Grano Salis - Vytrváme spolu v dobrém dokud budeme mít naději.

"Manželství je hrůza, noční můra naší rodiny. Už babička se "musela" vdávat a po pár týdnech se se svým mužem rozvedla, proto, že ji týral. A maminka se taky rozvedla, ale tátu mám docela ráda. A já bych se nevdávala ani za nic. Nikdo mi nemůže sebrat moji svobodu. Žiju s Petrem asi šest let, máme spolu dvě děti a takhle mi to vyhovuje a Petrovi taky. Nechci se vázat. Možná, někdy časem, když nám to takhle v dobrém vydrží a budeme mít naději, tak se vdám."

   Podobné příběhy vidíme kolem sebe ve velkém množství. Svoboda, nezávislost a nevázanost je dneska hitem, manželská smlouva je mnoha lidem k smíchu. Dříve se společnost dívala křivě na mladé, kteří za sebou měli byť i jen jeden nepodařený vztah, dneska je out ten, kdo žije s jednou ženou celý život či je dokonce panic. I manželství žijí mnozí lidé tak, jako by žili na hromádce a to ještě jen přerušovaně.

   Tyto postoje jsou navíc podpořeny známými odborníky na propagaci sexuálních úchylek a zvráceností:

„V páru, který žije na psí knížku, může lépe fungovat neustálé usilování o přízeň partnera nebo partnerky, vzájemná ohleduplnost a pocit odpovědnosti,“ domnívá se sexuolog Radim Uzel.

   Stejné hlášky slyšíme i v duchovním světě od lidí, kteří v žádném případě nechtějí "vázat" na někoho jiného, zapřít sama sebe, svoje nápady, špatnosti a vydat svůj život Ježíši Kristu, poslouchat ho a následovat ho.

   Jaká je ale realita pokud porovnáme život "ve svobodě" s životem "ve smlouvě"?

   Zamilované žití ve svobodě "na psí knížku" a manželská smlouva se výrazně liší v úspěšnosti vztahu, statistiky hovoří dost jasně. I v běžném světě má vztah svázaný manželskou smlouvou 10x větší šanci na přežití, než vztah žitý "na hromádce". Manželská smlouva dává vztahu stabilitu tolik potřebnou pro jeho rozvoj a pro dobrý život. Teprve v manželské smlouvě mají šanci rozvinout se některé prvky vztahu muže a ženy, které jsou "ve svobodě" nedostupné.

   Běžný život totiž funguje tak, že svobodný svéprávný člověk má schopnost a právo svůj život svázat různě silnými vztahy s jinými lidmi. Některé vztahy mají navíc podobu smlouvy, ústně či písemně vyjádřené dohody o dodržování pravidel, ke kterým se účastníci dané smlouvy zavazují. Smlouvy mohou uzavírat pouze svobodní lidé, lidé s omezenou svobodou (nesvéprávní, děti) mohou smlouvy uzavírat jen v omezené míře. Pokud člověk uzavře smlouvu, sám svým rozhodnutím svoji svobodu omezí v některé oblasti, které se svoboda týká a v jiné oblasti ze smlouvy získá nějaký užitek. Většinou.

Jak funguje smlouva

   Před pár lety jsem potřeboval připojení na Internet. Jednoduše jsem si našel v našem městě firmy, které internet poskytují, a do několika z nich jsem zavolal. Ze dvou firem přijeli změřit signál a dali mi cenovou nabídku a parametry připojení. Jednu z nich jsem si vybral a napsal jsem objednávku. Mailem.

   Přijeli technici, na stožár dali nějakou krabičku, proměřili pořádně kvalitu signálu, nastavili tu krabičku a mě dali adresu mojí internetové kostičky. Tu kostičku jsem strčil do počítače, nastavil dodanou ip adresu a mohl jsem internetit.

   Asi za půl roku mi přišel "papír" s nápisem "Smlouva o poskytování připojení k Internetu", který jsem podepsal a dal na něj razítko, odeslal poštou a zpátky dostal jednu kopii s jejich podpisem a razítkem.

   Touhle smlouvou jsem se zavázal platit té firmě za připojení k Internetu. Omezila moji svobodu, protože skoro hodinu měsíčně musím pracovat pro tuhle firmu, abych Internet zaplatil. Jiné svobody jsem získal - mohu se třeba podívat večer na zprávy a vidět zděšený kyselý obličej s bradavicí, co byl všude na plakátech, jak končí. Mohu si zatelefonovat za pár haléřů na Nový Zéland či do Polska a mohu díky té smlouvě mnoho dalších věcí, které bych dříve nemohl, někdy i ke své škodě (například mohu posílat příspěvky na GS :-)

   Na uzavření té smlouvy nebyl potřeba žádný "papír", tam, kde je dobré jméno a podmínky se naprostá většina smluv domlouvá a uzavírá ústně či elektronicky. Písemně potvrzená smlouva se řeší pro pořádek věcí a pro případné nastalé těžkosti, když se například jedna ze stran rozhodne smlouvu nedodržovat.

Některé druhy smluv.

   Výše uvedená smlouva je smouvou individuální. S danou firmou jsme si dohodli individuální podmínky. Například jsem potřeboval pevnou veřejnou IP adresu se zpětným DNS řešením (neboli "opravdový" internet) a symetrickou linku s malou latencí. (což jsem byl první exot, který u nich něco takového chtěl) Oni příslušně o něco zvýšili cenu předem připraveného tarifu a vyhověli mi v tom, co jsem potřeboval.

   Existují ale veřejné smlouvy, kdy silný subjekt s dobrým jménem vyhlásí podmínky smlouvy a kdokoliv, kdo je ochoten na tyto podmínky přistoupit, může tuto smlouvu za stávajících podmínek uzavřít. Někdy je dokonce subjekt, který smlouvy vyhlašuje, povinnen uzavřít danou smlouvu ze zákona s kýmkoliv, pokud drží monopol v některé z oblastí a jen vyjímečně může smlouvu odmítnout.

   Klasickým případem je smlouva s ČEZem a distribučními společnostmi. Za běžný tarif dostupný všem lidem jsou schopni do domácností dodávat elektřinu po kabelu. Pokud máte dost velký odběr nebo sílu vyjednávat, můžete si ale snadno dohodnout mnohem výhodnější podmínky.

Smlouva s Bohem v Kristu Ježíši.

   Bůh od začátku lidských dějin uzavíral s lidmi různé smlouvy. Některé smlouvy Bůh vyhlašoval jednostraně a garantoval jejich trvání a podmínky. Některé smlouvy s lidmi vyjednával. Běžná je i situace, kdy Bůh přistupuje na smlouvy, které mu předloží lidé.

   Speciální a výsadní Boží smlouvou je smlouva s Bohem v Kristu Ježíši. Tato smlouva je v mnoha věcech podobná lidským smlouvám. Je to veřejně vyhlášená smlouva, na její podmínky může přistoupit kdokoliv. Podmínky byly schváleny a oznámeny dlouho před otevřením smlouvy a naplněním smlouvy z Boží strany. Smlouva se uzavírá ústně, tak jako každá běžná lidská smlouva. Má definované závazky a benefity, které z dané smlouvy pro její partnery plynou. Má přesně danou dobu trvání.

   Podmínky této smlouvy jsou vyhlášené v některých knihách svatého Písma. Proto křesťané mimo jiné tolik trvají na Bibli, protože ta je pro ně základem vyhlášené Boží smlouvy, obsahuje slova té Boží smlouvy, které si člověk může přečíst a řídit se jimi a zároveň očekávat naplnění smlouvy z Boží strany.

   Smlouvu s Bohem v Kristu je o životě člověka. Člověk vydává život Bohu, v tomto ohledu to není úplně běžná smlouva, podobá se spíše manželské smlouvě, ale s tím, že ve smlouvě s Bohem je jeden partner o velké poznání silnější a spolehlivější.

   Smlouva s Bohem v Kristu je krevní smlouva. Její trvání je tedy věčné, je to smlouva nezrušitelná. V tomhle je tedy opět podobná manželství, jen ještě o kus silnější (na rozdíl od manželství jde až za smrt těla člověka).

   Smlouvu s Bohem v Kristu může uzavřít ze svobodného rozhodnutí kterýkoliv člověk, ale není možné, aby jí za člověka uzavřel někdo jiný.

Plnění smlouvy v Kristu

   Garantem té smlouvy je Bůh sám. V této části zmíním jen některé důležité věci pro život člověka o kterých se tu bavíme, protože smlouva je to rozsáhlá a dotýká se více oblastí života člověka.

   Spravedlnost člověka

   Bůh je svatý a k Bohu může přistoupit jen spravedlivý člověk. Boží spravedlnost pro člověka je prvním a důležitým prvkem smlouvy v Kristu. Bůh sám se stává v této smlouvě spravedlností člověka, který tuto smlouvu uzavře a dotyčný člověk tak má přímý přístup k Bohu.

   Nové srdce a proměna charakteru

   Člověk v této smlouvě dostává nové srdce, nového ducha. Skrze toho ducha slyší ve svém nitru Boží hlas. To je důležitý základ pro poslušnost Bohu a Boží "pojistka" v té smlouvě, způsob, jakým si Bůh zajistil, aby se člověk choval podle potřeb té smlouvy.

   Spasení od smrti k věčnému životu

   Člověk zhřešil a ztratil slávu Boží, přístup k Bohu a schopnost přímo slyšet Boží hlas. Za jeho skutky a život čeká na konci toho života soud, který pro velkou část lidí dopadne velmi špatně. Součástí Boží smlouvy v Kristu Ježíši je právě spasení od soudu a smrti k věčnému životu.

   Bůh sám je v této smlouvě spravedlností a spasením člověka, dává proměnu člověka, je garantem té záchrany od smrti a čistoty člověka. Tato část smlouvy není starost člověka, ale je právě Boží prací.

   Je to podobné, jako když člověk potřebuje elektřinu nebo Internet. Pokud si potřebujete rozsvítit, nemusíte umět štěpit atomy a pokud potřebujete Internet, nemusíte umět tahat optický kabel přes oceán do Ameriky. To jsou věci nad sílu člověka, běžný člověk toho není schopen. A pokud je schopen a o něco takového se pokusí, výsledek je nejistý (atomy jsem zkoušel štěpit a moc mi to nešlo).

   Stejně tak Boží proměna člověka, spravedlnost a spasení přesahují o mnoho možnosti a schopnosti člověka a ve smlouvě v Kristu se o ně stará Bůh. To je hlavní důvod, proč si křesťané mohou být jisti svým vztahem k Bohu a proč si mohou být jisti záchranou od smrti - protože Bůh tyto věci dělá a dělá je dobře, je na něj spolehnutí. Bůh je spasitel profesionál, svojí práci a svojí části smlouvy rozumí a dovede do konce.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace