Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Nalezl jsem několik klasických textů, které dokazují antisemitské chování římských klasiků vůči Židům. Posléze se pokusím nalézt odpovědi, proč se antičtí autoři takto chovali a možná až překvapivě nalezená odpověď bude i odpovědí na současný antisemitismus..

Petronius ve své argumentaci dospěl až k tomu, že Židé uctívají prase:

Originální text: Iudaeus licet et porcinum numen adoret, et coeli summas aduocet auriculas.

Překlad textu: Židovi je dovoleno, aby uctíval prase jako boha a volal pro vyslyšení až do nejvyššího nebe.  Petronius, Fragmenta 35

porcinum numen – božské prase (pochybuju, že by Petronius byl tak omezený, aby nevěděl, jak to s uctívání Boha u Židů opravdu je)


Lucius Annaeus Seneca ve svém De Superstitione píše:

De illis sane Iudaeis cum loqueretur, ait: „Cum interim usque eo sceleratissimae gentis consuetudo conualuit, ut per omnes iam terras recepta sit; uicti uictoribus leges dederunt.“ De Superstitione, Lucius Annaeus Seneca  

Překlad textu: Ale pokud jde o Židy, řekl: „Mezitím se obyčej tohoto nejprokletějšího /v lat. superlativ/ národa  (o Židech) rozmohl natolik, že je přijímán celou zemí, podrobení (o Židech) nám, vítězům, pak diktují svoje zákony.“

Cicero si ve své řeči Na obranu Flaccovu stěžuje na početnou židovskou komunitu a na její vliv, který si ve městě židovská komunita vydobyla:

Originální Cicerův text: Sequitur auri illa invidia Iudaici. Hoc nimirum est illud quod non longe a gradibus Aureliis haec causa dicitur. hoc crimen hic locus abs te, Laeli, atque illa turba quaesita est; scis quanta sit manus, quanta concordia, quantum valeat in contionibus. (Cicero, Pro Flacco XXVIII 1,3)

Překlad textu: Následuje záležitost ohledně nenávisti kvůli židovskému zlatu. A toto je bezpochyby důvod, že tato záležitost není vzdálená od kompetencí Aurelia. Kvůli zločinu tohoto místa, Laelie, jsi byl vyžádán ty. Nepochybně víš,  jak veliká je tato skupina lidí (Židů) a jak je uzavřená sama pro sebe a jaká mocná je síla tohoto davu.

Můj komentář: Cicero si všímá rozmáhající se komunity Židů (manus), její uzavřenosti (concordia), stejně jako síly davu Židů (quantum valeat in contionibus). U posledního výčtu – síla davu, je otázka, zda neměl Cicero na mysli náboženská shromáždění Židů.

Zopakuji Tacitovo prohlášení, které učinil o Židech, ač to už zaznělo v jiném mém článku:

Originální text Tacita: Unde auctae Iudaeorum res, et quia apud ipsos fides obstinata, misericordia in promptu, sed adversus omnis alios hostile odium. Historiae V:5

Překlad textu: Tím vzrostla moc Židů a pak proto, že je u nich nezlomná víra a pohotové milosrdenství, ale proti všem ostatním nepřátelská zášť.


Jedním z vysvětlení antisemitismu od samotných Židů, s kterým jsem nikdy osobně nebyl srozuměný, které se mi nezdálo dostatečné pro důvod k nepřátelskému chování, je: „Co člověk nezná, toho se bojí, a čeho se člověk bojí, to nenávidí.“ Ve výrocích antických autorů se skrývá antisemitismus, ať už více skrytý či více zřejmý, ale stejně tak i důvod, příčina, proč se tito antičtí literáti takto chovali!

Odpověď je více než jasná v jednom z Tacitových komentářů:

Originální text Tacita: Iudaei mente sola unumque numen intellegunt: profanos qui deum imagines mortalibus materiis in species hominum effingant; summum illud et aeternum neque imitabile neque interiturum. Igitur nulla simulacra urbibus suis, nedum templis sistunt; non regibus haec adulatio, non Caesaribus honor. Historiae V:5

Překlad textu: Židé uznávají jediné božstvo a představují si ho pouze v mysli. Bezbožní jsou podle nich lidé, kteří vytvářejí obrazy bohů z pozemských hmot v lidské podobě; ona nejvyšší bytost se ani nedá spodobnit, ani nezanikne. Proto nestavějí žádné sochy ve svých městech, tím méně v chrámech; ani krále neuctívají pokleknutím, ani císařům nevzdávají poctu.


Jistěže nejsem tak hloupý, abych si neuvědomil, že se Římané chovali ve své podstatě nepříznivý postoj vůči všem novým kultům v Římě, které k nim dorazily z východu. Předchozí výroky to mohou dokázat, ale tohle tvrzení by se muselo dokázat nějakou podrobnější studií. Osobně jsem tuhle otázku už konzultoval. Římané sice nejrůznější náboženské kulty, které přicházely do jejich říše, tolerovali, ale jenom do jisté míry.

V případě neřímského náboženského kultu jakým judaismus bezesporu je, ale dost podstatným faktorem byla, a to bylo i důvodem antisemitského antijudaistického nepřátelského chování Římanů vůči Židům, neochota samotných Židů být loajální vůči kulturně-politickému zřízení Římské říše! (Proto nestavějí žádné sochy ve svých městech, tím méně v chrámech; ani krále neuctívají pokleknutím, ani císařům nevzdávají poctu. Tacitus, Historiae)

Pokud k tomu ještě přičteme to, že se komunita Židů v Římě rozrůstala (Cicero), víra Židů byla nezlomná a chovali zášť vůči všemu nežidovskému (Tacitus), jejich zvyky a pravidla chování byly naprosto rozdílné (Seneca), potom Římané měli obavu, aby židovská komunita nebyla počátkem příčiny rozložení římského kulturně-politického zřízení zevnitř! Což je můj závěr, který jsem učinil.

Tohle je důvodem nepřátelského chování Římanů vůči Židům, tohle je důvodem antisemitského chování v antice, podobně i ve středověku ze strany křesťanů i důvodem antisemitismu v novodobé historii! Tedy žádný strach z něčeho neznámého, ale naopak obava, aby Židé neohrožovali naše jistoty. To bylo více než pravděpodobným důvodem středověkého uvěznění Židů do ghett.

Příčina antisemitismu, což si troufám konstatovat, pak bude spočívat v malé sebedůvěře v nás samotné. Vlastní nejistota v sebe sama mohla být i důvodem náboženských válek ve středověku mezi katolíky a protestanty. Ze strany katolíků obava o to, aby se někteří katolíci nestali protestanty...

Jazýček na vahách vychýlí, zda se chovat nepřátelsky, antisemitsky vůči Židům, nebo nikoliv, pokud jedinec chová představu, že Židé mají tu moc ohrožovat jeho vlastní jistoty, nebo tyto jistoty ohrozit nemohou. Já osobně obavu ze ztráty své křesťanské víry, ekonomického či kulturního zázemí ze strany Židů v žádném případě nemám.

Antisemité jsou vlastně velcí chudáci pokud svádějí příčinu za svou vlastní ubohost na někoho jiného, ale defakto jsou chudáci všichni, kteří jsou nenávistně zaměření vůči komukoliv odlišnému, ať už je to odlišnost náboženská, kulturní nebo ekonomická. Kompenzují si tak nejspíš svoje vlastní komplexy...Prozatím aktuální verze v psaní mé bakalářské práce na téma antisemitismus v antice, ke stažení zdeDalší články jsou ke shlédnutí na mém blogu - http://karelsykora.blog.idnes.cz/