Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 429 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116473534
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Ze života katolické farnosti.
Vloženo Neděle, 06. červen 2010 @ 22:46:29 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Moravské Slovácko jinak.


Občas je nám katolíkům zde vytýkána chladnost, povrchnost a absence vnitřního života v církvi. Určitě to má svůj reálný základ, jsou to přece vaše zkušenosti.

Může tomu však být i jinak. Tento víkend jsme měli na kopci v naší poutní kapli duchovní cvičení. V pátek pro mládež s jejich specifickými problémy, během soboty přednášky na různá témata, modlitby, slavení mše svaté. Přednášel františkánský řeholník Lev Eliáš. Každý si mohl vybrat jakou část dne věnovat svému vztahu k Bohu a lidem, k růstu svého vzdělání.

Dneska to završí koncert houslistky Gabriely Demeterové a Martina Hrbáče.

Příští neděli máme pouť ke cti sv. Antonína (aby nám jako patron věcí ztracených vyprosil větší víru) a odpoledne farní den s kulturním programem, spojeným s ochutnávkou vín.


Podobná témata

Katolicismus

"Ze života katolické farnosti." | Přihlásit/Vytvořit účet | 88 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 07. červen 2010 @ 13:27:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatý Antonínek ! O tom jsem něco četl ve stařečku Pagáčovi a viděl obrazy krojovaných poutníků od Jožky Úprky. Ať se Vám to vydaří ! :o)



Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. červen 2010 @ 21:43:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky, je to v nádherné přírodě, bývá tam hezky.


]


Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 07. červen 2010 @ 20:12:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...možno by bolo fajn keby okrem sv.Antonína, kultúrneho programu a ochutnávky vín zaznelo aj evanjelium...

ivanp



Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. červen 2010 @ 21:41:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ivane, ujišťuji tě, že evangelium zazní - a to po celé dopoledne. Kulrurní program je až po obědě. Ani nesejdeme dolů, společně obědvat budeme přímo na kopci.

Máš příležitost posoudit má mešní vína.  :-))


]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 07. červen 2010 @ 21:55:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...dobré vínko mám rád i keď nie som odborník....väčší problém mi robí sv. Antoníček, asi by som to nevydržal a musel zdrhnúť...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. červen 2010 @ 09:04:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sv Antonín je náš bratr, který nás v lásce ke Kristu už předešel. Nahlédni do jeho životopisu. Jak v horlivosti chtěl hlásat evangelium pohanům a stát se mučedníkem víry. Jak Bůh s ním měl jiné plány.

Dnes už má podíl na Kristově kralování (Zj 20,4) a to obnáší i právo na to, vzdát mu čest. Vzdáváme tím čest zároveň také Kristu. Podíl na Kristově moci je vyjádřen mocí nám žijícím pomáhat.

(Zj 2,26-28)
Kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám moc nad národy.
Bude je pást železným prutem a budou rozbíjeny jako hliněné nádobí - jak jsem to i já přijal od svého Otce -
a dám mu jitřní hvězdu.



]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Úterý, 08. červen 2010 @ 12:19:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
U Antonínka je i nádherná příroda. A kde se lidé modlí, tam je dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 08. červen 2010 @ 19:34:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já Ti to věřím, jen je to pro mě trochu daleko. Určitě je v tom nějaká schválnost :-))))))
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Úterý, 08. červen 2010 @ 20:38:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname
My jsme tam byli s naší farností na pouti a bylo tam hezky. Hrozny ještě asi nebyly zralé, prodávali tam pouze obrázky.
Je to moc krásné místo. Jo a byli jsme u studánky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 08. červen 2010 @ 21:35:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hrozny se mohou uzrát různé, například radosti ze společenství . . . .  Znám zase jiná místa i studánky, také krásná. :)
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Středa, 09. červen 2010 @ 12:18:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname,
to ano, to ano, jiných hroznů tam bylo mnoho.  Moc se mi tam líbilo. společenství bylo prima.

Připoměl jsi mi zdravou voděnku paní Zdislavy. Je hodně zdravé voděnky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Středa, 09. červen 2010 @ 16:59:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Však také paní Zdislavu jsem měl zejména na mysli :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Středa, 09. červen 2010 @ 17:26:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname
Aha, mi vytanul na mysl film o ní, a tam se mluvilo o zdravé voděnce. :O))


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 09. červen 2010 @ 10:45:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jste někdy viděl potní mši (nebo jakoukoliv jinou) na které by nezaznělo Evangelium ?



]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 11. červen 2010 @ 01:57:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Já hodně. Napsal jsem o tom i sáhodlouhý článek, dnes pochybuju, že je schopen ho někdo dočíst do konce.


]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 11. červen 2010 @ 01:58:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
teda potních mší jsem zažil taky nějakou, spíš jsem myslel na ty poutní. :-)


]


Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Úterý, 08. červen 2010 @ 16:58:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

aby nám jako patron věcí ztracených vyprosil větší víru

Ahoj oko,

mě by zajímalo, kdo dal Antoníčkovi atribut patrona ztracených věcí. Ještě za svého katolického života jsem se nejednou jako holka modlila za nějakou ztracenou věc, ale bohužel, jaksi se nenašla:-) A to tě ujišťuju, že jsem se modlila opravdu s vírou, protože jsem věřila své babičče, že mi říká pravdu o tom, že právě Antoníček tu věc může najít:-) No, dnes už se na to dívám chvála Bohu jinak.

A další věc: víru nám nikdo nemůže dovyprosit. Byla nám dána míra víry, a víra roste poznáním Boha, ne tím, že nějaký svatý bude za nás prosit. Pokud člověk sám něco neudělá proto, aby jeho víra vyrostla, žádný Antoníček, ani Ignác nebo jiný svatý to za nás neudělají. Ani jeden z nich místo nás nebude číst Bibli nebo se místo nás modlit, a my pak, protože prosíme svaté, nasypeme jejich přímluvu jako instantní kafe do hrnku a jenom vypijeme:-)

Pořád mě udivuje, čemu jsou lidé schopni věřit. Kdyby raději věřili Bohu!

Irena




Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. červen 2010 @ 17:08:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ještě za svého katolického života jsem se nejednou jako holka modlila za nějakou ztracenou věc, ale bohužel, jaksi se nenašla"...

Ahoj Ireno.
Bůh ani svatí nejsou automat na splněná přání, kde vhodíš modlitbičku a vypadne zázrak. Jestliže jsi se modlila a věc se nenašla, zřejmě to tak pro tebe bylo nejlepší řešení.

Víru můžeš jinému vyprosit: proste a dostanete....
(L 11,13)
Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí?"

Je docela hodně lidí, kteří svou víru ztratili. Zkomírá někde v podvědomí na úbytě, zahlcená konzumem. Víra - to je hořící srdce, a Bůh i doutnající knot dokáže rozdmýchat.



]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Úterý, 08. červen 2010 @ 17:16:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

:-)) No, oko, nevím, jestli pro mě bylo nejlepší řešení, že jsem ztratila rukavice ( i když jsem neměla jen jedny):-)

Ano, souhlasím, proste a dostanete - ale copak se tam prosí o víru? Neprosí, a kontext ani na to neukazuje.  Když nám byla dána míra víry (Ř 12,3), proč o ni prosït? Není lepší prosit o dary DS? 

To, že někteří lidé ztratí víru, je smutné, ale nic s tím nenaděláme, je to jejich rozhodnutí. Můžeme se za ně leda modlit, aby jim Bůh otevřel oči a uši, aby znovu slyšeli a mohli uvidět.


]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 08. červen 2010 @ 17:27:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víra není darem?

Víra je unifikovaná a jednotná, nebo může být slabá/silná?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 10. červen 2010 @ 17:08:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistě, je darem, ale záleží, jak ten dar přijmeš. Jestli ho rozbalíš, na chvíli se potěšíš, ale pak ho odložíš a sem tam se na něho podíváš. Nebo si ho vystavíš třeba na poličku a pokaždé, když ho vidíš, děkuješ dárci třeba jen v duchu.

Víra může být slabá i silná - to je právě to, jak poznáváš Boha skrze Jeho slovo - jestli se jím sytíš jako chlebem denně, a tím sytíš a živíš i svou víru, a tak poznáváš svého Pána, nebo ti stačí, když se jednou v neděli přečte v kostele čtení či evangelium, a máš na týden vystaráno. Já jsem jen psala, že víra roste poznáním Boha -když se o Jeho slovo nezajímám, nemůžu Ho ani znát, vycházím jen z jakýchsi představ o Něm, mnohdy zkreslených.

Je dobré se sytit tím živým Slovem = chlebem denně, a moci tak vědět, co pro nás Bůh má, o co můžeme prosit ve shodě s Jeho vůlí, a tak žít to, co nám připravil už před stvořením světa.

I.


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. červen 2010 @ 00:18:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, já s tím mám jinou zkušenost.

  Už když jsm se narodil, dostal jsem jméno Antonín (ten zapomnětlivý) a ještě o mnoho zajímavější a prorocké příjmení. A čím jsem byl starší, tím víc mi to jeho patronství fungovalo. Zapomenul jsem něco nebo zašantročil, pomodlil se ke svatému Antonínu a hned jsem to našel. Pomatuju si, že ta úspěšnost byla hodně blízko ke 100%, nějakých 80%, možná víc. Ke konci patronství sv. Antonína nad mým životem jsem mu takhle otročil několikrát denně, mnohokrát za týden a byl jsem z toho často "na krupici", byla to jedna z mých nočních můr.

  Když jsem pak přijal spasení v Kristu, byla tohle jedna ze dvou podstatných věcí mého života, která signalizovala opravdovou změnu. Místo toho, abych stále dokola něco ztrácel a hledal a otročil Antoníčkovi, jsem najednou věci ztrácet přestal. Z ničeho nic byla každá věc přesně na svém místě, přímo tam, kde měla být a kde bych jí čekal.

  Kruté dilema ale nastalo, když jsem pak v novém životě něco ztratil nebo zapoměl. Co teď? Spoléhat na modly už jsem nemohl, tak jsem zkusil poprosit Boha. A vida úspěšnost byla podobná, jako s Antoníčkem.

  Takže se nediv, čemu lidi věří. Mocnosti, kterým jsou zasvěceni, se postarají o potvrzení jejich víry. Alespoň u některých.

  Toník


]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 10. červen 2010 @ 17:24:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, to je taky zajímavé svědectví. Antoníček, Juda Tadeáš a kdovíkdo. To já jsem zase jednou (už jsem to tu myslím kdysi psala) uvěila, že když 9x opíšu novénu novénu k Judovi a budu se ji denně myslím 5x modlit - a roznesu to každý den do kostelů, splní mi všecko, oč se budu modlit:-)))

No, uvěřila jsem:-))) Potřebovala jsem tehdy dost nutně vyřešit jednu věc, tak jsem sedla a denně psala 81 lístků a roznášela. Nebýt na mateřské, nestíhala bych:-) Téměř jsem nestíhala ani tak, ale s vypětím všech sil jsem to zvládla:-) Novéna skončila a já čekala na slíbené - no, čekala bych asi dodnes, kdybych se neznovuzrodila. Kdybych se modlila rovnou k BOHU, dávno by se věc vyřešila.

Ale chybami se člověk učí - já jen vím, že takovou chybu už nikdy neudělám!

Irena


]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 10. červen 2010 @ 21:34:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Ireno.

Pokud bereš víru jen takto:
"Jo, to je taky zajímavé svědectví. Antoníček, Juda Tadeáš a kdovíkdo. To já jsem zase jednou (už jsem to tu myslím kdysi psala) uvěila, že když 9x opíšu novénu novénu k Judovi a budu se ji denně myslím 5x modlit - a roznesu to každý den do kostelů, splní mi všecko, oč se budu modlit:-)))"

 Pak se se nediv svému rozčarování. Třeba to bylo tehdy nutn, aby jsi našla svou cestu a třeba i to ztracené . . .  Víru, Boha, sebe . . .  Co Ty víš k čemu Tě novéna dovedla? :-) Nejde o změnu církve ale tvého vztahu k Bohu.

Tento příběh mi  připomíná známé řetězce, kde musíš něco x krát opsat, nebo se pomodlit, aby jsi došla štěstí či neštěstí, či splnění svého přání. Jistě Ti je jasné, že tohle nemá s Bohem nic společného. Občas mi něco takového také přijde a s gustem to házím do koše. To je jen o lidské hlouposti.
 Modlitba je něco jiného, Bůh nám může pomoci, (splnit tvé přání) ale nemusí, už proto, že je Bůh a přeci vidí trochu dál. Může udělat něco , co je pro nás teď nepřijatelné a teprve čas ukáže smysl toho, co se stalo. Navíc při modlitbě - jak jistě víš - nezáleží kolikrát ji odříkáš ale na stavu naší duše, jak ji říkáš.
A dovol mi prosím i trochu ironie:  Velkou chybu dělá člověk, pokud si myslí, že se podobné chyby jakou udělal už nikdy nedopustí.

Honza


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 10. červen 2010 @ 22:18:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honzo,

to, že nevyšlo modlení k Judovi, mě nemohlo rozčarovat natolik, že jsem odešla. Jen jsem zkusila to, co statisíce (možná miliony)  jiných. Kde myslíš, že jsem k té novéně přišla? No v kostele přece, kde ji nějaký předchůdce dal k dispozici:-) No a protože jsem potřebovala pomoc, proč to nezkusit:-)?

Odcházela jsem po asi 5 letech od téhle události za daleko vážnějších okolností, ale o nich jsem tady psala dřív. Tato novéna byla možná dobrá dobrá k tomu, že jsem začala pochybovat o praktikách, které se prováděly a provádějí v KC, a které, jak správně přirovnáváš, připomínají řetězce. A proč to příslušný farář nezakáže? Protože sám tomu věří.  A sám to doporučuje.

Např. když jsem čekala třetí dítě, dostala jsem jednou u zpovědi obrázek tuším sv.Ignáce(teď doufám, že nemystifikuju) s tím, ať se modlím novénu k němu, protože vyprošuje snadný porod a je patronem matek. Udělala jsem, jak mi bylo doporučeno, dál jsem se modlila růžence, jak doporučila zase "Panna Maria" v Medjugorje 3x denně, a porod byl nejenom dlouhý (26 hodin), ale i život ohrožující, takže jsem se konečně začala modlit POUZE k Bohu skrze Ježíše.

Ale beru to jako zkušenost a můžu každému svědčit z vlastní zkušenosti.To, že ty takové zážitky nemáš, neznamená, že je nemají ty miliony dalších obyčejných věřících. Nepíšu nic, co bych neprožila, nic si nevymýšlím. A nemyslím, že bych byla snadno ovlivnitelná nebo mentálně retardovaná, jen jsem tehdy věřila tomu, kdo byl (podle mě) ve víře dál, než já. No, nebyl.

Irena

PS. Jsem si jistá, že takovouto blbost už nikdy nezopakuju - to bych musela přijít o rozum. Jinou chybu možná, ale tohle fakt ne:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 11. červen 2010 @ 02:05:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
   ..dál jsem se modlila růžence, jak doporučila zase "Panna Maria" v Medjugorje 3x denně,..
  
   Ugh... 3x denně? Nepřeháníš už trochu? ;-)

   Mám přibližně stejné zážitky s vírou, jen jsem se k různým těmhle modlitebním vynálezům stavěl rezervovaněji. Tedy kromě růžence. Tyto různé pokyny k modlitbám a podobně nám předávali kněží ve farnosti a zároveň je šířili nejaktivnější lidé ve farnosti.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 11. červen 2010 @ 14:29:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 :-)) no vidíš, jak jsem byla horlivá:-)) Fakt, rok jsem se modlila 3x denně růženec. Vstávala jsem v půl 6, abych to stihla, než se probudí děti, pak po poledni, když šly spát, no a potřetí buď navečer, nebo večer, kdy spali všichni. Že by mi to přinášelo radost, to se říct fakt nedá, spíš jsem jakoby trpně plnila přání "Panny Marie":-) Byla jsem tím dost svázaná, myslela jsem celý den na to, jak to stihnu. Brr, už nikdy:-(....

A to děkuju Bohu, že tehdy neexistoval ještě růženec světla, který přidal JPII, to by byl další desátek navíc:-)))


I.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 11. červen 2010 @ 22:23:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Ireno,
Modlit se jen proto, že si myslíš, že musíš a ještě z toho máš trauma, když nestíháš je o ničem, doslova ztráta času i určitých představ a snad i víry. Podle mě je chyba je především na tvé straně, ty sama jsi se k tomu nutila . . .   Zrovna tak ale z tohoto pohledu chápu tvůj pocit osvobození, při konverzi k jiné církvi.
Ovšem riziko opakování podobné situace tu zůstává . . . promiň tohle mně k tomu napadlo
Honza.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Sobota, 12. červen 2010 @ 19:42:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, byla chyba na mé straně, byla jsem hloupá, že jsem na takovéto masírování mozku vůbec přistoupila. Ale jak jsem řekla, náležitě jsem se poučila a takováto věc už mi skutečně nehrozí.

Riziko opakování? Jasně, člověk dělá chyby, ale teď jsem znovuzrozená, mám Božího Ducha, a nevěřím, že by mi dovolil takovouto blbost zopakovat:-)

Irena


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 12. červen 2010 @ 20:23:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Ireno,
 přeji a vyprošuji Ti aby jsi ve svém poznání i víře zažila co nejméně zklamání a nenechala se od nikoho manipulovat.
Honza


]


Re: Bety - Irena (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Sobota, 12. červen 2010 @ 19:09:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bety- Ireno,

Bůh je náš Otec


]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Neděle, 13. červen 2010 @ 21:38:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.
Napsal jsi hezkou větu " Zapomenul jsem něco nebo zašantročil, pomodlil se ke svatému Antonínu a hned jsem to našel. Pomatuju si, že ta úspěšnost byla hodně blízko ke 100%, nějakých 80%, možná víc. Ke konci patronství sv. Antonína nad mým životem jsem mu takhle otročil několikrát denně, mnohokrát za týden a byl jsem z toho často "na krupici", byla to jedna z mých nočních můr." . . .  Dovolím si k tomu malou s úsměvem myšlenou  poznámku:
Zapomínání je běžná lidská slabost, ovšem pokud si pamatuješ, co jsi zapomněl, není to s Tebou vůbec špatné a mohu Tě potěším tím, že bude časem hůř. :-))
Co se týká modlitby, zopakuji to, co už tu bylo řečeno mnohokrát, modlíš vždy především k Bohu, - aspoň pokud je tvá víra zdravá, - mělo by to tak být. To, že případně ještě vzýváš svatého jako přímluvce, je až na druhém místě. Pokud si tohle pořadí popleteš, pak je možné dostat se k závěrům jako jsi dospěl Ty, i někteří jiní, jak vyplývá z dalších komentářů.
Ještě dovol jednu malou poznámku, spasení jsi přijal okamžikem křtu, v tvém případě v katolické církvi.
 
Honza



]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 13. červen 2010 @ 23:18:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Honzo.

  Díky za odpověď na můj příspěvek. Jistě, zapomětlivost či nepořádnost je běžná lidská slabost, která se vyskytuje všude. Ale jako každá slabost má i zapomětlivost svoje hranice, u kterých jde na jedné straně o normu a na té druhé o patologický jev. A já jsem pátý Antonín v rodě a dva svoje předchůdce jsem viděl žít život i v téhle věci, víš?

  Pokud jde o modlitby, tak si nemysli, že bych byl tak hloupý a neznal katolickou ideologii. Její znalost jsem měl dobrou a mnohé z ní si pomatuji dodnes. Ke komu se kdo modlí a v koho doufá, bylo velmi dobře vidět. Pokud modlitby neznáš, můžeš se na nějaké podívat třeba na Modlitba.cz:

Svatý Antoníne Paduánský,
útočiště duší, který jsi z nebe prohlášen za zvláštního ochránce,
jež tebe důvěrně a v úzkostech vzývají.
Hle, já hříšník ubohý k tobě se utíkám,
s hlubokou úctou uctívám tebe,
prosím, potěš mě v mém zármutku,
buď mi ochráncem,
kdzž jsem pronásledovaný, posilou,
když už pod křížem života klesám.
Buď mi rádcem,
když se zmítám v nejistotě.
Zvláště přispěj, aby zahojena byla tato bolest,
vyslyšena prosba má ...(uvede se konkrétní prosba),
zvláště zahojena tato bolest ...(uvede se).
Vypros mi tuto pomoc shůry,
jestliže se nepříčí nejsvětější vůli Boží.
Vlij mi do duše pokoru, bez níž se Bohu nemůže nikdo líbiti.
Ochraně tvé poroučím všechny záležitosti rodiny,
tělo i duši i spásu svou
i hosinu smrti naší.
Amen.

  Pokud jde o moje spasení, tak máš pravdu v tom, že jsem ho přijal v katolické církvi, ale nebylo to při křtu, bylo to při běžném společenství jeden páteční večer, vícekrát jsem to tu popisoval, například v článku Čím víc pruhů, tím víc Adidas.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Pondělí, 14. červen 2010 @ 08:42:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče, díky za odkaz na článek Čím víc pruhů, tím víc Adidas. 
Výstižné.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 14. červen 2010 @ 10:45:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku

Díky za odpověď i uvedený odkaz. V té souvislosti mě napadla  otázka, zda znovuzrození musí být spojeno s nějakým pocitem (pocit není nejlepší slovo) , duchovním zážitkem a pod. a nebo zda může proběhnou i skrytě v duši, bez jakýchkoliv prožitků? Je možné, že kdo ten prožitek nemá, není snad znovuzrozen?

O ideologii bych v církvi moc nemluvil, ta tam opravdu nepatří i když se o to někteří snaží,(udělat z nauky církve, ideologii) napříč křesťanským spektrem. To už jsi také zajisté poznal.

Dobrou zprávou je, když někdo nalezne svou cestu k Bohu, místo, kde jej může chválit, někomu víc vyhovuje pojetí (obecně) protestantské, jinému více katolické, však oboustranné konverze jsou toho nejlepším svědectvím. Smutné ovšem je, když konvertita začne pomlouvat, - či jak to nazvat - svou předchozí církev - to je pak důvodem k zamyšlení. Tam je spíš problém toho, kdo to vyslovuje, než církve, kterou odsuzuje.
Honza


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 14. červen 2010 @ 12:56:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Znovuzrození se netýká přímo citů a pocitů. Znovuzrození znamená výměnu ducha, výměnu charakteru. Vysvobození od duchovních svázaností. Najednou zmizí negativní věci, které jsou duchovní a nejsou věcí myšlenek, citů či vůle člověka.

  Před znovuzrozením musí člověk přijmou zjevení hloubky svého hříchu, hloubky toho, co to znamenalo, že Ježíš umřel místo něj. Že si člověk za svoje pachtění zaslouží odměnu, kteru by si vůbec nepřál.

  Takže přesto, že je znovuzrození věc duchovní, velmi silně se projevuje i v citech a pocitech.

  Při pokání (změně smýšlení o sobě, hříchu a Bohu) je člověk zděšený z toho, jak před Bohem vypadá jeho život a tahle hrůza je znát na venek. Když třeba kázal Wesley o hříchu, padali lidé v hrůze a křiku na zem jako mrtví (a Wesley nebyl se svými kázáními sám). Když čteš skutky, kázání o letnicích nebo příběh Felixe, můžeš vidět podobné věci - zděšení. To je zjevení Ducha svatého, kdy Duch člověka usvědčuje ze hříchu, z jeho stavu před Bohem a z Boží spravedlnosti.

  Při přijetí věčného života je člověk zaplaven Boží láskou, pokojem, radostí. Bitva, která před tím zuřila v jeho nitru se najednou odehrává mimo něj. Často Bůh lidem v té chvíli mluví a oni slyší prvně v životě Jeho hlas. To je docela silný zážitek, který málokdo přejde tak, že se ho daná věc citově nedotkne.


  Takže fakt nevím, jestli je možné se "narodit znovu" a nepoznat to. Osobně bych se tomu hodně divil.

  Co vím jistě je to, že když se člověk nenarodí znovu, nemá v sobě tu moc věčného života, nepoddal se Bohu a nevydal mu život, nechce Ježíše poslouchat a mít ho pánem svého života a začne "chodit do církve" a "tvářit se jako křesťan", je to hooodně těžká situace. Pro všechny. Jak pro dotyčného člověka, který se třeba chudák ze vší síly snaží "být křesťanem" a samozřejmě mu to nejde, tak pro církev, pro kterou je chování dotyčného často pohoršením.

  Jak to taky může vypadat je možné si přečíst v epištole Judy. To, že se v církvi objeví lidé, kteří tu Boží moc neznají a milost našeho Boha zaměňují za nestydatost je běžná praxe od počátku křesťanství dodnes. Psal jsem tu třeba příběh Marcela. Ten o svém předchozím pobytu v církvi (před znovuzrozením) mluví takhle: "Kdyby přišel Ježíš na zem, tak bych byl docela určitě spasen v neděli od deseti do dvanácti dopoledne. A někdy bych byl spasen ještě v jednu odpoledne" :-)
 
  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 18. červen 2010 @ 13:04:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.

Znovuzrození, možná by to šlo říci i jako uvědomění si své víry. Jenže to může probíhat pomalu, nebo "v jednom okamžiku" . To druhé si budeš zajisté lépe  pamatovat, i když je to to samé.  Možná jsem trochu skeptik ale jsem opatrný na okázalé projevy víry, na různá svědectví plná nadšení. Zase zkušenost mi říká, lidi plné nadšení, víry, že někteří náhle odpadnou a stanou se lhostejnými někdy i nepřáteli Boha. Pak se nabízí otázka, zda  znovuzrození, byla to skutečnost nebo jen klamný pocit ?  Znovuzrození, pokud to slovo už použiji, by mělo probíhat spíš skrytě a projevit se na hlavně našem životě, řekněme skutcích, ne tak slovech. Samozřejmě to prověří i čas.
Lidé jsou různí, někteří rádi dávají své city na odiv, jiní je pečlivě skrývají a jiní je neumí ani moc projevit dokonce ani prožívat. Jak potom tady brát míru znovuzrození? Snad mi rozumíš, co tím myslím.
H.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 18. červen 2010 @ 13:30:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Kromě toho "postupného znovuzrození" je to docela přesně jak píšeš.

  Než člověk získá víru, tak to trvá nějakou dobu. Bible tyhle věci přirovnává k početí a porodu. Když člověk přijme to Slovo, to slovo v něm pracuje k věčnému životu, "počne k věčnému životu". Slovo je Boží slovo pro daného člověka, slovo, které Bůh obživí tak, že se dotkne nitra člověka.

  A když je ta práce Slova u konce, dojde k porodu. Porod pak už není věc týdnů nebo měsíců (to by byl patologický porod), ale je to rychlá věc v řádu minut nebo hodin. To je to nové narození, ta výměna ducha, narození z Boha.

 
  Zbytek popisuješ naprosto přesně: Nové narození je o vnitřním člověku. Netýká se těla, netýká se intelektu a dalších relativně "povrchních" věcí. Je to výměna ducha, srdce, jádra člověka, jeho charakteru. Jednoduše řečeno ze "špatného člověka" se stává "dobrý člověk". Člověk, který měl "špatné srdce" ted má "dobré srdce". Bible to nazývá "kamenné srdce" a "masité srdce", to je velmi výstižné.

  Člověk, od kterého jsem slyšel první křesťanské kázání, vždycky říkal: Změna není změna, dokud se nic nezměnilo. Nábožné nadšení není žádná změna. Opravdové setkání s Bohem nemusí být žádná změna. Vzedmutí citů není žádná změna. Když se člověk opravdu setká s Bohem, je to pořádná rána na city. Ale ta "rána na city" nemusí nic reálného v životě člověka znamenat. A také to tak často je.


  Opravdová změna se "navenek" pozná přesně tak, jak popisuješ: Změní se skutky toho člověka. Smilnil - přestal. Kouřil - přestal. Byl bezcitný sobec - začal se starat o druhé. Byl namyšlený, pyšný - spadnul mu hřebínek. Byl zkroušený, depresivní, sebelítostivý - zvednul hlavu a rozjasnil se. Některé hříchy odpadnou okamžitě, s některými je boj, ale je tam ta změna - člověk si uvědomuje, že jsou věci špatně. Se znovuzrozeným člověkem už neřešíš "Jestli je kouření trávy špatné nebo ne" ale řešíš: "Hu, průšvih, na to nemám! Jak z toho rychle ven?".

  Dobře tuhle věci popisuje právě Jakub či Juda. Víra, která má moc ospravedlnit a spasit člověka je tak silná, že se projeví ve skutcích člověka. Pokud se skutky člověka nezmění k lepšímu, žádná víra a spasení není.


  K tomu dodatek: Největší, nejohavnější, nejšílenější nábožná obludnost je, když někdo vezme tenhle kousek bible, a člověku, který nemá skutky, řekne: "hele, ty nemáš skutky, víra bez skutků je mrtvá, koukej dělat víc skutků, jinak nebudeš spasen". Při téhle argumentaci se mi vždycky otvírá kudla v kapse a myslím na ten list Galatským ...


]


Konverze - Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 14. červen 2010 @ 13:07:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Pokud jde o konverze mezi náboženstvími, s tím nemám moc zkušenosti, nebo spíše malé a špatné. Připadají mi dost nesmyslné. Znám osobně třeba ŘKC a velmi podrobně znám ČCE a nedokážu si představit důvod, proč by měl člověk nějak konvertovat třeba od katolického náboženství k evangelickému nebo naopak. Z mého pohledu, samozřejmě. Z pohledu jednoho či druhého náboženství bych našel mnoho teologických důvodů proč konvertovat jedním či druhým směrem.

  Kdysi jsem četl knihu "Moje cesta do katolické církve" a nějaké knihy o konverzích k evangelictví, ale to je tak mimo mou realitu, že to nedokážu nijak posoudit. To má asi smysl pro lidi, kteří to zažili a něco jim ty drobné teologické nuance říkají.


  Když jsem byl v ŘKC, byly pro mne ostatní církve totální sekty, úleťáci. Když jsem byl malý, byl jsem dokonce vychován tak, že jsem se jich bál, stranil. Takže jsem byl ŘK a "příslušnost k církvi" jsem nijak neřešil.

  Dnes můj život patří Bohu a podobnou věc neřeším tuplem. A lidi, kteří něco podobného řeší i uvažování těchto lidí, když je slyším, nebo čtu, jsou mi cizí. Vlastně už se ani nedokážu do jejich situace moc vcítit, je mi vzdálená. Když jsem třeba v KS narážel na postoje "my jsme ta Jediná Pravá Církev a všichni křesťané by měli být členy u nás, zapsaní v kartotéce" tak jsem vůbec nedokázal pochopit, jak by mohli křesťané zastávat takový (pro mne sektářský) postoj.


]


Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 08. červen 2010 @ 17:35:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj Oko

svatý Antoníček je fajn chlap, ale ja mám otvorenú cestu priamo K Bohu cez Ježiša Krista...nebudem sa rozprávať s nejakým vrátnikom, keď môžem hovoriť priamo s Kráľom...
...ak ma presvedčíš z Písma o tom, že Kristus alebo niekto z apoštolov mal doma oltárik s nejakým svätým a sa k nemu modlil, v tom momente je so mňa rímsky katolík...ak to nie je v písme, tak je to katolícko-pohanský blud na spôsob gréckeho pantheonu a každému kresťanovi je jasné že ide o bludné učenie a najviac to uráža majestát Krista...načo máte Krista, keď na všetky oblasti života je priradený nejaký svätý???
oko nezabudni, jedine písmo...

ivanp



Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 08. červen 2010 @ 17:45:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že Vám do toho skáču, když už tento důkaz po Oku chceš, měl by sis napřed sám zamést před svým vlastním prahem a doložit citátem Ježíše, že bible je jediný zdroj informací. A nezabudni, jedině Ježíšova slova...Protože, v koncovce, jde nám snad o něj a ne o nějakou knihu, ne? Nebudeme dávat kus papíru na roveň Bohu, to by byla modloslužba ;-) :)


]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 08. červen 2010 @ 18:04:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
asi 200x v starom zákone je napísané ,,Tvoje slovo je pravda,,...snáď nechceš odo mňa, aby som ti z nového zákona dokazoval to, že ježišove slová sú Božím Slovem...
to chceš povedať že nejaký katolícky magor v stredoveku vyhlási nejakú dogmu ktorá nemá nijakú oporu v Biblii a ja to mám prijať ako pravdu?... dnes katolíci, hinduisti, moslimovia tvrdia že oni majú inšpirované Písma, to mám všetkému veriť?...
alebo si myslíš že napr. vynález očisca zo stredoveku je ,,inšpirovaný,, Bohom?
to si fakt myslíš že sme na hlavu padlí a takí blbí že nevieme čítať, a budeme veriť všetkému čo sa tvári ako pravda?

a ten kus papiera o ktorom pochybuješ je biblia a predstav si je na ňom zapísané nemenné Slovo Božie...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 08. červen 2010 @ 18:12:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, já beru, že Boží slovo je Pravda.

A teď mi v Písmu najdi, že kniha označovaná jako Bible je tou Boží pravdou, že se dá udělat rovnítko.

Jsou v Bibli přesně ty knihy, které tam mají být, přesně ty písmenka, která tam mají být a přesně autentické citáty Ježíše a Boha. A chci důkaz, prosím.

Pochop, když za tebou příjde človíček s brožurkou, ve které je napsáno, že svět stvořilo špagetové monstrum a že vše, co je napsáno v té brožurce, je pravda a dokonce samotné slovo špagetového monstra, taky bys mu neuvěřil.

Udělal sis z Boha karikaturu Boha, který se dá vytisknout na pár set stran papíru a ten papír sis povýšil na Boha, dal sis mezi něj a Boha rovnítko. Chci jen, aby sis to uvědomil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 08. červen 2010 @ 19:15:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...neviem čo máš za problém...Boh hovoril cez ľudí a tí to zapísali...po čase ľudia rozsúdili a prijali kánon, to jest písma ktoré nemôžu byť ďalej dopĺňané...pikantné je na tom to, že kánon ak chceš prijala okrem iného aj rímokatolícka cirkev...takže je to jednoduché, všetko čo nie je v súlade s cirkvou prijatým kánonom je blud...napr. sv. Antoníček, sv.Pongrác, očistec...
ak si myslíš že Boh hovorí aj cez knihu Mormon, alebo Strážnu vežu...je to tvoj problém, len prosím netvrď že modliť sa k svätým je biblické a pochádza to z Boha...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 08. červen 2010 @ 23:35:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi jsme se nepochopili. Jinak:

Dej mi důkaz toho, že Bůh hovořil skrz lidi, kteří sepsali kanonické knihy a jen skrze ně.

Pokud takový důkaz nemáš, pak nechápu, jak můžeš tak autoritativně zavrhovat něco jen proto, že to není doslovně popsáno v Bibli.

sv. Antoníček, sv. Pongrác, očistec a podobně nejsou rozporu s církví přijatým kánonem, s tím nic nenaděláš:-)

Nevím, jak moc je modlení se ke svatým biblické nebo ne, ale pochybuji, že je to s Biblí v rozporu. Možná je to jen tím, že máš sám zkušenost s nějakou nezdravou přepjatou spiritualitou z katolické strany a soudíš podle toho, že takto vypadá i oficiální doktrína o úctě ke svatým.

Doporučuji navštívit docela přehledné stránky www.maria.cz, kde se několik článků úctou ke svatým věnuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 09. červen 2010 @ 08:37:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
píšeš:Dej mi důkaz toho, že Bůh hovořil skrz lidi, kteří sepsali kanonické knihy a jen skrze ně.
možno stačí toto:...židom boli zverené slová Božie...Rim 3,2...
to znamená že Boh zveril Písmo iba židom, alebo Boh hovorí iba cez židovský národ...to úplne vylučuje katolícku alebo evanjelickú cirkev...ak pápež tvrdí o sebe že je neomylný a že jeho vyhlásenia sú na úrovni písma, je klamár...ibaže by bol žid...Boh hovorí cez židovský národ a nie cez katolícky učiteľský úrad...

píšeš:sv. Antoníček, sv. Pongrác, očistec a podobně nejsou rozporu s církví přijatým kánonem, s tím nic nenaděláš:-)
to fakt s tým nič neurobím....katolícky kánon neprijal očistec ale iba 27 novozákonných kníh...kedže v katolicizme neexistuje istota spásy, ani nemôže byť preto cirkev vymyslela bludy ako očistec, zádušné omše atď...nikto však nevie koľko omší treba a ako dlho je treba byť v očisci...je to slepá viera v blud...

úcta k svätým je démonská náuka...biblia hovorí o všetkých kresťanoch ako o svätých...katolicizmus prevzal z hinduizmu kastovný systém. obyčajný kresťan, vyhlásený za svätého, blahoslavený, orodovník...nič také biblia nepozná a je to v rozpore s ňou, pretože všetci veriaci sú svätí a blahoslavení...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Středa, 09. červen 2010 @ 09:33:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pes má čtyři nohy. Moje kočka má čtyři nohy. Moje kočka je tedy pes. Tvá argumentace postrádá základy logiky.

Výrok "Židům byly zjeveny slova Boží" neimplikuje výrok "Bůh svěřil Písmo jen židům"....Ignoracio elenchi

Důkaz si mi nepodal, je mi líto. Tvá schopnost evangelizace pomýlených katolíků je někde u absolutní nuly, dělej s tím něco. Začni tím, že si osvojíš alespoň výrokovou logiku. Studiu zdar!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 09. červen 2010 @ 17:38:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
skús zapojiť rozum, nie katolícku logiku...samozrejme jasné svedectvo písma:,,Židům byly zjeveny slova Boží,,...zdeformuješ na katolícky obraz to jest nielen židom ale aj katolíkom...no potom aj moslimom a hinduistom...
ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 09. červen 2010 @ 20:59:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Promiňte, že vám do toho skáču. Měl bych pouze dva/tří dotazy:

1)Jakým Židům byly zjevený slova Boží? Těm v Izraeli a Judsku nebo těm žijícím v diaspoře?
Poprosil bych o nějakého svědka čí verš co by to potvrdil, že se nejedná o nějaký novodobý výmysl.

2)Je možné taky dokázat, že autoři Evangelii byli Židé? Myslín, že by opět mohl pomoct nějaký verš/e z Písma.

Ivane napsal jsi toto:

...židom boli zverené slova Božie... 3,2
to znamená že Boh zveril Pismo iba židom, alebo Boh hovori iba cez židovský národ...

Takže bych si dovolil napsat poslední otázku pouze pro tebe:

3)Jseš žid nebo příslušník židovského národa nebo Bůh tebe nezveřejnil Písmo čí k Tobě Bůh nehovoří?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 09. červen 2010 @ 21:58:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj Kjubik
k bodu1: židovský národ znamená všetci potomkovia Abrahama...Boh má na svoje slovo copyrigth a ten sa prejavuje tak že hovorí cez židovský národ...okrem toho má židovský národ tieto prednosti:
....ktorí sú Izraelci, a im prináleží synovstvo, sláva, zmluvy, im bol daný zákon, služba Božia i zasľúbenia;  ich sú otcovia a z nich je Kristus podľa tela, Boh nad všetkým, požehnaný naveky. Amen. Rim9
 
bod 2: všetci autori evanjelia samozrejme museli byť židia
Matúš bol žid, colník ktorý bol v nemilosti ostatných židov...
Marek sa zúčastňoval misijných ciest z Pavlom...
Lukáš bol židovský lekár...
Ján bol učeník...
Pavel bol farizej...
Peter bol žid ako repa...

Boh hovorí v dejinách iba cez židovský národ, veď to bol aj jeho zámer vytvoriť skupinu ľudí cez ktorú bude hovoriť...

otázka3.  nie som žid, som evanjelik a preto mi Boh nikdy nezverí doplniť písmo sväté...Boh ku mne hovorí cez Ducha sv....to či správne počujem Boží hlas sa dá kontrolovať cez Písmo (ktoré dal cez židov)..Boh nikdy nehovorí k človeku v rozpore s písmom...Boh nie je schyzofrenik...

ivanp



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 09. červen 2010 @ 23:40:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ad1) Jasně, židovský národ znamená všetci potomkové Abrahama. To bych chapál jak odpověď na svojí otázku: Jakým Židům byly zjevený slova Boží? Ale vyvstávají možná dvě otázky: 1a) Proč je jiný kánon v diaspoře a jiný v Judsku? 1b)Bůh hovoří přes izraelský národ, ale čím to, že ikdyž židé měli náš Starý zákon nepoznali Ježíše Krista jako Mesiáše, vždyť to měli černé na bílem a příjáli Ježíše jen hrstka.

Ad2) Matúš bol žid, colník ktorý bol v nemilosti ostatných židov... souhlasím tvrdí to evangelium.
Marek sa zúčastňoval misijných ciest z Pavlom... Jasně zúčastňovával se misijních cest z Pavlem, ale nějaký verš co nám přímo říká, že Marek byl žid jsem nenašel.
Lukáš bol židovský lekár... No Tradice vypraví, že Lukáš byl lékař. Ale opět nalézám obdobný problém jako u Marka, že nikde jsem nenášel uvedeno, že je žid. Dokonce jsem nenášel v Písmu, že byl lékařem.
Ján bol učeník... Souhlas, byl apoštol není co dodávat.
Tak a vyčerpali jsme všechny evangelisty a vychází mi to půl na půl. Polovina jsou jasní židé, kdežto u druhé poloviny je výsledek nejasný.

Pavel bol farizej... není co dodat.
Peter bol žid ako repa...
taky nepotřebuje dalších slov

Ad3)No já slovo zveřejnění chápu že jím bylo dáno k poznání Mesiáše a ne vysádni právo, je psát či doplňovat.

Boh nikdy nehovorí k človeku v rozpore s písmom. Boh nie je schyzofrenik. Ale otazka zní je to doslovné slovo Boží, slovo od slova, podobně jak pro muslimy Korán nebo ne? A taky otázka zní je celý Bůh ve své nekonečné moudrosti celý umístěn v Písmu čí Bůh Písmo přerůstá?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 10. červen 2010 @ 16:58:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
píšeš:Proč je jiný kánon v diaspoře a jiný v Judsku?
kedže ,,písma boli dané židom,, tak nám kresťanom nič iné neostáva len prijať ten kánon, ktorý prijali židia...židia majú svoje kritéria na kánon, okrem iného biblická kniha musí byť v pôvodnom jazyku v hebrejčine...celý starý zákon je v hebrejčine s vínimkou niekoľkých veršov v Ezdráš a Daniel v aramejčine...to znamená že ,,Boh hovorí po hebrejsky,,.ďalšou podmienkou boli iba knihy ktoré boli uznané na území palestiny, nie v diaspore...okrem toho v diaspore židia hovorilii a  písal ipo grécky a to vylučuje kanonizáciu daného písma,,,
...nikto okrem židou nemá právo rozlíšiť čo má byť v starom zákone...rímsky katolíci v 15. st. prijali niektoré deutero knihy za inšpirované a tým rozšírili biblický kánon, bohužiaľ nie je to možné...aj Mormoni prijali svoje posvätné knihy a prilepili ich k biblii...

píšeš:ale čím to, že ikdyž židé měli náš Starý zákon nepoznali Ježíše Krista jako Mesiáše, vždyť to měli černé na bílem a příjáli Ježíše jen hrstka.
...tak je to dodnes, ani dnešný židia neprímajú mesiáša...nestači to mať čierne na bielom, je potreba viac...pokora, pokánie...

píšeš: Ale otazka zní je to doslovné slovo Boží, slovo od slova, podobně jak pro muslimy Korán nebo ne? A taky otázka zní je celý Bůh ve své nekonečné moudrosti celý umístěn v Písmu čí Bůh Písmo přerůstá?

...myslím že biblia je inšpirovaná Bohom a obsahuje Slovo Božie...Boh sa stotožňuje s písmom, alebo Boh je písmo...
Ján , 1,1 ...Boh bol to Slovo

Zj 19. 13 ...Jeho meno (ježiša): Slovo Božie...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 11. červen 2010 @ 07:09:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Boh sa stotožňuje s písmom, alebo Boh je písmo...

Toto je modloslužba Bible.



Křesťanství není náboženstvím mrtvé psané knihy, ale živého Slova.

To církev hlásá křesťanské učení. Církev je tajemné Kristovo tělo a ta rozšířila křesťanství po celém světě. Církev nám taky dala Písmo!

 
Hlavní smysl Písma je v tom, že se skrze něj křesťan setkává s Kristem(čtením knihy za současného působení Ducha svatého, kdy Duch svatý je to hlavní a mrtvá litera to doplnující).

Druhý úkol Písma je v tom, že potvrzuje a osvědčuje učení církve.

To je to správné místo důležitosti pro Bibli v životě opravdového křesťana.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pátek, 11. červen 2010 @ 08:38:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už se začni učit hebrejsky, abys Bohu v nebi rozuměl...:)

Ne, neboj, nemusíš...tvůj omyl pramení ze špatného porozumění textu. To Slovo, kterým se zde stále oháníš, Logos, má mnohem širší význam než to, co si pod slovem slovo představuješ. Je to klasický řecký filozofický pojem. A tak je také použito. Nezoufej, informace si můžeš doplnit velmi snadno na každém rohu, namátkou třeba i na wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Logos


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 11. červen 2010 @ 09:06:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tloukájí se mi do hlavy hodně otázek a zamyšlení:
Proč je jiný kánon v diaspoře a jiný v Judsku? kedže , Ivane budeš ale, je rozdíl mezi kánonem Septuaginy (řecká starý zákon v diáspoře) a předmasoretský.

písma boli dané židom,, tak nám kresťanom nič iné neostáva len prijať ten kánon, ktorý prijali židia...židia majú svoje kritéria na kánon, okrem iného biblická kniha musí byť v pôvodnom jazyku v hebrejčine...celý starý zákon je v hebrejčine s vínimkou niekoľkých veršov v Ezdráš a Daniel v aramejčine...to znamená že ,,Boh hovorí po hebrejsky,,.ďalšou podmienkou boli iba knihy ktoré boli uznané na území palestiny,

1)Podle jaké skupiny máme příjmat Starou (Smllouvu/zákon) když již v Ježíšově době je více skupin a každá příjma něco jiného. Kupříkladu Saducejové pouze Toru, farizeové k tomu i proroky a podobně.

2) Jak poznáme, že daná kniha byl původně v hebrejštině? I Sirachovec předtím než byl přeložen do řečtin byl v originále hebrejský.
3) Jistě i další texty vznikly na území Palestiny a taky byly napsány hebrejský. Proč ony nepatří ke kánonu?

 ...nikto okrem židou nemá právo rozlíšiť čo má byť v starom zákone...rímsky katolíci v 15. st. prijali niektoré deutero knihy za inšpirované a tým rozšírili biblický kánon,

Ivane, rastan mně poprosil, až jak někdo bude lhát o katolické církvi, nech o tom řeknu a v čem konkretně lže. Nevím jestli lžeš, ale uvádíš nepravdu, že katolicí je příjáli až v 15. století. Není to pravda. Vyčlenění biblické kánonu bylo již dříve, konkretně ve 4. století.

4)Proč uvádíš tuto nepravdu o katolické církvi?
 
...myslím že biblia je inšpirovaná Bohom a obsahuje Slovo Božie...Boh sa stotožňuje s písmom, alebo Boh je písmo...

5) To si mám vybrat z těchto tři možnosti?
6) Jistě, Bůh je Logos (Slovo) Dál bych mezi ty dva slova "=" ale nechápu proč dávat mezi Písmem a Bohem, vždyť Písmo obsahuje i slova Boží tak i slova lidská. Pro mně je bible inspirovaná, ne přímo psána Bohem. Tím vůbec nechci říct, že Bůh slovy Písma nemůže k člověku mluvit. Otázka tedy zní: Je možno zaměnit "Slovo" za "Písmo"?

Ján , 1,1 ...Boh bol to Slovo je a bude. Amen

Zj 19. 13 ...Jeho meno (ježiša): Slovo Božie...




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farno (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 11. červen 2010 @ 16:45:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
je to jednoduché...práve teraz čítam knihu ,,Bible kterou četl Ježíš,,...pisatelia novozmluvných textou a Ježiš často citujú starý zákon...ak citujú Sirachovca a argumentujú ním, tak je to kanonický spis...ak nie je deuterokanonický...čítaj nový zákon a zistíš ktoré knihy patria do starého kánonu..

o katolíckej cirkvi si nedovolím klamať...dočítaš sa na hociktorej oficiálne stránke katolicizmu o tom, že deutero knihy starého zákona prijali na tridente v 15. st.

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické f (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 11. červen 2010 @ 21:42:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
je to jednoduché...práve teraz čítam knihu ,,Bible kterou četl Ježíš,
Kouknul jsem na ni a vypadá too na zajímavou knihu. Buď si ji někdy koupím, nebo zkusím aspoň vypůjčit.

pisatelia novozmluvných textou a Ježiš často citujú starý zákon...ak citujú Sirachovca a argumentujú ním, tak je to kanonický spis...ak nie je deuterokanonický...
čítaj nový zákon a zistíš ktoré knihy patria do starého kánonu..

Pisatelé jistě citujou často starý zákon, pravda pravdoucí.
a)Ovšem citují i prameny, které nejsou ani jako kanonické ani deuterokanonické. Svědectvím o tom může být Ju14 kde se píše Prorokovl také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle přichází Pán s desetitisicí svých svatých, ...
b)Ovšem taky mi je dobře známo některé knihy ze Starého zákonu nejsou vůbec citovaný v Novém. Namátkou třeba Kazatel, Píseň písní, Ester a další.
K tomu mne napadá otázka, možná bys mi dokázal odpovědět: Co má konkretně patřit do starého kánonu když se bavíme o tom Henochové knize? Abys mně dobře rozuměl myslím že ten citát či parafráze pochází z 1. knihy Henochovy. A 1. kniha Henechova je tvořena pěti samostatnými celky: Kniha Strážců, Kniha podobenství, Astronomická kniha, Kniha snů, Dopis. Tedy by mně zajímalo co má patřit do toho Starého kánonu celý 1. Henoch nebo pouze jeden celek?

o katolíckej cirkvi si nedovolím klamať...dočítaš sa na hociktorej oficiálne stránke katolicizmu o tom, že deutero knihy starého zákona prijali na tridente v 15. st.
Promiň, ale kterou stránku považuješ za oficiální a čerpáš z ní? Proč se ptám, protože mi to přijde jako blbost to co tvrdíš. Tridentský koncil probíhal 1545 - 1563 a to jest 16. století. Dále deuterokanonické knihy byli přijaty již dříve a to v roce 382 kdy byly poprvé zaznamenány na římské synodě. Schválený byly na synodě v Hippo Regius v roce 393. A ratifikovaný byly na synodě v Kartágu roku 397. Stejný seznam byl i poskytnut pro Jakobitskou pravoslavnou církev, která snesla dotaz ohledně kánonu v roce 1453, tedy skoro století před tridentským koncilem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolic (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 11. červen 2010 @ 23:26:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
píšeš: K tomu mne napadá otázka, možná bys mi dokázal odpovědět: Co má konkretně patřit do starého kánonu když se bavíme o tom Henochové knize?

už som písal že to čo má patriť do starého zákona je záležitosť židovská...je to logické že je to židovská záležitosť...opýtaj sa v hociktorej synagoge a tam ti povedia čo je starý zákon...

skús si prečítať dokumenty katolíckej cirkvi konferencie biskupov slovenska  http://dkc.kbs.sk/

2. Kánon Starého zákona
2.1. Protokánonické a deuterokánonické knihy. Katolícke, protestantské a židovské vydania Starého zákona sa navzájom líšia tým, že v katolíckych vydaniach je 46 kníh, v protestantských 39 kníh a v židovských iba 24 kníh. Tento číselný rozdiel vzniká tým, že sa v nekatolíckych vydaniach Starého zákona niektoré spisy neuvádzajú, lebo ich tieto vierovyznania od začiatku nepokladali za inšpirované, a preto ich neprijali do kánonu, čiže do zoznamu kníh Starého zákona. Ide o sedem spisov, ktoré sa nachádzajú iba v gréckom preklade Starého zákona, v Septuaginte. Sú to knihy Tobiáš, Judita, Múdrosť, Sirachovec, Baruch, PrváDruhá kniha Machabejcov a niektoré dodatky ku Knihe proroka Daniela (3,24-90; 13,1 - 14,42: iba vo Vulgáte) a ku Knihe Ester (10,4 - 16,24: iba vo Vulgáte). Tieto knihy alebo časti kníh sa nazývajú deuterokánonické, kým knihy, ktoré sa uvádzajú vo všetkých vydaniach, voláme protokánonické. V Katolíckej cirkvi sa však aj deuterokánonické knihy pokladajú za inšpirované biblické spisy, a preto sú zaradené spolu s protokánonickými spismi do kánonu Svätého písma.

Názvom „deuterokánonické knihy“ sa chce iba pripomenúť, že kánonickosť daných spisov sa neuznávala hneď od začiatku a všade v Cirkvi. Čo sa týka výrazu „deuterokánonické spisy“, treba poznamenať, že ide o termín zaužívaný iba od čias Sixta Sienského (1520-1569) v katolíckej tradícii, kým protestanti ich nazývajú apokryfy (názov, ktorým katolíci označujú židovské a kresťanské spisy, formou a obsahom podobné kánonickým knihám Svätého písma, ktoré však nepatria do kánonu inšpirovaných spisov; protestanti ich nazývajú pseudoepigrafy). V snahe vyhnúť tomuto rečovému chaosu, zaviedli v nemeckom ekumenickom preklade Biblie pre deuterokánonické knihy Starého zákona názov „neskoršie spisy Starého zákona“, ktorým môžu tak protestanti, ako aj katolíci jednoznačne určiť túto skupinu starozákonných kníh. Kvôli úplnosti poznamenávame, že protestanti do nej zaraďujú aj Menašeovu modlitbu, Tretiu (prípadne aj Štvrtú) knihu Ezdrášovu a Tretiu a Štvrtú knihu Machabejcov.

2.2. Katolícky kánon Starého zákona. Katolícky kánon definovaný na Tridentskom koncile je v tomto zložení: päť kníh Mojžišových, t. j. Genezis, Exodus, Levitikus, NumeriDeuteronómium; Jozue, Sudcovia, Rút, Prvá Druhá Samuelova, PrváDruhá kráľov, PrváDruhá kroník, Prvá Ezdrášova, Druhá Ezdrášova (alebo Nehemiášova), Tobiáš, Judita, Ester, Jób, Žalmy, Príslovia, Kazateľ, Pieseň piesní, Múdrosť, Sirachovec, Izaiáš, Jeremiáš (spolu s BaruchomNárekmi), Ezechiel, Daniel; dvanásť menších prorokov: Ozeáš, Joel, Amos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Aggeus, ZachariášMalachiáš; PrváDruhá Machabejcov. Súhrnný počet by bol teda 44 spisov, lebo Kniha proroka Barucha, NárekyJeremiášov list sa v tomto zozname pokladajú za časti proroka Jeremiáša. V skutočnosti sa však BarNár pokladajú za osobitné knihy, a tak je v Starom zákone 46 spisov.
Kánonickosť. Všetky inšpirované spisy a ich časti sú zozbierané v kánone (z gréc. kanón = norma, meradlo), čiže v zozname biblických kníh, a preto sa nazývajú i kánonické. Teda to, ktoré texty sú inšpirované a patria do Svätého písma, vieme z úradných cirkevných zoznamov a zo štúdia cirkevného podania. Hlavné kritériá, podľa ktorých Cirkev v prvých storočiach zaraďovala spisy do biblického kánona, bol ich apoštolský pôvod, ich verejné používanie vo väčšine cirkevných obcí a ich súlad s „pravidlom viery“ (lat. regula fidei), tradovaným od apoštolov a používaným pri príprave na krst. Kánonickosť teda znamená, že dané spisy sú Božieho pôvodu, „boli napísané z vnuknutia Ducha Svätého a ako také boli zverené Cirkvi“ (porov. DV č. 11). Spisy Starého zákona prevzala Cirkev od Ježiša Krista a jeho apoštolov v takom počte, ako boli uvedené v gréckom preklade Septuaginty (= „Sedemdesiatich“), kým spisy Nového zákona postupne zozbierala a vložila ich do zoznamu inšpirovaných kníh. Tento zoznam bol už koncom 4. storočia úplný a v celej Cirkvi všeobecne známy a prijatý. Na IV. sesii všeobecného Tridentského koncilu 8. apríla 1546 ho definitívne schválili a slávnostne zverejnili.

2.3. Protestantský kánon Starého zákona. Protestantský kánon má to isté poradie kníh ako katolícky kánon (i keď sa v ňom názvy niektorých spisov líšia), ale neuvádzajú sa v ňom deuterokánonické knihy a časti niektorých kníh. Je v ňom spolu 39 kníh: Prvá Mojžišova - Genezis, Druhá Mojžišova - Exodus, Tretia Mojžišova - Levitikus, Štvrtá Mojžišova - Numeri, Piata Mojžišova - Deuteronómium, Kniha Jozuova, Sudcovia, PrváDruhá Samuelova, PrváDruhá kráľov, PrváDruhá kronická, Ezdráš, Nehemiáš, Ester, Kniha Jóbova, Žalmy, Príslovia, Kazateľ, Veľpieseň, Izaiáš, Jeremiáš, Žalospevy, Ezechiel, Daniel, Ozeáš, Joel, Ámos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofoniáš, Aggeus, ZachariášMalachiáš.

2.4. Židovský kánon. Židovský kánon má, ako protestantský kánon, 39 spisov (tento počet Židia umele zredukovali na 24 preto, aby ich počet zodpovedal počtu písmen hebrejskej abecedy). Židovský kánon bol definitívne vymedzený a ustálený na „synode“ v Jamnii okolo r. 90 po Kr. v tomto poradí: (Zákon:) Genezis, Exodus, Levitikus, NumeriDeuteronómium; (proroci:) Jozue, Sudcovia, PrváDruhá Samuelova, PrváDruhá kráľov, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Ozeáš, Joel, Amos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Aggeus, ZachariášMalachiáš; (spisy:) Žalmy, Jób, Príslovia, Rút, Pieseň piesní, Kazateľ, Náreky, Ester, Daniel, Ezdráš, Nehemiáš, PrváDruhá kroník.

Ako vidno, v židovskom kánone sa medzi prorokov počítajú aj knihy Jozue, Sudcovia, Knihy Samuelove a Knihy kráľov, ktoré Židia pokladajú za „skorších prorokov“, na rozdiel od ostatných prorokov, ktorých nazývajú „neskorší proroci“. Knihu proroka Daniela však zaraďujú medzi „spisy“.

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života kat (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 12. červen 2010 @ 12:13:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Katolícky kánon definovaný na Tridentskom koncile"...


Ivane, pokud se chceš vyjadřovat k historičnosti katolického kánonu, tak si o tom něco přečti. Ať zbytečně nevypadáš jako telátko.


Katolický kánon NZ byl přijat už na všeobecném sněmu katolické církve (36. kánonem) v africkém Hippo Regiu v r. 393. Ale to neznamená, že nebyl používán už dříve! Toto je jen úřední potvrzení o stávající praxi v církvi (tak jako většina ostatních vyhlášení církevních sněmů). 

Už první křesťané, dokonce apoštolové i Pán Ježíš používali Septuagintu a nebyl žádný důvod na tom něco měnit. V NZ je několik stovek odvolávek na knihy starého zákona Septuaginty, které protestantský kánon neuznává. Už jsme to tu jednou probírali.

Septuaginta se stala Biblí mladé církve. Kolem r. 400 se zrodila latinská Vulgáta, kterou začal používat celý západní svět.

Trident už jenom tento kánon Vulgáty potvrdil jako stávající praxi v církvi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Neděle, 13. červen 2010 @ 21:29:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Staňo, lépe než znát cizí historii, je znát svou budoucnost!
Že se konečně shodneme?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze ži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 13. červen 2010 @ 22:26:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Historie své církve nepovažuji za historii cizí.

Znát své kořeny je prvním předpokladem správného růstu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Pondělí, 14. červen 2010 @ 11:19:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezklamals Staňo.
Jen aby tě ty kořeny nedržely u zemi, kdybys chtěl nahoru!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. červen 2010 @ 12:08:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když má strom vyrůst, potřebuje kořeny. Ty mu pomáhají na jeho cestě vzhůru.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Pondělí, 14. červen 2010 @ 20:38:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale stále se drží země, tak jak vysoká bude jeho cesta vzhůru?
Jen kolik udrží kořeny!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. červen 2010 @ 08:15:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro strom není dobře lítat v oblacích.  :-))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života kat (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 12. červen 2010 @ 12:52:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
už som písal že to čo má patriť do starého zákona je záležitosť židovská...je to logické že je to židovská záležitosť...opýtaj sa v hociktorej synagoge a tam ti povedia čo je starý zákon...

Proč by to měla být zaležítost jen žídovská? Nechápu. Když Starý zákon používají i křesťani. Jistě naplnil se v Ježíši Kristu ale je to důvod abychom zanevřeli na něj? Máme brát ohled na starou církev čí na židy. Protože když Židé určovali svůj kánon byl již mezi křesťany a židy rozpor.

Zajímavý článek o kánonu Písma Svatého. Snad bych jen doplnil toto:

Tento zoznam bol už koncom 4. storočia úplný a v celej Cirkvi všeobecne známy a prijatý. Na IV. sesii všeobecného Tridentského koncilu 8. apríla 1546 ho definitívne schválili a slávnostne zverejnili.

Ano ve 4 století již byl úplný a svědčí o tom dekret DECRETVM GELASIANVM , který byl vydaný na Římské synodě v roce 382. V té a pozdější době byli v církvi jak příznivci užšího kánonu a širšího kánonu. Nebyla potřeba řešit, otázku šíře kánonu. Změna však nastála, a tak na Tridentském koncilu bylo vyhlášené dogma o kánonu, které mělo základ v historii církve a bylo již tomu dávno věřeno před vyhlášením dogmatu.

Decretum Gelasianum je možno si pročíst v latině tady: http://www.thelatinlibrary.com/decretum.html Zkus pohledat jestli není i nějaký český nebo slovenský překlad.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 12. červen 2010 @ 18:10:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
vrátim sa na začiatok:,,Židům byly zjeveny slova Boží,,...to znamená že nikto okrem židov nemá právo určiť čo je záväzná, kanonická kniha...to že na rímskej synode v r 382, alebo trident, alebo kniha mormon či strážna veža boli ďalšími adeptami na neomylné písma ma nezaujíma...Tridentský koncil definitívne schválil a vyhlásil za inšpirované knihy ktoré židia nepokladajú za inšpirované hovorí za všetko...nezaujímajú ma ani dejiny kresťanstva ktoré v tomto smere zaujali rôzne stanovisko...jedine čo ma zaujíma je židovský kánon a toho sa dodnes držia všetky protestantské cirkve...to by mohol naďalej hocikto dokladať čo chce...zachvíľu katolíci prilepia k biblii ,,zjavenia Márie,, a prehlásia ich za inšpirované písma...v tomto chaose sa nikto nemôže vyznať...pre mňa platí biblická zásada o tom, že iba k židom,, hovorí,, priamo Boh...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze ži (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 12. červen 2010 @ 23:07:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrá vraťme se tedy na počátek. Jak u evangelistů poznáme že byli Židé když v evangeliích ani ve skutcích nevystupují. Myslím konkretně Marka a Lukáše? Jak poznáme, že autor epištoly židům byl skutečný žid?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze ži (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 12. červen 2010 @ 23:15:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kterým Židům? saducejům, Znalcům Písma, farizejům, kumránské komunitě? Proč autoří NZ spíše citují ze Septuaginty než z hebrejského textu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 13. červen 2010 @ 08:50:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
v jamnii bol prijatý židovský kánon, tam zistíš ktoré knihy sú v židovskom kánone a budeš mať jasno...je to výlučne židovská záležitosť...zájdi si do synagógy tam ti povedia, pretože Boh dal písma židom...my kresťania musíme prijať to, čo oficiálne prijali židia, nie to čo prijal niekto v 16.st.

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 13. červen 2010 @ 14:01:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobra tedy. Odpovědí jsem se nedočkal. Proč pořád tvrdíš o tom 16. století, když jsem ti již blíže uvedl jak to s tím kánonem bylo. A nevím proč by křesťani měli příjmout Starý zákon jako židé když a) židé a křesťané byli dvě oddělené skupiny, b)v NZ jsou používaný citáty ze Septuaginty než v žídovkého textu.

Obavám se, že se marně namachám dostát odpovědí na své otázky. Ať se ti daří a shalom.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 13. červen 2010 @ 14:19:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
čerpal som z oficiálnej stránky konferencie biskupov slovenska...každému je jasné že na Tridente slávnostne za prítomnosti fanfár uznali a dokanonizovali deutero knihy...neviem v čom máš problém...ak by to neurobili na tridente, tak možno dodnes by kolovali medzi ľudom ako knihy užitočné na čítanie ako to bolo za stredoveku...trident nenechal nikoho na pochybách...ak nechceš prijať židovský kánon moja otázka znie ktorý kánon je pravdivý, na základe čoho sa máme rozhodnúť ???...pravoslávny?...mormonský?...alebo kto ak nie židia dá záruku pravosti?...
píšeš že židia a kresťania boli dve oddelené skupiny...to je pravda a preto Boh napísal že písma boli dané nie katolíkom ani pravoslávnym ale židom...ale ak chceš prijať rimokatolícky kánon, to je tvoja vec, len nechápem na základe čoho...

ivanp



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 13. červen 2010 @ 20:35:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ivane, proč ignoruješ mé otázky? Výše jsi psál, že Písmo je inspirované Boží slovo. Nyní setrvávaš na doslovném znění písma. Předložil jsem ti, až se podíváš na Decretum Gelasianum, co vyjadřuje co bylo za kánon považováno.

ktorý kánon je pravdivý, na základe čoho sa máme rozhodnúť
???...pravoslávny?...mormonský?...alebo kto ak nie židia dá záruku pravosti?...

Pokud mají být zárukou pravosti, tak by měli určit, i které knihy patří do NZ. Stálo se to taky v Jabné kolem 90 roku našeho letopočtu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 13. červen 2010 @ 22:54:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co je to za výraz "dokanonizovali"?

Současný židovský kánon se zrodil téměř sto let po Kristu na sněmu v Jamě. Kánon Septuaginty (obsahující Dt knihy) je znám už 300 let před Kristem a dá se dokázat, že Písma Nového zákona s eodvolávají právě na něj. S tím nikdo nic nenadělá, to je historický fakt.


Synoda v Jamě byla židovskou reakcí na šířící se křesťanství a potřebou se proti nim nějak vymezit. Proto vybrali do zúženého současného kánonu pouze ty knihy, které tehdy měli k dispozici v hebrejštině.  Že to nebyl úplný výčet hebrejských knih Starého zákona - to potvrdily nálezy v Kumránu, kde se nalezly i další hebrejské knihy Starého zákona, které v prvním století v Jamě nebyly jenom zrovna k dispozici.


Reformace měla podobnou touhu se nějak vymezit a přebrala tak omyly židů prvního století "i s chlupama". Nicméně židovský (a protestantský) kánon je mladší než křesťanství, je mladší než Septuaginta.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 13. červen 2010 @ 22:58:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ivane
Ještě je třeba si uvědomit, že římskokatolický kánon je kánonem Septuaginty. A Septuaginta je také židovským kánonem, tento kánon sestavili také Židé!.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 14. červen 2010 @ 09:07:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj oko
píšeš: synoda v Jamě byla židovskou reakcí na šířící se křesťanství a potřebou se proti nim nějak vymezit. Proto vybrali do zúženého současného kánonu pouze ty knihy, které tehdy měli k dispozici v hebrejštině.
Reformace měla podobnou touhu se nějak vymezit a přebrala tak omyly židů prvního století "i s chlupama". Nicméně židovský (a protestantský) kánon je mladší než křesťanství, je mladší než Septuaginta.

píšeš svatú pravdu, Boh ti žehnaj!!!

skutočne židia sa museli vymedziť voči kresťanom ktorí zavádzali chaos...preto vybrali tie knihy ktoré vybrali, reformácia iba prebrala to voči čomu sa vymedzili židia...tak, tak...vieš prečo???,,lebo písmo je dané židom,,...písmo je zjavené židom,,...tak hovorí písmo iba židia môžu rozhodnúť o tom čo bude v židovskom kánone...nechápem prečo vy kresťania mali rozhodnúť o tom čo bude v židovskom kánone...dnes máme katolícky kánon, pravoslávny, mormonský, jehovistický....a aj komunisti sa vymedzili a majú manifest komunistickej strany...
oko jedine písmo...keby som sol žid tak by ma riadne naštvalo to, že kresťania určujú mne židovi čo je kanonická kniha st. zákona...iba ak by v cirkvi bol ,,neomylný ,, úrad, to je iné kafe...ale ten by museli prijať židia

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. červen 2010 @ 12:06:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."..nechápem prečo vy kresťania mali rozhodnúť o tom čo bude v židovskom kánone..."...

I křesťanský kánon je kánonem židovským, jenže starším, než ten v Jamě. Vždyť ti povídám, že i kánon Septuaginty pochází od Židů - ale už tři století před Kristem. A apoštolové se podle něho řídili, jak se dá z Nového zákona dokázat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 14. červen 2010 @ 17:59:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...to je fakt dobré: ,,I křesťanský kánon je kánonem židovským,,..takže židia sa riadia kresťanským kánonom, to som naozaj nevedel...
oko bol si v tej synagoge sa opýtať na kanonické knihy starého zákona?...ak tam pôjdeš budeš mať definitívne jasno...

ivanp



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 14. červen 2010 @ 20:22:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ivane viděl bych to spíše naopak než píšeš. Křesťani se řídí židovským kánonem, který přijali židé asi kolem 3 století před naším letopočtem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. červen 2010 @ 08:14:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všichni křesťané se až do reformace řídili kánonem, který (zjednodušeně řečeno) vyšel ze Septuaginty - židovského kánonu, sestaveného tři století před Kristem. Odvolávky v Novém zákoně na místa Starého zákona jsou adresovány na Septuagintu.



Luther si zvolil taky židovský kánon z Jamy, který byl sestaven jedno století po Kristu a je oproti Septuagintě co do rozsahu okleštěn.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Středa, 09. červen 2010 @ 21:59:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se, když zapojuji rozum, zapojuji i logiku. Asi jsem moc pokroucen vzdělávacím systémem, který nám do hlavy vtlouká výrokovou logiku, implikace, disjunkce, konjunkce, negace a podobné nerozumné katolické bláboly :-))))


]


Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Úterý, 08. červen 2010 @ 20:31:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ani jsem netušil že jsi ze stejného kraje, jsem z Veselí nad Moravou

na Antonínek se chystám i se ženou a dětmi, i když jsem byl z loňské poutě dost zklamán, ne že bych mohl říct jedno slovo proti duchovnímu programu, ale ty kolotoče a "světský" ruch pár metrů od poutě mě šíleně štvaly... ale zkouším na tom najít i nějaká pozitiva...

U nás je mnoho krásných poutí a zvyků, které jdou prožít duchovně, ale bavil jsem se tento týden z našim kaplanem, a tak nějak jsme se shodli, že mnohdy tady v našich farnostech máme místo živého společenství spíše skanzen, žel... dost jsem s tím "bojoval" když jsem se vrátil z ostravy, kde jsem navštěvoval společenství které bylo opravdu "živé"...



Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Úterý, 08. červen 2010 @ 20:32:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
uvědomil sjem si, že jsem nereagoval příliš k tomu co jsi psal. Ano, máš pravdu, duchovní cvičení jsou fantastická věc! A Lev je výborný charismatický kazatel...


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Úterý, 08. červen 2010 @ 20:36:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
a ještě musím "zaspamovat"
dlouho jsem před rokem uvažoval, co sjem si vlastně z antonínka přivezl pozitivního. A víš co? Modlitba pátera Antonína Šuránka, byla na jedné takové té "poutní" kartičce s obrázkem svatého (Antonína z Padova), je doopravdy fantastická! hodně nad ní přemýšlím...


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 09. červen 2010 @ 10:58:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naši předkové se dokázali těšit a veselit v Pánu mnohem lépe než my. Měli čas postu i čas svátku, čas k práci i čas k odpočinku. Třeba se ten ruch a shon líbí i svatému Antonínkovi. Pochybuji že by si přál aby byli lidé na jeho pouti smutní. Dá se to vylepšit i nějakou tou almužnou. Popis života našich předků v trápení i radosti najdeme například v knihách a povídkách paní Vlasty Pittnerové která začala po mnoha letech opět vycházet. Napsala jich asi 400 a dokonale popisuje reálie venkova, města i zámku. V 2. polovině 19.století. Pro svoji katolickou víru se nehodila do krámu obrozencům ani komunistům, přestože psala velice krásně.



]


Re: Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: ekumenickykrestan (ekumenickykrestan@ekumenickykrestan.sk) v Středa, 09. červen 2010 @ 11:44:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.christiantoday.com/
presne tak. Moj dedecek, ku ktoremu sa pravidelne modlim to bol taky chlipak ale zomrel ako poctivý katolik riadne pochovaný knazom. On nemal problem vzdy v nedelu aj do zvonceka hodit, aj k sedembolestnej sa pomodlit a panovi fararovi sa z hrichu vyspovedat. On ma chape a preto sa k nemu ja modlievam. Skoda ze uz chudak nezije. Skuste sa aj k nemu modlit, volal sa Krištof, on sa za vas u Panny prihovori aby vasa farnost mala zivot a bolo mnoho takých levov charizmatických


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 13. červen 2010 @ 22:36:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Vassile.

To já o tobě už postřehl dávno.
Letos se o kolotoče a světský ruch postarala noční bouřka. Celé dopoledne nešel proud. :-))

Pokud jsi zůstal i na odpoledne, velmi mile mě překvapilo představení pantomimy o roli Krista v životě člověka.


]


Re: Re: Ze života katolické farnosti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 13. červen 2010 @ 22:41:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otce Šuránka jsem poznal osobně jako kluk. Přátelil se s mým otcem. Jeho bratr pracoval nějaký čas (než ho komunisti vyšoupli) jako komisař kvality v arcibiskupských sklepech. Naučil mého otce dělat mešní víno.


]


Stránka vygenerována za: 0.60 sekundy