Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

15.12.2009 bylo zveřejněno motu proprio papeže Benedikta XVI. nazvané Omnium in mentem, které zavádí úpravy ve znění několika kánonů Kodexu kanonického práva latinského obřadu římskokatolické církve. Úpravy jsou výsledkem dlouhodobého zkoumání na půdě Papežské rady pro výklad právních textů (od roku 1997) a týkají se dvou témat: svátosti jáhenského svěcení a svátosti manželství.

V otázce svátosti manželství jde o pasáže, jež hovoří o věřících, kteří „odpadli formálním úkonem od víry“. Změna je reakcí na situaci vzniklou zejména v Evropě, kde dochází k tzv. vypsání se z křestní matriky, což je jeden z formálních úkonů odpadu od víry. Úpravu vysvětluje sekretář zmíněné Papežské rady mons. Juan Ignacio Arrieta:

„Modifikace textu spočívá v odstranění věty o »odpadnutí od víry formálním úkonem«, která znemožňovala závazek církevního sňatku těm pokřtěným katolíkům, kteří opustili církev, když např. odpadli k nějaké sektě. Zprvu se mělo za to, že je třeba tam vsunout zmíněnou větu, aby se předešlo tomu, že by jejich manželství po jejich návratu do církve, bylo pokládáno za neplatné z důvodu nedodržení kanonické formy. Zkušenosti však ukázaly, že tato věta nefungovala ani pastoračně a komplikovala věci ve chvíli, kdy se dotyčné osoby chtěly vrátit do církve. Ocitly se totiž v dalším problému, protože církev v důsledku oné věty považovala onen sňatek, který byl uzavřen mimo církev, za platný, ačkoli byl vlastně pochybný.“

Jaké jsou tedy praktické důsledky této změny?

„Dotyčné osoby jsou v tomto případě jako dva katolíci, kteří namísto církevního sňatku měli jen sňatek civilní, a církev toto manželství nepokládá za platné.“

Pak tedy ti pokřtění, kteří odpadli od církve formálním úkonem, a kteří se chtějí stát znovu katolíky, mohou svá manželství snadněji uvést do kanonického pořádku…
„Je snadnější uspořádat tyto sňatky a je snadnější dotyčné osoby přijmout do církve.“

Zdroj: www.radiovaticana.cz


Kdo je katolíkem,  je navždy katolíkem

Jan Pavel II. v Kodexu kanonického práva v roce 1983 zavedl právní institut "Odpadnutí od církve formálním úkonem", který byl spjat s katolickým způsobem uzavírání manželství v případě, pokud alespoň jeden ze snoubenců byl katolíkem (srov. kán. 1117, kán. 1086 a kán. 1124 ). V praxi to znamenalo, že pokud katolík odpadl od katolické církve formálním úkonem, nebyl více vázán uzavírat manželství kanonickou formou a církev uznávala platnost jeho manželství s výjimkou případu, že by manželství uzavíral s katolíkem, který - na rozdíl od něj - neodpadne od katolické církve.

Současný papež Benedikt XVI.. apoštolským listem Motu proprio Omnium ad mentem z 26.10.2009 právní institut odpadnutí od církve formálním úkonem zrušil a vrátil se k praxi, že každý katolík - ať chce nebo nechce - pokud byl v katolické církvi pokřtěn nebo do ní přijat, musí manželství uzavřít katolickým církevním způsobem. Jistě, pokud chce, aby jeho či její manželství Katolická církev považovala za platné.

Uplatnil zásadu: Semel catholicus semper catholicus (Kdo je katolíkem, je navždy katolíkem). Roma locuta, causa finita.

Pokusme se přiblížit několika řádky 27. roční existenci právního institutu "odpadnutí od církve formálním úkonem".

Vývoj právního institutu

Nevím, zda existovaly nějaké potíže se zařazením "odpadnutí od církve formálním úkonem" nějaké potíže, ale vím, že v praxi výklad toho, co je, resp. není "formálním úkonem", dělalo nemalé problémy. Někteří to vykládali velmi zeširoka, jiní naopak čili velmi úzce. Když se polemika mezi církevními právníky uklidnila a dospěla k některým jednotným prvkům výkladu a praxe nařízena jednotlivými diecézními biskupy se jakž tak ustálila, zasáhla Papežská rada legislativních textů svojí závaznou interpretací z 13.2.2006.

Těžiště tohoto výkladu spočívalo v tom, že úmysl odpadnutí formálním úkonem "odpadlíka" podléhal kontrole osob a ověření církevní autority zejména faráře. V praxi to znamenalo, že farář se potřeboval s "odpadlíkem" setkat například aby si s ním pohovořil a přesvědčil se o jeho skutečném úmyslu.

Benedikt XVI.. to svým Motu proprio Omnium ad mentem z 26.10.2009 posunul ještě dále a tento právní institut zrušil. Proč a jaké byly na to důvody? Papež uvádí několik důvody svého rozhodnutí přímo v apoštolském listě. Na prvním místě uvádí, že je povinností nejvyššího zákonodárce církve sladit teologické aspekty s právními. A je pravda, že pokud někdo jednou přijal křest, neexistuje žádný způsob, aby se člověk mohl křtu zbavit. Tento teologický fakt, má zohledňovat i církevní legislativa.

Na druhé straně Benedikt XVI.. konstatuje, že úmyslem Jana Pavla II. bylo tímto právním institutem umožnit odpadnutým katolíkům mít platné manželství i před církví, ale to se v praxi neosvědčilo a způsobovalo to velké problémy. Proto poté, co se poradil s Kongregací pro nauku víry, s Papežském radou pro legislativní texty a některými biskupy, rozhodl se vrátit k církevní legislativě platné před rokem 1983.

Závěr

Určitě Benedikt XVI.. svým rozhodnutím svůj postoj ke katolíkům a jejich manželstvích "přitvrdil". Je to však on, který jako nástupce apoštola Petra, "kormidluje" církev úskalími lidských dějin a odpovídá před Bohem za to, aby církev (= pokřtěni) byla věrná svým katolickým zásadám. Má na to plné právo, ba je to jeho úkol, jeho povinnost. Pokřtěným katolíkem totiž i touto formou připomněl, že křest není jen výsada, která z nás dělá dědiců nebeského království, ale je i závazkem, který nelze jen tak svévolně odhodit zda pošlapá bez jakýchkoli následků před Bohem a církví.

prof. Ján DUDA, PhD.
předseda Slovenské společnosti kánonického práva
profesor kánonického práva Katolíckej univerzity

http://duda.kapitula.sk


Římskokatolické instrukce k otázce "zplatnění" sňatku a obecněji platnosti či neplatnosti sňatkuZplatnění manželství (konvalidace, sanace)

Týká se těch, kdo uzavřeli pouze civilní sňatek a jeden ze snoubenců přitom byl platně pokřtěným katolíkem. Takové manželství je neplatné pro absenci kanonické formy.

Existují dvě řešení, jak manželství zplatnit (dát si je před církví do pořádku), a to formou sanace nebo konvalidace.

Sanace (sanatio in radice) se řeší formou žádosti místnímu biskupovi prostřednictvím svého faráře. Manželství je zplatněno zpětně k datu uzavření civilního sňatku. Tato forma se používá zvláště v případech, kdy druhá strana není ochotná (jakoby znovu) uzavřít sňatek kanonickou formou v kostele.

Konvalidace je v podstatě zplatnění civilního sňatku formou nového uzavření sňatku v kostele před příslušnou církevní autoritou, čili jedná se o nový manželský slib. Manželství se pak církevně právně „počítá“ od tohoto sňatku.

Před civilními úřady však nadále zůstává v platnosti datum uzavření civilního sňatku. Používá se v případech, kdy si oba chtějí (anebo musejí) obnovit de facto svůj slib a nevadí jim druhá svatba během jednoho manželství.

Oba případy se vztahují zejména na ty, kteří se nechávají křtít a biřmovat v dospělosti a zjišťují ex post, že jejich stávající manželství je církevně právně neplatné.

Rozvedení

Na počátku je třeba předeslat, že problematika kanonického manželského práva je opravdu široká a nedá se postihnout několika větami. Proto pouze stručně:

Je dobré vědět, že cosi jako církevní rozvod vlastně neexistuje. Platně uzavřené a dokonané svátostné manželství (tedy mezi dvěma platně pokřtěnými) nelze žádným způsobem rozloučit. (Existuje možnost zneplatnění manželství anebo rozloučení nesvátostného manželství – privilegium Paulinum či zrušení manželství in favorem fidei (Petrinum).

Po pořádku:

Každý platně pokřtěný katolík (ať věřící či nevěřící), pokud od církve neodpadl formálním úkonem nebo nežádal biskupa o dispens od kanonické formy uzavření sňatku, má z titulu svého křtu povinnost uzavřít sňatek před církevní autoritou. Pokud tak neučiní (z nejrůznějších důvodů), jeho sňatek je neplatný pro absenci kanonické formy. Proto další sňatek po rozvodu předchozího je možný, ovšem jen s podmínkou formálního prohlášení neplatnosti předchozího (žádá se místně příslušný biskup). Formálním úkonem (např. písemným prohlášením) odpadlí katolíci nejsou vázáni kanonickou formou, nýbrž formou civilní.

Dva nepokřtění uzavírají přirozeně platné a nerozlučitelné manželství, tudíž rozvedení z takového manželství nemohou platně uzavřít nový sňatek v kostele (existují výjimky).

Zneplatnění manželství

Takové manželství vlastně ani nevzniklo, což konstatuje církevní soud po přezkoumání všech skutečností a zneplatňujících překážek. Takovým příkladem může být případ, kdy jeden ze snoubenců např. zatajil nějakou důležitou skutečnost, která by byla v přímém rozporu s pojetím křesťanského manželství, anebo by nějaký jeho podstatný prvek vylučoval (k takovým prvkům patří svobodné rozhodnutí, nerozlučnost, věrnost, otevřenost k potomstvu). Zde je třeba odkázat spíše na odborné publikace či Kánon církevního práva.

Privilegium Paulinum

Uplatňuje se v případě, kdy dva nepokřtění uzavřou sňatek civilní formou, poté se jeden z manželů dá pokřtít a druhý se s ním zpravidla kvůli jeho víře dá rozvést. Pokud pokřtěná strana chce později uzavřít sňatek nový (církevní), žádá se místní ordinář (biskup) o toto privilegium, čili o rozloučení předchozího nesvátostného manželství.

Vychází se přitom z doporučení sv.Pavla apoštola, aby ti křesťané, s nimiž v důsledku jejich křtu nechtějí nepokřtěné polovičky nadále setrvat v pokojném soužití bez urážky Stvořitele, nebránili v jejich odchodu. (srv. 1Kor 7,15n)

Současná praxe církve však striktně netrvá na tom, aby důvod rozvodu byl dán odporem k víře, ovšem je třeba dodržet podmínku, aby rozvod nezpůsobila strana pokřtěná, a překážkou udělení privilegia je, když se i druhá strana nechá po rozvodu pokřtít. (Tím by se platně uzavřené přirozené manželství stalo de facto pro oba svátostným, byť jsou již civilně rozvedeni).

Privilegium Petrinum (zrušení manželství in favorem fidei – ve prospěch víry)

Vychází z papežské moci, delegované Kristem na Petrovy nástupce: „Cokoliv svážete na zemi………..cokoliv rozvážete na zemi…..“
I tak má papež má moc rozloučit pouze nesvátostné manželství, tedy nikoliv mezi dvěma pokřtěnými katolíky, a to ve prospěch víry jednoho z nich (který se buď chce nechat pokřtít a uzavřít sňatek v kostele nebo vstoupit do katolické církve a uzavřít církevní sňatek anebo chce pouze uzavřít sňatek v kostele s katolíkem).

Zdroj: http://salvator.farnost.cz/index/bohosluzby-a-svatosti/svatost-manzelstvi