 |
Právě je 585 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116601388
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Přednostní postavení Říma
Vloženo Pátek, 16. červenec 2010 @ 22:20:20 CEST Vložil: Stepan |
poslal JMK Následující text pochází z Ireneova spisu Proti bludným naukám (asi 180). Tento maloasijský Řek se stal roku 177/178 lyonským biskupem; ve svém spise zdůrazňuje přednostní postavení římské obce a jejího biskupa v západní církvi.
Každý, kdo chce vidět pravdu, může ji najít v tradici hlásané apoštoly
po celém světě a my můžeme v jednotlivých církvích spočítat biskupy
dosazené od apoštolů i jejich nástupce až po naše dny. Ti ničemu z
bláhovosti heretiků ani neučili, ani o ničem takovém neslyšeli. Vždyť
kdyby byli apoštolové znali skrytá tajemství, jimž by tajně a mimořádně
učili jen osoby vyvolené, pak by byli tato tajemství zajisté nejspíše
předali těm, jimž svěřili církve. Přáli si totiž, aby ti, jimž předali
katedru jako svým nástupcům, byli lidé zcela dokonalí a ve všem
bezvadní; vždyť na dobrém či špatném chování těchto lidí záviselo blaho
nebo bída jejich oveček. Protože by včak bylo příliš zdlouhavé,
kdybychom v díle, jako je toto, chtěli vypočítávat apoštolskou posloupnost všech církví, vylíčíme jen apoštolskou tradici a zvěstování té největší, nejstarší a všude známé církve, založené a vybudované slavnými apoštoly Petrem a Pavlem v Římě, a posloupnost jejich biskupů až po naše doby. Tak se chceme postavit proti všem, kdo si jako obvykle založili z egoismu, z touhy po slávě, zaslepenosti či nevědomosti vlastní "církvičky". S římskou církví musí totiž být vzhledem j hehánz zvláštnímu přednostnímu postavení v souladu každá církev, tj. věřící ve všech končinách, neboť v ní je provždy uchovávána tradice pocházející od apoštolů.
(obsáno bez úprav z knihy 2000 let křesťanství, Karmelitánské nakladatelství, 1999)
|
Podobná témata
 |
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 17. červenec 2010 @ 00:21:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | S římskou církví musí totiž být vzhledem j hehánz
zvláštnímu přednostnímu postavení v souladu každá církev, tj. věřící ve
všech končinách, neboť v ní je provždy uchovávána tradice pocházející
od apoštolů. To podtržené je v jakém jazyku?:-) A jinak je to všechno samozřejmě nesmysl!
Bible zná jen dva druhy církví. Univerzální Církev a místní církve - v Efezu, Tesaloničanů apod. Podle tohoto rozlišení je církev v Římě jen jednou z mnoha místních církví, které v Písmu není přiřčeno žádné výsadní postavení. Pokud by Bůh chtěl z nějakého důvodu uchovat nějakou "tradici apoštolů" pak by to bylo v církvi v Jeruzalémě, která vznikla jako první a u jejího zrodu stáli všichni, tj. 11 Pánových apoštolů + vylosovaný Matěj. Ale nestalo se tak a nestalo se tak ani v případě církve v Římě. Kromě toho, ani Petr ani Pavel nestáli u zrodu církve v Římě a podle Písma Svatého se na jejím budování ani nijak zvlášť nepodíleli. Takže to, co je nám tu předloženo je nejspíš výplod něčí fantazie, ne-li něco horšího! Tož tak.
willy
|
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 17. červenec 2010 @ 10:13:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | "k jejímu", díky za opravu - tak to dopadá, když se píše po tmě.
Jinak k tomu, že se jedná o nesmysl. Nejedná se o nesmysl. Jedná se o dobový dokument. V roce 180 tu byl názor, že římská církev má primát. Jsou tací, kteří si myslí, že tento názor je o pár století pozdější. Můžeš před tím zavírat oči, ale to není postoj křesťana. Křesťan se pravdy nebojí.
|
]
Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 17. červenec 2010 @ 12:34:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, je to zřejmě tak. V poapoštolské době se objevil ničím nepodložený názor - kde se vzal, tu se vzal, z Boha to nebylo, bylo to z člověka, že římská církev má primát a římský biskup je první mezi rovnými - to samo o sobě je pěkný nesmysl. A během staletí, kdo to v křesťanském světě nehodlal respektovat, byl k tomu třeba i násilím přinucen anebo zemřel, tj. byl zavražděn. A tohle že má být Boží dílo?! Před tím tedy rozhodně oči nezavírám, tak jako je ořed tím nezavírá Bůh! A aby bylo jasno Pravdu miluji a nebojím se jí, neboť mne vysvobodila a vysvobozuje. Chci být však stižitelný v bázni před Bohem a všechno vidět a zkoumat Jeho očima, v Jeho Světle, ve světle Písma Svatého! Tož tak.
willy
|
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Sobota, 17. červenec 2010 @ 09:09:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak nejprve Pravda je sám Pán Ježíš. Za druhé je Řím satanovým královstvím a samotným Babylonem( Babylon jako krycí jméno pro Řím použil mimo jiné i Petr). Papež není nic jiného než vtěleným satanem.Římskokatolická sekta je pak satanovou sběří. A žádná posloupnost jak se mylně domníváte neexistuje. Takže nechť všichni katolíci urychleně vyjdou z tohoto jasně satanského království, chtějí-li si zachránit život.
|
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 17. červenec 2010 @ 10:51:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Máš osobitý humor. :-)
|
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Sobota, 17. červenec 2010 @ 12:26:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Skutky apoštolské 20:29 Já totiž vím, že po mém odchodu mezi vás vstoupí draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
Kdyby to bylo tak, jak píše Ireneus, musel by Pavel nebo Petr o tom něco vědět. A protože nic o tom nevěděli, nic o tom nenapsali. Nevěř dravému vlku. |
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 17. červenec 2010 @ 14:28:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Momonko, je zázrak, že se nám dochovalo pár listů, kteří se Petrovi a Pavlovi připisují...netroufal bych si tvrdit, co věděli, co nevěděli, co všechno sepsali a co ne. Tady Ireneus se odvolává na to, že Petr a Pavel předali to, co věděli, svým nástupcům...a že tu návaznost může dokonale vysledovat. Myslíš, že toho víš víc po 2000 letech víc než on, který byl pár desetiletí vzdálen od dob sepsání NZ a žil v tom, o čem my nyní jen spekulujeme?
|
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 17. červenec 2010 @ 12:49:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ano, jistě takové názory existovaly. Už v době apoštolů existovali někteří, kteří se vyvyšovali nad druhé, stáli o prvenství, ostatní nepřijímali a vylučovali je z církve a dokonce mluvili zlá slova proti samotným apoštolům. Nám pak apoštol na toto říká, že nemáme následovat příklad zlého, ale dobrého. Kdo koná
dobro, je z Boha; ale kdo koná zlo, Boha neviděl.
Daný názor je samozřejmě omezený, dobový, obsahuje zjevné historické nepravdy (např. tvrzení že církev v Říme je nejstarší). Autor zjevně neměl ani páru o církvi v Jeruzalémě, v té době už "známý svět" neměl spojení se staršími církvemi v Etiopii či Arménii. Daný názor je tedy historickou záležitostí, podloženou omyly a neznalostí reality.
V historii se vyskytovaly různé názory, kdo potřebuje podložit nějaké zvrácené učení, vždycky najde alespoň pár lidí, kteří to učení zastávali před tím, pro argumentátory je celkem nedůležité, že v té době třeba mnohem více lidí zastávalo názor zcela jiný, třeba i protichůdný či že Bible o daném problému svědčí něco jiného.
|
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 17. červenec 2010 @ 14:46:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Oprav mě, jestli se pletu, ale zjevné nepravdy tvrdíš možná ty. V té době byla možná opravdu římská církev nejstarší vzhledem k tomu, že Jeruzalém byl po válce židovské v troskách. Pokud si dobře vzpomínám, tak tamní církev před válkou židovskou Jeruzalém opustila.
A zamysli se nad tím, zda v té době, kdy Ireneus psal, nějaká Bible byla.
|
]
Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 17. červenec 2010 @ 16:06:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Aha, hraní se slovíčky. Budiž. V té době to nebyla zjevná nepravda: Člověk, který to psal, měl nedostatek informací, vycházel z omezeného pohledu. Z jeho omezeného pohledu ("známý svět" pro ně byl tenkrát omezen na stovky kilometrů okolo) to možná byla "pravda". Jeruzalém byl v troskách od roku 70, 135 znovu vybudován Římany. Pár desítek let po Irenejovi křesťanské město, lze předpokládat, že i v době Irenea tam církev byla.
Kromě Jeruzaléma ale byly založeny apoštoly a učedníky církve na mnoha místech dříve, než v Římě - po celém Judsku, Galilei a Samaří nebo v Etiopii byly církve ještě v době, kdy v Římě nejspíš žádná církev nebyla (nebo minimálně ta založená a vybudovaná apoštoly Petrem a Pavlem). Petr zakládal církev v Antiochi dříve, než v Římě.
Ta informace o "nejstarší" církvi je tedy nepravdivá. Není to tak podstatné: prostě se autor asi snažil svému výroku dodat váhu a "přestřelil".
V době, kdy psal Ireneus, nějaká bible byla. To, co čteme dnes, bylo v době Irenea dávno napsáno - něco více jak několik tisíc let, něco více jak sto let. Nad čím bys chtěl přemýšlet?
Tyto věci ale nic nemění na jádru mého vyjádření: Pokud hledáš nutně podporu pro nějaké úchylné učení (v tomto případě je potřeba stále tlačit papeže a jeho nadřazování nad ostatní, výlučnost, jako se vyvyšují nad ostatní všichni římani) vždycky někde najdeš nějakou větu, která se dá použít a pro daný účel "správně" vyložit. Vždycky, když se v mocenské "církvi" vytvářelo nové učení, hledaly se citace, které by to učení podpořily a likvidovala ta literatura, která byla proti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 17. červenec 2010 @ 22:00:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Respektuji tvůj pohled. K té bibli...jistě, že jednotlivé spisy existovali, ale ne v rámci bible, byly předávány v rámci církve v neucelené podobě kánonu.
Zajímalo by mě, která kniha bible byla v roce 180 několik tisíc let sepsaná. Mohl bys uvést konkrétní knihu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 18. červenec 2010 @ 00:18:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
No, těch "několik tisíc" jsem trochu přestřelil jakou autor výroku "nejstarší církev" v článku ;-)
Z toho, co jsem četl, bych řekl, že začátek Genesis byl sepsán velmi brzy. Tuším, že tys někde psal, že je to něco jako legenda, vymyšlená verze, s tím nesouhlasím. Já bych se nedivil, kdyby to byly autentické záznamy rodokmenů, posbírané jako kni***** o poznání dříve, než se dostaly do rukou Mojžíši, t.j. pocházejí v písemné podobě někde z doby Abrama nebo ještě o něco starší.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 17. červenec 2010 @ 23:11:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jen tak mimochodem, Toníku, všiml jsi si, že Ireneus o žádném papeži a papežství vůbec nepíše? Jako exkatolíka tě jistě tato velmi oblébená pasáž nijak nepřekvapila a asi tě nepřekvapuje, že jen málokdo si dá tu práci přečíst si ji v celém kontextu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 18. červenec 2010 @ 00:26:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Jo, všiml jsem si, že tam není nic o papežství. To je asi to, na co JMK naráží, když píše "Jsou tací, kteří si myslí, že tento názor je o pár století pozdější." To si většinou lidé myslí o papežství, protože to vzniklo ještě o pár století později.
Ve škole jsem v nějaké učebnici četl ten výrok v kontextu, trochu mne to tenkrát překvapilo, ale dnes už si docela vůbec nepomatuju, v jakém kontextu se to nacházelo. Když jsme se učili kdysi v ŘKC o ŘKC, tak si také pomatuji na tenhle výrok.
Problémy stylu: "My jsme ti jediní praví, máme Ducha a všichni se odteď musí chovat přesně jako my a učit přesně to co my, jinak jsou to proklatci a heretici" postihují církve i dneska (i tady na fóru můžeš nalézt lidi tohoto ražení, teda myslím lidi nekatolíky :-), takže by bylo kupodivu, kdyby to tak nebylo i tenkrát.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 18. červenec 2010 @ 00:41:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | K tomu problému výlučnosti...je opravdu třeba si na to dávat pozor a netýká se to jen ŘKC. ŘKC se snaží svou víru praktikovat co nejlépe - jako ostatní církve - a věří, že to dělá dobře - těžko bychom našli církev, která si myslí, že to dělá blbě a že sousední církev to dělá lépe. Rozhodně ale nevěříme, že jsme ti jediní praví, co mají Ducha...ostatní církve jistě také Ducha mají...jen věříme v plnost darů...což je z pohledu katolíka "evidentní"...když uznáváte 7 svátostí a nějaká církev neuznává 7 svátostí, tak z pohledu katolíka se o ty svátosti ochuzuje. Vždyť v podstatě většina protestantských církví je v těchto ohledech z pohledu katolíků proškrtanými "katolíky". Proto se katolictví z katolického pohledu jeví jako "plnost". Tím nechci říkat, že je to dobře, nebo špatně, jen se snažím vysvětlit ten postoj, jak se mi jeví.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 18. červenec 2010 @ 08:04:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | JMK,
tak vy se modlíte k mrtvým, klaníte se modlám, uctíváte Marii atd. a to považujete všecko za správné? Vzpamatujte se!
Vyjděte z města hříchu!
Církev o sobě takto nesmí smýšlet, ale musí si myslet, že by mohla o dost lépe sloužit Pánu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 18. červenec 2010 @ 08:43:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Tomu rozumím. Ale je to z mého pohledu zvláštní, s těmi svátostmi a plností. Vím, že to takhle ŘKC učí.
Třeba poslední pomazání. V ŘKC jsem zažil vícekrát udílení té svátosti, dotyčný vždycky umřel (jediné svědectví mám od oka, který se uzdravil a jsem za něj rád). V křesťanských církvích, které tuhle svátost nemají, jsem zažil mnohokrát, jak se starší modlí a mažou někoho olejem a modlitba víry dotyčného uzdravila.
Nebo Eucharistie. ŘKC má tuhle svátost. ŘK přesně vědí, co se děje s hmotou oplatky a vína do poslední molekuly. Ale užitek z toho mají minimální: Tomu, co je "smlouva v krvi", nerozumí vůbec, protože to se v ŘKC neučí. Protestanti jedny, kteří tuhle svátost nemají a jedí docela obyčejný chleba a pijou při tom víno, přitom zajištění krevní smlouvy užívají dosytosti.
Nebo biřmování: Biskup položí ruce na člověka, pomaže ho olejem, a "nic". A u těch protestantů jedněch nikdo na nikoho ani ruce nepokládá, člověk se třeba jen docela obyčejně modlí a chválí Boha a je při tom pokřtěn Duchem svatým (kterýžto křest dělá Ježíš), začne se modlit jinými jazyky, přijme dar uzdravení, proroctví, ...
A tak by se dalo pokračovat s dalšími svátostmi.
Já jsem člověk praktický. Spíš než teorii a prázdné řeči, které nejde ověřit, mám rád praxi a možnost ověřit, že ten, kdo mne něco učí, mne "netahá za nos".
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:06:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Několik poznámek:
Poslední pomazání je svátost na cestu, není zamýšlena jako pokus o uzdravení, ale jako vyprovodění na onen svět. Že se při něm někdo uzdraví je zázrak.
ŘK u eucharistie ví, že "trik" neleží v molekulách a v nějakých chemických čachrech, ale ve světě neviditelném, že přijímají Ježíše.
K modlení se jinými jazyky - myslím si, že je to nebiblická blbost.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:38:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | JMK
1)
List Jakubův
5, 14
- 15
- 14Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti
ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.
- 15Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a
dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.
Poslední pomazání- tj. pomazání nemocných a není to poslední pomazání, přijímá se v nemoci a je to pomazání k uzdravení. Tato svátost je ustanovena samotným Kristem a dosvědčena svatým Jakubem. Církev dostala od Pána Ježíše úkol uzdravovat nemocné a snaží se ho uskutečnit jak péčí, kterou nemocným poskytuje, tak přímluvnou modlitbou, kterou ji doprovází. Tato svátost je zváštní svátost, je to svátost k uzdravení, ustanovená samotným Kristem.
2) Viaticum -lat. výraz znamenající to, »co se vztahuje k cestě«, nebo »zásobení na
cestu«. Tímto názvem se označuje podávání - eucharistie umírajícím, jako
podpora v jejich cestě do věčného života (Jan 6,54)
Jako viaticum přijímají tuto svátost umírající.
Také nevíte co s darem jazyků?
Kateřina Lachmanová
Čím dál častěji se setkávám s lidmi, kteří prošli kurzem obnovy,
přijali nové vylití Ducha Svatého, ale v jazyku se nemodlí a ani po tom
netouží. Proto bych ráda odpověděla na několik nejčastějších otázek a
námitek a snažila se uvést důvody, proč k zablokován vůči tomuto daru
dochází.
1) K čemu jsou vůbec jazyky dobré, když jim nikdo nerozumí,
ani já sám? TO SE RADĚJI POMODLÍM VLASTNÍMI SLOVY...
"Kdo mluví jazyky, mluví k svému užitku"...(1 Kor 14, 4). Tento dar
je tedy určen k posilování našeho vnitřního člověka. Kdo z nás si může
říci, že už je dostatečně posílen, a že už víc nepotřebuje? Jazyky jsou
však dobré už jen proto, že je dává Bůh. On dává JEN dobré dary svým
dětem (Mt 7, 7 /), i když ony někdy Jeho dary nedoceňují.
2) Písmo říká: "Když tak horlivě usilujete o duchovní dary,
snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve."
(1 Kor 14,12). PROČ TEDY KLÁST DŮRAZ NA JAZYKY, které slouží jen k
budování sama sebe?
Zkušenosti mnohých ukazují, že dar jazyka má poněkud výsadní
postavení - totiž v tom, že otevírá bránu pro rozvoj ostatních darů:
těch, které slouží k budování Těla. Např. při modlitbě v jazycích často
přichází prorocké slovo, slovo poznání, či moudrosti. Modlitba v
jazycích je rovněž mocným pilířem ve službě uzdravování, zvláště
vnitřního uzdravování a osvobozování. Tato modlitba však především
nesmírně rozvíjí osobní modlitební život, a tím vlastně náš kontakt s
Bohem, proto má nutně kladný dopad na celý náš život.
3) V seznamu darů (1 Kor 12,7-11) je dar jazyků na posledním
místě. NENÍ TO DŮKAZEM, že má nejmenší význam?
Pokud je tento seznam "pořadníkem" darů (čemuž nic nenapovídá), pak
by bylo vysvětlením spíše to, že předchozích sedm darů je známo už ze
Starého Zákona (i když u výjimečných jedinců), kdežto dar jazyků a
výkladu přichází až ode dne letnic.
4) Copak se VŠICHNI MUSÍ modlit v jazycích? Sv. Pavel přece říká,
že VŠICHNI V JAZYCÍCH NEMLUVILI (1 Kor 12, 30).
Tentýž apoštol však říká na jiném místě: "CHTĚL BYCH, abyste VŠICHNI
mluvili jazyky..." (1 Kor 14,5). "Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky
více než vy všichni..." (1 Kor 14,18).
l když si svatý Pavel zjevně více cení jiných darů, zvláště daru
proroctví, je zde jasně vidět, že dar jazyků neodsouvá stranou. Ano,
touží, abychom všichni přijali dar jazyka, protože zná z osobní
zkušenosti jeho cenu.
Poznámka: S těmito čtyřmi námitkami se setkáme nejčastěji u
"pokročilejších", kteří sice přijímají obnovu, nikoli však dar jazyka.
Zvláště otázky 1) a 4) svědčí o úplném nepochopení věci. Bůh nám
nevnucuje "štíra", ale DAR, něco dobrého. Kdyby se např. vláda rozhodla
rozdělit všem občanům zdarma po tisícikoruně, asi se nikdo nebude ptát:
"A to si VŠICHNI ty peníze MUSÍ vzít?" Stavět přijímání dobrého daru
jako nepříjemnou povinnost je absurdní. Proč tedy negativní náboj vůči
jazykům v lidech vzniká?
Kromě strachu z neznáma a základního neporozumění věci (díky
nedostatečnému vyučování) jsou tito kovaní odpůrci často výsledkem
nešetrného zacházení některých "omodlovačů", kteří jim svým nátlakem při
modlitbě za vylití vytvořili z celé situace trauma. Jistěže je možné i
vhodné člověka povzbudit, aby pak dotyčný nepovažoval případné
nepromluvení za osobní selhání. Takoví lidé totiž později skrytě po daru
touží, ale ze strachu, aby se zase neopakoval ten trapas "vymačkávání"
jazyka, si raději vybudují obranný teologický systém a tvrdí, že tento
dar je k ničemu a že ho nechtějí.
Takovým vždycky říkám: "Neboj se, Duch Svatý je gentleman, on není
násilník. Respektuje tvou svobodu a počká, až po tomto daru budeš
toužit, nebude ti nic nutit. Vlastně už ten dar máš, můžeš si to
vyzkoušet, až budeš sám, potichoučku, třeba v koupelně nebo na
zahradě... Duch Svatý zná i tvé pochybnosti a je schopen ti vše krásně
vysvětlit. Jen se, prosím, vzdej svého obranného systému, celý mu ho
dej...
5) Je to vůbec dar jazyka, co vy to máte? Vždyť apoštolům VŠICHNI
OKOLO ROZUMĚLI...
Dar jazyků se vyskytuje asi ve 3 známých podobách:
a) existuje prostý MODLITEBNÍ JAZYK (to může být jedna slabika, či
pár stále se opakujících slov), který je dán každému, kdo se mu otevře,
zároveň s vylitím Ducha Svatého (není potřeba zvláště vyprošovat).
Neznamenalo, že pokud člověk "nepromluví", Ducha Svatého nepřijal -
většinou jsou překážkou pouze psychické zábrany (strach, neporozumění
věci, velké rozumářství), v žádném případě však to, že by mi dar Pán
nechtěl dát;
b) tento modlitební jazyk se ve spojení s darem výkladu stává darem k
budování společenství (na úrovni proroctví). Jeden se modlí v jazycích a
druhý, aniž prvnímu rozumí, dostává vnuknutí od Ducha Svatého, co chce
Duch společenství říci (nejde tedy o PŘEKLAD!);
c) dar promlouvání v jazyku, který je ve světě znám (případně
archaické formy známého jazyka). Bůh jej použije často ke vzbuzení víry a
kajícnosti u některého pochybovače, a to tak, že např. Polák žijící v
Americe najednou uslyší během kázání amerického kazatele (který v Polsku
nikdy ani nebyl) větu v čisté polštině, která mu mluví přímo k srdci,
jako by kazatel přesně znal život a současný duchovní stav přítomného.
Taková zkušenost je často podnětem k obrácení (viz Sk 2).
6) Nechci žádné extravagance (míněn dar jazyka či proroctví). KDYŽ
UŽ NĚJAKÉ DARY, PAK BUDU prosit třeba o dar lásky nebo pokory...
Tento postoj vídám nejčastěji u žen. Vypadá ctnostně, ale zase jde
spíš o nepochopení věci (nebo maskovaný strach). Láska i pokora jsou
přece ovocem Ducha Svatého. Ovoce ani dary Ducha však nemůžeme přijmout
odděleně od Ducha, který v sobě nese všechno, a měli bychom mu dovolit,
aby nás obdaroval, jak on sám chce (neklást mu překážky). Je-li dar
jazyků dobrý "k budování vnitřního člověka" a je-li branou vedoucí k
ostatním darům, je přirozeným projevem lásky k bližnímu po tomto daru
toužit. Vždyť když mě Duch Svatý promění, budou z toho mít užitek
všichni kolem mne. Proto říká Písmo: "Držte se lásky a USILUJTE o
duchovní dary." (1 Kor 14, 1).
7) NENÍ TO JEN "ZE MNE"? Nevymyslel jsem si ten jazyk?
Můj známý je špičkový technik a proto nedokáže přijímat věci jako
dítě. Pán mu z těchto pochybností pomohl tím, že mu asi na dva měsíce
tento dar odňal, aby si můj známý mohl ověřit, že se dar jazyka tak
jednoduše imitovat nedá. Pak se mu (už vyléčenému) tento dar vrátil.
8) JÁ SE MODLÍM A TOLIK CHCI, ale ono to nepřichází...
Písmo nám říká: "(ONI) ZAČALI MLUVIT jinými jazyky" (Sk2, 4). Někdy
nás matou nepřesné překlady Písma, které popisují tuhle zkušenost jako
"mluvení ve vytržení". Modlitba v jazycích nemá s vytržením nic
společného. Kdo tento dar přijal, může jej svobodně používat kdy chce
(ale také nemusí). Pozor, Duch Svatý se nezmocní mých mluvidel násilím,
nic na mě nespadne, co by mě nutilo mluvit. Je pravda, že někteří
prožijí vylití Ducha Svatého emocionálně silněji, takže ani neví, jak
přešli v modlitbu v jazycích, přesto však platí, že Duch Svatý jim
nebere kontrolu nad jejich jazykem. Většina lidí však prostě musí ZAČÍT
MLUVIT (otevřít ústa a začít vyslovovat s vírou, že Duch Svatý má ústa
naplní). Podobá se to skoku padákem, i když je to daleko méně riskantní a
daleko prostší.
Včera jsem se modlila za jednu důchodkyni. Když jsem ji povzbudila,
aby otevřela ústa, otevřela je. Když jsem jí řekla, aby začala chválit v
jazycích, nečesky - začala ihned. Když jsem ji povzbudila, aby začala v
jazycích zpívat, s rozzářenou tváří zpívala. A já jsem si s dojetím
vzpomněla na Ježíše, jak se radoval z maličkých.
9) A jak poznám, že to není Z ĎÁBLA?
Jistě, ďábel dokáže imitovat všechny dary. Nemůže to však udělat, kdy
ho napadne, a hlavně, u koho ho napadne. Člověk sám mu musí otevřít
dveře. Jak?
Může se to stát např. u lidí, kteří se zabývali okultismem,
esoterickými (tajnými) učeními, meditacemi v různých sektách
orientálního ražení a dosud se VĚDOMĚ těchto praktik a duchů s nimi
spojených nezřekli -neodevzdal i své životy Ježíši. (Poznávací znamení -
často dál věří v převtělování, nevěří v božství Kristovo. Zkušenost s
Duchem Svatým je přitahuje pouze jako prostředek uvolnění mimořádné
energie a moci, či poznání (Gn 3, 5 "...budete jako Bůh..."). Tímto
postojem dávají příležitost ďáblu. Klasickým příkladem je Šimon Mág (Sk
8, 18-23).
Máš-li pochybnost, zodpověz si dvě otázky:
a) Dal jsi svůj život vědomě Pánu Ježíši a trváš na tom? (Jestli ano,
On tě přijal a patříš Jemu).
b) Koho jsi o dar Ducha prosil: Boha či ďábla? Pokud Boha,
poslouchej, co ti říká Ježíš: "Což je mezi vámi otec, který by dal svému
synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho poprosí o
vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré
dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí!" (Lk
11,11 13)
Závěrem: Znám mnohé Boží služebníky ve světě, skrze něž Duch svatý
mocně působí, kteří doznávají, že modlitba v jazycích je jedním z pilířů
jejich služby druhým. Znám ale také mnohé, kteří pro "neatraktivnost
balení" tento dar brzy odložili, aniž by tušili, jaký poklad nechávají
ležet ladem a s ním často i celou zkušenost obnovy, jakožto "epizodu
mládí". Škoda.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:41:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | JMK
Chtěla bych ještě dodat, že mezi námi je tolik nemocných proto, že nedůvěřujeme. I dnes mezi námi chodí Ježíš, i dnes je doba znamení a zázraků. Podívejte se do svých církvi, sborů a denominací, kde máte znamení a zázraky?
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 18. červenec 2010 @ 22:37:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
- vím, jak se v ŘKC bere poslední pomazání. Já jsem reagoval na to, že se ŘKC většinou odvolává na list Jakuba pokud jde o tuhle svátost.
- transsubstanciace neboli proměna hmoty z chleba a vína na tělo a krev při eucharistické oběti je nejjádrovatějším jádrem ŘKC. Radši nepiš, co si o tom myslíš, ať tě Martino s Okem neexkomunikují ;-)
- Modlitba v jazycích je důležitá součást křesťankého života. Podobně jako jiné duchovní dary jsou důležité pro fungování církve.
Spíš asi napíšu jinak, co jsem chtěl vypeckovat: Ty si představuješ pojmem "plnost" něco, co nemůžeš nijak ověřit. Máš nařízeno věřit, že něco funguje, i když nijak není vidět, že to funguje (no, vzhledem k tvému založení a jiným diskuzím, bych se divil, kdybys ŘKC učení v těchto otázkách věřil, to bys odporoval sám sobě). To je z mého pohledu iracionální víra, víra v něco, co nejde ověřit. Můžeš to tvrdit, ale když si to někdo bude chtít ověřit, nemůže - musí zas a jen věřit tobě, že tvrdíš to, co tvrdí jiní.
Klasickým příkladem je třeba apoštolská posloupnost, na kterou jsme tu narazili s mnoha ŘK. Ta připomíná kvantovou teorii: Je naprosto jisté, že apoštolská posloupnost existuje a všichni tomu věří, ale jakmile se na ni zaměříš, okamžitě zmizí. Něco tak základního, na čem stojí celé učení ŘKC a většina svátostí a když si chceš ověřit apoštolskou posloupnost u kněze, který vysluhuje eucharistii (což by měl být snad základ pro toho, kdo věří, že eucharistii může vysluhovat jen platně vysvěcený kněz), najednou ta posloupnost "zmizí", je neměřitelná, neověřitelná.
To mi přijde dost nesmyslné, nemít možnost si ověřit slovo toho, komu věřím. Většina křesťanských základních věcí (nové narození, křest Duchem, duchovní dary, život s Bohem, Boží moc ke spasení...) lze prakticky ověřit.
Nevím, jestli je to ta nejúplnější plnost, ale protože jsem paktik, mám radši to, co je "pravda" (funguje to a lze to ověřit) než nějakou virtuální "plnost" na kterou si nemohu sáhnout a kterou si ověřím nejdřív až umřu.
Mohl bys prosím nějak stručně vyjádřit obsah pojmu "biblický" a "nebiblický" tak, jak je používáš? Nerozumím, co tím myslíš, těžko mohu reagovat.
Toník
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 19. červenec 2010 @ 00:04:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Dolož mi z Písma, že mluvení v jazycích je to vaše blasknflsadnfsldnfasjkhbasdfn....já o tom přesvědčen nejsem.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 20. červenec 2010 @ 07:38:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ta posloupnost mizí jenom některým. Duch svatý si ji v církvi ohlídal.
Irenej z Lyonu píše:
Kdokoli v každé církvi, kdo by chtěl poznat pravdu, může kontemplovat
tradici apoštolů, kterou nám bylo dáno poznat po celém světě. Můžeme
vypočítat ty, koho apoštolové ustanovili jako biskupy a jejich nástupce
až do našich dob, muže, kteří ani nevěděli o tom, o čem heretici
blouzní, ani to neučili. (AH 3,3,1).
KKc §77-79
„Aby se však v církvi stále zachovalo evangelium celé a živé, zanechali
apoštolové jako své nástupce biskupy a postoupili jim své učitelské
místo.“ Vždyť „apoštolské kázání, vyjádřené zvláštním způsobem v
inspirovaných knihách, mělo být uchováno nepřetržitou posloupností až
do konce věků“.
Toto živé předávání, vykonané v Duchu svatém, se nazývá tradicí -
nakolik se liší od Písma svatého, i když je s ním úzce spojeno. Skrze
tuto tradici podání „tak církev ve své nauce, životě a bohoslužbě
zvěčňuje a všem pokolením předává všechno, co sama je a v co věří“.
„Výroky svatých Otců svědčí o oživující přítomnosti této tradice, jejíž
bohatství se přelévá do praxe a do života věřící a modlící se církve.“
Tím způsobem tedy to, co Otec sdělil o sobě skrze své Slovo v Duchu
svatém, je v církvi přítomno a působí v ní: „A tak Bůh, který kdysi
promluvil, nepřestává mluvit se Snoubenkou svého milovaného Syna a Duch
svatý, skrze kterého zaznívá živý hlas evangelia v církvi a skrze ni ve
světě, uvádí věřící do veškeré pravdy a působí, aby v nich Kristovo
slovo přebývalo v celém svém bohatství.“
Toto je ta fungující praxe naší církve (přímo ze života), na kterou se výše odvoláváš, o které však můžeš jenom snít.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 20. červenec 2010 @ 10:18:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Můžeme
vypočítat ty, koho apoštolové ustanovili jako biskupy a jejich nástupce
až do našich dob
No, oko, to je přesně to, o čem jsem psal. Pokud se člověk odvolává na posloupnost a může ji vypočítat od apoštolů až dodnes, je jeho postoj logický a konzistentní. Takto to mají některé církve dodnes, například koptská církev.
Nelogický postoj je ten, když se někdo stále dokola zaklíná posloupností, tvrdí, že bez ní je všechno špatně, ale sám tu posloupnost nemůže předložit a vypočítat ty od apoštolů do našich dob v dané posloupnosti. Takový postoj je paradoxní a nelogický: Ukazuje na to, že to s tou posloupností nemyslí až tak moc vážně a že si není úplně jistý, jak to s ní vlastně je. Nebo na to, že nutič posloupnosti je natolik arogantní, že věří, že si jeho prázdné tvrzení nebude nikdo ověřovat.
Jinak praxi vaší církve nemám moc co závidět, dvacet let té praxe mi stačilo. Mám radši tradici Božích církví. Nikdy bych neměnil lepší za horší, oko. Mám radši dobrý praktický život a dobré ovoce, než prázdné řeči bez výsledku a možnosti ověření, jak to popisuju v příspěvku výše.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 20. červenec 2010 @ 13:24:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."ale sám tu posloupnost nemůže předložit a vypočítat ty od apoštolů do našich dob v dané posloupnosti."...
Na rozdíl od tvé církvičky se v katolické církvi velmi brzy ustálil zvyk, že k novému pověření službou se scházelo více biskupů. Každý z nich vzkládal na novokněze ruce. Bylo to tak proto, aby nově vysvěcený mohl argumentovat více osobami, které mu toto pověření předaly. Aby nevznikaly zbytečné pochyby o platnosti svěcení kvůli osobě světitele. A tento zvyk se v církvi uplatňuje dodnes. Je proto skutečně po dvou tisíci letech asi neproveditelné sledovat nepřerušenou řadu posloupnosti. Po kterém biskupovi pokračovat v linii?
Je zvláštní, že toto trápí tak akorát nepřátele katolické církve. My sami s tím žádné problémy nemáme a nepochybujeme. Nikdy v historii uvnitř katolické církve nezačal jen tak někdo vysluhovat mši a prohlašovat se za biskupa (S tím začala až reformace). To si církev pohlídala. Plyne to organicky z přirozenosti jejího života. Kristova církev je živá a některé věci prostě živý organismus nedovolí. Duch svatý, který církev doprovází až do konce věků, nám vysvětluje věci, které jsme až dosud nebyli s to pochopit.
..."Nikdy bych neměnil lepší za horší"...
Říká barvoslepý, když mu popisují barvy duhy...
Ty sám zde často vedeš prázdné řeči o ŘKC bez výsledku a možnosti ověření (Např. že ŘKC zlikvidovala kdejakou zmínku o věrozvěstech a pod.).
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 20. červenec 2010 @ 15:23:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Oko, pokud si chceš ověřit, že ŘKC likvidovala literaturu, kterou psali a překládali Cyril, Metoděj a jejich žáci, přečti se kteroukoliv historickou publikaci, najdeš to ve všech. Učí se to dokonce na základní škole, je to jedna z prvních látek českého dějepisu. Nemůžu za to, že máš základní mezery ve vzdělání.
Zato se nikde neuvádí, že Cyril s Metodějem vyzvedli ostatky aby je dopravili do Říma - to sis vymyslel a nebyl ochoten přiznat, že jsi se spletl.
Zloděj chytí křičte zloděje, legrační.
Jinak ty "barvy duhy" jsem zažíval dvacet let a dodnes mohu vidět jejich ovoce na lidech mě blízkých. Ty barvy duhy se blíží spíš barvičkám z pravého houbového čaje, než z té duhy, co je občas na obloze.
Oko, nenech se vysmát. To, o čem píšeš ty, znám dobře na vlastní kůži. To, o čem píšu já, ty neznáš a nezažil jsi. A mě říkáš barvoslepý a sám si nejspíš bystrozraký.
Někdy jsi v argumentaci fakt legrační, na to, kolik ti je let a kolik bys měl mít za život zkušeností...
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 20. červenec 2010 @ 21:50:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."ŘKC likvidovala literaturu, kterou psali a překládali Cyril, Metoděj a jejich žáci,"...
Zase černobílé vidění, jen co je pravda!
Biskup Witching byl veskrze člověk špatný a toužící po moci. Nelikvidoval jen literaturu, ale i žáky, takže zbylí zachránili životy útěkem do Ruska.
To je ti podobné, bez jakéhokoli historického povědomí ztotožňovat kdejakého lumpa s katolickou církví!
Ale nemohu o tobě říci, že by mi to připadalo nějak legrační!
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 23. červenec 2010 @ 07:41:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | To je ti podobné kroutit realitu k potřebe ideologie. A to není legrační.
Takže ten biskup nebyl z ŘKC? A on byl docela sám? Samojediný vyhnal několik set lidí a zlikvidoval kompletně celou tehdejší písemnost? No, to byl teda ale geroj. Neprováděl tu likvidaci z pověření papeže, na jeho přímý příkaz, ale svévolně z vlastního nápadu? A dalších několik set let práce ŘKC ve stejném "duchu", to také nepatří do ŘKC? Ach jo.
Škoda, že zavíráš oči a nevidíš realitu. Pomohlo by ti to. Třeba i v tom, že bys vystřízlivěl z těch ideologických nesmyslů typu "papež je zárukou jednoty" či "učení ŘKC se nikdy nemění".
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 24. červenec 2010 @ 08:43:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ...." Takže ten biskup nebyl z ŘKC?"...
No Toníku,
tehdy zde mimo ŘKC a doznívání pohanství už nic jiného nebylo. Tedy kdokoli pokřtěný, ať už to byl dalším životem světec, nebo zabiják, každý tehdy patřil do ŘKC.
Tehdy nebyla informatika na takové úrovni, jako dnes. Nebylo spojení, radio, ani televize. Pokud někdo u papeže jiného nařkl z hereze, neměl papež jinou možnost, než si dotyčného povolat "na kobereček", aby zjistil oprávněnost stížnosti. Pokud se dotyčný z nějakého důvodu nedostavil (i když třeba jen proto, že nemohl), bylo to vnímáno jako potvrzení pravdivosti obvinění.
Je třeba neztrácet se zřetele, že středověká církev se tehdy a ještě i dlouho po tom cítila jako strážkyně pravé víry, cítila povinnost a oprávněnost bránit čistotu víry a heretiky mocí izolovala, aby své názory nemohli šířit a nečinili škodu na dalších lidech. Takové bylo bohužel myšlení středověkého křesťana a stávající praxe tomu pak odpovídala.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 25. červenec 2010 @ 14:09:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | I protestantské církve likvidaly nepohodlnou literaturu a nepohodlné lidi na hranicích. I protestanti mají máslo na hlavě. Ještě dnes se snaží zuby nehty bránit vědeckému poznání a učí děti ve školách pohádky místo biologie a fyziky. Takže s tím osočováním kdo komu co spálil pomalu.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 27. červenec 2010 @ 06:16:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | A komunisti taky likvidovali literaturu. A tady u toho Cyrila a Metoděje likvidovali literaturu římští katolíci pravoslavným katolíkům v jednojediné jednotné pravé církvi: To s protestanty nemělo co společného. Když se nad tím člověk zamyslí, dojde k důležitým závěrům.
S těmi pohádkami mne to taky štve, dneska je absolutisticky učí kde kdo, hlavně ty vychované vědeckým komunismem. Vlastně proto jsem učil děti doma, aby nebyli pod vlivem těch báchorek ve stylu: Milé děti, před dávnými a dávnými věky, za devatero horami a devatero řekami, žil jeden Andropiték... A protože smrt vládne všemu a nad vším, nasadíme kondomy, abychom jako silnější a chytřejší přežili.
|
]
Svátosti - Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Čtvrtek, 29. červenec 2010 @ 12:35:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Takže si jim jen jednu pohádku nahradil jinou.
|
]
]
Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: abolla v Sobota, 17. červenec 2010 @ 16:27:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Přesně tak, zde je sice nepřímý, ale dostatečně jasný historický doklad toho, že princip Sola Scriptura je středověký (nebo raně novověký, podle toho, jak to počítáme) lidský nálezek. |
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Neděle, 18. červenec 2010 @ 08:08:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | brat Jindřich si o posloupnosti myslí niečo iné.
PANE FARÁŘI.
Přečetl jsem Váš dopis coby odpoveď na písemnosti, které jste obdržel od mého spolubratra v Pánu Ježíši Gibiece. A abych byl zcela upřímný, (neboť takový má být vždycky upřímně věřící křesťan) jsem na rozpacích. Kdyby takovým způsobem obhajoval učení církve katolické a její postoj vůči státu, obyčejný řádový člen, tak bych to dovedl pochopit. Ale při Vašem postavení a z toho plynoucí i velké zodpovědnosti před Bohem za ty, které vyučujete, (ap.Jákob.3,1) je to pro mne smutné zjištění. Vždyť obhajovat spojení církve a státu výrokem, že ap. Pavel uznával státní autoritu, že se kázal modlit za vrchnost, je velkým nedorozuměním. Zde by se bylo třeba ptát, zda-li úplná odluka církve od státu je neuznáváním autority státu?? Vždyť i při odluce církve od státu zůstává všem jejím členům povinnost řádně pracovat, odvádět daně a ostříhat státní zákony, avšak do toho momentu, pokud ony nebrání věřit Bohu a konat vše co z té víry pramení! Ale jedno je jisté, že církevní hodnostáři by nemohli brát plat od bezbožného státu za kázání evangelia, což je hanebné!
Podobným způsobem tak jako v předešlém bodě, jste pochopil z letáku, který jste dostal o znetvořených přikázáních Božích, že Vás chceme učit zachovávat nařízením a ustanovením, která byla dána Židům. Zde bych chtěl vysvětlit, že desatero přikázaní Božích je celé nadčasové, neboť první čtyři přik. vyjadřují lásku k Bohu a dalších šest příkazů vyjadřuje lásku vůči bližnímu. Na tom nemá právo nikdo nic měnit!
Pane faráři, v každém národě se traduje tvrzení, že dějiny jsou učitelkou národů. Víme ale všichni dobře, že národy se z těch dějin neučí. Neboť vždy se našli různí chytráci, kterým se líbilo užívat moci a vlády nad druhými a dovedli to prosazovat všemi prostředky. Jelikož církev katolická je církev zesvětštělá, podobný jev nacházíme i v ní. Neboť Písmo sv. nás učí skrze ap. Pavla (2Timot.3,16), že „...všelijaké písmo od Boha jest vdechnuté a užitečné k učení, k trestání a k napravování...“. A z tohoto Písma sv. by jme se měli poučit, jak věřili a konali Židé před námi, aby jme se nedopouštěli stejných chyb jako oni ! Tomuto národu, bylo přikázáno, že neměli nic přidávat a nic ubírat ze slova, které Bůh jim přikazoval (5 Mojž.4,1-2). Ale Židé nebyli poslušní tomuto příkazu a tak upravovali, přidávali a ubírali ze slova, které dostali od Boha. Když přišel Pán Ježíš Kristus mezi ně, tak je za to káral v ev. Matouše 15,1-9. Znění toho 9. verše, „ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských“ je varující pro každého i v dnešní době!!
Církev katolická postupuje stejným způsobem jako Židé! Pán ježíš Kristus před svým odchodem dal příkaz svým učedlníkům - apoštolům „...učte všechny národy, křtíce je ve jménu Otce ... učíce je zachovávat všechno což jsem přikázal vám...“.
Z toho jasně vyplývá, že kdo tak neučí a nezachovává všechno co přikázal P. Ježíš, (kromě toho, že někdo něco nevykoná pro svoji slabost) ten není jeho služebníkem!
Já bych se pozastavil hned u toho křtu. P. Ježíš je nám příkladem a nechal se pokřtít v dospělosti (aniž potřeboval uvěřit neboť byl počat ne z vůle člověka, ale z Ducha sv., a také byl bez hříchu) a tím také začala jeho mise. P. Ježíš nás učí v ev. Jana 3,5, že jestli se kdo nenarodí z vody a z Ducha nemůže vidět království Boží. Narodit se z vody znamená, uvěřit a nechat se pokřtít. Narodit se z Ducha sv. znamená, narodit se ze Slova Božího (1 ep. Petr.1,23) , neboť Slovo Boží je Duch a život (ev. Jana 6,63) , znamená úplné změnit myšlení a konání. Kdo toto naplní v upřímnosti srdce jsa pln víry, tomu také začíná jeho mise. To vše se vykonává katolíkům při křtu nemluvňat!! Tak učí katolický katechizmus z r.1968 zpracovaný, nyní už zesnulým, panem kardinálem Tomáškem. Informuje také na str.52, že za „prvních dob“ církve byli křtění dospělí. Jaký důvod měla církev katolická ke změně, to autor neuvedl. Uvedu další příklad z Nového zákona, aby nebylo nedorozumění, že něco bylo časové a něco je nadčasové. P. Ježíš Kristus než stvrdil novou smlouvu svou vlastní krví, ustanovil památku večeře. Jak ona má vypadat podle jeho nařízení, čteme v ev. Jana 13,1-17, kde ustanovil akt umývání nohou. Je to symbol pokory, aby se nikdo nad nikým nenadřazoval, neboť sám P. Ježíš šel příkladem. V ev. Matouše 26,26 ustanovil lámaní chleba, coby symbol lámaného těla Páně. Dále ev. Matouše 26,27-28, ustanovil pití vína, coby symbol krve Páně nové smlouvy. Katoličtí věřící takovou večeři Páně vůbec neznají, protože byla zase „zkrácená“ vedením církve. Tak bych mohl pokračovat dále a srovnávat učení P. Ježíše Krista a jeho učedlníků s učením církve katolické, které se jeví jako protiva Slovu Božímu. Neboť čteme-li vzpomínaný katolický katechismus, tak on učí, že večeři Páně ustanovil P. Ježíš svátost oltářní, a že se nám obětuje ve mši sv....
Tak ani jedno, ani druhé nemohl P. Ježíš ustanovit, protože se jedná o službu u oltáře a Pán Ježíš oltáři nesloužil! Neboť je nejvyšším knězem podle řádu Melchisedechova a ne podle řádu Aronova a jeho rodokmen je z pokolení Judova, kde nikdo oltáři nesloužil! Pane faráři, prostudujte si epišt. k Židům 7,11-19 a přemýšlejte i nad svým kněžstvím! Neboť pravé biblické Kristovo Kněžství nám vylíčil ap. Petr (podle katolické tradice coby první papež!) ve své epišt. (1 Petr.2,1-9). A tomuto lidu, o kterém píše ap. Petr, který roste ve známosti P. Ježíše skrze jeho Slovo, dává dary skrze Ducha sv. (Efezkým 4,7-16). Knězem Kristovým se stává každý upřímně věřící člověk, který věří P.Ježíši Kristu = Slovu Božímu (Zjev.Jana 19,11-13) a káže všude evangelium spasení, které je jen v Ježíši Kristu. To jsou “kněží“ vyučení Slovem Božím, kteří si vyprosili poznání pravdy na postech a modlitbách a ne vyučení člověkem, třeba na theologické fakultě. Když se vyřazuje student z nějaké fakulty svěckého zaměření, tak to končí promoci. Církve po tomto svěcké vzoru konají tzv. „vysvěcení kněžstva„ Slovo Boží žádné vysvěcení nezná, zná jen posvěcení v pravdě, neboť Slovo Boží pravda jest (ev. Jana 17,14-17).
Je dostatečně známo z čeho pramení, že si církev katolická osobuje právo něco upravovat, přidávat a zkracovat. Že apoštolům Páně takové způsoby byly cizí, aby upravovali příkazy P. Ježíše, svědčí slova ap. Pavla u Galat.3,15: ,,Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává,,. Katolické vedení totiž věří a učí, že ap. Petr je první tzv. viditelná hlava církve . Toto vedení vychází z literního chápaní textu v ev. Matouše 16,18-19. Jelikož Pán nedal žádnému člověku na světě (ani apoštolům ! ) plnost Ducha sv., ale dal jen závdavek Ducha sv. (2 epišt. Korint.1,22 ; Efezkým 1,13-14) museli bychom z tohoto důvodu připustit, že P. Ježíš Kristus postavil svou církev na omylném a slabém člověku ! Vzniká zde otázka, proč byl Šimon nazván Petrem - skálou ? Stalo se tak na základě jeho pevného a neochvějného vyznání, které mu zjevil Otec nebeský „Ty jsi Kristus, ten Syn Boha Živého„. A právě ten Kristus je tou skálou, neboť kdo studuje Slovo Boží tak nikde nenajde, aby skála byla symbolem na člověka, ale vždy symbolizuje na Krista Pána. Dále církev Katolická učí, že ap.Petr tím, že dostal klíče království nebeského, že dostal nejvyšší moc nad všemi ostatními údy církve ve věcech spásy, a také příslib, že bude zástupcem P. Ježíše na zemi (viz katolický katechismus). Když ale pokračujeme v čtení textu 16.kapitoly ev. Matouše zjišťujeme, že ve 23 verši nazval P. Ježíš ap. Petra satanem, a to zase jen na základě jeho rady, kterou dával P. Ježíši, a která byla ne z Boha ale z ďábla! Někdo by mohl namítnout, že to vše bylo před vylitím Ducha sv. a proto ap. Petr byl povolaný satanovi. Jenže když čteme epišt. Galat.2,11-14, tak zjišťujeme, že ap. Petr byl trestán ap. Pavlem, že nechodí přímou cestou evangelia, ale že se zachoval pokrytecky. Zde vidíme, že nebyl vůči satanovi jako skála, tak jak to vidíme u P. Ježíše! Zde je třeba ještě dodat, že ap. Petr se nikde v Písmě sv. nepovažoval za primasa apoštolů, jak to z něho udělala církev katolická. Jednoznačně a naprosto jasně o tom svědčí slova v jeho 1.epištoli 5,1-3!! Ap. Petr se hlásil k jediné přednosti mezi apoštoly a to, že si ho Bůh z pomezi nich vybral, aby zvěstoval evangelium pohanům (Skut.ap.15,7) . Ale jak je známo tuto výsadu nedostal jenom ap. Petr, ale ještě více ap. Pavel (Skut.ap. 9,15).
A nyní co říkají k tomuto tématu církevní dějiny ? Poslužím si zde knihou ,, Biblický průvodce,, (polské vydání) autora Henryho H.Halleye, který píše: „Římskokatolická tradice hlásající, že ap.Petr byl prvním papežem je obyčejnou fikcí. Není žádného historického důkazu, že byl biskupem Říma. „Autor dále píše, že ke konci apoštolského údobí byly zbory na sebe nezávislé. Zbor byl řízen radou duchovních pastýřů. Precedens nastal, když jednoho začali nazývat biskupem a druhé později presbytery, staršími. Už zde se začal projevovat boj o vládu-moc ve zborech, neboť biskupi se začali považovat za něco více než presbyteři. Už zde se plně projevuje naplňování slov ap.Pavla o vlcích, kteří vniknou do stáda po odchodu apoštolů (Skut.ap.20,29-30). Že to není v duchu P. Ježíše Krista, ale ignorace jeho příkazu z ev. Marka 9,33-35, není třeba rozvádět. Největší boj o moc, ne toliko ve zboru, ale nad celou církvi, začali římští biskupové. Čteme-li dále v historické knize H.Halleye, tak nás informuje, že Kalixt I. (217-223) byl prvním římským biskupem, který svou touhou o moc nad celou církví, zdůvodnil textem z ev. Matouše 16,18! Z toho jasně vyplývá, že v prvotní církvi neznali tzv. „viditelnou hlavu“ církve, která vznikla teprve s postupem času a traduje se dodnes. Dále čteme, že římští biskupové bojovali o tuto vládu - moc nad celou církví až do VI.století. Ale někteří historikové už Leona I.Velikého (441-461) nazvali prvním papežem. Tento římský biskup věřil, že mu Bůh svěřil úřad primasa všech biskupů. A tak se ohlásil pánem celé církve, a hned také prohlásil, že neuznání jeho vlády se rovná odsouzením sebe sama na peklo !! . . .
Jak vidíte pane faráři, zde se nám v plné kráse představil římský biskup coby uzurpátor (samozvanec). Že tito uzurpátoři existují stále a tradují stejné způsoby o tom nás přesvědčil autor už vzpomínaného katolického katechismu, když napsal na str. 34 „Kdo není v církvi katolické vlastní vinou, těžce hřeší, a proto nemůže být spasen.“ Ještě zůstává nezodpovězená jedná otázka. Byli římští biskupové v tomto zarputilém boji o moc - vládu nad celou církvi skutečně vedení úzkostlivě naplnit text ev. Matouše 16,18-19?? Kniha Henryho H.Halleye nás informuje, že tomu tak nebylo ! Ale svěcké vzory vladařů impéria, kteří měli sídlo v Římě, to bylo hlavní motivaci boje římských biskupů. Další dějiny církve katolické to jen potvrzují!! Zde je ještě nutné podotknout, že náboženství se stalo státním už za římského císaře Konstantina (306-337). V té době ještě byl nepokřtěným pohanem. Ten uzákonil svěcení neděle, aby se odlišil od Židů a církev to akceptovala. Spojením církve a státu byla připravena půda proto, aby se církev stala defacto politickou organizaci. Bylo to a je to stále hotovým neštěstím pro církev samotnou. Vnikání různých pohanských zvyků už nic nestalo v cestě.
Závěrem pane faráři přiznávám, že mám k Vám úctu a to pro Vaší upřímnost, že jste přiznal v církvi chyby a to i přesto, že má „neomylné“ vedení. Pokud píšete o světlých a vynikajících zjevech, pak výjimky potvrzovaly pravidlo. K zamyšlení Vám ještě předkládám, kde by jste zařadil všechny ty upřímně věřící, kteří museli zahynout jen proto, že věřili Slovu Božímu = P. Ježíši a tím se stali protivou učení a konání katolické církve? Dějiny nás informují, že jich nebylo málo! Káraní a napomínaní jsem psal s nelehkým srdcem a bez jakékoli zaujatosti, jen abych vydal svědectví o pravdě, tak jak konal sám Pán Ježíš (ev.Jána 3,19-21) a také jeho služebníci (Skut.ap.kap.7). Napomínaní je jeden z darů Ducha sv. (ep.Řim.12,4- 8), který je dán údům církve Kristovy. Jak je vidět tento dar se vůbec neprojevuje v jednotlivých církvích, které se hlásí ke křesťanství. To je také důsledek nynějšího stavu, který vládne v církvích !
Tuto odpověď na Váš dopis jsem napsal z pověření mého spolubratra v P. Ježíši Gibiece.
Přeje jen to nejlepší a zdraví Vás Jindřich Raszyk
Moje adresa: Jindřich Raszyk
Hořany 739
73534 Stonava
|
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 20. červenec 2010 @ 07:26:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Z toho jasně vyplývá, že kdo tak neučí a nezachovává všechno co
přikázal P. Ježíš, (kromě toho, že někdo něco nevykoná pro svoji
slabost) ten není jeho služebníkem!"...
Ukaž mě toho člověka,který zachovává do puntíku všechno, co by jako křesťan měl zachovávat. To by byl bez hříchu!
Patří Jidáš mezi apoštoly, nebo nepatří?
Byl Jidáš apoštolem, nebo nebyl?
|
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:32:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ono je dobré se seznámit alespoň obecně s tím, co patristika skutečně učí, např..
http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=781
http://apo-logia.blogspot.com/2007/04/eucharistie-zvdavek-naeho-vzken-irenej.html
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7509
Irenej ve svém hlavním spise „Proti bludným naukám“ hájil oprávněnost církevní
tradice a hierarchie. Velmi též přispěl k usmíření sporu o den slavení
velikonoc. Na jeho prosby kolem roku 190 odvolal papež Viktor I.
tresty, které předtím vyhlásil proti asijským církevním obcím slavícím
(až do 3. století) Zmrtvýchvstání Páně přímo v den prvního jarního
úplňku.
Je zjevné (a už nudné), jak oponenti ŘKC se snaží její výlučnost mezi ostatními církvemi snižovat, zatímco katolíci ji samozřejmě hájí. Pokusme se na chvilku oprostit od zaužívaného klišé. K Irenejově výroku můžeme pak přistoupit v podstatě jen dvěma způsoby.
1.) Buď je Irenej nevzdělanec, který neznal Písmo, neznal historii církve, nevěděl o církvi v Jeruzalémě, Antiochii, či jinde, kde působili křesťané už krátce po Ježíšově Zmrtvýchvstání. Proti tomu však hovoří jeho věhlas, jeho schopnosti, celá vyjímečnost jeho života. Nikoli náhodou se jeho dílo zachovalo až do dnešních časů.
2.) Nebo je Irenej vzdělaný, zcela v obraze a ví, co říká. Je vyučený Polykarpem, posledním žijícím žákem apoštola Jana.
Doslova mluví o "Největší, nejstarší a všude známé církvi". Římská církev byla díky krvi mučedníků v té době (cca r. 170) největší a nejznámější křesťanskou církví. Mezi její mučedníky patřili i oba viditelné sloupy církve, apoštolové Petr a Pavel. Irenej znal určitě dobře (Mt 16,18), kde neviditelná skála církve Kristus pověřil Petra viditelnou skalou, na které zbuduje svou církev.
Úplně nejstarší Kristova církev je tedy zbudovaná na Petrovi a Petr je závěrem svého života a svou mučednickou smrtí neodlučitelně spojen právě s Římem. Římská církev je tak tedy nazvána "nejstarší, největší a všude známá" právě díky osobě prvního papeže - mučedníka za víru - Petra, nikoli podle datumu svého založení. Pochybovat o tom, zda v Římě v té době vůbec nějaká církev tehdy byla, je arogance. Znamená to dávat políček všem těm, kteří tehdy za krutých pronásledování za víru v Krista jako mučedníci zemřeli a ignorovat historii.
Hned po mučednictví svatých Petra a Pavla byla totiž církvi v Římě
přiznána prvořadá role v celém katolickém společenství. Tuto roli
dosvědčuje již ve druhém století sv. Ignác z Antiochie (Římanům, úvod: Funk, I,252)
Ignatios zvaný též Theoforos (nositel Krista) církvi,
jež ve velkomyslnosti nejvyššího Otce a Jeho jediného Syna Ježíše Krista
nalezla milosrdenství,
milované, osvícené vůlí Toho, jenž chce vše, co chce láska našeho Boha
Ježíše Krista,
církvi jež zaujímá přední postavení v krajině Římanů,
jež je hodna Boha, lásky, blahořečení, chvály, jež je důstojně řízena,
jež je čistá, na předním místě lásky,
jež se řídí Kristovým zákonem a Otec jí dal jméno, Ve jménu Ježíše Krista,
Syna Otce ji pozdravuji.
Ty, kteří tělem i duchem jednají podle Božích přikázání, kteří jsou
beze sporu v Boží milosti,
kteří nejsou nalíčeni žádnou cizí barvou,
co nejsrdečněji pozdravuji v našem Bohu Ježíši Kristu.
Abychom pravdivě poznali způsob uvažování tehdejších křesťanů, je třeba dobové výroky zasadit do kontextu tehdejších událostí. Již daleko dříve, v r.96! vypukl v Korintské obci spor. Skupina mladých duchovních se postavila proti jiným presbyterům kvůli směru, kterým se ubírala městská komunita.
Tehdejší papež Klement (třetí v pořadí po Petrovi) jim v dopise neústupně připomněl tradiční poslušnost vůči církevním autoritám a nabádal je, aby se vyvarovali falešných učenců.
Dopis byl přijat s velkým respektem a stal se předmětem rozjímání při nedělních mších. Byl opisován a rozšiřován po ostatních církvích. Je to první známý text (r. 96!), jež v praxi potvrzuje nadřazenost římského biskupa nad všemi ostatními církevními obcemi světa.
Máte tedy na vybranou:
Buď vlastní spekulace a výplody fantazie, nebo se lépe seznámit s jednotlivými výroky tehdejších křesťanů a historické vazby a na jejich základě až pak učinit vlastní závěry.
http://krystal.op.cz/amen/2000/Amen6-00.htm
|
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:45:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Inu, chvála Pánu, Bůh už Jeho vlastní závěry učinil a nechal je napsat naším drahý bratrem Janem do 18. kapitoly knihy Zjevení.
Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 18. červenec 2010 @ 14:18:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Willy, na tobě je krásné, jak intelektově nezatížený dokážeš být.
|
]
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 18. červenec 2010 @ 13:51:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Irenej z Lyonu je také autorem nejstaršího seznamu papežů do jeho doby.
Píše:
Kdokoli v každé církvi, kdo by chtěl poznat pravdu, může kontemplovat
tradici apoštolů, kterou nám bylo dáno poznat po celém světě. Můžeme
vypočítat ty, koho apoštolové ustanovili jako biskupy a jejich nástupce
až do našich dob, muže, kteří ani nevěděli o tom, o čem heretici
blouzní, ani to neučili. (AH 3,3,1)
Tertulianus píše:
[Apoštolové] založili církve v každém městě, ze kterých všechny ostatní
církve, jedna po druhé, odvozovaly své podání víry a semena nauky, a
každý den je odvozují, aby se mohly stát církvemi. Pouze z tohoto
důvodu budou schopny považovat se za apoštolské, za výhonek
apoštolských církví. Každý rod se musí nutně obracet ke svému původci,
aby zjistil, kým je. Proto církve, ačkoli jsou mnohé a tolik veliké,
obsahují pouze jedinou původní církev, [zbudovanou] na apoštolech, ze
které všechny [pocházejí]. Tímto způsobem jsou všechny prvotní a
všechny jsou apoštolské, pokud prokázaly, že jsou v jednotě jedno.
Sv Augustin píše:
Existuje mnoho věcí, pro které zůstávám poprávu v lůně (katolické
církve). Drží mě v ní svornost lidí a národů, drží mě v ní autorita
započatá zázraky, živená nadějí, rozrostlá láskou, upevněná
starobylostí. Drží mě zde posloupnost kněží od samotného stolce
apoštola Petra, jemuž Pán po zmrtvýchvstání svěřil úkol živit jeho ovce
(Jan 21,15-17), až po současný episkopát (tj. biskupy). A nakonec mě
zde drží samotný název „katolická“, který, nikoli bez důvodu, náleží
pouze této Církvi, takže žádný heretik, ačkoli se všichni chtějí
nazývat „katolickými“, se neodváží ukázat poutníkovi, když se jej
zeptá, jak se dostane ke katolickému kostelu, cestu ke své bazilice
nebo domu.
|
|
|
Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 19. červenec 2010 @ 12:19:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Neměli bychom zapomínat na to že ten kdo chce mít přednostní postavení ten musí vzít škopek vody, mýdlo a ručník a nesmí se bát špinavých a zpocených nohou. Práce ani ponížení. Pánbůh má jiná měřítka a kvalifikační předpoklady než má náš lidský rozum a pýcha. |
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 19. červenec 2010 @ 13:32:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přesně tak, naprostý souhlas.
|
]
Re: Re: Přednostní postavení Říma (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 20. červenec 2010 @ 09:57:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | poutnick
„Neměli bychom zapomínat na to že ten kdo chce mít přednostní postavení“
Nikdo nechce mít přednostní postavení. Církev není demokratická, ale hierarchická, tedy vše jde od Krista, ze shora dolů a nikoliv od člověka, kdo by chtěl mít přednostní postavení, tak je mimo Církev. Kristus řekl jasně, to vy jste si nevyvolili mne, ale já vás. Není na světě žádná jiná instituce, která by plnila vůli Boží, než ŘKC, u které je samozřejmostí očista ve svátosti smíření, pokání, půst, milosrdenství atd. Takže souhlasím s poutnickem, že očista je podmínka nutná.
|
]
|
|
|
|
