 |
Právě je 689 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
Willy
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116595165
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Život versus skutky
Vloženo Sobota, 01. květen 2010 @ 13:29:33 CEST Vložil: Stepan |
poslal Willy Debata s jistým uživatelem GS mě přivedla k zamyšlení nad vztahem mezi životem, jakým žijeme a skutky, které konáme. Apoštol Pavel napsal věřícím svatým v Efezu (2:10), že jsme Boží dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. Ano žili - ale jakým nebo lépe řečeno čím životem?
Ko 3:1-4 Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš/náš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě.
J 6:57-58 „Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost.“
Jestliže jsme podle Písma svatého zemřeli, nemůžeme už žít naším životem! To potvrzuje apoštol Pavel Galatským (2:20) - Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Jestliže Boží Slovo říká, že Kristus je náš život, pak bychom měli tímto životem žít a Pán Ježíš nás učí, že skrze Něho žije ten, kdo Ho jí! On je coby chléb života Slovo Boží, které můžeme a máme jíst, abychom žili skrze Něho Jeho životem, tzn. božským věčným životem, kterým žil On. když chodil jako Syn člověka po této zemi. Tento život se žije vírou, bez níž se nemůžeme líbit Bohu (He/Žd 11:6).
Pán Ježíš Kristus měl coby Syn člověka svůj lidský život - čistý, spravedlivý, bezhříšný, ale On tímto životem nežil. Pán poslán Otcem žil skrze Otce Otcovým, tj. Božím životem pro vyjádření Otce - viz Jan 14:9-11. A Jeho svatí - Otcem vyvolení, Synem vykoupení a z vody a Ducha narození mají žít tímtéž životem pro vyjádření trojjediného Boha, jsouce živými údy Jeho Těla, Jehož je Kristus životem.
Takže ano - chodit/žít v dobrých skutcích, které Bůh předem připravil, je důležité. Vynaložit všechno úsilí na to, abychom rostli v Jeho životě/poznání Krista (J 17:3), tzn. aby Kristus rostl v nás (2P 1:5-8), je také důležité, ne-li nezbytné a nenahraditelné. Ale to všechno musí být konáno v božském životě, nikoli v našem lidském životě! Neboť jsme zemřeli a náš život je ukryt s Kristem v Bohu!
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu podle Boží podoby pro sebe! Pro své vyjádření, neboť je Duch, a pro své vyjádření potřebuje člověka - stvoření "božského druhu"! Zvířata stvořil Bůh podle jejich druhu, ale člověka jako vrchol svého stvoření stvořil podle svého druhu jako nádobu, která bude obsahovat božský život jako poklad pro vyjádření Boha.
Pokud člověk žije svým životem, vyjadřuje sám sebe - své já. Žije-li však božským životem Boha, vyjadřuje Boha! Nikoli však jako jednotlivec, ale coby součást Těla Kristova, které je spolu se svou Hlavou, z níž roste a bere výživu pro svůj růst jako jeden nový souhrnný člověk vyjádřením Boha. Bez Hlavy by bylo Tělo mrtvé. Bez Těla by Hlava sama zase Boha vyjadřovat nemohla.
A tak tu máme úžasný nádherný manželský pár - Krista a Jeho Nevěstu jako Jeho vhodný protějšek, daný Mu Bohem za manželku, mající jeden život, jedno žití, kde jsou si vzájemně Bůh a člověk příbytkem jako vyjádření jejich jednoty, který bude Božím vyjádřením na věčnost! Amen.
Tož tak.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 01. květen 2010 @ 14:31:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | oprava: ... božským věčným životem, kterým žil On, když chodil jako Syn člověka po této zemi.
w. |
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Sobota, 01. květen 2010 @ 17:30:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky za článek, Willy, velmi dobře napsáno.
I.
|
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 01. květen 2010 @ 19:26:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Jojo, Willy, moc hezky napsáno.
Máme zato, že jestliže
jeden zemřel za všechny, pak zemřeli všichni; a on zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili sami
pro sebe, ale pro Toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých. My tedy již od nynějška nikoho neznáme podle těla. A
jestliže jsme i Krista znali podle těla, nyní ho však již
takto neznáme. Proto, jestliže je někdo v Kristu, je nové stvoření.
Staré věci pominuly, hle, vše je nové!
|
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 01. květen 2010 @ 19:28:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Amen. |
]
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Sobota, 01. květen 2010 @ 20:54:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vřelé díky, bratře!
Srdečně zdraví BA
|
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 01. květen 2010 @ 21:27:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | To jsou krásná slova, ale jen slova a zbožná přání. Jak to je v reálu?
Celý článek je tak povšechně obecný, postrádám konkrétní příklady a paralelní srovnání.
|
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 01. květen 2010 @ 22:15:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Ele,
postrádáš konkrétní příklady čeho - žití božského života? Pak se podívej v evangeliích, jak žil Pán Ježíš či ve Skutcích a epištolách apoštol Pavel. Nebo ti i to připadá málo konkrétní? Chybí-li ti konkrétnost, buď také konkrétní.
A paralelní srovnání čeho s čím - žití lidského života ve srovnání s žitím božského života? Inu, žití lidského života máš už vyzkoušené. Jestli se chceš dozvědět, jak se žije božským životem skrze konkrétní příklady, tak dej vědět. Jsi-li však Božím dítětem, měl bys to vědět a zakoušet. Když Boží dítě zapírá samo sebe, svůj život duše = svého já, žije automaticky a spontánně božským životem tím, přijímá Krista za svůj život, jímž žije tak, že chodí podle Ducha, že myslí na věci Ducha (život a pokoj), že se naplňuje Duchem jedením Božího slova, tj. modlitebním čtením Slova neboli tím, že se Boží Slovo modlí - vrací Je v modlitbě zpět Bohu, čímž to Slovo v Božím dítěti koná to, k čemu je Bůh poslal a to, co se Bohu líbí. Tož tak.
Snad ti pomůže následující příklad. Manželka obviňuje svého manžela z něčeho, co neudělal a on má sto chutí jí říci něco od plic, ale neřekne nic = zapře sám sebe, mlčí. Modlí se v D/duchu, v sobě a ptá se Pána, co má dělat. A Pán mu dá slovo, má-li promluvit nebo mu dá najevo, že má mlčet - nereagovat a vloží se do situace svým Božím způsobem, který ji vyřeší. Tož tak.
Příklad ze života - bratr dělá v jedné místnosti něco pro Pána/kvůli Pánu a najednou v sousední místnosti začne plakat miminko. Bratr zkouší mu dát najíst, napít, zkontroluje plínku - je suchá a tak se začne modlit. A Pán mu řekne: "Nedělej nic, já se o to postarám!" A za několik vteřin je klid a miminko spokojeně spinká. Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. květen 2010 @ 21:38:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Můžu napsat kousek toho, jak to chápu já.
Když si vezmu sebe tak, jak jsem vyrůstal, neboli "takový jaký jsem", tak jedna z mých vlastností je smířlivost. Taková prazvláštní schopnost smířit se se vším, co přichází, jako elektrickej proud "plout cestou nejmenšího odporu". Myslím, že když do Čech přijíždí lidé z jiných států, tak tuhle vlastnost vnímají jako jednu z majoritních - v Čechách jsou "top osobnosti" a pak "stádo" a poměr těchto dvou skupin je nezvykle velký ve prospěch těch druhých. Tuším, že na to existují dost logické výklady ve stylu Hus -> Bílá Hora -> Doba temna -> komunismus, které tyhle mindráky precizně vysvětlují.
Když jsem přijal věčný život, tak ten šel od počátku proti téhle stádní vlastnosti, proti tomu trendu "nechat věci jak jsou", "hlavně nevyčnívat", přecházet problémy, utíkat od nich, odložit, nepřiznat vinu, schovávat se. Ten věčný život měl ale jasný směr: Postavit se problémům, neutéct, nezalézt, neschovat se, nemlčet, neodložit, nemlžit, řešit situace.
Ve "starém životě" jsem si hlavou uvědomoval, že v té stádnosti je problém, ale měl jsem nulovou možnost ten problém vyřešit. Tomu říkáme otroctví Hříchu. V novém životě jsem dostal jednoznačnou schopnost se rozhodnout: 1. Buď obléknout Krista a řešit věci, nebo 2. lhát sám sobě o tom, kým jsem, a utéct nebo 3. snažit se daný problém vyřešit jak nejlépe umím.
V případě, že jsem si zvolil variantu 2, tak jsem neutekl daleko, ale Bůh přede mne postavil danou zkoušku znova a znova tak, dokud jsem jí neprošel (to je zase záležitost smlouvy). A některé jsem procházel léta ... ;-)
Pokud dneska přijde nějaká konfliktní situace, nemusím se "snažit žít
dobrý život" abych ji vyřešil. Vlastně neexistoval způsob, jak se
snažit, abych konfliktní situace vyřešil. Přesto, že jsem celkem
ynteligentní, tak řešení konfliktů, pokud už jsem kdy vyškrábal zbytky odvahy se do
něj pustit, nedopadlo dobře.
Kdybych tedy zvolil variantu 3. a "snažil se dobře řešit
konflikt" dnes z celé své dobré vůle a všech sil, dopadnu stejně blbě, jako kdysi. Pokud se nesnažím a jednoduše dělám to, co mám v srdci, dopadne to téměř vždy "dobře" (t.j. opravdovým vyřešením dané situace, východiskem).
Takhle to bylo s více věcmi, které jsem bezmyšlenkovitě přijal do hlavy nebo přejal ze starého života - penězi a vztahem k nim, podnikáním, církví, rodinnými vztahy, pohledem na Boha a jeho charakter a dalšími věcmi.
|
]
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 02. květen 2010 @ 08:35:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Willy, mám pocit, že duchovní život a ten život projevující se někdy navenek, se hodně liší. Pokud vnitřně budu duchovně cítit, že žiji v Bohu, ale moje skutky vůči okolí budou nedobré, pak jde o iluzi a podvod. Komu pak vlastně sloužím a kdo má z toho prospěch? Boží moc a láska přece musí být znatelná v našich skutcích.
Kristus v nás je tehdy, pokud je to vidět na našich skutcích lásky, pokory, slušnosti, služby.... Jinak je to jen bezvýznamná iluze !!!!! Celý život se musíme učit. Od Krista a i z toho, co lidé prožili. Z chyb i zklamání. A také z Božího Slova, hlavně z NZ.
Někdy to na mne působí tak, že lidé, kteří navenek ani neprojevují víru v Boha, aspoň to o nich nevím, mají v sobě Krista více než ten, kdo má zbožnosti plná ústa. A o tom je!!!! Celý život se musíme učit a někdy nás zahanbí ti, kteří navenek o víře a o Bohu ani nehovoří. Žijme jako Kristus, když byl na Zemi Nepřipadal mi jako nějaký fanatik. Dokonce, když zjistil, že lidé jsou unaveni, občerstvil je pokrmem na jednom kázání... Kdyby byl fanatik, mlel by pořád svou, ale on vnímal i tu zpětnu vazbu a problémy lidí. Nebál se kriticky vyjádřit i k zákonictví. I v tom vidím jeho Božství. Byl moudrý, citlivý, milující, soucitný, sloužící.....
|
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 02. květen 2010 @ 10:30:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Plně souhlasím.
Často poslední dobou přemýšlím o té tiché soli země.
|
]
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 02. květen 2010 @ 16:06:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Františku,
píšeš: mám pocit, že duchovní život a ten život projevující se někdy navenek, se hodně liší. To se děje právě v případě, kdy je sice v nitru člověka duchovní život, poněvadž v jeho duchu přebývá Duch Boží, který ho znpvuzrodil, ale člověk navenek žije nadále svým vlastním přirozeným lidským padlým životem a Krista "vězní" ve svém duchu.
Boží moc a láska je znatelná v našich skutcích tehdy, když Kristus žije nejen v našem duchu, ale z ducha se šíří také do duše a žije pak i skrze nás navenek. Boží moc je známka toho, že žijeme božským životem nesouce Boží obraz, kdy Boží láska, jež byla vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, je vyjádřením tohoto života a naší víry, jíž žijeme.
Od Krista se musíme učit především, jak cvičit našeho ducha, tzn. jak ho zapojovat, uplatňovat a uvolňovat neboli jak chodit podle Ducha, myslet na věci Ducha, být živi Duchem a nechat se vést Duchem, jak zůstávat v Kristu, aby Kristus mohl zůstávat v nás jako náš život, zaopatření/podpora života a všechno, co potřebujeme k životu a ke zbožnosti, což nám bylo dáno Boží mocí skrze poznání Toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí (2P 1:3). Podle Janova evangelia života, v němž zaznamenána Pánova modlitba, je věčným životem poznávání Boha Otce a Toho, kterého poslal - Ježíše Krista (J 17:3).
Není důležité, jak na nás co působí, ale co je zdrojem našeho jednání - Bůh nebo my sami?! Zůstávám-li v D/duchu, nechám-li se vést Duchem Svatým, pak nemohu hřešit, nemohu udělat chybu, nemohu se mýlit apod. Jsem-li zdrojem mého jednání já sám, pak mohu velmi dobře a snadno hřešit, i když se snažím konat Boží vůli, mohu vršit chybu na chybu a mýlit se v jednom kuse. Připojuji-li se k Pánu, jsem s Ním jeden Duch (1K 6:17), máme společenství a já dělám všechno společně s Ním v Jeho jménu podle Boží vůle a k Boží slávě. To znamená chození dnes s Bohem podobně, jako kdysi s Bohem chodil Henoch. Chodím-li takto s Bohem, pak to, co dělám, nedělám já sám, ale Pán se mnou a skrze mne. Tak jako Pán Ježíš nemluvil svá vlastní slova, nýbrž Otcova a nedělal své vlastní skutky, nýbrž Otcovy, poněvadž žil skrze Otce Jeho životem.
Tobě sice Pán Ježíš v evangeliích nepřipadá jako fanatik, ale když začal svou veřejnou službu, přišli Jeho příbuzní v čele sJeho matkou a chtěli se Ho zmocnit s tím, že se pomátl (Mk 3:21). Mezi náboženskými Židy často budil pohoršení a dokonce mnozí z Jeho učedníků nemohli snést Jeho řeč pro její tvrdost a pohoršeni už s Ním nechodili (J 6:60,66)!
Ale jinak máš naprostou pravdu v tom, že Jeho Božství je patrné právě v Jeho moudrosti, lásce, milosrdenství, soucitu a empatii projevované v Jeho službě stejně jako odsouzení (nikoli kritika) zákonictví.
Tož tak.
willy
|
]
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 02. květen 2010 @ 21:05:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj willy,
jen malou poznámku, napsal jsi:
Jestliže jsme podle Písma svatého zemřeli, nemůžeme už žít naším životem! To potvrzuje apoštol Pavel Galatským (2:20) - Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Dále jsi napsal: Pán Ježíš Kristus měl coby Syn člověka svůj lidský život - čistý, spravedlivý, bezhříšný, ale On tímto životem nežil.
Tady bych byl velice opatrný v závěrech. Podtrhnul jsi pouze Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus, ale měl jsi podtrhout i
Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře.
Svého času jsem měl dost velký problém se správným pochopením te podtržené části. jenže tam nepatří tečka jak jsi ji ty napsal. Ten verš neříká, že už nežiju já, ale žije místo mě Kristus, ale říká, že život, který nyní žiji, žiju já ve víře v Syna Božího.
Páne Ježíš žil svůj život, ale v každém okamžiku žil podle Boží vůle. A to je rozdíl. pro toho, kdo se nikdy nedostal do takového stádia, tak ani netuší o čem píšu. Jenže ve skutečnosti je tady velký rozdíl jestli žiji ze své vůle, anebo hledám boží vůli pro každý okamžik života. Jen ten kdo ztroskotá úplně a totálně ve svém snažení a svém pochopení Boží vůle je teprve ochoten hledat v každém okamžiku Boží vůli pro všední, každodenní život v souladu s Boží vůli.
Tady je totiž třeba rozlišit a rozdělit své JÁ na dvě části, přirozené "já" (soma) a "já" tělesné (sarx). Já tělesné (sarx) je umrtvené, ale já přirozené (soma) je dál žive a bude žít až do smrti. A tady nastává ten hlavní problém, přirozené já může dál žít podle "svého" pochopení Boží vůle, zjevené v Písmu (v liteře Písma), anebo může hledat Boží vůli zjevovanou Duchem Svatým v duchu znovuzrozeného věřicího, který se naučil tento hlas, zpravidla tichy a nevnucující se, nepřetržitě naslouchat a především je ochoten se jím i řídit, a to zavšech okolností. Ignoruje-li tento hlas jednou, zpravidla tento hlas na dlouho umlčí. A dokud neobnoví 100% svou poslušnost, nemůže se domnívat, že žije ve víře dál. Tady Duch Svatý nepřestane se svým vyučováním 100% poslušnosti, dokud se mu člověk plně nepodřídí.
PS. Tvůj email jsem dostal, ale já osobně tvou nabídku nevyužiju. Nevím proč, ale nemám v tom tak jasno, abych se rozhodl jinak.
leonet |
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 02. květen 2010 @ 21:47:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj leonete,
k tvé poznámce: to, co jsem napsal v předmětném odstavci jsem do článku přenesl z Bible a nedovolil bych si změnit ani puntík, takže tam tečka být musela. Kdyby jsi ten odstavec pozorně dočetl až do konce, našel bys na konci větu: Tento život se žije vírou, bez níž se nemůžeme líbit Bohu (He/Žd 11:6).
Možná mělo být podtrženo i Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Nicméně jsem měl a mám za to, že jsem to podtrhl právě zmíněnou poslední větou onoho odstavce.
Ohledně našeho "já" - je tu samozřejmě staré "já", které bylo ukřižováno s Kristem a nové "já", které s Kristem vstalo z mrtvých a má božský život a přirozenost. Ale to, oč tu jde a oč šlo i v životě Pána Ježíše Krista, je fakt, že i když Pán Ježíš měl svůj lidský život, tak tímto životem nežil! A chce, aby svým lidským životem nežili ani Boží děti, Boží synové, Jeho učedníci, ale místo svého lidského života přijali Pána jako svůj život a žili skrze Něho božským životem, kterým žil On jako Syn člověka, když byl na zemi. Není prostě jiná možnost, jak vyjádřit Boha, než žít Jeho životem! A tento život je možné žít jen v D/duchu. Žije-li věřící v duchu, chodí-li podle Ducha a nechá se vést Duchem, pak automaticky a spontánně, aniž by si toho byl vědom, žije božským životem, poněvadž zapírá sám sebe, svůj život duše = ztrácí svou duši pro Pána, aby ji Pán mohl svým božským životem proměnit a přetvořit člověka ke své podobě. Jde totiž o to, aby se božský život, který je v duchu věřícího, rozšířil i do duše a duše člověka mohla být Pánem použita pro vyjádření Boha místo vyjádření člověka samého!
Proto také apoštol Pavel píše Římanům ve 12. kapitole, 1. a 2. verši toto: Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla (soma) v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná/duchovní služba Bohu.
A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé/dobrou, přijatelnou a dokonalou Boží vůli. Tím Pavel kromě jiného říká, že naší přirozenou myslí Boží vůli zkoumat nemůžeme. K tomu, abychom mohli zkoumat Boží vůli, abychom ji vlastně vůbec mohli poznat, musíme mít Kristův život a mysl Kristovu (1K 2:16), neboť naše přirozená lidská mysl je v této věci k nepotřebě! Tož tak.
PS k tvému PS: Nevadí, to je v pořádku.
willy |
]
Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 03. květen 2010 @ 09:23:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."i když Pán Ježíš měl svůj lidský život, tak tímto životem nežil!"...
..." neboť naše přirozená lidská mysl je v této věci k nepotřebě!"...
Willy
spoustu lidí mateš. Snažíš se vysvětlovat něco, čemu sám dobře nerozumíš. Nechci tě urážet, nemyslím to zle.
Zde se ti pletou pojmy: co je vlastně všechno lidský život.
Z Písma známe dva stavy lidského života.
1.) Život podle těla.
2.) Život podle vzoru Krista, ve společenství s Duchem svatým.
Nikde není psáno, že lidský život je životem jen podle těla (jak plyne z tvého článku).
Lidský život je všechno, co lidé žijí.
My jsme nebyli stvořeni (určeni) k životu podle těla, jsme stvořeni se záměrem žít a přeměńovat svět ve spolupráci s Bohem.
Kristus tedy žil svůj lidský život (nikoli Otcův) v součinnosti, ve spolupráci se svým nebeským Otcem, žil podle jeho vůle.
Ale pořád to byl lidský život Krista, který on naplňoval podle svého rozhodnutí, podle své vůle. Jen jeho vůlí bylo činit všechno, co po něm Otec žádá.
Každý z nás byl stvořen jako svobodná bytost - a Bůh chce, abychom v této svobodě žili.
Pavlovo "Nežiji už já, ale žije ve mě Kristus" je třeba skutečně chápat v kontextu osobní Pavlovy svobody, která zůstává nedotčena. Je to stále jeho volba, jeho vůle, která se rozhoduje žít podle Kristova vzoru, spolupracovat na díle spásy, konat skutky, které pro něho připravil nebeský Otec. Je to stále Pavlův lidský život, z jeho vlastního rozhodnutí nežitý podle žádostí těla, ale Pavlův lidský život, svobodně žitý podle Ducha.
Naše lidská mysl souvisí s našim rozumem. Je jen jedna. A na naší volbě záleží, kterou cestou se bude ubírat. Zda se připodobní žádostem těla, nebo volání Ducha. Abychom skutečně vnímali volání Ducha, potřebujeme mít čistá srdce, touhu po společenství s Bohem, touhu poznávat a objevovat skutky, které pro nás náš nebeský Otec připravil ve svém plánu od věčnosti. On totiž ve své moudrosti už dávno naplánoval, jak bychom měli prožít své lidské životy, abychom je prožili co nejšťastněji.
|
]
Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 03. květen 2010 @ 10:29:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | oko,
možná matu ty, kteří božský život nemají a nežijí. Možná matu ty, kteří neznají Boží věčný záměr. Ale ty, kteří v Kristu Ježíši božský život mají, žijí a znají Boží věčný záměr, nematu, neboť takoví zde reagují pozitivně. Měl by ses nad tím zamyslet a nedívat se na to, co říká Písmo Svaté optikou katolického učení, nýbrž přijmout Světlo, v němž uvidíš světlo a poznáš Pravdu, která tě vysvobodí.
Podle zjevení, jehož se dostalo apoštolu Janovi (J 1:4), je Pán Ježíš Kristus Tím, v Němž je (božský věčný) život a tento život je světlem lidí. To znamená, že kdo má a žije tento život, má i to Světlo. Kdo nemá Syna Božího, nemá ani život, ani Otce, ani Světlo - stručně řečeno nemá nic!
Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 03. květen 2010 @ 20:26:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | J 1,4 navazuje na předcházející verš, který výslovně upozorňuje na účast Slova (Syna) při stvoření: všechno, co bylo stvořeno, bylo stvořeno jen prostřednictvím Slova.
Toto poetické vyjadřování se dívá na svět z hlediska nadzemského: Slovo vyzařuje světlo a mezi ním a tmou (mocnostmi zla, lidmi nechtějícími o Bohu nic vědět) dochází k souboji. V tomto zápolení proti chaosu na začátku stvoření nemohlo zlo přemoci dobro - a život se rozlil do celého světa.
Volbou každého lidského života je ve svobodě zvolit světlo, nebo tmu - které nás pak budou formovat.
Kristus zvolený ve svobodě se skutečně stává světlem lidského života. Člověk je pak formován k obrazu Krista. Má Kristův život, ale stále zůstává ve svobodě své volby, v riziku nevytrvat v dobrém až do konce!
Láska může existovat pouze ve svobodě!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 03. květen 2010 @ 22:06:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Láska může existovat pouze ve svobodě!
Oko, myslíš si, že může existovat láska třeba taky v manželství? Nebo opravdu pouze ve svobodě?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 04. květen 2010 @ 09:32:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | To fakt nechápeš, že svoboda je základní podmínkou života v každém stavu, tedy i v manželství?
Žiješ se svou ženou dobrovolně, z vlastního svobodného rozhodnutí, nebo tě snad někdo násilím přinutil? Manželé se dávají a přijímají vzájemě ve svobodě. V opačném případě by bylo tvé manželství neplatné!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 04. květen 2010 @ 10:27:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | To fakt nechápeš, že smlouva svobodu omezuje? Že když uzavřeš s manželkou manželskou smlouvu, tak už nemáš v občance "svobodný" ale "ženáč"? Že už se nemůžeš "jen tak" sebrat a od své ženy odejít, aby tím manželství přestalo platit?
Tohle je to, co jsem ti vysvětloval a co ti stále nějak nejde pochopit. Moje víra v Boha kdysi byla jako když lidi žijou na hromádce, ve stylu: "vytrvám v dobrém, dokud nám to vydrží.", podobně jako víra některých tady, když ji líčí. Ta Boží moc ke spasení ale mluví jinak. Neříká "vytrvám v dobrém až do konce", ale "budeme spolu v dobrém i zlém a ani smrt ani život nás nerozdělí". Smlouva se totiž neuzavírá na dobré časy, kdy jde všechno v pohodě, ale právě na ty zlé, kdy se věci nedaři a jsou nejasné.
Samozřejmě, že do smlouvy člověk vstupuje dobrovolně. Když jsem vstupoval do manželství, vstupoval jsem do něj dobrovolně, stejně tak když jsem vstupoval do smlouvy s Bohem v Ježíši Kristu. Ta samotná smlouva ale některé věci omezila. A to hleavní je to, co je popsané v tom článku: Můj život už nepatří mě, abych si v něm dělal nějaké svoje skutky, ale patří někomu jinému, abych žil pro něj.
Smlouva s Bohem v Kristu přináší hodně svobody (například od hříchu), ale také hodně omezení (například to, že můj život už nepatří mně).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 05. květen 2010 @ 11:11:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."To fakt nechápeš, že smlouva svobodu omezuje?"...
Toníku, velmi povrchní přístup. Jako bys měl na srdci roušku!
Svoboda neznamená, že si budu dělat, co mě zrovna napadne, ale že mohu svobodně a uvážlivě volit - a pak také přijímat důsledky svých rozhodnutí.
Ani manželská smlouva pravou svobodu neomezuje.
Naopak ji rozvíjí jistým směrem.
Nelze milovat na příkaz, nelze milovat z donucení.
Žádná smlouva ti není schopna zajistit opravdovou lásku. Tu je třeba trpělivě budovat každým okamžikem života. Láska je spojena s dobrovolným odříkáním ve prospěch druhého.
(1 Pt 2,16)
Jednejte jako svobodní, ne však jako ti, kdo mají svobodu
za pláštík špatnosti, ale jako Boží služebníci.
Bůh nestvořil člověka jako otroka, stvořil člověka ke svobodě, ke svému obrazu.
Bůh není otrokem, křesťan žije ve svobodě Božího dítěte.
V Kristu máme svobodu (Ga 2,4; Ga 5,1), máme žít v dokonalém zákonu svobody (Jk 1,25).
(Ř 8,19-21)
Neboť stvoření napjatě vyhlíží a očekává zjevení Božích synů
(stvoření je totiž poddáno marnosti, ne dobrovolně, ale
kvůli tomu, který je poddal)
v naději, že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zkázy do
slavné svobody Božích dětí.
(L 4,18-19)
"Duch Pánův je nade mnou, protože mne pomazal kázat
evangelium chudým; poslal mne uzdravit zdrcené v srdci,
vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit
zdeptané na svobodu
a vyhlásit Pánovo milostivé léto." (Ga 5,13) Vy jste přece povoláni do svobody, bratři; jenom tu svobodu
nemějte za záminku pro tělo, ale v lásce služte jedni druhým.
(2 Kor 3,15-17) Když tedy bývá čten Mojžíš, na jejich srdci leží až do
dnešního dne rouška.
Jakmile se však člověk obrátí k Pánu, je ta rouška
odstraněna.
Ten Pán je Duch, a kde je Pánův Duch, tam je svoboda.
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 05. květen 2010 @ 22:05:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj Oko.
Že ti to tak napíšu: Je dobré, že ses naučil používat konkordanci, ale nemůžeš třeba spojit lva z Petrovy epištoly a lva z Izaijáše a dát z toho dohromady teoologii o tom, že na konci věků bude ďábel místo křesťanů žrát plevy. I když by to vyplývalo z bible a bylo to logické a biblicky podložené. Takhle se prostě s biblí nezachází, k tomu nebyla určená.
Svoboda, která je v Kristu, je svoboda od otroctví hříchu. T.j. svoboda dělat dobré věci, svoboda nehřešit, svoboda neminout se cílem. Není to svoboda k čemukoliv jinému - například svoboda k nevázanému sexu, svoboda ke krádežím či svoboda k obětování zlatých korunek modlám.
Princip uzavřené smlouvy je svázání dvou subjektů. Třeba když uzavřeš smlouvu s O2 na 24 měsíců, máš svobodu klidně uzavřít smlouvy třeba s Vodafone a nikomu to nebude vadit. Ale nemáš svobodu neplatit ten účet O2. POkud přestaneš platit, přijde exekutor, který si platby na tobě vymůže.
Pokud jsi uzavřel manželskou smlouvu, máš svobodu žít se svou ženou, ale už nemáš svobodu uzavřít další manželství s jinou ženou a v ŘKC nemáš ani svobodu to manželství zrušit, zničit. Není na to aparát, způsob, neexistuje. Proto máme jako ženáči v občance napsáno "ženatý" a ne "svobodný".
A stejné je to se smlouvou v Kristu Ježíši. Proto je dobré znát její podmínky (a samozřejmě je dobré jí také uzavřít). V té smlouvě, pokud jí člověk uzavře, má svobodu žít s Bohem a nehřešit a má zaručené některé životně důležité věci. To je velmi dobrá smlouva a je dobré jí znát.
Toník
P.S. Už sis přečetl něco o tom, co je to krevní smlouva? Co to znamená, když Ježíš říká "toto je ta nová smlouva v mé krvi", abys rozuměl tomu historickému kontextu?
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 08:53:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je potěšitelné, že mě občas pochválíš za to, že umím používat konkordanci, ale měl by ses spíš zaměřit na podstatu toho, co jsme řešili.
Máš li potřebu se takhle blahosklonně nade mnou vyvyšovat, tak s tím raději něco udělej. Tím argumenty, které jsem předložil nesmeteš se stolu. Ani tím, že je přeskočíš, budeš ignorovat. Spíš to svědčí o tom, že tě tyto mé argumenty zaskočily a snažíš se vykroutit, "udržet si tvář".
Protože skutečná svoboda neomezuje, ale rozvíjí. Já rozumím výrazu svoboda v Kristu a vím co je krevní smlouva! A podle propagace "dobrometru" vím, že naopak ty jsi stále nepochopil podstatu - co způsobí, že se za někoho Kristus "postaví na váhu".
Svobodu ke hříchu nelze po právu nazývat svobodou, protože vede k otroctví!
..."v ŘKC nemáš ani svobodu to manželství zrušit, zničit."...
Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
To neřekl žádný papež, ale Kristus. A ŘKC se toho drží.
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 09:18:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Pokud se vrátíme k tématu, tak jsem reagoval na tvůj výrok:
Láska může existovat pouze ve svobodě
To není výrok pravdivý. Láska může existovat i tam, kde spolu lidé uzavřou smlouvu a nejsou svobodní, protože jsou spolu spojení tou smlouvou. Tvoje řeči o tom, že ženatý je vlastně svobodný jsou zajímavou okecávačkou, ale mimo téma. Snažil jsem se ti to vysvětlit pořádně obrazy, ale asi je lepší to pro tebe napsat natvrdo takhle.
Nemám potřebu se vyvyšovat. Nepíšu o tvém spasení, abych ti ho ze vší síly bral tak jako se to snažíš udělat ty mě. Dokonce s tebou souhlasím a říkám, že tomu, čemu věříš o svém soudu na konci života za dobré a zlé skutky je opravdu pravda a to se taky stane.
Tady diskutujeme k tématu. Pokud ty spojuješ v bibli termíny křížem krážem podle konkordance bez ohledu na jejich kontext, vychází z toho zajímavé argumenty, ale často mimo mísu. Pokud pak nejsi schopen vidět kontext a stále dokola opakuješ jeden verš, který s tématem nesouvisí, sice si žehlíš vlastní triko, ale do diskuze to moc nepřispěje.
Ps. K tomu poslednímu verši: Jsem stejného názoru, že manželství je nezrušitelné, jako si to myslí v ŘKC. Stejně, jako jakákoliv jiná krevní smlouva, tedy i smlouva s Bohem v Kristu.
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 10:02:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."To není výrok pravdivý."...
Je pravdivý. Láska může skutečně existovat pouze ve svobodě. Podmínkou existence lásky je svoboda v dávání a přijímání. Důsledkem Boží lásky k člověku je dokonce také lidská svoboda zhřešit.
Bůh mohl člověka stvořit i jako poslušnou loutku, neschopnou zhřešit, která by ho chválila od rána do večera. Ale taková loutka pak není schopna ani opravdově milovat. Nemá na výběr, nemá svobodu. Takové projevy lásky by byly bezcenné, o takové Bůh nestojí.
Dostali jsme dar svobody, abychom mohli opravdově milovat. Taková láska ve svobodě je vždy také spojena s rizikem zrady. Vyžaduje úsilí a oběti - ale všechno ve svobodě, jinak to nemá žádnou cenu.
A ty tady hlásáš, že smlouva svobodu omezuje!Nevíš, o čem mluvíš!
I smlouva platí jen za podmínek, že byla uzavřena bez nátlaku a ve svobodě.
Kdyby nebylo lidské svobody, nebylo by ani jedné ze stran, která by se mohla ke smlouvě přihlásit.
Aby se mohl člověk opravdově někomu dát, musí mít nejdřív sebe v úplném vlastnictví, musí mít plnou svobodu.
Otrok, pokud není ještě osvobozen, se nemůže nikomu dát. Už má vlastníka. To platí i v případě otroctví hříchu.
Mít svobodu v Kristu je právě o tomto.
Kristova smlouva krve nám naši svobodu nebere, naopak dává. Až teprve v něm se stáváme skutečně svobodnými. Skutečná svoboda je vždy spojena i s rizikem nesprávné volby.
Já jsem nespojil termíny z konkordance křížem krážem, ale uvážlivě jsem uvedl jen ta místa, která s daným tématem souvisejí. Pokud jsi ale ještě stále nepochopil podstatu problému, může ti kontext unikat.
Ohledně tvého spasení: Já ti ho neberu, naopak přeju každému.
Proto ale upozorňuji na jednání Zachea. Kristus si za tebe těžko stoupne na váhu, pokud žijí lidé, se kterými dosud nejsi vyrovnán a mohls to klidně udělat.
Nic tu nepomůže vykřikovat : "Ježíš je borec!"
Vyzvedáváš sice správně Boží milosrdenství a lásku, ale zcela opomíjíš, ignoruješ Boží spravedlnost. Přitom správný postoj křesťana najdeš až na průsečníku těchto atributů.
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 10:24:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Láska může skutečně existovat pouze ve svobodě.
To není pravdivá informace. Láska není nijak omezená nesvobodou. Ke mně láska přišla ještě v době, kdy jsem byl nesvobodný. To, že jsem byl nesvobodný a otrok hříchu nijak neomezilo tu Lásku. To, že jsem tu lásku nechtěl a chtěl jsem si věci dělat podle toho, jak mne to od mala učili, nijak tu lásku neomezilo.
Opravdová láska je o kus mocnější, než si asi představuješ. Otrok je otrokem a nemá žádnou svobodu - a už vůbec nemá svobodu na to, aby vyšel ze svého otroctví. Potřebuje zásah z venku - vykoupení, spasení, vyvedení z otroctví. Ale ani když je v otroctví, naprosto bezmocný, nemůže nic zabránit Lásce, aby k němu pronikla.
Láska stejně tak může existovat tam, kde je uzavřena smlouva a kde pro některé věci není svoboda. Ba ještě lépe: Tam, kde je smlouva, kterou jsou lidé uvázáni k sobě a nemají svobodu odejít, se lásce daří mnohem, mnohem více, než tam, kde je "svoboda" a lidi žijí na hromádce.
O Boží a lidské spravedlnosti ti sem pošlu článek, až přijde jeho čas. Rozumět Boží spravedlnosti je opravdu dost důležité. Proto jsem ti také poslat to video Good-o-meter, a jak říká Lu, opakování je matka moudrosti ... :-)
|
]
Svoboda - Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 12:03:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zaměňuješ pojmy!
K lásce je třeba dvou. Toho, kdo miluje a toho, kdo je milován.
Uvědom si tedy, o kom vlastně mluvíš a že mi ve skutečnosti dáváš za pravdu.
..."už vůbec nemá svobodu na to, aby vyšel ze svého otroctví. Potřebuje zásah z venku"..."Ale ani když je v otroctví, naprosto bezmocný, nemůže nic zabránit Lásce, aby k němu pronikla."...
Bůh může milovat i otroka hříchu právě proto, že je svobodný, nikoli obráceně! Proto lásku Boha nemůže nic omezit.
Bůh se může dát člověku.
Člověk v otroctví se však nemůže nikomu svobodně dát, protože si nepatří.
Tam, kde je smlouva (právoplatná, uzavřená ve svobodě), je svobodné darování se v lásce druhému.
Dobrovolné vzdání se svého Já však z člověka v tomto případě nečiní otroka,
ale naplňuje ho vyšší svobodou:
Ve svobodě se rozhodovat zapomínat na sebe pro dobro druhého.
To není jednání otroka, loutky bez vlastní vůle, ale ušlechtilost, která naplňuje, pramenící ze skutečné svobody volby. Takový je obraz skutečné svobody v lásce manželské i svobody v lásce k Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 03. květen 2010 @ 12:19:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Willy,
Pozorně čti. Nikde apoštol Pavel a ani další neříkají, že mají nové „já“. Naše já, je oblast duše a ta nebyla znovuzrozená, pojem „nové já“ v písmu nenajdeš. To je pouze tvůj výmysl.
To co bylo na kříži ukřižováno, to neznamená usmrceno, byl náš starý člověk, tělesnost (sarx). Naše já přirozené, co máme všichni od Adama před tím, než pojedl ze zakázaného stromu, (soma), žije dál a to až do smrti těla.
A co je nejdůležitější, „mysl Kristova“ se netýká jednotlivce, ale celého Kristova těla – církve. Nikde Pavel, nebo jiní neříkají, „já mám mysl Kristovu“ a proto se nemůžeš domnívat, že „ty“ máš mysl Kristovu, to je blud a to velmi nebezpečný. Kdybych to nevěděl jistě, tak tě na to neupozorním, měl jsem podobný problém jako ty a až mi byl vyjasněn tento rozdíl, tak jsem teprve pochopil, v jak nebezpečné slepé uličce jsem byl. Nenajdeš v celé Bibli napsáno, že by v jednotlivém věřícím byla mysl Kristova.
Zatím tolik a další až pochopíš co jsem ti napsal. |
]
Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 03. květen 2010 @ 21:41:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Willy,
Pozorně čti.
Kdyby ses tím sám řídil, leonete,
nemohl bys napsat takový povýšenecký, nepravdivý a nelaskavý komentář, na který se mi ani nechce reagovat. Anebo možná později.
w. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 03. květen 2010 @ 21:56:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj,
škoda ze ses nejdříve urazil a teprve potom zamyslel. Domníval jsem se, že pravda a upřímnost ti je nade vše.
To co ty vidíš povyšenecky, je z mého pohledu má vlastní zkušenost, až z těžce zaplacenými následky. Až budeš přehodnocovat vše, co jsi za mnoho let přijal, protože pochopíš, že jsi zabloudil a zjistíš, že nejlepší je vše přehodnoptit.
Jestli je něco z toho, co jsem napsal nepravdivé, tak to dokaž Písmem.
Až jednou zjistíš, až jak moc jsi mimo, tak mi poděkuješ. V této chvíli z tebe hovoří někdo jiný.
leonet
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 03. květen 2010 @ 22:08:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | leonete,
zase nepíšeš pravdu. Já jsem se neurazil a zamýšlel jsem se dnes nad tvým komentářem opakovaně. Než jsem napsal předchozí komentář, měl jsem třikrát už téměř napsaný a poslaný jiný a mnohem obsažnější komentář, ale vždy mi zamrzl notebook a přišlo to vniveč. Tak jsem to vzal jako jisté znamení a napsal komentář stručnější, o který jsem "zamrznutím" nepřišel a vyjádřil naději, že bude následovat ten už několikrát napsaný a ztracený. Nepravdivé není vše, cos napsal, nýbrž to, cos mi tím nepravdivě přisoudil.
Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 03. květen 2010 @ 22:42:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | leonete,
toto je napočtvrté psaný komentář, který se mi dříve nepodařilo dokončit a odeslat:
nikde jsem nenapsal, že Pavel či další pisatelé říkají, že mají nové "já". Můj "soukromý" výraz nové "já" znamená moje "já" v Kristu jako součást nového stvoření (2K 5:17, Ga 6:15). Ano, duše není znovuzrozená, avšak prochází za spolupráce věřícího s Pánem procesem proměny obnovou své mysli skrze Boží Slovo a božský život v duchu věřícího. Tento proces končí buď smrtí člověka nebo vytržením při Pánově příchodu a úspěšnost tohoto procesu se projeví dostatečným či nedostatečným množstvím oleje=Ducha v nádobce=duši (Mt 25 podobenství o moudrých a pošetilých pannách), což vyjde najevo až při vzkříšení v souvislosti s Pánovým příchodem.
Kříž je smrtící nástroj a náš starý člověk byl na kříži skrze smrt Ježíše Krista ukončen spolu se satanem, hříchem a všemi negativními věcmi, které přišly na svět v souvislosti s pádem člověka. To, že starý člověk stále "straší", je nepřjemná skutečnost, která však díky Bohu Pánovým příchodem a shromážděním věřících k Němu v přetvořených tělech podoných tělu Jeho slávy pomine stejně jako tzv. první věci nebo lépe řečeno spolu s nimi (Zj 21:4).
Mysl Kristova není ani nemůže být myslí jednotlivce podobně jako Kristův život, který je primárně životem Těla Kristova, nikoli životem Jeho jednotlivých údů. Nedomnívám se tudíž to, cos mi nevímproč podsunul. Naprosto souhlasím s tím, cos napsal a opravdu nevím, proč jsi to napsal tak, jako byl byl v tomto nebezpečném bludu. 1K 2:16 jakoby nabízí ještě možnost, že mysl Kristovu měl apoštol Pavel a bratr Sosthenes, kteří 1. list Korintským psali, ale jak jsem napsal: Mysl Kristova a Kristus jako náš život jsou životem a myslí Těla nikoli jednotlivců. Nezapírám, že jsem s tím měl kdysi problém, možná podobný tvému, ale to už je dávno.
Na závěr jsem ti chtěl napsat, že tvůj komentář je napsán stylem učitele žáčkovi, který je v bludu. Ale já nejsem v těch věcech, o nichž jsi psal v bludu, ani nejsem tvůj žáček a ty nejsi můj učitel. To není uražená ješitnost, nýbrž uvedení věcí na pravou míru.
Tož tak.
willy
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 04. květen 2010 @ 10:05:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Můj "soukromý" výraz nové "já" znamená moje "já" v Kristu jako součást nového stvoření"..."Pokud člověk žije svým životem, vyjadřuje sám sebe - své já. Žije-li však božským životem Boha, vyjadřuje Boha! "..."to všechno musí být konáno v božském životě, nikoli v našem lidském životě! Neboť jsme zemřeli"....
Proto jsem ti Willy vytýkal, že mnohé mateš.
U křesťana zemřel "starý člověk" - člověk žijící podle těla.
Křesťan nyní žije svůj lidský život v Kristu, v radostném společenství s Bohem a bližními.
Je to stále náš lidský život, žitý a naplňovaný dokonce podle toho, jak zamýšlel náš nebeský Otec.
Jediný recept na skutečně šťastný život.
Pokud se odvoláváš na určité místo v Písmu, je dobré znát i historické okolnosti, ve kterých bylo napsáno.
Smysl 1 Kor 2,16 pochopíš z Ř 11,33-36
Ó, hloubko bohatství Boží moudrosti i vědění! Jak
nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak nevystižitelné jeho
cesty!
Vždyť "kdo poznal Pánovu mysl? A kdo se stal jeho poradcem?"
Anebo "kdo mu něco dal předem a bude mu to odplaceno?"
Vždyť z něj, skrze něj a pro něj jsou všechny věci. Jemu
buď sláva na věky! Amen. Když Pavel vylíčil Boží moudrost v tom, jak nevěra jedněch přispěla ke spáse druhých, propuká ve chvalozpěv na Boží štědrost a moudrost, jak podivuhodně používá prostředků ke spáse.
Jsme příliš slabí, abychom mohli proniknout do tajemných Božích rozhodnutí. Už prorok Iz (40,13) se obdivoval této Boží moudrosti v řízení lidstva.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 04. květen 2010 @ 13:13:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | oko,
píšeš:
Proto jsem ti Willy vytýkal, že mnohé mateš.
U křesťana zemřel "starý člověk" - člověk žijící podle těla.
Křesťan nyní žije svůj lidský život v Kristu, v radostném společenství s Bohem a bližními.
Je to stále náš lidský život, žitý a naplňovaný dokonce podle toho, jak zamýšlel náš nebeský Otec.
Jediný recept na skutečně šťastný život.
Není tomu tak. Jestliže Pán Ježíš Kristus - Syn člověka nežil svým lidským životem, ačkoli to byl dokonalý bezhříšný život, ale žil skrze Otce božským životem, mluvíce Otcova Slova, která slyšel a činíce Otcovy skutky, které viděl, jak se může člověk domnívat, že může žít svým vlastním lidským životem.
Fp 2:5-8 Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoli byl v podobě Boží, nelpěl na tom (řecky: nepovažoval za kořist), že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil/vyprázdnil, vzal na sebe podobu otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal ve způsobu člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti kříže.
Mít v sobě totéž smýšlení, které bylo v Kristu Ježíši, znamená, že člověk vyprázdní/zapře sám sebe a nechá se Bohem naplnit jako nádoba, aby plný Boha/Ducha vyjadřoval Boha tím, že žije Jeho, tj. božským životem. Kdyby Pán Ježíš nežil božským životem, jak by mohl odpouštět lidem hříchy, což může jenom Bůh; jak by mohl lidi uzdravovat a křísit lidi z mrtvých a činit zázraky, které mohl konat jenom Syn Boží coby Mesiáš?! Jak by mohl pokárat vítr a říci moři: „Mlč, buď zticha!“ A vítr přestal a nastal úplný klid (Mk 4:39)?!
Umíš to, oko?! Já ne!!! Ale Kristus ve mně ano a už to několikrát dokázal. Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 05. květen 2010 @ 11:37:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Jestliže Pán Ježíš Kristus - Syn člověka nežil svým lidským životem,"...
V tom tkví celé tvé nepochopení:
Pán Ježíš žil jako člověk svůj lidský život, nikoli život Otcův.
Byl celým člověkem (i se svým lidským životem) a přitom nepřestal být Bohem. Sám ve svobodě si však volil činit skutky, které pro něho připravil nebeský Otec. (Horlivost pro tvůj dům mě stravuje - J 2,17). Přestože měl i svůj Božský život, prožíval plně i ten lidský. Vnímal únavu dne, úpal, vyčerpání i utrpení. Smál se i plakal. Měl pochyby, zkoušky - a obstál v nich dokonale i jako člověk. Schopnost konat zázraky, odpouštět hříchy, jeho lidství nijak neumenšovalo.
Nikoli má, ale tvá vůle se staň - Mt 26,42.
Veškeré Ježíšovo ponížení a poslušnost bylo dobrovolné. To je přece jasné rozhodnutí svobodného a nezávislého člověka!
..."zapře sám sebe a nechá se Bohem naplnit jako nádoba"...
Přesně k tomuto jsme ale byli stvořeni. To tedy naše lidství nijak neomezuje, ale naopak naplňuje. Stáváme se tak lidštějšími. Takovými, jakými nás Bůh chce mít.
Člověk byl stvořen k tomu, aby žil s Bohem.
Až teprve toto je to pravé a nefalšované skutečné lidství. To není nenormální stav. Nenormální stav je s Bohem nežít, Boha v životě odmítat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. květen 2010 @ 12:21:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | oko,
jen velice stručně - jdu za chvíli do práce.
Pán Ježíš žil jako člověk svůj lidský život, nikoli život Otcův. Tady je třeba skutečně gramatické přesnosti. Napsal jsem, že nežil svým lidským životem (7. pád), tzn. skrze svůj lidský život, nýbrž skrze Otce, tj. božským životem (7. pád).
Např. unaven byl proto, že byl vskutku člověk. Nežil s Otcem, žil Otcem, skrze Otce! Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 05. květen 2010 @ 12:51:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Nežil s Otcem, žil Otcem, skrze Otce!"...
Nemyslím si, že je v tom rozdíl. Smysl je stejný. Pán Ježíš žil s Otcem, žil Otcem. Žil tak proto, že se tak sám ve svobodě rozhodl. Proto konal skutky, které pro něho Otec připravil.
To, co ty nazýváš "Božský život", je až teprve ten pravý skutečný lidský život, žitý ve společenství s Bohem v dokonalé svobodě takové volby.
K tomuto způsobu života jsme byli stvořeni. Člověk svým bytím má ve světě viditelně vyjadřovat neviditelného Boha. To nejde bez vzájemné spolupráce, komunikace, bez "napojení" na Boha. Poznávat a plnit Boží vůli je podstatou pravého lidského štěstí, naplnění i uspokojení už v tomto pozemském životě.
Nesouhlasím tedy u člověka s definicí, "božský život". Člověk, který chodí s Bohem, žije svůj lidský život podle záměru svého Stvořitele. Jen takový život si po právu zaslouží výraz LIDSKÝ.
Člověk, žijící podle těla vlastně ani nežije, ale jen živoří.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. květen 2010 @ 21:38:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nemyslíš si, že je v tom rozdíl, poněvadž ten rozdíl neznáš a tudíž jej nevnímáš. Otec pro Pána Ježíše žádné skutky nepřipravil jako pro věřící. Otec konal svoje skutky skrze Pána Ježíše, Pán Ježíš konal Otcovy skutky skrze Otce, neboť byl v Otci a Otec v Něm - byl a je ztělesněním Boha, dokonce v Něm přebývala a přebývá plností Božství. Kdo viděl Pána Ježíše, viděl Otce!
Proč jsi mi neodpověděl na mou otázku - "Umíš to?!" Proč ses nevyjádřil k tomu, co konal Pán Ježíš díky tomu, že žil božským a nikoli lidským životem?! Copak přirozený lidský život dokáže dělat zázraky, které konal Kristus a kdyby měly být jeden po druhém zaznamenány, tak by celý svět neobsáhl knihy o nich napsané (J 21:25)?! Proč jsi to v komentáři ignoroval?!
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 09:19:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Otec pro Pána Ježíše žádné skutky nepřipravil jako pro věřící."...
Skutky Mesiáše byly v Božím plánu připraveny už od počátku světa.
(Gn 3,15)
Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On zasáhne tvou hlavu a ty zasáhneš jeho patu."
..."Proč ses nevyjádřil k tomu, co konal Pán Ježíš díky tomu, že žil božským a nikoli lidským životem?"...
Protože tvé závěry jsou v této věci od základu mylné. Není na ně správná odpověď.
Pán Ježíš žil svoji božskou existenci a zároveň také svůj lidský život.
Proto mohl konat zázraky. Nežil však jen svůj božský život, ale naprosto plnohodnotně také svůj život lidský.
Kdyby žil pouze svůj božský život, nemohl by trpět, necítil by bolest. Bůh nemůže trpět, nemůže být unaven a pod.
To, co se nám tu snažíš namluvit o výlučně božském životě Krista, není žádným vynálezem. Je to starodávný blud dokétismu.
Nevědomky hlásáš učení Šimona Mága, gnostiků a manicheistů.
Svými závěry v důsledku znehodnocuješ Kristovo člověčenství, utrpení a smrt.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Úterý, 04. květen 2010 @ 19:51:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj willy,
tohle jsi napsal: K tomu, abychom mohli zkoumat Boží vůli, abychom ji vlastně vůbec mohli poznat, musíme mít Kristův život a mysl Kristovu (1K 2:16), neboť naše přirozená lidská mysl je v této věci k nepotřebě! Tož tak.
Na tohle jsem reagoval, buď hovoříš o celku, nebo o jednotlivci. Já z toho pochopil, že hovoříš o jednotlivci, konkrétně o sobě. Proto jsem reagoval svým textem. Používáš dvoj a více významové texty a to není to nejlepší, a proto jsem svůj komentář napsal takto jednoznačně, abychom předešli nedorozumění.
Jestli můj text působí na tebe dojmem učitele k žákovi, tak to je právě dáno tvým nejednoznačným textem. Velmi dobře vím z
vlastní zkušeností kolik škody může způsobit nejasnost a mnohoznačnost textu. Kdyby jsi psal jasně, jednoznačně a srozumitelně, a nevkládal do textu své pojmy a závěry, které jsi si předtím neprověřil zda jsou v souladu s celým Písmem, nepsal bych ti svůj komentář takovým stylem. Můžeš si za to sám, měl bys být podle tvých vlastních slov mnohem přesnější a formulovat jasně. Nemůžeš se divit, když tě někdo nachytá na hruškách, protože jsi pytlačil an cizí zahradě.
Jsi příliš rozevlatý a snažíš se komentovat všechno, přestože ti to ještě nebylo ukazáno. Komentuj a piš jenom o tom, o čem víš jistě.
Ano, jsem přísný a bude-li třeba, budu ještě více. Místo aby ses cítil dotčeně, buď rád a nech se poučit o tom, o čem nevíš jistě.
Už tě nebudu více poučovat, neboť ještě nejsi dospělý to snášet.
Má další odpověď bude v mém dalším článku, za chvíli ho vložim na stránku a nevím kdy bude zvěřejněn.
Tak to je ode mě vše. Pán s Tebou a kéž ti dá milost má slova příjmout leonet
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. květen 2010 @ 00:51:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | leonete,
citoval jsi tuto mou větu, na níž jsi reagoval: K tomu, abychom mohli zkoumat Boží vůli, abychom ji vlastně vůbec mohli poznat, musíme mít Kristův život a mysl Kristovu (1K 2:16), neboť naše přirozená lidská mysl je v této věci k nepotřebě! Tož tak.
A k této větě jsi napsal: buď hovoříš o celku, nebo o jednotlivci. Já z toho pochopil, že hovoříš o jednotlivci, konkrétně o sobě.
To myslíš vážně?! Jak jsi mohl pochopit, že řeč napsaná v 1. osobě množného čísla hovoří o jednotlivci a navíc, že mluvím konkrétně o sobě. Opravdu by mne zajímalo, jak tě tohle napadlo, jinak řečeno, kdo je zdrojem této scestné myšlenky?
Dále píšeš: ... proto jsem svůj komentář napsal takto jednoznačně, abychom předešli nedorozumění. Takže na základě špatného pochopení toho, co jsem napsal, ses snažil předejít nedorozumění? Vždyť špatným porozuměním a pochopením významu toho, co jsem napsal, jsi nedorozumění způsobil!
Já opravdu nejsem dotčený; já jsem se jen chtěl a chci dopátrat toho, jak jsi na své dedukce přišel. Ne kvůli sobě, nýbrž kvůli tobě. A nemám v tom nyní o mnoho jasněji. Vždyť přece stačilo se zeptat, jak jsem to myslel?! Místo toho ses mě snažil poučit v něčem, v čem poučení nepotřebuji, neboť jsem v té věci vyučen, jak jsem už také napsal a vskutku tvé poučení nepotřebuji.
Kdybys mě poučil v něčem, co neznám, čemu nerozumím, s radostí bych to přijal. Ale ty opět - vlatně na potvrzení toho, co jsem napsal o učiteli a žáčkovi - píšeš, že nejsem dospělý tvé poučování snášet. Copak jsi zapomněl na vnitřní pomazání, o němž píše apoštol Jan ve svém prvním listě (2:27)? Ve vás však zůstává pomazání, které jste od Něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; Jeho/samo to pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame/není lež; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v něm. Tož tak.
Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s tvým duchem. Amen.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Středa, 05. květen 2010 @ 17:10:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj willy,
tak proč jsi napsal toto:
Proto také apoštol Pavel píše Římanům ve 12. kapitole, 1. a 2. verši toto: Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla (soma) v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná/duchovní služba Bohu.
A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé/dobrou, přijatelnou a dokonalou Boží vůli. Tím Pavel kromě jiného říká, že naší přirozenou myslí Boží vůli zkoumat nemůžeme. K tomu, abychom mohli zkoumat Boží vůli, abychom ji vlastně vůbec mohli poznat, musíme mít Kristův život a mysl Kristovu (1K 2:16), neboť naše přirozená lidská mysl je v této věci k nepotřebě!
Jaký to mělo smysl psat tento odstavec? Co jsi tím chtěl říct? Nechápu proč jsi ho psal, nemá žádnou souvislost s tím, co jsem psal.
A opět, to co uvádíš z 1 Jan 2,27 jaký to má význam v tvé argumentaci? Copak se to týká jednotlivců?
Používáš verše vytržené ze souvislostí, a když si je dám do souvislosti s tvým textem, a pak ti napíšu, že to nejde, tak mi řekneš, že jsem to špatně pochopil. Stejně to pochopil i oko.
Buď používej jenom ty, které mají souvislost z tvou argumentaci, anebo raději nepoužívej žádné verše. Zkus psat bez veršů, aby to mělo smysl a souvislost s písmem.
zatím leonet |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. květen 2010 @ 22:07:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | leonete,
píšeš: Jaký to mělo smysl psat tento odstavec? Co jsi tím chtěl říct? Nechápu proč jsi ho psal, nemá žádnou souvislost s tím, co jsem psal.
Ten odstavec plynule a logicky navazoval na předchozí odstavec - stačilo si ho pozorně přečíst se zapojeným duchem a bylo by to jasné. Napsal jsem ho proto, že jsem předtím psal o potřebě proměny duše, která není znovuzrozená, a v prvních dvou verších 12. kapitoly listu Římanům o tom Pavel píše.
dále: A opět, to co uvádíš z 1 Jan 2,27 jaký to má význam v tvé argumentaci? Copak se to týká jednotlivců?
Co máš pořád s těmi jednotlivci?! Podle tvých několika posledních komentářů to vypadá, že máš narušené duchovní vnímání, chápání a porozumění, což naznačuje i tvá poznámka: "Stejně to pochopil i oko." Komentáře oka tu přitom svědčí o tom, že mu duchovní porozumění chybí úplně!
Dokud budeš v tomto stavu, nemohu přijímat tvoje doporučení, rady nebo že by příkazy(?). Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Středa, 05. květen 2010 @ 22:41:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Willy,
máš pravdu, na tvou duchovní úrověň nemám, takže nemá cenu, abych se dál snažil ti něci vysvětlovat.
Tím končím, neboť už nemám co bych ti dal.
Kéž se tvá duchovní úrověň přenese i do tvého fyzického života.
Pán ti buď milostiv
leonet
|
]
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 03. květen 2010 @ 09:39:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Bůh stvořil člověka ke svému obrazu podle Boží podoby pro sebe!"...
V žádném případě!
Bůh člověka ke svému bytí vůbec nepotřebuje, je naprosto nezávislý na nikom a na ničem.
Bůh stvořil člověka, aby se podílel na Jeho existenci, aby člověk mohl zakoušet štěstí života s Bohem. Je to nezištný dar lásky tvoru. Tím, že člověk vyjadřuje obraz Boha ve viditelném světě, zažívá odlesk štěstí Boží existence. Proto je lépe být, než nebýt (hamletovská otázka je tak jasně zodpovězena).
Člověk přetváří svět (účast na stvořitelském díle) - toho plynoucí naplnění smyslu života, prožívání společenství lásky s Bohem i se všemi tvory v životě pozemském a později i nebeském. Život znamená aktivitu, tvořivost - a to nejen ten pozemský, ale o to více i ten nebeský.
|
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 03. květen 2010 @ 10:31:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mýlíš se! Kéž bys poznal svůj omyl!
w. |
]
Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 03. květen 2010 @ 19:59:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | A jak to víš, že se mýlím?
Argumentuj Písmem. Žiješ ve velmi nebezpečném bludu. Prohlašovat o sobě, že mám Božský život je nejlepší cestou, jak ukolébat sám sebe a jak ho nemít. Všichni o sobě tvrdíte, že jste Kristovi a dokážete se někdy navzájem napadat někdy jako psi.
Když jsi se stal Kristův, je to jen mezi tebou a Bohem, nebo o tom vědí i všichni ti, kterým jsi dříve ublížil?
Vrátil a nahradil jsi všechno, co jsi ukradl?
Podle vzoru Zachea?
|
]
|
|
Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 03. květen 2010 @ 14:42:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Willy, mně se to také zdá nějak složité a věty náročné na vnímání..Nevím. Vyjádřil bych to takto: Pán Ježíš je světlo. Světlo je zdrojem pravdy a poznání. Kde je světlo, tam vidíme cestu, cíl, smysl... Ale také vidíme, kde je hřích, temnota, a chceme odtud pryč. Jestliže mám v sobě víru v Ježíše, pak mám v sobě toto světlo a se světlem chci jít. Do tmy chceme, když potřebujeme něco ukrýt a zachovat se hříšně. Když se do tmy podíváme se světlem, spatříme pravdu. Pravdu potřebuje náš mozek a naše svědomí, náš intelekt. Myslím si, že toto přirovnání je dobré. Nějak přiblížit si to pro lepší pochopení prostě potřebujeme. Kristus v nás zapálil světlo. A tak žije duchovně v nás. To je to, co nás duchovně změnilo a mění. Je to i proces, která trvá celý život. Je to i boj s mým sobeckým já. Nikdo z nás nejsme hned dokonalý a svatý. Každý chybujeme. Zůstávejme při zemi a buďme skromní! Výsledek se dozvíme, až při druhém příchodu Pána Ježíše a vzkříšení. Nevzdávejme to a následujme Ježíše svým životem tak, jak to jen nejlépe půjde, a ono to zase není tak snadné. Pokud jsme ve světle, jsme na tom nádherně na rozdíl od těch, co naráží a bloudí sem a tam, protože to světlo nemají. ( myslím to obrazně )
A toto světlo v nás by mělo být vidět na našem jednání a skutcích. Ale každé světlo potřebuje z něčeho čerpat energii. A to je ta naše víra, která se posiluje duchovním životem, modlitbou, společenstvím s věřícími, svědectvími... Jíst duchovní chléb potřebujeme neustále a mimo jiné i studiem Kristova života podle evangelií a Písma. Vírou získáváme i Ducha Božího a chápeme to, co jsme dosud nechápali. Kristovo světlo nás neustále zapaluje a v tom je ta energie a síla. My sami to nezvládáme, ale s pomocí Boží dostáváme sílu a světlo. Důležité však není to, jak Boží věci umíme vysvětlit či chápat, ale jak je žijeme!!! A o tom to asi je!!!! Pane Bože, hlavně , abych podle toho žil. Nezlob se, Willy, nechtěl jsem tě urazit ani se chlubit, prostě takhle to vidím já.
|
Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 05. květen 2010 @ 22:49:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Františku,
napsal jsi: Důležité však není to, jak Boží věci umíme vysvětlit či chápat, ale jak je žijeme!!! A o tom to asi je!!!! Pane Bože, hlavně , abych podle toho žil. To jsi napsal hezky a správně. A co myslíš - lze žít Boží věci lépe, než tím/tak, že budeme žít skrze Krista, který svědectví, že se líbí Bohu, už obdržel, a podle Jeho vlastních slov činí vždycky to, co se líbí Bohu? Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Život versus skutky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 06. květen 2010 @ 10:07:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Pane Bože, hlavně , abych podle toho žil."...
To je ono!
Jsou tu ale pro nás dvě úskalí.
1.) Dokázat Boží vůli poznávat - otázka vřelosti vztahu.
2.) Rozhodnout se Boží vůli vykonat skutkem. |
]
|
|
|
|
