Grano Salis - Gene Robinson - biskup a gay, V oku bouře

poslal ssns

Jméno Gene Robinson bude většině lidí dobře známé. Když byl tento ke své homosexualitě se hlásící a s partnerem žijíci kněz vysvěcen na biskupa, strhla se bouře protestů. Doneslo se mi, že se do češtiny chystá překlad jeho knihy In the Eye of the Storm. Následující tedy berte jako upoutávku a současně námět k zamyšlení nad otázkou vztahu nás křesťanů k homosexuálně orientovaným bratrům a sestrám.

Název knihy

Jak jsem už uvedl, anglický název zní In the Eye of the Storm. Netuším, pod jakým názvem by kniha měla vyjít v čeština, ale měl-li bych ho volit já, pak bych zvolil prostý překlad V oku bouře. Každý hurikán či obecně otáčivá bouře má přibližně ve svém středu tzv. oko nebo oko bouře. Je to oblast bezvětří, nad kterou je jasná obloha, obloha relativního klidu. A právě tento fyzikální jev vedl k volbě názvu knihy. Autor k tomu píše:

Jeden kněz mi přinesl kaligrafii: "Bůh někdy bouři utiší (uklidní) a někdy Bůh ponechá bouři řádit a uklidní své děti." O pár dní později jsem od jiného kněze ze své diocéze obdržel satelitní fotografii pořízenou vysoko nad obrovským hurikánem nad Atlantikem. Uprostřed této hrozivé a zuřivé bouře byl nepatrný bod modrého klidu. A právě tam jsem se pokoušel být od okamžiku, kdy se můj život změnil. Ale faktem zůstává, že nemohu žít v oku bouře sám. Nemohu se tam sám dostat a ani tam setrvat. Jen Bůh mě může do tohoto místa míru přenést a udržet mě tam.

Něco málo o autorovi

Sám autor se vyjadřuje k tomu, že po jeho zvolení biskupem New Hampshire v roce 2003 ho překvapilo, že začal být tiskem, veřejností a dokonce v rámci anglikánského společenství (byl zvolen biskupem Episkopální církve, která je součástí anglikánského společenství) prezentován a chápán jako jednorozměrná bytost. Najednou nikoho příliš nezajímalo, co dělal celých těch 56 let života - byl prostě gayem a někým, o němž lze mluvit jen v souvislosti s otázkou začlenění gayů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů do církve.

G. Robinson se narodil v květnu 1947 v Kentucky, USA. v chudé rolnické rodině. Po dosažení bakalářského titulu na univerzitě v Tennessee (studoval interdisciplinární obor American Studies) pokračoval studiem teologie v New York City. Záhy po dokončení se seznámil se svojí budoucí ženou Izabelou. Když spolu chodili asi měsíc, svěřil se jí s nejistotou ohledně své sexuální orientace. Až do svatby se Robinson, který si byl stále více vědom své homosexulity, obával, aby v budoucnu nezpůsobil své nastávající velkou bolest. Po vzájemné debatě se rozhodli, že to zkusí a v roce 1972 se vzali. Během maželství se jim narodily dvě dcery (Jamee - 1977 a Ella 1981). Robinson byl vysvěcen na kněze a v rámci své služby se věnoval například práci ve prospěch nakažených virem HIV v Africe. Svůj domov rodina nalezla v New Hampshire, odkud pocházela jeho žena. Vedle práce v církvi spolu s manželkou založil malý rodinný podnik - dětský tábor.

S manželkou se po vzájemné dohodě rozvedli. Nadále zůstavají přáteli a třeba jeho starší dcera mu byla velkou pomocí v době, kdy se vlivem jeho zvolení biskupem strhla již vzpomínaná bouře. Svého dnešního partnera poznal v roce 1987 a když bylo v New Hampshire uzákoněno registrované partnerství, uzavřeli ho v červnu 2008 na úřadě a svazek byl následně požehnán církví v kostele.

Přelomový okamžik nastal v roce 2003, kdy byl 7.6. poměrně neočekávaně zvolen ve druhém kole biskupem. Podle stanov Episkopální církve ke svému zvolení potřeboval hlas 39 zástupců kléru a 83 zástupců laiků. Obdržel 58 a 96. Vzhledem k pobouření, které tato volba vyvolala ve světě, ale hlavně v rámci samotné Episkopální církve, byl akt zpochybněn, což podle stanov dané církve vyžadovalo, aby byla volba potvrzena jednak orgánem dohlížejícím na dodržení předpisů volby a jednak novým hlasováním na centrální úrovni. Po potvrzení formální a právní stránky došlo k hlasování. Zástupci laiků hlasovali ve prospěch potvrzení volby (63 pro, 13 se zdrželo, 32 proti) stejně jako zástupci kléru (65-12-31). Před hlasováním vystoupila s podporou svého otce mladší Ella, která přečetla dopis od jeho bývalé ženy.

Robinson se stal terčem často opravdu nevybíravé kritiky ze strany mnohých z nás, křesťanů. Bylo mu vyhrožováno smrtí či alespoň oblíbeným peklem. Objevilo se dokonce nařčení ze sexuálního obtěžování (harašení). Při prošetřování se ukázalo, že šlo o poplácání po zádech a stisknutí ruky. Farník, který obvinění původně vznesl, odmítl podat formální obvinění a omluvil se za podle něj nevhodný a zcela neadekvátní výraz obtěžování. Mnozí z nás křesťanů se pokoušeli v Robinsnově životě najít cokoli, co by vedlo k jeho nevysvěcení. Jediné, co se podařilo vypátrat, bylo obvinění, že webové stránky Outright.com, které Robinson podporoval, měly obsahovat odkaz na jiné stránky, které zase měly obsahovat odkazy na velké množství pornografických stránek.

Robinson byl nakonec v listopadu 2003 vysvěcen na biskupa za mimořádných bezpečnostních opatření. Sám měl například neprůstřelnou vestu. Jeho svěcení se zúčastnilo celkem 48 biskupů.

Myslím, že bychom si měli jméno Gene Robinson dobře pamatovat, protože až se většina křesťanstva probere ze své homofobie tak, jak se naši předkové probrali ze svého poblouznění, že Písmo např. jednoznačně schvaluje a podporuje otrokářství, zejména pak černochů, bude v církevních dějinách uváděno hned vedle Charlese Spurgeona, Johna Wesleye, Charlese Finneye a dalších.

V oku bouře

Pokud by někdo očekával nějakou analýzu toho, co Bible opravdu říká ve vztahu k homosexualitě, bude zklamán. Autor se jen stručně věnuje dvěma z oněch sedmi "oblíbených" pasáží, a to sice Lv 18,22 a Lv 20,13. Autor nám tu vypráví o svém vztahu k Bohu. Pro mě byla až omračující slova plná pochopení a odpuštění na adresu i těch nejvulgárnějších oponentů. Otázkám vztahu homosexuality a Evangelia se pochopitelně věnuje.

Rodiče věří tradičnímu názoru, že homosexuálové jsou nemorální, nemocní, zkažení a svedení - dokud jejich milované dítě nepřijde a neřekne:"Mami, tati, já jsem gay."

Před pár lety jsem pomáhal založit organizaci pro homosexuální a transsexuální zvídavé lidi mezi 12 a 21 lety. Jednoho se diskuze stočila k otázkám Boha. A ačkoli ani jedno z těchto dětí nebylo vychováno v křesťanské rodině, všechny věděly, jak se na ně Bůh dívá. Knihu Leviticus by v Bibli nenašly, ani kdyby to byla otázka života a smrti - pravděpodobně ani nikdy o Leviticu neslyšely - ale všichni znali slovo "ohavnost" (abomination) a mysleli si, že takto na ně Bůh pohlíží.

Ve vztahu k homosexulitě tedy autor ukazuje, jaké škody svým přístupem k homosexulitě pácháme, kolik zla a utrpení druhých tím způsobujeme. Kniha však není ani zdaleka monotématická. Zaujal mě komentář jednoho známého, který zastával (zastává) tradiční pohled na homosexualitu a homosexuální páry:"Chvílemi jsem se v té knize úplně ztratil. Dlouho jsem nečetl něco, co by tak pěkně vystihovalo podstatu Evangelia. Ale pak se objevila nějaká ta pasáž o gayích a to pro mě vždy bylo jako rána mezi oči. Říkal jsem ji, jak může někdo, kdo tak trefně a pěkně mluví o svém vztahu s Bohem, spát s chlapem. Proč něžije tak, jak by podle nás měl, tj. s ženou nebo v celibátu? Něco je tu v nepořádku a já se začínám obávat, že to může být moje interpretace Písma."

Závěr

Ať už si o tématu homosexuality myslí kdokoli cokoli, rozhodně tuto knihu doporučuji. Jednak umožní za tou karikaturou "biskup gay" vidět skutečného vícerozměrného člověka a jednak snad povede k otázce, jak je to vlastně s tou nálepkou "ohavnost", které se mimochodem z textu Leviticu absolutně nemůže vztahovat na ženy - lesbičky, ve světle Evangelia doopravdy.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace