním viníka ze společnosti. Primárním motivem je tedy dopřát poškozenému jakousi satisfakci z toho, že viník byl potrestán. Zabil-li jsi někoho, pak budeš sám zabit - tak lze shrnout první přístup.
Druhý pohled je poněkud odlišný a primárním smyslem udělení trestu ve vztahu k viníkovi je dosáhnout změny jeho smýšlení a chování. A tak je vrah odsouzen k pobytu v nějakém nápravném zařízení a je vyvíjena snaha, aby pochopil špatnost svého konání a změnil se k lepšímu. Ztrátou svobody "zaplatí" svůj dluh tak, jak v případě trestu smrti "zaplatí" svým životem, ale právě snaha o převýchovu je velmi podstatnou součástí trestu. Praxe jednotlivých států se liší, ale nejčastější je odsouzení viníka k x let dlouhému pobytu za mřížemi s tím, že po určité době (v závislosti na státu a povaze zločinu jde obvykle o dobu 1/2 či 2/3 trestu) přichází na řadu odvolání, při kterém se posuzuje, do jaké míry došlo k nápravě, a případné podmínečné propuštění. V Anglii je též možné být odsouzen na dobu neurčitou s minimální dobou pobytu ve vězení, po které se opět posuzuje. Ve vyjímečných případech se setkáme i s odsouzením na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění či s nasčítanými tresty, kdy jsou lidé odsouzeni na stovky let. I v těchto případech však společnost považuje za vhodné dovést odsouzeného ke změně smýšlení a chování. Zabil-li jsi někoho, budeš právem po určitou dobu trpět, abys pochopil, že je to zlé a neopakoval to - tak lze shrnout druhý přístup.
O jakém trestu Ježíš mluvil?
Ty, kteří budou shledáni nehodnými, očekává podle slov Krista trest. Chceme-li porozumět tomu, o jakém trestu tu Ježíš mluví, nejsme naštěstí odkázáni na nekonečné teologické debaty a spekulace, neboť již samotný řecký text to prozradí. V Písmu je pro trest použito slovo kolasis (κόλασις). Řečtina zná ještě další výraz pro trest - timória. Aristoteles ve své Rétorice (1369b, 13) vysvětluje, v čem je rozdíl:"Ale je rozdíl mezi timória (odplatou) a kolasis (trestem). Kolasis (trest) je udělován v zájmu potrestaného (trpícího), timória pak v zájmu trestajícího, aby dosáhl satisfakce." Rovněž Platón na dvou místech (Protagoras 324, Gorgias 477) informuje, že slovo kolasis označuje trest, jehož cílem je náprava potrestaného. Barclay zachází dokonce tak daleko, že uvádí, že "ve veškeré starořecké literatuře není slova kolasis použito v jiném smyslu než jako trest s účelem nápravy." Dále pak ukazuje, že původně bylo kolasis používáno pro prořezávání stromů, jehož jediným účelem je jejich lepší růst.
Samotný NZ nám může být rovněž nápomocný. Slovo timória je použito jednou (Žd 10,29) a z kontextu je patrné, že pisatel si byl vědom rozdílného významu obou předmětných slov. Uvádí, že již ten, kdo pohrdne Zákonem, propadne smrti, což je trest ve smyslu timória, kde nelze mluvit o nějaké snaze o nápravu viníka. A právě v této souvislosti uvádí:"Pomyslete, oč hroznějšího trestu (τιμωρίας) si zaslouží ten, kdo zneuctí Syna Božího ..." Jeho úvaha pokračuje starozákonním jazykem o trestajícím (odplácejícím) Bohu. Podle Zákona (Božího "práva" obecně) si všichni do jednoho zasloužíme odplatu (timória), což pisatel tohoto listu názorně a opakovaně ukazuje. Trest (kolasis) je naopak projevem lásky a milosti, kdy je viníkovi poskytnut výchovný prostředek. Naplácá-li tak rodič neposlušnému potomku na zadnici či potrestá-li ho jinak, jedná se o milost, snahu napravit dítě - kolasis. Pokud by však rodič dítě umlátil, jednalo by se o odplatu, snahu rodiče vybít se či se pomstít - timória.
Slovo kolasis je použito vedle debatované pasáže ještě jednou - 1 Jan 4,18. Zde je však použito v přeneseném slova smyslu, a to jako něco, co provází obě podoby trestu, tj. jako utrpení.
Porovnejme možnosti
Na jedné straně tu tedy máme význam, který odpovídá řeckému textu, kdy Ježíš mluví o jistě hrozném trestu, jehož cílem je náprava viníka. Taková náprava je/začíná změnou smýšlení, což je doslovný význam řeckého slova metanoia, které obvykle překládáme jako pokání. Bůh tu tedy jedná jako milující rodič, jehož cílem je i bolestivými prostředky dovést své děti "k rozumu". V této souvislosti je zajímavý i výrok Pavla (1 Kor. 5,5), kdy vybízí k vydání velkého hříšníka (je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany) k tomu, aby viníka "vydali Satanu ke skáze těla", což zní jako velmi vážný trest, jehož smyslem je však konečné dobro hříšníka, "aby duch mohl být zachráněn v den Páně." Takové jednání Boha je v souladu i s tím, jak přistupoval v období staré smlouvy ke svému lidu, který také různými tresty a dopuštěními, z nichž mnohá byla hodně bolestná, přiváděl zpět na pravou cestu.
Na druhé straně se pak lze přiklonit k významu, který řečtině neodpovídá, kdy Ježíš mluví o odplatě (pomstě), která je samoúčelná a viníkovi přinese jen utrpení a trápení bez jakéhokoli smyslu či významu pro něj.
Závěrečná poznámka
S tématem povahy trestu jsou úzce spojeny další dvě otázky. Jednak se jedná o význam řeckého slova aiónios, které vymezuju v dané pasáži trest (kolasis), a jednak otázka, kdo se tu vlastně myslí ovcemi a kozly. Věnovat se všem otázkám v jednom článku nepovažuji za rozumné, neboť by byl neúnosně dlouhý.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Středa, 17. březen 2010 @ 20:36:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Druhý pohled je poněkud odlišný a primárním
smyslem udělení trestu ve vztahu k viníkovi je dosáhnout změny jeho
smýšlení a chování.
Tomu se říká naivita. Nikdy v historii to ve výrazné míře nefungovalo.
Tato cesta vede k vypáleným předměstím Paříže, zločineckým čtvrtím ve velkoměstech, enormní drzosti zločinců všeobecně. Vidíme to v celé Evropě.
neexistence vězení (zejména v čase putování vyvoleného národa je nějaké vězeňství nepředstavitelné)
Ale vždyť tam měli vazbu. Toho člověka, co sbíral v sobotu dříví dali nejdřív do "vyšetřovací vazby" než byl odeslán na začátek potravního řetězce.
V dobách Mojžíše byl tento trest udělován častěji, než by se nám v dnešní době zdálo přijatelné
Jak komu. Já bych to třeba uvítal.
|
Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 17. březen 2010 @ 21:08:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tomu se říká naivita. Nikdy v historii to ve výrazné míře nefungovalo.
Ale no tak, Eleazare, podívej se jen do toho Starého zákona a povšimni si, jak tento princip dobře, byť často ne na dlouho, fungoval u vyvoleného lidu.
Ale vždyť tam měli vazbu. Toho člověka, co sbíral
v sobotu dříví dali nejdřív do "vyšetřovací vazby" než byl odeslán na
začátek potravního řetězce.
Já tu však mluvím o nějakém dlouhodobém uvěznění. To by vedle kněžské třídy musela existovat i nějaká tmnohem početnější řída dozorců.
Jak komu. Já bych to třeba uvítal.
Povšiml jsem si, že máš v oblibě Starý zákon, o čemž ostatně svědčí i tvůj nick. Nemusím ti jistě vypisovat, za co vše tehdy hrozil trest smrti. Vážně bys chtěl žít dnes ve společnosti, kde by to tak bylo?
|
]
Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Středa, 17. březen 2010 @ 21:18:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ve starém Zákoně fungoval princip dnešní humanistické společnosti, že zločinci je odpuštěn trest, když slíbí, že to už neudělá? Kde? Když Izrael jako celek smilnil, tak nebyl trestán pouze symbolicky.
Neexistovalo sice vězení, ale existovalo otroctví, včetně často kritizovaného a komentovaného dlužního otroctví - tzv. nexu. Dozorcem byl sám majitel, který v rámci možnosti zpráce odsouzeného profitoval. Podobně jako ve filmu Brubaker s R. Redfordem.
Ano, v takové společnosti bych žít chtěl. Např. jsem nedostal práci, protože odmítám pracovat v sobotu, ale jinak jsem měl nejvhodnější kvalifikaci. Kdyby zaměstnavatel toto požadující se houpal na nejbližším kandelábru, tak bych si neztěžoval. A už vůbec ne, kdybych měl místo toho pohana, který v sobotu pracuje pěkně našláplou karieru.
Totéž v případě smilníků, cizoložníků a teploušů na pozicích vyššího středního managementu, co roupama nevědí co dělat. Kdyby byli vsouladu se starým Zákonem popraveni, tak by na jejich místa mohli nastoupit slušní, pracovití a Božího Zákona znalí lidé, co ale nemají přes postel nabité konexe.
Mám pokračovat?
|
]
Re: Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 09:54:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Eleazare, už v textu píšu o přístupu Boha k vyvolenému národu jako celku. Copak jsi si nevšiml, že když sešli z cesty, Bůh je přivedl zpět? Obvykle se nejdřív objevil nějaký prorok a pokud mu nevěnovali pozornost, pak přišel právě výchovný trest - např. zajetí atp.
Já tu přece neobhajuju jakýkoli světský zákon - já tu mluvím o "výchově" od Boha. Má-li trest, o kterém je ten článek výchovný, pak k případnému propuštění je to lidské jen analogií. Lidská odvolací komise má oproti Bohu nemálo nevýhod, základní však je, že nevidí do nitra člověka.
Všiml jsi si, že Ježíš sám mojžíšský zákon hodně zradikalizoval a zpřísnil? Pokud jsi křesťan - přiznám se, že v tomto si u tebe nejsem jistý (někdy působíš jako křesťan-katolík, ale teď při zmínce o sobotě to vypadá na křesťana-adventistu či tzv. mesiánského žida, ale spíš jako ortodoxní žid s tím, že pokud je ten šéf "pohan" klidně by v sobotu dělat mohl atp.) - pak víš, že smilníš, cizoložíš a vraždíš už pouhým pohledem či myšlenkou. Mám ti tedy rozumět tak, že bys vzal Písmo a kdo ho porušuje, zasloiuží si světský trest od vězení až po popravu?
Např. jsem nedostal práci, protože odmítám
pracovat v sobotu, ale jinak jsem měl nejvhodnější kvalifikaci. Kdyby
zaměstnavatel toto požadující se houpal na nejbližším kandelábru, tak
bych si neztěžoval.
Už jsem se o tom zmínil. Proč tedy odmítáš pracovat v sobotu a odkud máš představu, že všichni lidé (nevím, jestli ten šéf byl křesťan, žid nebo něco jiného) by měli světit sobotu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 10:05:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Boží "výchovný trest" byl většinou dostatečně dlouhodobý, takže se jeho konec zažila často až následující generace, hříchem nezasažená. Existovali výjimky, co přežili 40 let pouští, 70 let v Babyloně atd.
Tudíž jako argument pro výchovné tresty neberu. Spíš jsi tu nastínil jiný rozměr, a to výchovný kolektivní trest. Nová generace se může použit na marasmu předků....
V Písmu jsou i tresty za přestoupení. Když někdo příkazy dodržuje a jiný je nedodržuje (protože je to pro něj z jakéhokoliv důvodu výhodnější) a slibovaný trest nenásleduje, anebo nenásleduje dostatečně včas, tak ten, kdo dodržuje je podstatně handicapován oproti tomu druhému.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 10:20:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak předevěím je v naprosté většině starozákonní a ve velké většině novozákonní pojetí kolektivistické. My jsme zvyklí uvažovat v rovině individuální, tj. já, ty, kdežto oni uvažovali na principu např. nátodů - nejde o každého Egypťana, ale o o Egypťany jako národ či celek.
Dále pak píšu o významu toho, co Ježíš pravil o trestu individuálním, kde tradičně rádi vydíme trest odvetný a ne nápravný, a to v rozporu se samotným textem. Všiml jsem si, že nemáš ve zvyku odpovídat na přímé dotazy (viz tento tvůj komentář), ale jak tedy rozumíš tomu trestu, o kterém Kristus mluvil?
A pokud chceš vidět nějaké ty individuální výchovné tresty ve SZ, pak se podívej např. na Davida po jeho krádeži manželky poddaného, ale i tam jde primárně o Davida-krále, respektive celý vyvolený lid.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 16:43:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | kolektivistické. My jsme zvyklí uvažovat v rovině individuální
A já tak rozhodně míním uvažovat i nadále. Co je mi do Vency Vohnouta a Pepy Půlitra - ti (ani žádný jiný velký kolektiv) mě z případného maléru nepomůžou, naopak kolektiv má tendenci parazitovat na úspěšných osobách a být jim koulí na noze.
Proč mám já jako Zákona dbalý Izraelec doplácet nato, že Chofní s Pinchasem si z kněžské služby udělali velkou malou domů? Ze stejného důvodu mně může být Davidovo sčítání lidu u ******.
Osobně se divím tomu, že Izraelci tyto kněží či další nehodné předáky své neukamenovali. Možíš, i když žádný průser neinicioval od toho nebyl daleko. Že by měl lid máslo na hlavě? Nebo že by chyběl internet? Či marxismus-leninismus? To je záhada dějin náboženství.
Tamtomu trestu rozumím tak, že je výhodné se mu vyhnout tak jako tak. Otázkou není jeho smysl či míra, ale jak se do něho nedostat, aby to mě osobně stálo co nejmíň. Můj postoj - alibistický vy*****nek.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 16:50:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Všiml. Tak primitivní, abych si jako spousta teologů hlásá myslel, že s Ježíšovým příchodem došlo k rozvolnění poměrů opravdu nejsem. Navíc proroci předpovídali spíše utužení.
Vím, jak Kázání na hoře zostřuje desatero.
Rozuměj tomu tak, že bych to vzal od šibenice až po bičování a smírčí oběti. Vzhledem k tomu, že se se smírčími obětmi muselo k oltáři, tak (by) se jednalo o administratiovně a časově náročnou proceduru, která by mnoho potenciálních hříšníků odradila.
Odmítám pracovat v sobotu na základě Žd 3 a z tohoto verše by se dala rozšířit povinnost soboty všeobecně, ale svádět pravověrného křesťana/žida k práci v sobotu (např. v pracovně právním vztahu) by i mizerný apologet vykreslil jako svod k smrtelnému hříchu, útok na podstatu novozákonní zvěsti atd. atd.
|
]
|
|
Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Středa, 17. březen 2010 @ 22:01:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
To je všechno hezký s těma trestama, ale když tady někdo vytuneluje miliardy takže babičky nemají na léky, nestane se mu nic. Když těhotná matka dvou dětí, která se brání opilci, který ji celé roky týrá, ho v sebeobraně zabije, vyfasuje několik let kriminálu. Když mě cigáni přepadli za bílého dne na náměstí, fízlové ve frajerských uniformách stáli opodál a dělali že neviděj. Cigáni mě obrali o peníze a nic se jim nestalo, dodnes je vídám, bydlejí blízko. Když se zvedají daně tak že krachuje jedna firma za druhou, a propouští se po tisících a rodiny jdou na ulici, a za ty vybraný peníze na daních se posílají hrdlořezové do zemí které nás nikdy nenapadly, tak ti co to organizujou si žijou jako ve vatičce.
Ale běda, když se některý bratr ve sboru vyspí s holkou co není jeho manželka, to je hned Pán Ježíš napruženej a se Svatým Duchem v těsným závěsu mu to hned jedou nandat jak se bude škvařit v pekle a už se citujou veršíčky z Bible, známe je všichni, nemusím citovat.
Směju se křesťanskému náboženství z plna hrdla. Chcahcachachachachachachacha. :-)))))))))))))))))))))))))))))
|
Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 08:51:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já bych se tomu nesmál.
Když musím financovat jak ten hnus okolo, tak bezmozky, co místo řešení problémů přiblbé úsměvy a věty o milosrdenství, odpouštění apod., tak smích je to poslední, co mě napadá. Spíš mi přichází na mysl William D. Foster.
|
]
Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 10:02:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak ta první část odpovědi se týká světského uspořádání, což jaksi nemá s trestem, o kterém mluví Ježíš nic společného. Zmínku o světském právu jsem uvedl jen proto, aby byl výklad srozumitelnější.
Ale běda, když se některý bratr ve sboru vyspí s
holkou co není jeho manželka, to je hned Pán Ježíš napruženej a se
Svatým Duchem v těsným závěsu mu to hned jedou nandat jak se bude
škvařit v pekle a už se citujou veršíčky z Bible, známe je všichni,
nemusím citovat.
Jak ve kterém sboru. Já sám jsem takovou situaci musel jednou ve sboru spoluřešit a žádné veršíky se neházeli, o žádném smažení v pekle se nemluvilo. Jednalo se tedy o cizoložství, ale ty možná mluvíš o smilstvu. Považoval jsem za primární dotyčného pochopit a pak s ním probrat, v čem spatřuji v jeho jednání problém.
Směju se křesťanskému náboženství z plna hrdla.
A tak tomu jsem u tebe rád. Sám Pavel (1 Kor 1,22nn) upozorňuje, že pro Řeky (tak zřejmě spadáš, protože Řeky se rozumí každý ne-žid) je křesťanství bláznovství. Karl Barth ve svém výkladu k Římanům správně poznamenává, že opravdové křesťanství je pro druhé buď pohoršením či důvodem k pobavení pro svoje bláznovství.
|
]
Re: Re: Re: Poznámky k Mt 25,31 - 25,46 (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 15:13:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Vás tedy Bůh povolal abyste se vměšoval do intimních záležitostí cizích lidí? Hahahahaha!
Typicky křesťanská sebestřednost a zvůle, to je prostě namyšlenost až to vyráží dech.
Jste člověk jako každý jiný a nemáte právo nic řešit, kromě své vlastní zpovědi a pokání.
Žádný Bůh vás nepovolal a nikdy nepovolá abyste byl takzvaným pastorem sboru.
Jste lhář. Lžete lidem i sobě, ale Bůh se obelhat nedá.
|
]
Laskavě se kroť (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 20:44:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Kde jsi z čehokoli, co jsem tu kdy napsal, vyvodil své závěry, že tvrdím, že mě Bůh povolal, abych se někomu do něčeho vměšoval a kde jsi sebral tu zcestnou myšlenku, že jsem pastorem? Obávám se, že si tu vymíšlíš ty. Ke spoluřešení té situace mě "povolal" dotyčný bratr, když už to musíš vědět. A pastor nejsem, nikdy jsem nebyl a velmi pravděpodobně ani nebudu. Takže se kroť.
Chápu, že tvoje zkušenost s tím sbirem AC tě poznamenala, chápu, že tě asi poznamenala i ta příhoda s katolickým záchodem, ale mohl bys vystupovat trochu slušně, ne? Na druhou stranu je fakt, že od primitiva tvého ražení, který tu slušně vystupujícímu Willymu nedávno napsal: "Vyliž si *****l pičo." (Re: Re: Re: Vylúčení kňazi (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Středa, 20. leden 2010 @ 20:04:51 CET), žádám příliš ...
|
]
Ty se kroť (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Pátek, 19. březen 2010 @ 10:44:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
A kdyby tě bratr "povolal" abyste toho spolubratra upálili na hranici, nejspíš bys to taky udělal a komu by se to nelíbilo, tak bys mu řekl ať se krotí, že?
Krotit by ses měl ty, protože k zasahování do osobního života druhého člověka tě nemá kdo povolávat. Nemá na to právo. A ty nemáš právo přidat se ke zločincům když páchají zločiny. Ale je fakt, že od někoho kdo věří v Boha který vyhladil statisíce nic netušících egypťanů jen pro svou osobní slávu, žádám příliš.
Willymu jsem to napsal správně. Je to piča stejně jako ty. |
]
Re: Ty se kroť (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 19. březen 2010 @ 13:49:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak ještě jednou. Bylo to ve sboru, kde nebyl žádný pastor. O pomoc řešit situaci mě požádal přímo ten bratr, kterého se to týkalo. Jasné? A o spoluřešení jsem mluvil, protože to byla kolektivní záležitost - dotyčný bratr oslovil s žádostí o pomoc mě a ještě jednoho člověka, ta žena požádala dalšího. Celkem tedy šlo o 5 lidí (muž, žena + jimi vybraní 3 lidé se sboru). Oba souhlasili s výběrem všech lidí, kteří se té debaty účastnili. Napřed tu situaci řešili jen mezi sebou, ale pocítili potřebu obrátit se na další lidi se sboru. Takže ty mi jako chceš tvrdit, že je nemorální pokusit se radou a podporou pomoci někomu, kdo tě o to přímo požádá? A pokud ti řeknu, že jsem před pár dny byl požádán kamarádem o radu, co si myslím o jím zamýšlené změně zaměstnání, a já jsem mu vyhověl a zkusil s ním probrat klady a zápory, přesunu se na tvém zvrhlém morálním žebříčku ještě níž, že? Ty vážně věříš tomu, že nikdo nemá právo požádat druhého o radu při řešení nějakého osobního problému? Pak ovšem chápu, že ty se pokoušíš své problémy a mindráky řešit tady.
Jinak mi klidně nadávej dál. Mně to neuškodí, a pokud to tvé zraněné a nevyrovnané psychice pomůže, budu jen rád. Zkus jen myslet na ostatní, kteří ty vulgarity mohou i nedopatřením číst.
|
]
Re: Re: Ty se kroť (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Pátek, 19. březen 2010 @ 14:28:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Odpovím Ti takzvaným slovem "božím": Někdo z davu ho požádal: „Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!“
„Člověče,“ odpověděl mu Ježíš, „kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?“
Kdybys byl skutečný Ježíšův žák, odpověděl bys těm lidem podobně. Ani Ježíš se nepletl do záležitostí cizích lidí, dokonce ani když ho požádali. Falešní učitelé bývají inteligentní, to se nedá zapřít. Škoda že Ježíšovi následovníci inteligentní nejsou. Třeba by prokoukli že s nima církev hraje falešnou hru, ale do toho mají daleko.
Sprostě nadávat budu kdykoli mě k tady tomu někdo vyprovokuje lhaním a pokrytectvím. Na mě totiž kultivovaná a slušně oblečená lež schovaná za zdvořilé řečičky působí stejně jako každá jiná lež, a na lež odpovídám vždy sprostými nadávkami. Pravda si nepotřebuje brát servítky. Pravda je pravda. A pravda je, že Bůh Ježíše neposlal ani nevzkřísil. |
]
Re: Re: Re: Ty se kroť (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 19. březen 2010 @ 21:15:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Čti pořádně to slovo. Je docela rozdíl mezi:
"Bratře, vysvětli mojí ženě, že se svět nezboří z toho, že jsem zahnul"
a
"Bratře, zahnul jsem ženě. Řešili jsme to spolu, ale myslíme, že nám prospěje, když si o tom promluvíme s pár lidmi ze sboru. Uvítali bychom, kdybys byl mezi nimi spolu s X a Y."
Ta tvoje pravda má jednu nevýhodu - je to lež. Podívej se, z čeho mě obviňuješ a pak se podívej na to, o čem to bylo. Ale pokud nevidíš rozdíl mezi těmi dvěma žádostmi, škoda řeči.
|
]
Re: Re: Re: Re: Ty se kroť (Skóre: 1)
Vložil: Pamplon v Pátek, 19. březen 2010 @ 22:32:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Dobrá, tak Ti to vysvětlím polopaticky:
1./ Pokud si dva dospělí lidé, kteří mají osobní známost se stvořitelem miliónů galaxií nedokážou poradit s takovým problémem bez pomoci dalších lidí, vzniká podezření, že jednomu z těch dvou jde ve skutečnosti o něco jiného, než o vyřešení problému.
2./ Prosba o takový druh pomoci totiž ve skutečnosti vypovídá o snaze vyvolat dusno, monstrproces, využít poníženého postavení hříšníka k jeho ponižování a mít nad ním navrch a to pod maskou zbožnosti a tak aby to vidělo víc lidí. Typická ženská manipulace.
3./ A proto, bratře ssns, pokání je svátost a patří Bohu, a nikoli "upřímně a dobře radícím" dalším hříšníkům. Vždyť ani ty, ani nikdo další nemáte moc vrátit těm dvěma Boží pokoj, ani odpuštění, ani radu co dál. Rozmazáváním té věci jste jen ještě více oslabili už tak otřesenou pozici muže v rodině. A myslím že pokud se ten vztah rozpadne, napomohl jsi tomu.
Jdi v pokoji a už nehřeš.
|
]
|
|
Co si mám počít, když můj lid je takový (Skóre: 1)
Vložil: dargo v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 22:16:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Normal
0
21
"...Tak praví Hospodin: Když někdo padne, copak už nevstane? Když se odvrátí, nevrátí se zpět? Proč tedy tento lid zůstává odvrácený? ... (Jeremiáš 8,4-5)
Nuže, tak praví Hospodin zástupů: "Hle budu je přetavovat a tříbit. Co si mám počít, když je můj lid takový? (Jeremiáš 9,6)
Opravdové pokání jako návrat a proměna mysli i srdce - celýho člověka - to je oč tu běží.
A aby k tomu došlo skutečně nejen formálně je někdy zapotřebí zásadní zásah.
Tedy to, co je možné nazvat 'milost z nebe v pravý čas'. Boží milosrdenství a soud jdou ruku v ruce. A to v různých podobách, které někdy nejsou vůbec příjemné.
----------------------------------------------------------------------------
V kontextu Mt.25 - v závěru se mluví o tom, jaký přesah a dopad má lidské jednání zde na zemi do způsobu trávení věčnosti.
Otázka, která pro mne plyne z tohoto textu v závěru Matouše 25 je:
Jak mne zná Ježíš a jak dobře znám Jeho - dokážu rozpoznat situace, do kterých mne postavil a kde mám jednat v Jeho jménu...
"Oznámil tobě ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné abys činil soud, a miloval milosrdenství a pokorně chodil s Bohem svým." Micheáš 6,8
P.S. to S: Za článek moc díky - vyburcoval mě k otázkám a psaní.
|
|
|
|
|
