Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 421 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116471514
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Ještě k jistotě spasení.
Vloženo Pátek, 30. červenec 2010 @ 10:56:10 CEST Vložil: Olda

Zamyšlení poslal Kojard

Vážení,
rád bych doplnil diskusi o jistotě spasení. Vím, že spása je nezasloužený dar. Vím, že Krev Beránka smyla všechny naše hříchy. Ale to platí jen potud, pokud jsme věrní. My totiž můžeme být nevěrní i po svém znovuzrození. Můžeme z různých příčin zapřít Pána. A potom z Jeho slov jasně víme, že zapře před Otcem On nás. Takže zase se tady o jistotě spasení nedá mluvit.

Jedinou jistotu, kterou máme, je jistota, že nám Bůh vždy znovu odpustí, pokud Ho o to ze srdce požádáme, protože nás miluje a je věrný. To je jediná jistota, o níž se můžeme opřít. Jistota, že když jako marnotratné děti příjdeme k Otci, on nás příjme. Ale my musíme přijít. Bůh nám neodpustí automaticky, (bez nás).


Vážení, Rád bych doplnil diskusi o jistotě spasení. Vím, že spása je nezasloužený dar, vím, že Krev Beránka smyla všechny naše hříchy. Ale to platí jen potud, pokud jsme věrní. My totiž můžeme být nevěrní i po svém znovuzrození. Můžeme z různých příčin zapřít Pána. A potom z Jeho slov jasně víme, že zapře před Otcem On nás. Takže zase se tady o jistotě spasení nedá mluvit.

Jedinou jistotu, kterou máme, je jistota, že nám Bůh vždy znovu odpustí, pokud Ho o to ze srdce požádáme, protože nás miluje a je věrný. To je jediná jistota, o níž se můžeme opřít. Jistota, že když jako marnotratné děti příjdeme k Otci, on nás příjme. Ale my musíme přijít. Bůh nám neodpustí automaticky, (bez nás).
Není to jistota spásy, o kterou opírám svůj křesťanský život, je to jistota Božího milosrdenství, vždy připraveného odpustit, kdyč projevíme opravdovou lítost a vyznáme svou nedostatečnost. Otec nás vyhlíží a čeká na nás, ale my musíme příjít, aby nám mohl odpustit. A On nám odpustí a spasí nás. To je moje jistota.

Pochopil jsem, že Křesťanství je náboženství paradoxu. Platí zde naprosto protichůdné věci a to současně.
Platí, že jsme vykoupeni Kristovou krví, která smyla všechny naše hříchy. Současně však platí, že jakmile začneme tvrdit, že nemáme hřích jsme lháři.

Platí, že jsme vykoupeni Kristem a tudíž naše spása už je blízko. Ano můžeme říci, že jsme spaseni. Na druhé straně, naše spása ještě není dovršena, protože ten vítězný běh teprve běžíme.
Nic nás nemůže vytrhnout z ruky Kristovy, přesto můžeme zapřít a dokonce odpadnout. To se stává, jak katolickým kněžím, tak různým evangelizátorům. Prostě to možné je ve všech částech Kristovy církve.

Ta věhlasně vytrubovaná jistota spasení je klam. Ta jistota, s jakou o jistotě spasení mnozí mluví, je prostě nabubřelá a říkám to rovnou, nebiblická. 

Bible nás o spáse ujišťuje, ale zároveň nás varuje, že si máme dát pozor.
Pokud se přidržíme pouze jistoty spasení a zapomeneme na to, že ke své spáse potřebujeme Boží milosrdenství, ocitáme se mimo Bibli, mimo spásu a v žádném případě nemůžeme odejít ospravedlněni.
Naše spása je jistá i nejistá zároveň. A pokud se přidržíme jen jedné strany, lžeme si do kapsy. To je možná ten důvod, proč se nemůžeme shodnout.

Vskutku si myslím, že to, na čem se shodnout můžeme, je Milosrdenství Boží. Protože na něm jsme závislí všichni.

Kojard


"Ještě k jistotě spasení." | Přihlásit/Vytvořit účet | 291 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 30. červenec 2010 @ 11:20:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: sola-scriptura v Neděle, 01. srpen 2010 @ 20:25:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
tak tak...


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Pátek, 30. červenec 2010 @ 11:39:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
omlouvám se za 2x vložený úvod.
Kojard



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pátek, 30. červenec 2010 @ 11:56:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak a teď se budeme jen koukat, jak tě Willy, Cizinec a spol. snědí zaživa:-)



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Pátek, 30. červenec 2010 @ 11:58:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojard
Ano, to je velmi srozumitelně napsáno. Amen.



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 30. červenec 2010 @ 12:11:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Kojarde,

myslím, že ti dost rozumím. Před časem jsem napsal jeden příspěvek, ve kterém by se dalo najít některé paralely, s názvem Jistota Božího dítěte http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9982

Ale obávám se, že když potlačíš jistotu spásy (není pravda, že bible nehovoří o jistotě, Pán chce, abychom stáli v Něm, v jeho spasení pevně a jistě) a převedeš ji na jistotu Božího milosrdenství, pak se stává, že lidi přestanou vnímat, že potřebuji prožít, přilmout od Ježíše spasení a být znovuzrození. Chozením do kostela si každý jaksi dělá nárok na Boží milosrdenství. A pak to vypadá tak, že v kostelích je plno lidí, kteří nejsou spasení a znovuzrození se buď přímo vysmívají nebo přinejlepším v životě o něm neslyšeli. A myslí si, že jsou křesťané, protože byli polití vodou. A přesto doufají, že díky Božímu milosrdenstcí budou jednou po smrti spaseni.
Což je ovšem blud z pekla rodem, který má a bude mít na svědomí nespočet lidí, kteří takto byli oklamáni.



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Pátek, 30. červenec 2010 @ 13:59:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Rosmane,
 Sám jsem byl dlouhá léta Katolíkem a hlavní problém lidí chodících do kostela, jak ty říkáš, je v tom, že neznají celé Písmo. ŘKC své ovečky ke čtení  Bible přímo nevede. Za mnohem důležitější považuje jejich účast na mši. Tam se sice přečte celé Evangelium a některá místa i vícekrát,ale celý ten cyklus trvá 4 roky. Takže pokud katolík nečte sám a žije pouze z toho, co slyší na mši, má zákonitě mezery. (Čtou se i některé pasážz SZ, ale ne celý).
ŘKC učí své ovečky o spasení,i o tom, že Ježíš umřel za naše hříchy, ale dělá to někdy příliš složitě, takže věřícím smysl uniká.
Ona za ta staletí na sebe nabalila hodně, teologického balastu a složitosti. Navíc je to církev velmi ovlivněná římským antickým myšlením, který není o prožitku, ale o rozumu. Ti prožívající jí byly vždycky podezřelí.
No a v takovém prostředí je těžké mít osobní vztah s Ježíšem. Ikdyž v žádném případě neříkám, že to nejde. Jde to. když jsem od katolíků odešel, na mém vztahu ke Kristu jsem nemusel měnit nic. Proto i mezi katolíky najdeš znovuzrozené, či charismatiky. Ale jsou v menšině.  A jsou podezřelí.

Někdy vznikají nedorozumění pouze tím, že každý používáme jiný slovník. A pokud se nedohodnem na významu slov, nemůžeme si rozumět. Jak sis mohl všimnout, patřím mezi odpůrce halasně hlásané jistoty spasení, ale pokud bychom hovořili o naději na věčný život s Ježíšem, dohodnem se. Protože, když řeknu naděje, myslím tím jistotu. Ale ta má kořen v Boží lásce ke mně a ve vědomí, že bez něj nemůžu nic. Jsem životně závislý na jeho milosrdenství. Rozhodně si nemyslím, že Kristus vykonal všechno za mě a já už nemusím nic.

Vždyť já přece musím a hodně: běžet s pohledem upřeným na Ježíše, musím milovat Boha i bližního, musím vytrvat až do konce, musím důvěřovat. Pak teprve budu spasen.
No a na cestě za Ježíšem můžu zabloudit, můžu ochabnout, dokonce můžu sejít z cesty a jít od Boha pryč. Kdo tvrdí, že se mu nemůže nic takového stát, si lže. Vždyť i do vyčistěného domu se mohou vrátit démoni.
Ano, přivlastňuji si Boží milosrdenství a spoléhám na něj. Ale když prosím o milosrdenství, prosím i o pokání z hříchů.

A ještě na závěr: stát pevně a jistě v Kristu není totéž jako mít jistotu spasení. Jestliže Budeš stát pevně a jistě v Kristu do konce, obdržíš vavřín vítězství - spásu.
Kojard


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:25:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
O znalosti Písma to přece není. Znalost Písma nás nespasí. Hlavním problémem ŘKC není neznalost Písma...jasně, mohli by ho číst častěji a kdesi cosi...ale je to ten HLAVNÍ problém?


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:27:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znám spoustu katolíků, kteří některé knihy Písma neviděli ani z rychlíku a přitom vztah s Ježíšem mají. A nemalý. A když se jich zeptáš, tak ti odpoví, že to je přece o lásce a ne o nějakých akademických znalostech a učení se Bible nazpaměť.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 01. srpen 2010 @ 23:08:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen taky jsem se narodil a byl vychovavany jako katolik a trvalo 28 let ,nez jsem se narodil znovu, na druhe strane sveta na Novem Zelandu a tak kazdy den chci chodit s Bohem.Pokuseni prichazeji,starosti,pochybnosti ale chci jit a nechat Pana at prostriha suche vetve v mem zivote ,co brani tomu at nesu vice ovoce lasky k nemu a bliznimu svemu.Zrovne vcera vecer jsem prisel domu a ma zena drzela za ruku cizi divku z Cech,ktera prijela na Zeland z Autralie.  Prespala u nas 3 dny. Plakala a smala se zaroven,ma zena ji rekla o Jezisi co pro nas udelal a pomodlily se spolu.Otevrela Kristu sve srdce a ja mam dalsi sestricku male bozi dite,ktere potrebuje duchovni mleko aby rostlo a prineslo ovoce ..Cesta je dlouha a vlci  kolem  cekaji na prilezitost..Pan ti zehnej


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 09:24:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I já jsem se narodil jako katolík - a jsem jím dosud. Ani ve snu by mě nenapadlo na tom něco měnit.
Žijící člověk se může znovuzrodit pouze jednou a navždy, pouze jedním způsobem - skrze Kristův křest, z vody a z ducha. Obojího je potřeba, všechno ostatní je jen klamavé zdání.
Protože úplný člověk je ze dvou "substancí" - ze složky pomíjivé i nepomíjivé, a aktem znovuzrození musí projít obě složky.  Pokud jsi jako katolík už byl pokřtěn coby malý na základě víry církve, už je jen úsměvné se nechat překřtívat znovu, potuplovat si to. Však domnívám se, že ani toto nebude překážkou spásy.

Ale jinak v tom nejdůležitějším jsme zajedno - dbát na živý vztah se svým Stvořitelem a usilovat o skutky lásky, které speciálně pro každého z nás nebeský Otec připravil už od věčnosti.
 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 10:47:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko tady na Zelandu jsem potkal znovuzrozene verici z RKC plne daru ducha Svateho,taky jsem musel cinit pokani ,protoze jsem verici z RKC predtim hazel vsechny do jednoho pytle.Ja jsem vyrustal v miste kde jsem to kolem sebe nemel.O tom krtu jako miminko to si vazne nepamatuji..Bylo to rozhodnuti rodicu,ne me.Tak jako zida nedela znovuzrozeni to, ze se da obrezat 8 dne-) Ale jinak musim priznat ,ze me tady nikdo od vas neposilal do zatraceni,jako moji mnozi "protestanst"i bratri zde na granu.Pan ti zehnej


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 12:53:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji ti a ať ti Pán žehná stejně.

Já prožil přes veekend taky zajímavou zkušenost jednoty s lidmi různého vyznání, pokusím se ji popsat v článku. Doufám, že se to během pár dní objeví.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 13:12:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Koukám, oko, že i kdyby ti přivedli tisíc svědků k nějaké události, tak ty stejně nebudeš věřit. není škoda, že jsi tak nevěřící lidem? O něčem ti tu skoro dva roky svědčíme a ty nevěříš a stále si meleš svojí.

  Položím ti stejnou otázku, jakou jsem položil JMK: Co se nám, "těm co se narodili znovu z Ducha", tenkrát stalo, když jsme uznali, že Bůh není lhář, uvěřili Božímu slovu, přijali Ježíše do svého života a najednou se celý náš život proměnil, změnilo se srdce, vztah k lidem, vztah k Bohu.

  Víš, už působí naivně, když někdo, kdo znovuzrození nezažil tvrdí těm, kteří ho zažili, že je to jen "klamavé zdání". Klamavé zdání je to pro tebe. Pro nás je to realita života.

  Ale neboj, rozumím ti. Byl jsem na tom stejně jako ty nebo salom.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:02:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Co se nám, "těm co se narodili znovu z Ducha", tenkrát stalo, když jsme uznali, že Bůh není lhář, uvěřili Božímu slovu, přijali Ježíše do svého života"...

Ahoj Toníku.
Vždyť já ti v tomto naprosto věřím a nijak tvou opravdovost nezpochybňuji. Ani v nejmenším!
Ale nazvu tuto změnu, která se s tebou stala, trochu  jinak:
Duch svatý nás křesťany neustále obnovuje, formuje.
Změny - a to často dost podstatné se s námi dějí a budou dít po celý život, po celou dobu našeho zrání pro nebe. To jsou ty věci, které sami ze své lidskosti udělat nedokážeme. Proto je za nás udělá Bůh. Podobně jako sám přišel za Abrahámem. A nepřišel jednou, ale vícekrát.

Dokonce i to, že jsi uvěřil Božímu slovu a přijal Ježíše do svého života, se může stát zase znovu, v docela vyšší kvalitě, v docela vyšší úrovni, kterou si dneska nedokážeš ani představit. Životní cesta křesťana je po celé délce lemována nepotřebnými věcmi, které sice pro něho kdysi byly důležité, ale teď, jak zraje, je postupně odkládá jako staré haraburdí. I to je součástí našeho zrání pro nebe.

Obnova člověka v Duchu svatém je nedílnou součástí našeho života s Bohem.
Nelze to ale nazývat "znovuzrozením", protože křesťanem, kristovcem se člověk stává jen jednou na celý zbytek věčnosti - a to skrze Kristův křest.
 Znovuzrození je "povýšení do šlechtického stavu", našim Otcem se stává samotný Bůh! Není vyšší urozenosti, není vyšší důstojnosti pro člověka, než se stát dítětem Božím. Ale kolik už takových dětí dokázalo stejně Boha z vlastní vůle zavrhnout!

Znovuzrození je možnost být spasen, nikoli ještě  jistota. Jistotou se spasení stává až skrze vytrvání v dobrém až do konce života. Až tehdy doběhneme do cíle našeho závodu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:35:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, zase si nerozumíme, to bude zmatek v pojmech. Já už jsem žil v Duchu svatém, byl jsem biřmovaný, zažíval jsem milost posvěcující a eucharistii, prošel jsem také mnoho duchovních cvičení a "obnov v Duchu svatém".

  Nenazývám znovuzrozením "obnovu života v Duchu svatém" tak jak jsem je znal před tím, to je jako kdybych psal všechno do prázdna. Nazývám znovuzrozením tu chvíli, kdy jsem přijal tu mulost spasení v Kristu Ježíši. Tu chvíli, kdy Bůh vyměnil moje srdce, kdy dal místo kamenného srdce masité. Kdy přišel do mého života a začal raálně jednat. Kdy proměnil můj vztah k lidem. Kdy se pro mne otevřel volný přístup do nebe, ke trůnu milosti. Kdy jsem se narodil z Boha a přijal tu moc být Božím dítětem. To jsem nikdy před tím neudělal ani na mnoha obnovách a duchovních cvičeních - nikdo mi neřekl, že je potřeba to udělat.

  Znovuzrození není jen nějaká "možnost" něčeho, ale reálná proměna života. Také pochybuju, že je možné prožít znovuzrození dvakrát, alespoň v tom se shodneme - alespoň já jsem ho vícekrát neprožil a nikdy jsem nic takového od nikoho neslyšel.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:55:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ujišťuji tě, že ještě často přijde Bůh do tvého života a bude reálně jednat. Kdy se dotkne tvého srdce a budeš - li k tomu ochoten, promění ho v ještě méně kamenné a ještě více masité.

Znovuzrození není jenom "možností", je to hlavně nový stav člověka. Jen jedinkrát v životě se můžeš stát Božím dítětem - a bude to už navždy. Zda potom jako Boží dítě budeš i nadále žít - to bude záviset také na tobě.

Kdo je spravedlivý, ať se dále ospravedlňuje...

„Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se obrátíme“


]


Jedinkrát v životě - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:08:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.
 
  Souhlasím s tebou, že to znovuzrození z Božího slova může člověk zažít jenom jednou - nikdy jsem nepsal nic jiného a nikdy neslyšel, že by to bylo jinak. Já sám jsem totéž nezažil vícekrát. Takže tady argumentuješ zbytečně.

  To proti čemu píšu já je ztotožňovat tenhle okamžik s poléváním miminek panem farářem v kostele, kde chybí ty úplně nejzákladnější věci, potřebné pro znovuzrození. Kromě toho realita života zjevně svědčí o tom, jak věci jsou: Změna není změna dokud se nic nezměnilo. Tak ani nové narození není nové narození, dokud se něco nenarodí.

  Pokud se člověk narodí z toho nepomíjivého, navěky zůstávajícího, tak má nepomíjivý, věčný život, který žije. Už teď a tady, ne až někdy po smrti svého těla. Může mít jistotu - protože jeho život není založen na prchavých citech či pocitech, na jeho myšlenkách či intelektu, na jeho schopnosti se rozhodovat a síle jeho vůle, ale je založen na skále, která se nepohne.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:12:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak dlouho svědčíme my tobě, že se pleteš, Cizinče, ty?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:37:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  V čem se pletu? Pokud se pletu, upozorni mne, rád se poučím.

  Asi myslíš "svědectví" ve stylu "Mám naprostou a absolutní jistotu v tom, že nemáš to co říkáš že máš!", které tu předvádí oko, jaela či někteří další?


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Mikael v Pátek, 30. červenec 2010 @ 12:42:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz

"Ta věhlasně vytrubovaná jistota spasení je klam. Ta jistota, s jakou o jistotě spasení mnozí mluví, je prostě nabubřelá a říkám to rovnou, nebiblická."


Římanům 5,9  Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu!


Co je nebiblickho na jistotě, že budeme zachráněni, jasně vyplývající z tohoto verše? :-o


Samozřejmě že to platí jen tehdy, jestliže vytrváme až do konce:


Židům 3,14  Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.


Rovněž tak činitelé nepravosti budou zatraceni, i kdyby si byli jisti sebevíc - v Americe jsoui cirkve aktivních homosexuálů. kteří "jistotu spasení" třeba taky mají!


Řekl bych, že jistota spasení je dobrá, je-li vskutku od Boha. Je-li ovšem jen z lidského učení, bude nutně zavádějící, a klamná...




Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 30. červenec 2010 @ 12:44:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, tak nějak


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Pátek, 30. červenec 2010 @ 17:58:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někdo tady ocitoval verš Židům 3,6: ... Jeho domem jsme my, zachováme-li si až do konce pevnou důvěru a chloubu nadějě.
S odůvodněním svých námitek proti jistotě spasení. Je to škoda, že jste nečetli co jsem napsal pod svým článkem někomu, proto to opakuji.
Žid. 3,6: Je pouze logická otázka, zda čtenář uvažuje. Může něco v budoucností změnit minulost? Čtenáři a příznivci sci-fi by rádi cestovali časem a zasahovali do minulosti, ale Písmo je v této věci jednoznačné. Nelze budoucím zásahem měnit minulost, čas má jednosměrný vektor.

Jeho domem jsme my.
A to od okamžiku, kdy jsme uvěřili a přijali Ježíše za svého Pána. To je takzvaný Biblický fakt.
A teď si uvědomte, že vy všichni, kteří se odvoláváte na toto místo, vlastně tvrdíte, že nějaká bodoucí událost může změnit minulost.
Už slyším ty námitky, vždyť to je Boží slovo, je, to v žádném případě nevyvracím, ale Boží slovo nás zároveň na mnoha místech vyzývá abychom používali svůj rozum, abychom byli velmi opatrní a ne naivní. Nikde nám nezakazuje myslet.
Není to můj vynález, dočetl jsem se to v knize známého teologa D. Goodinga Nepohnutelné královstvo. Vyšla kdysi mezi slováky žijícími v Srbsku. A protože se mi jeho vysvětlení zamlouvá, tak ho tady uvádím svými slovy. Vysvětluje ve své knize, že autor listu židům ve skutečnosti zkouší své čtenáře, zda při čtení přemýšlejí.



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pátek, 30. červenec 2010 @ 18:26:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já si dovolím nesouhlasit. Myslím, že sis ten citát z Písma upravil k obrazu svému.

Na logiku na nás nechoď, z logiky bys nejspíš propadl. Ignoratio Elenchi.

Chceš snad říci, že autor listu Židům neví, co píše a že když by logicky uvažoval, tak tam napíše něco jiného?

Prostě ses chytil silného slova "jistota" a chováš se jako buldozer. V kom máme jistotu spasení? V Ježíši. Kde je nebezpečí, že spasení nedojdeme? V nás. Co máme činit? Držet se Ježíše. Když se ho nedržíme a když ani nedovolíme, aby se on držel nás (máme svobodnou vůli ho odmítnout) a vyškubneme se z jeho rukou, přestaneme stát o jeho Vykupitelskou oběť, pak ztrácíme jistotu spasení. Je to snad tím, že by přestal být Ježíš jistotou našeho spasení? NE. Jeho domem jsme po dobu, kdy přijímáme Ježíše za svého Pána. Všechny tvoje myšlenkové, rádoby logické vývody naráží na skutečnost odpadnutí od víry, kdy se vždy dostaneš svou vlastní konstrukcí do Circulus in Demonstrando.

Teolog D. Gooding je podle toho, co tu píšeš, s prominutím blb, aspoň to na mě tak působí. To pak můžeme každý úryvek Písma vzít a prohlásit o něm, že to nás jen tak svatopisec zkouší, zda uvažujeme, ve skutečnosti si z nás dělá dobrý den.


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rastan (rastan@quick.cz) v Pátek, 30. červenec 2010 @ 18:29:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojarde napsal jsi to moc pěkně a jsem potěšen, že je tady člověk, který uvažuje v této věci stejně jako já.
rastan



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pátek, 30. červenec 2010 @ 22:53:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Kojarde,

tvůj článek působí dojmem, jako by spasení člověka záleželo na něm. Ale držme se v tomto raději toho, co řekl Pán Ježíš.

J 6:37, 44 Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Z těchto dvou veršů jasně vyplývá, že naši spásu iniciuje Bůh Otec a vykonává Pán Ježíš působením Ducha Svatého, který je věřícímu dán a který znovuzrozenému člověku jako Duch synovství svědčí, že je Božím dítětem! Je třeba si uvědomit, že Boží věčná spása je tu proto, aby se z hříšníka stalo Boží dítě/syn, který bude živým a funkčním údem Těla Kristova. Nejedná se tedy o spásu pro spásu, nýbrž o Boží věčný záměr, na němž nespasený/neznovuzrozený člověk nemůže mít účast/podíl, ale přitom se tento Boží záměr, který měl Bůh předtím, než stvořil svět, člověka velmi velice týká.

Ef 1:4-6 On (Bůh) si nás v Něm (Kristu) vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před Jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení/rozhodnutí své vůle předurčil skrze Ježíše Krista k tomu, abychom se stali Jeho syny ke chvále Jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu.

Zde je zmíněn Boží záměr, který byl zjeven apoštolu Pavlovi a dále v této epištole ve 4. kapitole rozvíjen zjevením o Těle Kristově, které je tajemstvím Církve, kterou/é Pán Ježíš Kristus buduje v lásce spolu se svými svatými tím, že z Něho coby Hlavy Jeho Tělo bere výživu a roste Božím růstem.

Jsme-li tedy Boží děti, mající Boží věčný život a tím součástí Boží rodiny, může někdo toto naše postavení nějak změnit?! Je to řečnická otázka. Jakmile se člověk stane z Boží iniciativy, Božím působením skrze Boží dokonané dílo Pánem Ježíšem Kristem na kříži Golgoty a zapečetěním Duchem Svatým Božím dítětem, není nikdo a nic, kdo/co by to mohlo změnit!

A pak je tu spása/spasení/záchrana naší duše jako cíl naší víry, kterou máme s bázní a třesením uvádět ve skutečnost.

Fp 2:12-15 Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle. Všechno dělejte bez reptání a pochybování, abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.
 
Na této naší spáse ovšem už s Bohem, který v nás působí chtění i činění podle Jeho dobré vůle, spolupracovat musíme, aby naše duše byla proměněna (viz Ř 12:2 - mysl je vůdčí částí naší duše, kterou při její proměně další složky duše - city a vůle následují) a my byli skrze tento celoživotní proces proměny připodobněni Pánu (Ř 8:29). Pokud tuto naši záchranu v tomto věku a životě na zemi zanedbáme, bude v ní Bůh muset pokračovat v budoucím věku během tisíciletého Království Nebes, které bude kromě jiného odměnou pro vítězné věřící, kteří v něm budou spolu s Kristem kralovat 1000 let, neboli kteří procesem proměny duše prošli vítězně a úspěšně a díky zapírání své duše a jejímu ztrácení v tomto věku, zachovají svou duši k životu ve věku budoucím (L 17:33b). Kdo by usiloval svoji duši zachovat/zachránit, ztratí ji (L 17:33a)!

Takže by se dalo říci:

1) je tu Boží věčná spása jako součást Božího věčného záměru, o níž Bůh rozhodl v "minulé" věčnosti a na níž nemůže nikdo nic změnit.
2) je tu naše spása = spása/záchrana naší duše, o níž spolurozhodujeme my naší spoluprací s Bohem na proměně naší duše tím, že ji ochotně pro Pána ztrácíme, zapíráme, dokonce ji máme v nenávisti, vědomi si toho, že neproměněná, tj. Bohem/Božím Slovem neobnovená, tzn. přirozená lidská duše je Bohu v Jeho plánu k ničemu.

Tož tak.

willy



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 31. červenec 2010 @ 09:17:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svým příspěvkem si poštvu mnoho z vás proti sobě, ale co se dá dělat. Nepoužívám žádný citát z Bible. Úmyslně. Citáty z Bible se dají snadno zneužít a vždy se najde někdo, kdo použije jiný citát, aby vyvrátil váš názor.


Na Zemi žily miliardy lidí a žijí i dnes. Všichni, co žijí, někdy umřou. Nikdo nevíme. kdy to bude a jak se to stane. Smrt je konec našeho těla, našeho hardware. Lidé však většinou věřili a věří dodnes, že existence našeho já, pokračuje v nějaké jiné podobě dál anebo bude pokračovat. Existují různé filosofické teorie a náboženské představy. Tělo není jen to hmotné, co vidíme a co podléhá zákonům času, prostoru a hmoty. Lidé věří, že tělo má i svoji nehmotnou čili duchovní část. Podobně jako počítač má svůj software s daty, které se během jeho používání rozšiřují, mění, mažou apod. Lidé na rozdíl od strojů věří ve Stvořitele, který za tím vším stojí, sleduje, řídí a stvořil to vše s nějakým záměrem. Tajemství, které nedokážeme rozumem obsáhnout, ale které můžeme či nemusíme přijmout vírou.


Jistota spasení, s kterou operují někteří věřící, vychází  z víry Boha, který nás miluje, který třebaže to zní neuvěřitelně, za nás trpěl, aby člověk duchovně nezahynul. A když nezahyne duchovně, nezahyne i tělesně. Proto Bůh lidem slíbil nové tělo i novou Zemi a může tak učinit.


Co se mi nelíbí je to, jakým způsobem to někteří věřící podávají. Oni se tím doslova chlubí a snad i vysmívají těm, kteří tohoto pocitu nedosáhli. Ano, to je jen pocit. A pocity se během života mění. Jsou to jen emoce, projev naší psychiky. Ať si tento pocit mají. Mně by to nevadilo, ale vadí mi ta netaktnost, neslušnost, i jistá povýšenost nad těmi, co takové pocity nemají.


Ale copak spasení závisí na našem pocitu jistoty, O spasení nerozhodujeme my. To není naše zásluha. Je to  dar,  za který Bůh v podobě svého Syna Ježíše krutě zaplatil. Ano, On nám to slíbil. Právem se radujeme z tohoto daru. Ale ještě jsme ho nedostali. Můžeme kdykoliv zklamat a o ten dar přijít.Považuji neustále zdůrazňování jistoty spasení za  nepříliš vhodný způsob vyjadřování své víry. Mnohem důležitější je žít a chovat se tak, abychom o tento dar nepřišli. Člověk, kteří upřímně věří a miluje Boha, přináší určité ovoce své víry. Jinak ta víra je k ničemu.
Bohužel, dějiny křesťanů jsou často dějinami zla, kdy  ovoce víry bylo hodně trpké, a až jedovaté. Bohužel. Křesťané rozhodně nemají právo si myslet a věřit, že jen oni budou spaseni a druzí skončí v pekle či kde...


Bůh je všemocný, nejrozumnější, spravedlivý, milující... a tak, jak si prostě my neumíme představit.  Vidíme do toho tajemství jen malou škvírkou. To, co nám Bůh milostivě odkryl v oblasti vědy i duc***** je úžasné. Ale člověk vědu zneužívá a ničí Boží dílo. Touží po svobodě, ale když ji má, neumí s ní žít. Zneužívá i Bibli.

Existují miliardy lidí, kteří zemřeli, aniž měli možnost se více dozvědět o Bohu a mnoha dalších duchovních tajemstvích. Z nějakých důvodů ( války, hlad, nemoci, katastrofy..) ukončili svoji existenci v tělesně schránce.  Můžeme snad o nich říci, že nebudou spaseni ?

O tom rozhodne jen a jen Bůh. A protože Bůh jednu z vlastností má lásku, tak se nemusím bát. Ani o ty známé, kteří odešli, které jsem měl rád a kteří neměli možnost za svého života dosáhnout duchovního poznání jako já.


Nechme otázku spasení na Bohu!  Důležitější je, jak žijeme a dokazujeme, že jsme se změnili, konáme dobro a tím činíme lidem i Bohu radost.





Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 31. červenec 2010 @ 10:03:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Buď neumíš číst, nebo nechápeš význam jednotlivých slov.

1 list Janův 5,13: Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Co znamená slovo vědět? To je pocit? Podle tebe se má toto slovo, které použil Jan chápat jako pocit?

Tolik zbytečných slov jsi vytvořil.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 31. červenec 2010 @ 11:07:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Vědomost je, že nám Bůh slíbil věčný život. Tuto vědomost máme na základě Janova sdělení, kterému věříme.  Není to důkaz, ale jen zase víra. Věčný život máme však za určité podmínky. A tou je život v živé víře provázené ovocem víry až do konce života. Nebo snad na našem životě nezáleží. Už jsem snad v nebi. Už to držím a používám. Možná spíše jen držím, ale ještě jsem ho nerozbalil. A bacha ! Mohl by mi z rukou vypadnout.


Jistota je jen pocit, že jsem už zachráněn a spasen, že už je to v suchu a doma. To však  ještě není, to  nastane, když vytrváme až do konce.  Je  to pocit pýchy a velice nebezpečný.  Pocit, kterým ponižujeme druhé, protože jim chceme dokázat, že mají menší víru než my. Satanův nástroj, jak v nést mezi věříci neklid a nevraživost, odebrat lásku.


Než jistotu spasení bychom měli zdůrazňovat život ve víře  s ovocem víry


A ovoce víry je přece:  „Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost „


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 31. červenec 2010 @ 12:12:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
1 list Janův 5,13: Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Tak ti si měj pocity, my ostatní budeme věřit Písmu, že můžeme vědět.

A ovoce víry je přece:  Kde jsi našel v Písmu takto formulované tvrzení?
Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost „
Pavel píše Ovoce Ducha, nepíše ovoce víry.
Máš stále stejný problém, nebereš vážnš Boží slovo, a kroutíš si jeho význam, jak se ti líbí v rozporu s jinými místy Písma.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 31. červenec 2010 @ 18:12:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mějte si svoji jistotu spasení, která není nic jiného než projevem hnusné pýchy. Taková víra je jen duchovním sobectvím. Kdo má Ducha, nemá snad víru? Není ovoce Ducha i ovocem víry ? Jen samé slovíčkaření, přetvářka, vyhloubání se, ale důležitý je přece prožívaný život, křesťanství v praxi….Pokud věřící nebudou živým příkladem Ovoce Ducha, pak je to vše k ničemu a podvod!!!




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:41:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže věřit Božímu slovu je podle tebe hnusná pýcha a duchovní sobectví? Je vidět, jak tě naše jistota spasení dráždí až k nepříčetností. Protože se přestáváš kontrolovat a tvůj hněv tě vytáčí tak, že přestáváš myslet.
1 Kor. 2,12: A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám bylo darováno od Boha.
1 Kor. 3,16: Nevíte, že jste Boží svatyně a že ve vás bydlí Duch Boží?
2 Kor. 4,14: víme, že ten který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí...
A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Najdi si v konkordanci slovo věděti a hledej všechna místa. A kdyby jsi nevěděl, slovo vědět nemá význam myslet.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 01. srpen 2010 @ 08:32:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
     Věřit Božímu Slovu není hnusná pýcha. Hnusná pýcha je chování těch, kteří na jedné straně se tváří jako Boží děti, kteří mají na sto procent jisté spasení. Mají plná ústa biblických veršů, ale skutečná přeměna jejich mysli i těla, skutečná přeměna jejich chování, neexistuje. Tím pak jen dokazují, že je všechno výmysl. To nechápeš? To je to, co mne děsí. Takovým ovocem Ducha jiné lidi odrazujeme od Boha. Řeknou si, že je to stejně podvod.  Evangelizace kecáním  je k ničemu. Když člověk vidí toho, co na jedné straně se chlubí spasením na sto procent a na druhé straně dál lže, podvádí a porušuje Boží zákony, protože on žádné dodržovat nemusí, je v něm Pán, tak to je tragédie křesťanství? Nemyslíš?

O to mi jde, a ne o chlubení se spasením za  každou cenu.  Mně k víře přivedli lidé, kteří se ke mně chovali hezky a ne, že by mi vykládali o spasení. Jistě, že později přišla řeč i na toto téma. Mně však trápilo, proč bych měl bych spasen já, zatímco moji ubozí rodiče skončí někde v pekle, když ani příležitost totoho poznání mít neměli. Proč ? To je spravedlivé ?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:02:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemá cenu s tebou dál dikutovat, podle tvých slov je Bůh nespravedlivý, nemáme dál o čem hovořit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:30:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nespravedlivého ho děláte vy.  Tak mi odpověz, budou moji rodiče spaseni ? Já vím, že neměli možnost poznat Boží Slovo a neměli ponětí o jistotě spasení. Pomodlili se jednou za rok na vánoce a do kostela nechodili. A podobných lidí jsou miliony. To se s tím mám smířit a radovat se, že já jsem spasen.  Haleluja, hurá, já jsem spasen a rodiče ať se smaží v pekle...


Já  v Boha věřím a jsem rád, že jsem uvěřil v době, kdy takoví „věřící“, jako jste vy, neměli možnost do toho mluvit a ovlivňovat jiné.

Pokud je Bůh spravedlivý, pak bude brát v úvahu všechno, co bylo možné i nemožné, a posuzovat  spravedlivě.


 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 18:00:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cítím to stejně a jsem rád, že to tak necítím sám.


]


Ovoce - Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:43:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, to jsi napsal moc hezky. Přesně souhlasím.

  Ježíš neříkal: Poznáte je podle správných slov a či podle správného učení. Říkal: Poznáte je podle ovoce. Apoštol tomu rozuměl takto:

Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 01. srpen 2010 @ 23:40:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Frantisku myslim si ze mas srdce na pravem miste.Citim z tebe pokoru a lasku k bliznimu.Vis moderni uceni v bludu ze "desatero"bylo pribito na kriz ,otevira castu hrichu bez pokani pod "nalepkou" milost.Jen koukni na dejiny krestanstvi.Vrazdeni tech,kteri bez lasky k Bohu a bliznimu svemu delali hruzy pekla pod "nalepkou" krestan.No a to je ta tragedie i tady na granu vidis mnohe, jenz mavaji Bibli a vesele odsuzuji a posilaji do ohne sve blizni...Dej jim moc nebot pychu uz maji a tragedie je na svete...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 01. srpen 2010 @ 23:19:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
amen


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Sobota, 31. červenec 2010 @ 12:00:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten, kdo nevěří, ba popírá jistotu spásy, ten horko těžko může být spasen! Takový není hoden Božích zaslíbeních, neboť je malověrný a nevěří jim a dokonce nevěří samotnému Bohu.
Běda tomu, kdo nemá jistotu spásy!
Pravý věřící vždy vytrvá až dokonce.Jestliže nevytrval, pak nebyl nikdy ani vyvolen. 



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 31. červenec 2010 @ 18:40:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spásu nikdo nepopírá. Když to Bůh slíbil, tak to pravda je. Co považuji na nedobrý projev, je osobní vědomí, že  už jsem spasený a basta. Už o to nemohu přijít. To je pýcha a furianství.


Ale také je psáno: „Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej“

Nepramení tak vaše osobní  jistota spasení z obyčejného pudu sebezáchovy než z upřímného vztahu k Bohu ? Nejsou důležitější věci, než myslet pořád na spasení ? Neměli bychom Bohu projevit vděčnost jianka než zdůrazňováním spasení?


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 31. červenec 2010 @ 19:41:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku Františku,

čti tu Bibli pořádně


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 09:52:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, jsem rád, že jsi se ozval, připadal jsem si tu se svými názory na jistotu spasení už dost osaměle.

Jistotu spasení máme v Kristu, pokud se ho držíme až do konce. Pokud se od něho odvrátíme, naše jistota se rozplyne. A ten, kdo v životě usiloval o dobro pro své bližní, i když Krista nepoznal přímo, konal však skutky lásky, které pro něho Otec nebeský připravil a poznal tak Krista ve všech potřebných a Kristus se k němu jednou přihlásí. (Mt 25,34-40).
 A jsem rád, že i Bibli v jejím pravém skutečném smyslu znáš o trochu lépe, než Rosman, který ti paradoxně její neznalost vytýká. Ano, jsou důležitější věci, než myslet jenom na své spasení. To by bylo pak jen skutkařské náboženství. Smyslem života křesťana je živý vztah s Kristem, naplněný konáním dobra bližním. Z takového života spása plyne logicky sama.

Apoštol Pavel nám v tomto dává příklad, příklad nezištné lásky:

(Ř 9,3-5)
Neboť bych si přál být sám zavržen od Krista ve prospěch svých bratrů, svých příbuzných podle těla,
kteří jsou Izraelité, jimž patří synovství, sláva i smlouvy, vydání Zákona, bohoslužba i zaslíbení,
jejichž jsou otcové a z nichž podle těla pochází Kristus, který je nade vším, požehnaný Bůh na věky. Amen.
 


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Sobota, 31. červenec 2010 @ 19:04:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestliže v tomto životě jen naději máme v Kristu NEJBÍDNĚJŠÍ jsme ze všech lidí!!! I.Kor 15,19;
Ptám se proč vám tolik vadí JISTOTA SPÁSY, že další stránku jste otevřeli, a proti spáse mluvíte co vám síla stačí...
Můj Pán vstal z hrobu a DAL mi JISTOTU SPASENÍ, co s tím chcete dělat, rozmluvit mi to, nebo Didymovi a dalším?
 "AMEN, amen pravím vám: Že přijde čas a nyní již JEST, když mrtví uslyší hlas Syna Božího ŽIVI BUDOU!" Jan 5,25;
 


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:04:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Heleno,
myslela jsem, že na GS někdo znovuzrozený vysvětlí proč si myslíte, že tu jistotu máte


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:07:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaelko,
jistotu spásy jednoduše máme proto, že nám byla dána Ježíšem.My si to nemyslíme, my to víme!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:18:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslíte si, že to víte. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:36:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ř 8:28 Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrémuvar.: Bůh všechno řídí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle Jeho předsevzetí.

2K 5:1 Víme totiž, že bude–li stan našeho pozemského přebýváníř.: náš pozemský dům staní  zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích.

1Te 1:4 Víme, bratři Bohem milovaní, o vašem vyvolení,

1J 3:2b, 14 Víme, že až se zjeví, budeme Mu podobni, protože Ho uvidíme takového, jaký je. My víme, že jsme přešli ze smrti do života, neboť milujeme bratry; kdo nemiluje bratra, zůstává ve smrti.

5:18-20 Víme, že kdo je zplozen z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká. Víme, že jsme z Boha a celý svět leží v tom Zlém. Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost poznávat toho pravého, a jsme v tom pravém, v Jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.

Nedovolují si ten Pavel s Janem příliš?! Nemluví z nich pýcha a přílišná troufalost?!

Ach jo.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Sobota, 31. červenec 2010 @ 20:40:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne, víme, že to víme :-))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:01:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didyme,
Mi jenom není jasné, proč člověk, který jistě ví, že je spasen, proč stále hřeší.
Děkuji všem za vysvětlování, ale dospěla jsem k závěru, že to vysvětlit nejde, protože jistota spásy není. Žádnou jistotu prostě nemáte. Římskokatolická církev má správné učení o vzkříšení a spáse.

N


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:30:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaelo,

čti Bibli, tam to zjistíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:33:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stačilo napsat, že neumíš odpovědět:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:43:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opět se pleteš. Už jsme to Jaele vysvětlovali snad 100x a pořád nic. Nějak ji to nesepíná. No a také nezná Boří slovo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 08:54:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano,
já děkuji za vysvětlování, ale řekni mi, lidé mají jistou spásu a svět vypadá takto. ani ti co mají jistou spásu a jsou unovuzrození nedokážou nehřešit a říci ďáblovi ne. smutný svět.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:44:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš Jaelo, možná bude ten problém v tom, že více věříš učení řk církve, než Bibli.
tady ti nemůžeme pomoci, dokud budeš dávat přednost učení nějaké církve, před učením apoštolů a proroků, nedá se ti pomoci. Pavel psal do Efezu jasně, církev je vybudovaná na učení apoštolském a prorockém. To znamená na tom, co je napsáno v Novém Zákoně.
Neznamená to, na učení nějaké církve, ať už má jakýkoliv název atd. To, že nějaká skupina věřících dala dohromady listy a nazvala to nový zákon, ji nedává větší autoritu, než těm samotným autorům nového zákona.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 21:53:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No já se jí ani nedivím. ŘK narozdíl od Bible neučí takové šílenost, jako že kam by si Jaela při měsíčkách sedla, to místo by bylo nečisté, postel ve které by spala by byla nečistá a muž který by nedej bože spal ve stejné posteli jako ona by byl taky nečistý. A podobné ulítlosti.

Pavel ví, že církev je vybudována na učení apoštolském, to máš pravdu. ALe s tou další větou nelze souhlasit! V době, kdy Pavel psal, tak ještě žádný Nový Zákon nebyl. Dokonce ani jednotlivé spisy nebyly sepsány!

Pravda je takové, že nějací lidé dali dohromady učení nějaké církve a sepsali to, ne naopak!

Možná ti už stáří zatemňuje mozek, buď ale od té lásky a nezatemňuj ho ještě Jaele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 31. červenec 2010 @ 22:15:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,

jestli máš k Bibli, která je coby Písmo Svaté Slovem Božím, takový vztah a mínění, že učí šílenosti a ulítlosti, pak si už nemáme, co říct. Nemám, co bych dodal a ve všech debatách s tebou končím! Tento tvůj komentář totiž jasně svědčí o tvém negativním vztahu k Bohu i o tom, že nemiluješ bratry, což znamená, že nejsi znovuzrozený, nejsi ani bratr v Kristu a zůstáváš ve smrti. Tož tak.

willy



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 31. červenec 2010 @ 22:18:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale no tak, Willy, ruku na srdce, kolik přikázání z Bible porušuješ? Sedáš si v tramvaji nebo v autobusu? Tak to porušuješ Zákon. Holíš se? Porušuješ zákon. Kamenuješ cizoložníky? Že ne? Tak to porušuješ Zákon...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 01. srpen 2010 @ 12:27:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,
kdo miluje svého bratra již naplnil Zákon. Je vidět, že jsi dosud nepochopil jaký účel mají Boží přikázání.
Potřebuješ velmi nutně Ježíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 12:38:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já to vím, že ho potřebuju. Neptám se tě proto, že bych neznal odpovědi, chci, aby sis ty otázky pokládal sám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 09:07:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Leonet,
děkuji za vysvětlování, možná jste na něco zapoměli. Ale jistotu, že jsem spasena, v Bibli nelze doložit. Tu jistotu teď v tuto chvíli nemám, protože nevím, jak se mi bude odvíjet další život. Myslím si, že tu jistotu nemá nikdo.

To by bylo v Bibli nějak poznamenáno a lidé, kteří by měli jistotu spásy by již tím byli výjimeční a nesloužili by ďáblu. Ďábel by je nesvedl už nikdy ke hříchu.

Znovuzrozený člověk nehřeší, protože má jistotu spásy. Tak to by bylo něco jiného. Já obyčejná římskokatolička hřeším a vyznávám své hříchy před Bohem a prosím ho o odpuštění a těch hříchů lituji a prosím ho, aby mě po smrti vzal k sobě do nebe a ne že jsem frajerka a mám jistou spásu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 01. srpen 2010 @ 10:02:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible je kniha o životě, ale není kniha živých (Zjevení 20, 12 a 15.) Všimni si tohoto místa ve Zjevení, "a mrtví byli souzení podle svých skutků, zapsaných v těch knihách (knihy skutků). Napíšu to vlastními slovy: Ti, kteří nebyli znovuzrození, jsou souzení podle svých dorých a špatných skutků. Nelze jinak, nebo neuvěřili v Ježiše Krista a nepřijali ho.
A ti ostaní, kteří byli nalezeni zapsáni jmenovitě v knize života (ti, kteří byli znovuzrození, ať už si byli vědomi svého spasení, nebo nebyli) (někde v evangeliu Pán říká, aby se učedníci radovali, že jsou jejich jména zapsána v knuze života) se už pouze radovali. O soudu v jejich případě se tady nic nepíše. Lukáš 10,20: ....radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.  
Co myslíš, mělo těch 72 učedníků jistotu spasení? Slyšeli přece od samotného Boha, že jejich jména jsou zapsána v nebeských knihách.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:43:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Leonet
Já si to prostuduji. Nový zákon a vlastně celou Bibli musíme brát jako celek.Lotr na kříži měl jisté spasení. Těch 72  taky.
Tak si to vždycky myslím. Byli výjimeční.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:48:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jediné čím byli vyjímečni je, že přijali Ducha Kristova: Jan 20,22...Příjměte Ducha Svatého. A teď Římanům 8,15....přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
Kdo uvěřil v Ježíše Krista a přijal ho, přijal tím zároveň Jeho Ducha. Řím. 8,16: Sám ten Duch svědčí spolu s näším duchem, že jsme děti Boží.  
Takže znovuzrozený, neboli zplozený Bohem, má vnitřní svědectví Ducha Božího, Kristova o tom, že je Boží dítě. A takový , že je spasený a má jistotu. On si to pouze nemyslí, on to ví! Neboť má ve svém duchu, svědectví Božího Ducha o tom, že je Boží dítě.
Tak, jako řekl Ježíš těm 72 dvěma, že se mají radovat, protože jejich jména jsou zapsána v nebi, tak se může radovat každý, komu to dnes řekne Pán Ježíš osobně.
Jak to, že to stále nechápeš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:53:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No ono se v praxi nedá poznat, zda si o něčem myslíš, že to víš, nebo zda to doopravdy víš. Když bys věděl, že jsi spasený, běž a řekni to celému světu, aby všichni uvěřili. A lidé se tě zeptají: A jak to víš?" A ty jim řekneš: "Prostě to vím." A všichni odejdou a budou tě považovat za blázna. A já s nimi. Křesťané ani nevědí, zda nějaký Bůh existuje, ale ty víš, že jsi spasen...to jsou mi věci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Neděle, 01. srpen 2010 @ 10:50:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milá Jaelo,
dojíš zde jalovou krávu, tak to prosím zastav,
vysvětlovat Tobě musí Sám Bůh, skrze Ducha Sv, musí Tě ON do té Spásy pozvat, protože co mohlo být napsáno, napsáno je  a Ty NIC!
Je to pochpitelné, protože to římskokatolické bezbožné věření a praktikování, Ti brání uvěřit Bohu a Jeho slibům naživo, které ON dal a PLNÍ!
Stále platí a platit bude, že nevěřícímu ve spásu jsou věci Ducha Sv bláznostvím, tak se nám tu nepředváděj a začni se raději modlit, ať Tě Pán zachrání z tlamy antikrista! mohu Ti posloužit, pomocí modlitby!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:32:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Heleno,
ty nosíš Slovo Boží s tím, že lidem říkáš, že dojí jalovou krávu? Jak úchvatné. Já se držím Hospodina za ruku a jsem stále s ním. Nevím, ikam mě chceš tahat do neznáma. Prožívám nádherný pokoj s Hospodinem a neřeším -ismy jako ty a klepy jako ty. Jsem v pokoji s Hospodinem. To mi nabízí římskokatolická církev. Svobodu, pokoj, radost. Nemusím řešit tebe.

Celou dobu vás tu vyzývám k modlitbě za všechny lidi, za celý svět a ty mi tu píšeš, ať se začnu modlit. Tak se začněme modlit.

Nekomunikuj s *****m a skoč do náruče Hospodina a drž se Ho, u něho najdeš pokoj. Náš svět potřebuje pokoj Heleno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 01. srpen 2010 @ 12:38:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaelko,
Svoboda, pokoj, radost v ŘKC? Ano, ale lidský pokoj, nikoliv ten Boží!
Píšeš:Nekomunikuj s *****m a skoč do náruče Hospodina
Kéž by si tak či činila a vskutku skočila do nádherné Boží náruče. Přeji Ti, aby si poznala antikrista a věř, že jestli jej poznáš, budeš  velmi šokována a nebudeš věřit vlastním očím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 16:26:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didymku,
pokoj, jaký mi svět nemůže dát, pokoj s Hospodinem, pokoj Hospodinův. Díky Bohu.

Já vás tedy obdivuji, že máte stále plnou pusu antikrista. Modlete se a nekomunikujte se zlem. Máme chválit Pána a ne mít plnou pusu antikrista.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Neděle, 01. srpen 2010 @ 14:00:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milá Jaelo,
ty nejen, že tu krávu chceš dojit, ale TY na ní dokonce dyndáš tele...
chceš se za nás modlit ke všem těm z obrazů?, tak to prr, protože Tobě je všechno jedno a i to čtení máš převrácené, sorry!
Znám takové co jsou clear a happy jako Ty, ale ti všichni prošli auditingem a clearingem, není to Tvůj případ Jaelo? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 16:28:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Heleno,
kam ty ještě poběžíš, abys našla Pána?  To je k neuvěření. A stačí málo. Oslovit ho a modlit se.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 01. srpen 2010 @ 12:25:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaelko,
výše máš od Willyho zrovna verš, který jasně hovoří jako fakt, že kdo je zplozen z Boha, ten nehřeší!
Jistota spásy je sám Kristus, takže mi netvrď, že jistota spásy neexistuje.Jsem si jist, neboť Pán Ježíš říká, že se nás nevzdá, nevyžene nás ven.
Kdo je v Božích náruči, ten v ní také zůstane. Vyvolení vytrvají, neboť k tomu byli předurčeni.
Kde jsi získala jistotu, že vaše "církev" má v této věci Pravdu, když Boží Slovo evidentně mluví jinak?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 16:35:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didymos,
ne jistota spásy není, nikdo ji nemá.

A mezi námi, kdybyste byli znovuzrození a měli jistotu spásy a nebyli obyčejní hříšní lidé, byli byste Boží a nesli radostnou zvěst, no ne?

Římskokatolíci mají všechny svátosti, jak je popsáno v Bibli, dodržují Bibli, a to je velmi těžké. Ostatní místní církve hledají úlevy, hledají jednodušší cestu za Pánem - např. nedodržují celibát, povolují rozvody, nedodržují poslušnost nástupci  apoštola Petra atd.
Nejpoctivější cestou podle Bible jde římskokatolická církev. Druhé místní církve se na této cestě nějakým způsoben - ne úplným podílejí.




]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. srpen 2010 @ 00:16:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Jaelo, víš, to je tak.

  Když jsem byl malý, tak mne učili, že Církev svatá je samospasitelná. Že to slovo Svatá má od Boha, že je úplně jedno, jací v ní žijí lidé, je jedno, když vraždí, smilní, kradou, podvádějí a je jedno, když to jsou dokonce faráři, biskupové nebo i papež. Na Církvi svaté se nic nemění, ta je furt dál svatá, samospasitelná, čistá jak lilie. Protože to "svatá" má od Boha, na tom "svatá" nemůže církev nic sama změnit, ani dvacet papežů každý s rancem klíčů, kdyby se od rána do večera snažili celý život a chtěli to "svatá" smazat, tak se jim to nepovede.

  No, trochu nám to bylo divné, ale nakonec jsme tomu uvěřili a drželi si to, seč jsme měli síly. Sice jsme vypadali jak magoři když jsme tuhle "víru" sdíleli s nevěřícími, ale to nám nevadilo, "trpěli jsme pro víru" a tak jsme to brali s přehledem.

  No a když pak ke mne přišli křesťané a řekli mi, že každého, kdo k Ježíši přijde, Ježíš jistě nevyžene ven, že Ježíš plní vůli Otce, který ho poslal aby nic z toho, co mu otec dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den, že Ježíš má dost MOCI na to, aby Otcovu vůli naplnil a že se místo na sebe máme spoléhat na Ježíše.

  No, taky nám to bylo divné, ale nevěřili jsme tomu, protože jsme se spoléhali na sebe a svoje skutky a samospasitelnost Církve svaté, jak nás to naučili. Připadalo nám to jistější, navíc jsme měli od Církve svaté zakázáno věřit někomu jinému, než ona říká.

  Jenže pak přišla chvíle, kdy už naše skutky a naše síly nestačily.

  A to je dobrá chvíle.

  Jeden ŘK se tu k tématu vyjádřil tak hezky, že nemůžu než jeho větu zopakovat, protože vystihuje naprosto precizně "proč si myslíme, že tu jistotu máme":

I kdyby dvacet papežů navzájem dělalo kdoví co, může to zlomit Kristova zaslíbení a moc Ducha svatého?

  To je fakt slovo do pranice.

  No a s křesťany je to pak trochu jiné, to se ti zase snažím vysvětlit já. Když přijmou tu MOC ke spasení každému, kdo věří, tak ta moc v jejich životě působí. Když lhali, přestanou, když vraždili, přestanou, mluvili sprostě, kleli - ta Boží MOC ke spasení je zastaví. A podle téhle MOCI se pak křesťané poznají. Teda né podle té MOCI, ta je neviditelná, ale podle ovoce, které ta MOC působí v jejich životech a okolo nich.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 09:35:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec
V římskokatolické církvi jsem nezažívám to, co ty.  Církev je vítězná, je Kristova. Když ti nestačily síly, proč jsi neskočil do Boží náruče?
Je psáno ....i když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého.....

Je psáno.....na rukou vás budu nosit.........

Je psáno.......poletíte jak orlové bez únavy.........

A ty jsi Hospodina začal hledat a on byl s tebou, on byl uvnitř tvého srdce.


Proč ses opíral o papeže. Máme respektovat papeže, jeho autoritu. Jemu Bůh hodně svěřil, hodně od něj bude požadovat.

Víš co ďábel nemá rád - poslušnost. Můžeš dělat stopadesát dobrých věcí, ale jsou-li bez poslušnosti, snižuješ tím hodnotu a ďábel má radost. Poslušnost je jistě důležitá i ve sboru, kde jsi - nebo místní církvi, kde teď  žiješ a modlíš se.

Možná máš štěstí na takové věřící, kteří si říkají, jako že jsou znovuzrození a snaží se, ale stejně hřeší.

Římskokatolíci se také snaží, ale jsou si vědomi svého hříchu a nevypínají se pyšně. Nemají jistotu spásy, protože to nemáme nikdo.

Takže kdybyste byli výjimeční, bylo by o vás slyšet, že někde, nevím kde jsou bratří, kteří žijí jako Pán Ježíš ....... a to není.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. srpen 2010 @ 11:35:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Vidíš, Jaelo, to je dobře, že už jsi pochopila spasení. V tom, co píšeš, to přesně je: Skočit do Boží náruče, přestat poslouchat lidské domyšlenky, začít věřit Bohu a poslouchat Boha.

  Nevypínat se pyšně nad Boha a nemyslet si, že to vydržím v dobrém až do konce, když je naprosto zjevné, že něco takového je utopie. Je důležité být si vědom své hříšnosti, toho, že můžu selhat, toho, že mne může ďábel s jeho sluhy oklamat a ne si myslet, že v té mojí neomylné církvi to já doklepu do konce nejlépe.

  Logickým výsledkem tohodle vědomí je pak přijmout tu Boží nabídku spasení a svěřit Bohu celý život. Nejen to, co "vydržím v dobrém dokud se máme rádi" (to je jako žití muže a ženy na hromádce) ale svěřit Bohu i to, co člověk zkazí, "budeme spolu v dobrém i zlém až na věky" (to je manželská smlouva nebo smlouva s Bohem v Kristu).

  Dokud se člověk pyšně domnívá, že to všechno vydrží v dobrém až do konce a naivně si myslí, že zrovna v hodině smrti na tom bude dobře (nebo v posledních vteřinách, mám v tom trochu zmatek co si vlastně myslíš), nemůže mít z té záchrany v Kristu naprosto žádný užitek. Takový člověk nepřijímá spasení, nikdo takový nemá jistotu spásy. Ten kdo všechno vydrží v dobrém, totiž Krista vůbec nepotřebuje. Toho potřebují ti, kteří jsou nemocní, kteří potřebují zachránit, spasit.


  Jinak ti velmi, velmi chválím to rozpoznávací znamení, které máš, to si drž. Spasení v Kristu se projevuje velmi charakteristickým chováním: Bible to nazývá ovoce. A to je dobré ovoce. Když budeš rozsuzovat věci podle ovoce, tak se určitě nespleteš. Na bodlácích nerostou meruňky a na meruňkách nerosou bodláky. Dobrý strom nese dobré ovoce. A tam, kde jsou lidé naroubovaní na ten dobrý strom, je dobré ovoce a to ovoce je vidět a můžeš ho ochutnat.

  A pokud to ovoce nevidíš, prchej od nich, seč máš síly. Udělal jsem ve svém životě totéž.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 01. srpen 2010 @ 12:02:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec
O té Boží náručí to tu píšu stále. Já jsem nebyla naučena opírat se o lidi a sledovat lidi, co ten který člověk v té které církvi dělá dobrého či zlého. Já jsem tomu ušla, byla jsem svou rodinou uchráněna. Učili mě upírat svůj zrak na Hospodina a nikam jinam. To jsi měl blbé, že tě učili řešit takové věci. Mě ne.

Ano, já jsem si vědomá své hříšnosti a nemusím dojít spásy. Všechno je milost. Člověk neví, jak dalece se dostane do vlivu zlého, jestli ve své svobodě bude mít sílu přijmout milost spasení. Ty ale víš o své hříšnosti, a spásu máš jistou - a to je diametrální rozdíl nebo ne?

Hezky jsi to napsal. Já jenom, že v životě nemám kam prchat, kráčím v životě s Hospodinem, jsem v Jeho náručí. Všechno mu říkám, za všechno mu děkuji. Je neustále se mnou, co mi může udělat člověk?

Víš jak je to: s vírou, pokorou a láskou, s písní na cestu se dám.......



]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Neděle, 01. srpen 2010 @ 16:48:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
nevím jestli jsem to napsal srozumitelně, ale co jsem chtěl ve svém článku zdůraznit hlavně bylo, že naše spása závisí především na Božím milosrdenství a že současně platí, že naše spasení:
1. je dokonáno - obětí Ježíše Krista,
2. z naší strany dokonána není, neboť my teprve běžíme. Přičemž není vůbec cjisté zda doběhneme. Běžci také vidí cíl, je v dohledu, ale dokud nedoběhnou, tak tam prostě nejsou. 
A o tom, zda dostanou vítězný vavřín, rozhodne rozhodčí. Soudce Ježíš Kristus. On má poslední slovo. My musíme doběhnout.
Proběhnout celou trať do konce. Kdo odpadne, nedoběhne.
Ti, co mají jistotu spasení, stojí na startu, nebo jsou v půlce trati, ale už křičí, jsme v cíli.

Reaguju na Willyho odezvu:
tvůj článek působí dojmem, jako by spasení člověka záleželo na něm.
Což je jasný nepochopení, protože ono i na něm záleží.
Kojard



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:03:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pod tohle se rád podepíšu, Kojarde, mluvíš mi z duše.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:53:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojarde,

níže je můj komentář, který otázku spásy a jistoty věřícího objasňuje a pod ním jaksi postrádám tvou reakci. Tato tvá reakce mi připadá poněkud nedostatečná. Ještě jsem poslal na GS článek "Zákon a milost", který se nepřímo této "problematiky" také týká
Tož tak.

willy


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:20:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistota spásy je sám Kristus, takže mi netvrď, že jistota spásy neexistuje.Jsem si jist, neboť Pán Ježíš říká, že se nás nevzdá, nevyžene nás ven

Ale taky nikoho nedrží násilím. Ježíš nás nevyžene, ale my můžeme svobodně odejít. Nebo se nechat vylákat ven tím, kdo obchází jako lev řvoucí.
Tento citát není o jistotě spásy, ale o Božím přijetí hříšníka.

Ono nestačí jen číst,musí se také rozumět.
Jistota spásy existuje jen potud, pokud věříme Bohu. Pokud zapřeme, zapře On nás.
Kojard



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 01. srpen 2010 @ 17:58:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale, ale, tak ty můžeš svobodně odejít? Ty můžeš zrušit své tělesné dědictví po svých tělesných rodičích? Tak to jsi jediný člověk na celém světě. A uznej, že s tak vyjímečným člověkem se nemůžeme srovnávat.
Jako nemůžeš popřít své rodiče, z každého máš zhruba polovinu genetického kodu. Tak nemůžeš zrušit svého duchovního otce. Kdyby bylo možno zabít Božího Ducha, tak možná ano, ale to nelze.
Takto jsi o tom nikdy neuvažoval, že?
A jestli budeš dál trvat na svých tvrzeních, že lze zvrátit znovuzrození, nebo-li zplození Bohem, tak mám vážné pochybnosti o tom, že jsi byl znovuzrozen. Neboť hovoříš jako ten, co to neprožil.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 01. srpen 2010 @ 18:39:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojarde,
zapřít Boha? To jest u znovuzrozeného vyloučeno!


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 18:40:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Třeba ho zapíráš právě teď. ;)


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 10:41:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
zde přítomní katoličtí přátelé,
tu nejistotu mají v koncilním programu, takže marná je snaha naše...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 13:13:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to nezbývá drahá sestro snad nic jiného než jim ten koncilní program trochu pozměnit...


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: sola-scriptura v Neděle, 01. srpen 2010 @ 20:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
amen



Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 01. srpen 2010 @ 22:41:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Diky za clanek souhlasim. V dejinach krestanstvi bylo mnoho "vericich" co meli ten svuj "zaruceny" listek do nebe..Nikdy v pokore necinili pokani z hrichu..Nikdy se neobratili..Nezrodili z Ducha.Dokonce ve jmenu Boha odsuzovali na smrt sve blizni..To ze miliony lidi znaji Karla Gotta nezname,ze Karel zna je.-) V onen den prijdou mnozi,kteri dokonce delali mnoho divu a zazraku a vyhaneli demony v Jezisove Jmene a uslysi slova nikdy jsem vas neznal.. 



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Neděle, 01. srpen 2010 @ 23:35:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Salome,
obrať se a čiň pokání, jinak půjdeš do pekla. V onen den se budete velice divit , jaké bludy jste hlásali. Ovšem, samozřejmě, to již bude pozdě.Není vám pomoci, ale varovali jsme vás. Vskutku nechápu, jak někdo nemůže mít jistotu spásy.To by mělo být samozřejmostí a povinností.Tolikrát nás Pán ujišťuje, ale pořád je tolik malověrných.
Nu co se dá s vámi kacíři dělat?


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 00:26:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vis tady je mnoho "krestanu" kteri posilaji druhe do pekla.Nejsi prvni ani posledni.Ja te strasit nebudu a nikdy jsem tady nikoho neposlal do "ohniveho jezera".K tomu jsem nebyl urcen a neni tam laska.Co jsem napsal napsal jsem a stojim si za tim.A ty bludy mi rozepis prosim ,at se na ne mrknu.



]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 00:32:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K přispěvatelům na GS mám přirozenou nedůvěru, pokud je tu někdo alespoň malinko nepošle do plamenů pekelných nebo z nich neudělá aspoň trochu Satana:-) A někdy mám pomalu pocit, že čím častěji je tu někdo posílán do pekla, tím rozumější názory má. :-)


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 00:31:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vis tady je mnoho "krestanu" kteri posilaji druhe do pekla.Nejsi prvni ani posledni.Ja te strasit nebudu a nikdy jsem tady nikoho neposlal do "ohniveho jezera".K tomu jsem nebyl urcen a neni tam laska.Co jsem napsal napsal jsem a stojim si za tim.A ty bludy mi rozepis prosim ,at se na ne mrknu.



]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 09:45:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Salom,
vy adventisté se sami posíláte do pekla! Nejste o nic lepší než Řím. Mohli by jste se hned sjednotit.
Domlouvání, to jest láska. Obrať se, když ti domlouvám.Kdy se zřeknete svých cest? Kdy přijmete Ježíše do svého srdce?
Kdy přestanete věřit Whiteové?
Ovšem vy neposlechnete Pána a tak vás pohltí říše mrtvých. Bůh vás nenávidí, neslyší vás.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 01:06:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tak nějak. Tyhle věci jsou dobře popsané i v bibli.

  Zesvětštělá "církev" zjeveně pochází z takových lidí: Lidí, kteří přišli "do církve" natřeli svoji černou dušičku na bílo a "snažili se žít křesťanský život". A protože jim to nešlo, a křes´tanství bylo pro ně moc těžké, bylo potřeba vyrobit nové a jediné pravé učení, které by odpovídalo jejich stavu.

  Ježíš říká věci dost jasně. A není to: Amen, amen říkám vám, moje učedníky poznáte po jistotě spasení.


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 01. srpen 2010 @ 23:09:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Našel jsem doma knihu Billy Grahama, prý uznávaného a vlivného amerického babtistického kazatele. Jmenuje se Jak se znovuzrodit. Už po letmém prolistování mi stávaly vlasy na hlavě. Bůh si podle všeho spravedlnost představuje tak, že nevinný Ježíš je takový fackovací panák, který za nás všechny trpěl, abychom si mohli vesele hřešit, protože po našem znovuzrození se naše hříchy nikam nepíšou, Bůh je nevidí a netrestá a pocit viny je jen klam našeho svědomí - protože po znovuzrození jsme před Bohem, jako bychom nikdy nezhřešili (a zhřešit už ani nemůžeme) a jsme dokonale spravedliví. Asi taková je babtistická spravedlnost bez obalu, když vyfiltrujete všechny citáty z Bible a líbivé fráze. Chápu, proč je křesťanství v takové krizi.



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 22:06:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš vzal na sebe viny nás všech. Za sebe byl bez viny ( bez hříchu) a jestliže zemžel, pak neprávem. Zemřel ne za sebe, ale za Tebe ! Ne proto, abys po znovuzrození vesele hřešil dál, ale abys usiloval o svatost bez které nikdo neuzří Pána. Ne ze své přirozené síly, ale z moci Ducha sv. Křesťanství je v krizi proto, že Boha neberou vážně protestanti ani katolíci, ale to nemá se spasením a jeho jistotou nic společného. Jde přeci o náš vztah k Bohu



]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 00:45:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didymos jeste neco tady v diskusi k tomu to clanku jsi sestre Joeale napsal cituji:    Přeji Ti, aby si poznala antikrista a věř, že jestli jej poznáš, budeš  velmi šokována a nebudeš věřit vlastním očím.  Tak  a ja si preji aby ta Tvoje kletba na Joelu byla zrusena a preseknuta ve Jmenu Jezise Krista!.  toz tak..  No a premyslej priste nez tady v "lasce" uvadis kletby na sve blizni.Vic ti k tomu nereknu.pisma znas  




Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 09:53:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Salome,
jaká kletba? Já je jen chci, aby Jaela(a mnozí jiní) došla spásy a poznala Hospodina. Aby poznala kdo je antikrist a okamžitě odešla. Odešla duchovně z Babylonu( z Říma).Protože antikrist je papež.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 11:02:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
takže adventisté již konečně věří a mluví o kletbách a antikristu fundovaně?, že by vše rozeznali po 150 letech, když jsou jím odkojeni?
Didyme, bratře, alespoň vidíš, jak překrucovač velký, dává rady menším, a evangelium Kristovo je tu v přímém přenosu v pohrdání!
Když již jiného nemohou, tak dělají, že neumí číst, jako J, je to skvělý agent...ovšem, že jim pomsta nečeká!
Stále platí, že majíce způsob pobožnosti, ale moci její zapírají a od takových se máme odvracet!
Vždycky se učí, ale ku poznání pravdy přijíti nemohou!
...zprotivili se /i Mojžíšovi/, tak i tito /všemožní i katoličtí i adventističtí bludaři/ se protiví pravdě, jsou to lidé na mysli porušení a při víře spletení! to všechno je psáno II,Tim 3;
Drahý Didyme, když toto vše se dálo za všech dob, tak místo krví Beránka se tu budou klidně dál mazat krví zavražděných...
jen Pán může něco s nimi udělat, my máme kázat čistou záchranu evangelia, nikoli klanění hierarchiím a modlám v té jejich pomatené lásce ke všemu tomu svinstvu!!! 


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 11:21:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Helenko nehaz tady spinu na bratry Adventisty ,jenom proto, ze mas na srdci neuzdravene bolistko,protoze si vyrustala v rodine adventistu.A ted uz me unavujete a napisu to jeste jednou Adventista nejsem. Byl jsem se u nich v zivote podivat jen jednou.   Jo ale jestli se ptas jesti chodim na shromazdeni v nedeli,jasne chodim a jestli se me zeptas,ktery den je Sabbat napisu ti sobota a ktery den Buh Israele posvetil a oddelil od stvoreni svete napisu ti sobota! Toz tak Helenko -)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 11:42:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zahořklost není plodem Ducha svatého. Ten nás učí milovat své nepřátele. Přemýšlej o tom, Heleno.

Když to řeknu nahrubo: "Každý, kdo se ohání Písmem, ale nemá přitom plnou hubu lásky, tak jedná proti duchu Písma."

Snad jsem tím hrubým vyjádřením nikoho neurazil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 12:38:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řečeno nahrubo, ale hezky výstižně. Souhlas.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 11:10:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To ja taky cela ma rodina jsou v RKC. Jen ti pisu ,ze nemame nikoho odsuzovat a nezlob se ,to co jsi Jael napsal si muzes precist sam. Tady na Zelandu jsem potkal a ted se podrz par znovuzrozenych vericich z RKC .Bylo to na krestanske konferenci a spolecne jsme se modlili.samozrejme ne k Marii ani tam nebyli nejake sochy.Bylo tam asi 100 lidi z ruznych denominaci a asi 8 lidi z RKC. Taky jsem musel cinit pokani nebot jsem je predtim hazel do jednoho pytle..A jeste neco Adventista nejsem-) Kazdopadne verim ze Babylon je Rim ,aspon vidis ,ze se na necem shodnem.-) Tak vse v dobrem


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 13:24:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Salome,
gratuluji vám. Můžete si s katolíky podat ruce a plácat se po zádech, jaká to láska je ve vašich církvích a jaká pěkná jednota.
Vskutku krásně ukazujete jak jít do záhuby. Z ŘKC bude spaseno opravdu jen  naprosté minimum. A rozhodně to nebudou ti, jež jsou v očích této nebezpečné sekty ti nejzbožnější.
Alespoň lze vidět, že onen den je velmi, velmi blízko.Holt bezbožnost si podává ruce s hloupostí.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: salom v Středa, 04. srpen 2010 @ 01:27:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj nevim na co reagujes , pokud ti vadi ,ze jsem se ji zastal po tvem utoku, jen proto ze je katolicka,tak to uz je tvuj problem. Pokud reagujes na neco jineho napis na co.



]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 13:43:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co je na sochách špatného? Pokud se nejedná o umělecký kýč, u toho chápu, že ten je dobrému vkusu škodlivý.


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 14:47:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Shodou okolností jsem narazil na Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu z r. 1547. Jak staronové věci řešíme pořád dokola!

Proti marné důvěře heretiků 1533 802
Ačkoli je nezbytné věřit, že hříchy se odpouští nebo byly odpuštěny pouze zdarma z Božího milosrdenství kvůli Kristu, je přesto zapotřebí říci, že nikomu, kdo se chlubí důvěrou a jistotou, že mu jsou odpuštěny hříchy, a spokojuje se pouze s touto důvěrou a jistotou, hříchy odpuštěny nebyly a nejsou. To se snad děje u heretiků či schismatiků, a to právě v našich bouřlivých časech, a tato marná důvěra, vzdálená všemu pravému náboženskému smýšlení, se káže s velkou úporností proti katolické církvi [kán. 12].
1534
Není ale možné ani tvrdit, že ti, kdo jsou skutečně ospravedlněni, musí být bez špetky pochybnosti vnitřně přesvědčeni, že jsou ospravedlněni. Není možné mít ani za to, že hříchů byl zproštěn a že byl ospravedlněn pouze ten, kdo pevně věří, že mu byl zproštěn hříchů a došel ospravedlnění a že odpuštění a ospravedlnění je dílem pouze této víry [kán. 14], jako kdyby nevíra v tyto skutečnosti znamenala pochyby ohledně Božích příslibů a účinnosti Kristova vzkříšení. Vždyť tak jako žádný zbožný člověk nesmí pochybovat o Božím milosrdenství, zásluhách Kristových, hodnotě a účinku svátostí, tak každý, kdo hledí na sebe a vlastní slabost a nepokoj, má důvod obávat se a strachovat se svého stavu milosti [kán. 13].
Neboť nikdo nemůže vědět s jistotou víry a bez možnosti se mýlit, že obdržel Boží milost.

Kap. 10. Rozmnožení přijaté milosti 1535 803
Lidé jsou tedy takto ospravedlněni a stávají se „Božími přáteli“ a „členy Boží rodiny“ [Jn 15, 15; Ef 2, 19], „pokračují stále s novou silou“ [Žl 83 (84), 8], „obnovují se,“ jak říká Apoštol, „den ze dne“ [2Kor 6, 14], tj. „umrtvují své pozemské sklony“ [Kol 3, 5] a „propůjčují se za nástroj spravedlnosti“ „k posvěcení“ [Řím 6, 13. 19] zachováváním přikázání Božích a církve. Takto rostou v přijaté spravedlnosti Kristovou milostí, „vírou působící spolu se skutky“ [Jk 2, 22], rostou a jsou stále více ospravedlňováni [kán. 24 a 32], jak je psáno: „Kdo je spravedlivý, ať se ještě ospravedlní“ [Zj 22, 11], a dále: „Nečekej s ospravedlněním až do smrti“ [Sir 18, 22], a znova: „Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!“ (Sk 2, 24).
O vzrůst této opravdové spravedlnosti církev prosí, když se modlí: „Rozmnož, Pane, víru, naději a lásku“



Všimněme si, jaká to kontinuita učení trvá v katolické církvi.



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 15:20:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad tvé snahy o argumentaci nevyjdou jako jako házení hrachu na zeď. Každý je tu bytostně přesvědčen o svém stanovisku a pochybuji, že by někdo snad jen o píď couvl a řekl: "Dobře, v tomto se s ŘKC shodneme."


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 15:43:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Neboť nikdo nemůže vědět s jistotou víry a bez možnosti se mýlit, že obdržel Boží milost.

  Takže když vlezu do zpovědnice, vyzpovídám se, dostanu rozhřešení, nikdy nemůžu vědět jistě, jestli jsem dostal milost? Když jdeš do kostela, přijmeš eucharistii, tak nemůžeš vědět jistě, že jsi obdržel Boží milost? To je pravda, to člověk fakt nikdy neví.

každý, kdo hledí na sebe a vlastní slabost a nepokoj, má důvod obávat se a strachovat se svého stavu milosti
 
  Každý, kdo považuje Ježíše Krista za lháře, podvodníka či jen velkého mluvku má jistě důvod se takto obávat. Ale když svůj život svěří člověk do rukou Ježíši Kristu, může věci vědět jistě. Protože takový člověk se nemusí stavět na lidské vymyšlenky pozvedající se v pýše nad Boha jeho slovo, ale může se postavit na skálu, na něco, co je pevné a nepohne se. Na něco, co ho podrží v jeho slabostech.


  Oko, ŘKC má v těchto věcech kontinuitu. Podobně měla dlouhá staletí kontinuitu v učení o tom, jestli lidé smí znát bibli, číst a poslouchat v jazyce, kterému rozumí. Pak tu kontinuitu změnila. Třeba jí změní i v učení a spoléhání v těchto nejdůležitějších věcech člověka: Smrti a vzkříšení Krista, Boží smlouvy s člověkem v Kristu Ježíši.


  Právě že tyhle věci byly dávno vyřešené a řešily se mokrát. Někteří lidé uznali Boha za pravdomluvného, zhrozili se ze svých hříchů, pokořili se, přijali Ježíše do svého života a zažili to nové stvoření a Boží moc a svědčili o téhle moci dalším okolo sebe. Ti, kteří tímhle pokořením neprošli, kteří neuznali svojí hříšnost, myslí si, že Bůh mluví jen tak planě a jeho sliby jsou tak nanejvýš naděje (a někteří dokonce ani neví, jestli nějaký bůh vůbec je) se tím svědectvím cítí ohroženi, uraženi, méněcenní a snaží se proti němu ze vší své síly vyhranit a bojovat. Situace je stejná už celá staletí a podle svědectví apoštolů je stejná od počátku.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 15:50:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je rozdíl změnit otázku týkající se uvádění hlásání evangelia do praxe, různé nařízení týkající se organizace církve, různé interní předpisy...a něco jiného je změnit věrouku. Je něco jiného zrušit povinnost celibátu a něco jiného zrušit eucharistii. To jsou dvě škatulky. A nechápu, že to jako katolík nevíš.


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:39:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  To je tvůj soukromý názor přizpůsobení dnešní situaci. Papežové, kteří tato nařízení zaváděli, měli názor jiný - otázku liturgického jazyka a jazyka překladu bible považovali za věroučnou, stejně jako velká část tehdejší římské církve, nedávno jsme si o tom psali s okem okolo tématu Cyrila a Metoděje. Kromě vyznání víry to byl jeden z důvodů tehdejší likvidace slovanské literatury a vyhnání lidí opačného názoru.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:58:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otázku liturgického jazyka a jazyka překladu Bible považovali za věroučnou - ale zapoměl jsi uvést důvody proč, z jakého důvodu, tedy to doplním:


Církev po celou dobu své existence až do dnešní doby musela vždy zápasit z herezemi. S různými špatně chápanými a špatně vykládanými  články víry, plynoucími často z nepochopení různých částí Písma.

Problematika všech překladů obecně je snad většině zde známa: Kdo překládá doslova, tak lže, kdo překládá volně, tak se rouhá. Církev se tedy snažila zákazem předejít dalším herezím, vzniklých z nesprávně provedených překladů. I tak bylo herezí jako hub po dešti.

Cyrilometodějská slovanská literatura byla zničena v touze po ovládnutí a poněmčení slovanů.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:25:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když jdeš do kostela, přijmeš eucharistii, tak nemůžeš vědět jistě, že jsi obdržel Boží milost?"...

Opět se v tobě probudil mistr v posouvání smyslu.
Vrátím to tedy zpátky: řeč byla o jistotě spasení, o jistotě automatického odpuštění hříchů jen na základě Kristovy výkupné oběti, aniž bys je sám litoval a vyznal Bohu a církvi.

Nic takového Kristus neučil!


Nikdo zde přece nezpochybňuje svátosti, ustanovené Kristem.
V ně naopak vkládáme jistotu neochvějnou. Toto je mé tělo,.. má krev... Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny...

Cožpak o něčem takovém se dá pochybovat? A vidíš, právě ti, kteří zde mají pořád plnou pusu Krista, o jeho slovech pochybujete a vykládáte si je symbolicky...

Ale církev učí, že hříchy jsou nám odpuštěny skrze službu církve a nezbytnou podmínkou platnosti je vlastní lítost nad hříchy, vlastní pokání. Bez pokání (lítosti) není odpuštění hříchů. V tom si můžeš být také jist!

Když přijmeš eucharistii, můžeš si být jist, že jsi obdržel Boží milost - ale také to má podmínku: je třeba být ve stavu milosti posvěcující (bez hříchu ke smrti), jinak jíš a piješ vlastní odsouzení.


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:53:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, vidíš. Tak jsme snad narazili na jádro věci. Jsem rád za tenhle příspěvek, který jsi napsal moc hezky. Takže existuje nějaká jistota, že člověk obdržel milost? A  kde tuhle jistotu bereš? Kdyby taková jistota existovala, určitě by se o ní Ježíš nebo Pavel zminili? (teď argumentuju stejně blbě, jako ty v jiném příspěvku tady).

  Snad tedy už konečně pochopíš, v čem je jistota lidí, kteří sami za sebe uzavřeli s Bohem tu věčnou smlouvu.

  Tak jako ty jsi naprosto jistý v tom, co tě v ŘKC naučili (a byl jsem si tím "jistý" i já) tak jsou také lidé, kteří vydali život Bohu skrze Ježíše Krista jistí jeho slovem a tím, že když se postaví na základ Kristovy výkupné oběti, mají odpuštění hříchů. Odpuštění hříchů máme totiž díky víře Bohu, víře jeho slovu. Bez víry v Krista není odpuštění hříchů: Než jsem věřil v Krista, málem jsem se pro své slabosti a hříchy v depresích ulitoval k smrti a stejně mi to před Bohem nebylo nic platné. Teprve víra v Krista Ježíše, jeho výkupnou oběť za mne a vyznání téhle víry v mém životě něco podstatného změnilo: Přineslo to odpuštění hříchů a věčný život.

  Pokud jde o mne, tak o Ježíšových slovech nepochybuju ani v nejmenším, věřím dokonce že Bůh člověka stvořil jako muže a ženu, ne jako skupinu hominidů. A to je ten hlavní důvod, proč mám jistotu ohledně svého života.

  Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic z toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den. Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.

  Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. V Prorocích je napsáno: 'A budou všichni vyučeni od Boha.' Proto každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. Ne že by někdo viděl Otce, jedině ten, který je od Boha, ten viděl Otce. Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:27:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slovy deklaruješ, že o Ježíšových slovech nepochybuješ ani v nejmenším, ale v praxi jeho slova (Kdo vytrvá, bude spasen) popíráš.

..." v čem je jistota lidí, kteří sami za sebe uzavřeli s Bohem tu věčnou smlouvu."...

Křesťan má jistotu ve věcech, které vedou ke spáse, náležejí ke spasení - v konání dobrých skutků, které pro nás Otec připravil, v úsilí o život s Bohem, ve svátostech...

(Ž 6,17-19)
Bůh tedy chtěl dědicům zaslíbení ukázat nezvratnost své vůle ještě přesvědčivěji, a tak je potvrdil přísahou,
abychom díky těm dvěma nezvratným věcem (v nichž je nemožné, aby Bůh lhal) měli pevné potěšení my, kdo jsme se utekli k uchopení předkládané naděje.

Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou a vcházející až dovnitř za oponu,

---------------------------------------------------------

" Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život."...

Přesně tak to je: Dokud věříš, máš jistotu, máš věčný život. Ale tato jistota věčného života je podmíněna tvojí vírou! Kdo věří ve mne!

Je to plná jistota naděje (Ž 6,11). Když věřit přestaneš, tvá jistota padá, rozplyne se jako dým!


"Věřit" to není jistota na celý život, "věřit" je plamen, který třeba neustále živit!

A přikládat na tento oheň je také na tobě, Bůh to sám dělat nebude! Vyžaduje naši spolupráci. Dostane se mu jí od nestálého člověka vždycky a od každého?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:59:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Slovy deklaruješ, že o Ježíšových slovech nepochybuješ ani v nejmenším, ale v praxi jeho slova (Kdo vytrvá, bude spasen) popíráš.

  Oko, zbytečně nelži, ať se nedostaneš z milosti posvěcující. Nikdy jsem tahle nepopíral slova o tom, že kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Otázka je co bude s těmi, kdo nevytrvají, jsou slabí, padnou, spletou se, nalítnou někomu, zhřeší.

  Škoda, že nečteš, o čem ti svědčím a co píšu. Moje jistota není v tom, že neselžu, že nezhřeším, že vytrvám až do konce, není dokonce ani v tom, že zrovna teď věřím ani v ničem podobném. To bych žádnou jistotu neměl. Moje jistota je v tom, že Bůh poslal svého jediného syna, aby za mne zemřel. "Věřit" není jistota na celý život - to přeci já netvrdím. Ježíš je ta jistota. A on je na rozdíl od kdečeho co si lidé vymyslí, jistota opravdová.

  My říkáme, že pro ty, kteří jsou si vědomi své slabosti  přišel na zem Ježíš, který otevřel krevní smlouvu. Smlouvu, která není dočasná, na chvíle "když nám to pude dobře tak smlouva platí", ale je věčná, navždy. Smlouvu, ve které ten silnější doplňuje slabosti toho slabšího.  Tam, kde člověk selže, Bůh pomáhá. Pak platí: "Jsem ukřižován s Kristem; žiji tedy již ne já, ale žije ve mně Kristus. A život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal sám sebe za mne. Neodmítám tu Boží milost." To není stav na pět minut, kdy se člověk cítí kingem, ale na celý život - a hlavně pro situaci, kdy člověku síly a vytrvalost nestačí.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:08:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Otázka je co bude s těmi, kdo nevytrvají"...

Vidíš, to mi ani na mysl nepřišlo! Já vnímám Kristova slova ve smyslu, že spasen může být pouze ten, kdo vytrvá v dobrém až do konce. Nikdo jiný!
Nikoli člověk bez hříchu, ale ten, kdo neustále i přes své slabosti usiluje o svatost a své hříchy odevzdává skrze pokání a vyznání Ježíši. Nikoli jenom vyznat hříchy a basta, ale úsilí, boj, snaha se napravit - to se počítá.

Co bude s těmi, co nevytrvají?
Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás.

Ty ovšem říkáš cosi jiného: I ti, co nevytrvají, mají spásu v Kristu jistou, stačí se na to spolehnout.
Tak, a teď to ještě dolož Písmem.
Jak jinak ti máme uvěřit?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 22:09:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

I ti, co nevytrvají, mají spásu v Kristu jistou, stačí se na to spolehnout.

  To neříkám. Já říkám to, že ti, kteří uzavřou s Bohem smlouvu skrze Ježíše krista, uzavřou tu věčnou smlouvu v jeho krvi, mají spásu jistou. O krevní smlouvě jsem psal: To je smlouva, která nekončí, je nezrušitelná, je to smlouva "život za život". Proto, abys porozuměl tomu, co je "krevní smlouva" je potřeba znát dobové okolnosti, rozumět tomu pojmu, co znamenalo když někdo řekl: "tohle je smlouva v krvi".

  Proto jsou křesťanské písničky "plné krve". Proto zpíváme "ó ta krev ježíše, ta smývá každý hřích" nebo "svoboda v krvi Ježíše, síly mocnosti se třesou.." Proto je evangelium plné krve: ta krev má nějaký význam. Znamená neochvějnou, naprosto nezměnitelnou jistotu smlouvy, kterou představuje. Proto ti skoro od začátku píšu: Přečti si, co je krevní smlouva - v té smlouvě je ta jistota, ne v tom, že někdo "věří", "zrovna vytrvává v dobrém", "zažil excitovaný zážitek" či cokoliv jiného. Ta jistota je v tom, že člověk vydá život Bohu. Celý, ne jen ten kousek, který minul, ale celý život.

  Pro člověka je pak selhání problém. Je špatné když člověk selže. Ale pro Boha není selhání problém, je schopen ho řešit. A pokud člověk selže, Bůh, který je parnerem v té smlouvě, člověka doplní: Najde ho, vytáhne ho, pomůže mu, zachrání ho.

  Hezky to uvedl JMK když obhajoval že "církev je svatá". Tím, že má to "svatá" od Boha, nemůže na tom člověk nic změnit.
  Stejné je to se spasením. "Spasení" má člověk od Boha, je to dar z milosti a bez skutků. Pokud člověk vydá život Bohu do rukou Bůh ho zachrání. Smrt ani její hodina nemá vůbec žádné právo na ty, kteří jsou v Kristu - Kristus nad smrtí zvítězil, má v rukou život člověka naprosto pevně a ani smrt ani nikdo jiný s tím nemůže nic udělat.


  Postoj, který mne učili o "hodině smrti" je naprosto nesmyslný, nespravedlivý. Neodpovídá realitě života, žádným měřítkům ani lidským, ani Božím.

  Když si třeba vezmu nám známý Good-O-Meter. Ty ses strašně rozčiloval, jak je to nespravedlivé. Je tam člověk, který vrtal studny v Africe, dělal dobré skutky jak o život a bylo mu líto, že neměl ten život delší. Ale měl předplatné nemravného časopisu: Zhřešil hříchem k smrti. Z jeho postoje je zjevné, že ani neznal Krista, ani nelitoval toho hříchu. Ale kdyby si dotyčný člověk objednal to "subscription" v hodině smrti, ty ho vklidu pošleš do pekla, studny nestudny. Kdyby to byl katolík a došel ke zpovědi (což skoro jeho sebejistým postojům odpovídá) tak by ses určitě vztekal, že ho ti bílý poslali "this way".

  Boží spravedlnost je v tomhle jasná: na konci života je soud a za hřích je smrt.

  A z té smrti je jediné východisko: V Kristu Ježíši. A to východisko je dostatečné, není k němu potřeba něco přidávat.

  Tomu věříme. Ne našim schopnostem a vytrvalosti.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:07:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidíš, i já to dělám.
Jakmile začnu hovořit o víře toho druhého, už protestuje, že je to akrikatura jeho víry, že tak to není. Opravdu toho druhého neznáme tak dobře, jak si myslíme.

..." Tomu věříme. Ne našim schopnostem a vytrvalosti."...
To je ale naprosto správné a na tom se shodnem. Bylo by bláhové spoléhat na lidské schopnosti a vytrvalost.

Jen v přístupu k řešení tohoto problému se rozcházíme.
Z tvého tvrzení pořád čiší ta automatičnost záchrany. Tvá záchrana je už daná a basta. Ať hřešíš, jak hřešíš. Tak to alespoň plyne ze smyslu tvého vyjádření. Odsunuls člověka jako nedůležitého, který už vlastně do své spásy nemá co kecat.

To já vnímám jinak.
Slabý člověk se musí jako dítě "držet Boha za ruku". Tehdy kráčí zcela neochvějně ke své věčné spáse. Tohle postavení "vedeného dítěte" je ale ohrožováno lidskou nevěrností. Člověk se může kdykoli pustit Boží ruky a odkráčet do záhuby. Bůh ho různými způsoby napomíná a vrací, domlouvá mu jako milující otec. Když si ale člověk natvrdo postaví hlavu a umíněně záchranu odmítá, Bůh se násilím nevnucuje. Bůh nikoho nespasí proti jeho vůli.

Hodina naší smrti je realitou, je uzavřením epizody tohoto života na zemi. Až do tohoto okamžiku má každý z nás možnost usilovat o nápravu toho, co v životě zkazil. Pak už zůstává běh věcí jenom na Bohu.
Tímto jediným se liší okamžik naší smrti od okamžiku naší přítomnosti (teď). Tím, že se stává rozhraním, kdy už nepůjdou věci napravit. Zatím tuto možnost máme, tak ji nepromarněme.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 13:33:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Tvá záchrana je už daná a basta. Ať hřešíš, jak hřešíš.

  Ach jo. Ano, takhle uvažuje vpravdě římský katolík. Uvažoval jsem taky tak. Ale z ničeho, co já píšu, nic takového nevyplývá - zkus mi prosím napsat, z čeho to vyplývá?


  Ta záchrana není nějaká "automatická" věc jako když hodíš do automatu peníze a vypadne ti flaška. Tu záchranu dělá Bůh, jako když ti povodeň vyplaví sklep a přijedou hasiči, vyčerpají ho a pomůžou ho vyčistit, protože ty sám bys to nezvládl.

  Ta záchrana od hříchu, smrti a soudu není otázka schopností a dovedností člověka, protože jí člověk nedělá, ale dělá jí Bůh. Ta záchrana je navzdory hříchu.

Bůh se násilím nevnucuje. Bůh nikoho nespasí proti jeho vůli.

  Ano, to je pravda. Ale možná si někdy všimneš, že jsi tu jediný, kdo píše něco o násilí a o tom, že se něco dělá proti jeho vůli. To se děje v kostele, když rodiče drží dítě, pan farář mu leje studenou vodu na hlavu a dítě řve a kope nožičkama. To je násilí proti vůli toho dítěte, protože je po mši unavené a chce spát.

  Spasení v Kristu Ježíši je pravý opak takové věci: Bůh čeká na člověka, až odpoví na tu nabídku, až se rozhodne přijmout Ježíše. To za člověka nikdo neudělá: Na tu Boží nabídku musí člověk odpovědět každý sám za sebe. A když na ní odpovídá, zavazuje se Bohu smlouvou. Jestliže na tu nabídku člověk odpoví, není "svobodný dělat si co chce" a už vůbec není svobodný "volit dobro a zlo", ale je v té smlouvě povinnen poslouchat Boha.
 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 13:41:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano. Ale ty si pleteš slova povinnost a možnost. I když mám nějaké povinnosti, neznamená to, že nejsem teoreticky schopen těm povinnostem nedostát, že jsem zneschopněn porušit svou povinnost.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:15:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Z čeho usuzuješ, že si pletu slova povinnost a možnost?

  To, že člověk není schopen teoreticky povinnostem té smlouvy dostát ze svých schopností, protože je narušen hříchem tu popsal třeba Didymos - a tys mu na to napsal, že "hlásá takové bezbožné kraviny, které si vzájemně odporují". Povinnosti té smlouvy jsem se snažil plnit více let, takže vím, že jsem toho nebyl schopen. Jestli někdo byl - je to možné. Ať tady o tom svědčí, takové svědectví by mne zajímalo.

  Na to, aby člověk byl schopen dostát té smlouvě, potřebuje právě záchranu od hříchu, soudu a smrti - bez té záchrany toho není schopen. Ani to po něm nikdo nechce - tedy kromě všelijakých náboženství postavených na zjevení andělů světla.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:23:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didymosovi kraviny spočívají v tom, že Bohu upírá moc Stvořitele dobrých bytostí, který tvoří všechno co do bytí dobré. Podle Didymosových slov vyrábí Bůh zmetky, bytosti absolutně zlé. A to je bohapustý omyl.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:32:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Didymos jen vyjádřil to, co jsme mnozí prožili: Realitu a hloubku hříchu, hloubku narušení lidského života tím, že se člověk minul Boha. Použil expresivní slova, asi to prožil dost ostře. Já taky, takže mu rozumím.

  Jestli ty jsi v podstatě dobrý člověk, se hříchem nemáš problém a žádný tě neovládá, svobodně žiješ s Bohem a všechno je dobré, všichni okolo tebe tě mají rádi, napiš nám tu o tom - ať se poučíme. Taková věc by se měla stát při křtu miminka, pokud se nepletu, takže by ti to mělo fungovat. Takové svědectví by konečně jednou ukázalo, že to taky funguje.

  Zatím tu všichni svědčí o tom, že jejich život byl narušen hříchem, že museli Bohu uvěřit a tu milost v Kristu přijmout, jinak nic neměli, že to za ně nikdo neudělal a nezaznělo tu jediné svědectví o tom, že by se to povedlo vyřešit panu faráři, kmotrům a rodičům v kostele, bez odezvy a svobodné vůle člověka. Takže by se nějaké to svědectví na vyvážení hodilo.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:45:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neomlouvej ho, co napsal, napsal naprosto jasně a nepravdivě. Když by něco takového napsal Oko nebo nějaký katolík, nezastaneš se ho.

Křest miminka je přijetí toho miminka do jedné velké rodiny Božích dětí, dítě také není členem rodiny až když z toho dostane rozum a začne plně uvědomovat, co od otce a matky dostává. Jsem rád, že jsem byl pokřtěn jako malé dítě a že jsem mohl strávit krásné dětství ve společenství bratří a sester v Kristu...a že jsem svým dětským a dětinským způsobem prožíval veliká tajemství víry.

Život je boj se hříchem, to nikdo nepopírá. Ale jestli jsme z podstaty zlí, není co z nás zachraňovat, není v nás nic dobrého, co by mohl Bůh milovat, když jsme byli ještě hříšníky. Copak Bůh mohl milovat hřích?


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:59:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Ale jestli jsme z podstaty zlí, není co z nás zachraňovat, není v nás nic dobrého, co by mohl Bůh milovat, když jsme byli ještě hříšníky.

  Amen. To je velmi přesná a dokonalá úvaha.

  Proto ta záchrana probíhá jinak než že by Bůh opravoval to, co je zničené, zkažené, když taková věc nemá smysl: Bůh vyndá, to, co je uvnitř člověka zlé (zkažené, kamenné, tvrdé srdce) a to se pohřbí. A místo toho dá dovnitř člověka Bůh masité srdce, toho ducha, který se rodí z Boha, srdce, které slyší Boží hlas a zná Boha, které miluje lidi okolo sebe, srdce, které má moc/schopnost naplnit tu smlouvu.

  A tomu celému se říká nové narození. To začíná z Božího slova, ve chvíli, kdy Duch svatý to slovo obživí každému jednomu člověku tak, že se ho to slovo dotkne a člověk tomu slovu uvěří, a uvěří mu nejen "nějak obecně", ale uvěří mu tak, že to slovo se týká přímo jeho. No a když člověk tuhle víru v Ježíše Krista, která je uvnitř, vyzná navenek, děje se to spasení, ta záchrana, ta výměna, to nové narození, kdy to co bylo počaté, skryté a nebylo vidět najednou vyjde ven, narodí se na svět. A pak je tu ještě ponoření do vody - ve které se pohřbí to staré, ten "starý člověk".

  To jen zhruba a jednoduše, abych zase nepsal něco, co se nedá pro délku přečíst.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:01:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,
kdo tady mluví o nějakých zmetcích? Vždyť je psáno:"Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré."
Ale člověk si řekl:"nebudu poslouchat Hospodina, nepotřebuji jej. Půjdu si po svých vlastních cestách. Na Jeho příkazy nebudu dbáti." A tak se z původně dobrého stvoření stalo stvoření zkažené hříchem. Stvoření, které je velmi ovlivněno dědičným hříchem. Nemysleme si, jak jsme dobří.Skutečnost je taková, že ty dobré skutky nám připravil od věčnosti Bůh a to všecko z veliké milosti.Naše přirozenost přirozeně tíhne, lne k tomu zlému a dobré nenávidí.Vždyť Pavel psal, že chce konat dobro, ale činí zlo. Člověk není zmetek, naopak je to originální, jedinečná bytost.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:11:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To jsem rád. Protože jak jsi člověka vylíčil ty, tak by si jeden myslel, že Bůh stvořil člověka absolutně zlého. Příště tedy radši piš opatrněji, ať se předejde těmto nedorozuměním. Děkuji.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:15:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,
nikoliv. Já děkuji.


]


Plést si povinnost a možnost - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:01:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Vidíš, jakou neplechu nadělá shluk písmen?

  Člověk je fakt zkažený. My jsme třeba hezky vychovaní, tak v porovnání s těmi ošklivě vychovanými (byl tu nedávno třeba Pamplon) si připadáme jako kingové, hodní beránkové: Ale jen do té doby, než se člověk setká s Boží svatostí.

  Člověk vůbec není hodný, dobrý. Evoluční psychologové například říkají, že člověk se vyvynul jako promiskuitní, je pro něj přirozené spát s kde-kým a to, že žárlí, je jen otázka potomstva, s láskou či něčím podobným to vůbec nesouvisí. A někteří lidé, i věřící, takovou ohavnost a obludnost sežerou i s navijákem. Protože celá ta konstrukce je založená na pozorování okolí, které tak opravdu vypadá - tři čtvrtě společnosti je promiskuitní a ten zbytek často není promiskuitní jen proto, že "na to nemá". Ježíš přitom říkal: Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

  A tak je to se všemi oblastmi života. To narušení hříchem je tak radikální a hluboké, že nezbývá, než dát staré věci stranou, pohřbít je a přijmout nový život. Ten, který je v Ježíši Kristu. Teologie o tom, že člověk je v podstatě dobrý a k věčnosti je potřeba trošku ho oprášit a ošmajchlovat a snažit se ho vylepšit je naopak taková bezbožná kravina, že pro to snad ani není slov.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:14:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
koho Bůh jednou drží, toho už drží napořád! Už ho nepustí.Jak chceš pustit Boží ruku, která je samozřejmě neporovnatelně silnější? Zkus to, a uvidíš, že to prostě nejde.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 21:21:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."koho Bůh jednou drží, toho už drží napořád!"...

Kdybys měl pravdu, tak v tom případě bude peklo prázdné, protože
:

(1 Tim 2,3-4)
neboť to je dobré a vzácné v očích našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé byli spaseni.

(Ř 2,11)
Neboť Bůh nestraní nikomu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:39:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče, myslím si, že je možné, že tvůj postoj je silně ovlivněn tím, že jsi dříve ve svém životě něco postrádal. Mylně se ale domníváš, že toho, co jsi postrádal, si nedosáhl díky ŘKC. Nedivím se ti, protože ŘKC není žádná elitářská organizace a když se podíváš na babičky v lavicích, které pan farář marně pobízí ke svatosti, nebo chceš-li k znovuzrození, jeden by se ustrnul. Ale vzdal od sebe zahořklost a nechápavost. Chodil si jako slepý a hluchý, ale neházej tu chybu na celou církev. Byla to tvoje slepota a tvoje hluchota. A Boží slovo si k tobě cestu nakonec našlo. Jen kvůli tomu, že jsi ale něco nezažíval, tak si nemysli, že se v ŘKC něco nezažívá obecně. Zažívají se tam obrovské věci, tak velké a nepochopitelné, že rozum zůstává stát, kenóze Božího Syna v eucharistii a její svátostné přijímání, to je ta největší milost na světě, se kterou se nějaký dojem jistoty nemůže měřit a přijímat ji v plném uvědomění a v připravenosti v milosti posvěcující....to je jako bezedný džbán, ze kterého se nemůžeš napít tak velkým douškem, aby v něm došla voda živá. Stejně jako ty tu svědčíš o tom, jak super úplný mazec bylo prozření, že dojdeš spásy, o to víc by ti tu mohli katolíci, kteří žijí svou vírou a jejich víra je živá, svědčit, o kolik lepší a nesrovnatelnější je přijímat živého Krista do svého srdce. Je mi líto, ale s vaničkou si vylil i dítě. Správně si rozpoznal, že tvé víře něco chybí, ale nesprávně si rozeznal příčinu tohoto jevu. Tou příčinou nebyli katolíci, ale ty.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:07:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, jak vidíš ze zdejších diskuzí, nebyl jsem sám, komu něco chybělo. Například ty sis také nevšiml, že se v písmu mluví o znovuzrození a považoval jsi ten pojem za výmysl protestantů, podobně jako já a zjevně stále nerozumíš, o co jde, přes mnohá svědectví lidí. A jsou to svědectví ne nějakých protestantů, ale svědectví opravdových katolíků, kteří přijímali eucharistii v milosti posvěcující a mohou si tedy dobře srovnat, jestli píšeš pravdu nebo je taháš na vařené nudli.

  Ale já chápu, že píšeš z neznalosti. Třeba jednou taky přijde čas i pro tebe.


  Asi nečteš moje - nikdy v životě jsem nikde netvrdil, že jsem měl nějaký problém s katolíky, to sis nějak popletl. Pokud jde o mne, tak to zcela jistě byla moje chyba, že jsem se nechal oblbnout těmi andělskými výmysly, všelijakými zjeveními krásných paní. Když mi bylo těch dvacet, mohl jsem si dát jedna a jedna dohromady, porovnat učení s realitou a mohl jsem na spoustu věcí přijít sám. Všichni jsme na tom byli stejně, všichni věřili jednomu učení - ani faráři, za kterými jsem byl, nevěděli nic o novém narození a nemohli nám o něm nic říci. Sami byli obětí toho systému.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:28:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."ani faráři, za kterými jsem byl, nevěděli nic o novém narození a nemohli nám o něm nic říci."...


Takže podle tebe (který strávil téměř prvních dvacet let v katolické církvi), tak katolická církev nic o znovuzrození neví?

Opět tedy dekret Tridentského koncilu o ospravedlnění:
Kap. 4. Popis ospravedlnění hříšníka a způsob, kterým vstupuje do stavu milosti 1524 796 Tato slova vysvětlují, že ospravedlnění hříšníka představuje přechod ze stavu, v němž se člověk rodí jako syn prvého Adama, ke stavu milosti a přijetí za Boží syny [Řím 8, 15] prostřednictvím druhého Adama, Ježíše Krista, našeho Spasitele. Tento přechod se nemůže (poté, co bylo zvěstováno evangelium) odehrát bez koupele znovuzrození [kán. 5 Dekretu o křtu] či touhy po ní, jak je psáno: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího“ (Jan 3, 5). Kán. 5. Nutnost přípravy dospělých na ospravedlnění a z čeho vyplývá 1525 797 Krom toho [koncil] prohlašuje, že počátek tohoto ospravedlnění musí být iniciován u dospělých předchozí milostí Boží skrze Ježíše Krista [kán. 3], tedy jeho povoláním, jež lidé přijímají bez jakékoli vlastní zásluhy tak, že se ti, kdo se kvůli hříchu vzdálili od Boha, připravují se svobodným souhlasem a spoluprací s jeho milostí, která je pobízí a pomáhá jim, k tomu, aby se obrátili ke svému vlastnímu ospravedlnění [kán. 4 a 5]. Takto se Bůh dotýká srdce člověka osvícením Ducha svatého, takže ani sám nic nečiní člověk, když přijímá jeho inspiraci, kterou může ovšem také odmítnout, ani se ovšem nemůže svou svobodné vůli sám připravit ke spravedlnosti před Bohem bez Boží milosti [kán. 3]. Když tedy svatá Písma říkají: „Obraťte se ke mně, a já se obrátím k vám“ [Zach 1, 3], upomínají nás na naši svobodu, když odpovídáme: „Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se obrátíme“ [Pl 5, 21], vyznáváme, že nás Boží milost musí předcházet.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:12:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Zase zmatek pojmů.

  Já se nebavil o polévání miminek, ale o reálné životní zkušenosti, kdy je člověk spasen, přijme věčný život, vydá svůj život Ježíši či jak to jen nazveš a jeho život se v okamžiku promění. Asi si pro to budu muset vymyslet nějaké jiné slovo, aby se to nepletlo s tím politím miminka v kostele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:39:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ti rozumím, proto poukazuji na rozdíl smyslu použitých výrazů.

Já tyto proměny života, kdy se člověk vydává Bohu, nazývám probuzením, obrácením, formováním Duchem atd. Všechno jsou to jen opisy, které nevyjádří plně skutečnost. Tu je nutno prožít vlastní zkušeností - a ta bývá silným zážitkem, aby pro nás byla opravdovou posilou. Ale vím, že se takové věci mohou v životě přihodit i vícekrát, na různích úrovních růstu našeho ducha.

Znovuzrození chápu že je možné prožít jenom jednou v Kristově křtu - a je to už navždy.




]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:25:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
je to právě naopak! Ten kdo nemá jistotu, ten nikdy nebyl spasen a nebyly mu odpuštěny hříchy!



]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:14:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milé oko,
trochu Ti z toho tridentu /Tridentum/, který svolal Pavel III. chybí:
Kánon 9: Jestliže kdokoliv říká, že hříšník je ospravedlněn pouhou vírou v tom smyslu, že nic dalšího není požadováno ke spolupráci, aby se získala ospravedlňující milost a že není žádným způsobem třeba, aby byl nakloněn aktivitou své vůle BUDIŽ PROKLET!
Kánon 12:
Jestliže kdokoliv říká, že ospravedlňující víra je pohou důvěrou v Boží milost odpouštějící hříchy pro Kristovu zásluhu, nebo že jsme ospravedlněni pouze vírou. BUDIŽ PROKLET!
Kánon 14:
Jestliže kdokoliv říká, že člověk je opravdu zproštěn hříchů a ospravedlněn, protože pevně věří, že jich zproštěn je a je ospravedlněn nebo, že nikdo není opravu zproštěn hříchů a ospravedlněn nežli ten, který věří, že je ospravedlněn; a že ospravedlnění je provedeno pouhou důvěrou;
BUDIŽ PROKLET!
Kánon 24:
Jestliže kdokoliv říká, že obdržená spravedlnost není chráněna a zvyšována před Bphem skrze dobré skutky, ale říká, že dobré skutky jsou pouze ovocem a znamením, že bylo získáno ospravedlnění, ale nikoliv příčinou jejich zvýšení; BUDIŽ PROKLET!
Kánon 30:
Jestliže kdokoliv říká, že po té, co byla obdržena ospravedlňující milost je každému kajícímu se hříšníku odpuštěna vina a dluh věčného trestu je vymazám v tom smyslu. že nezůstává žádný dluh časného trestu, na tomto světě, ani potom v OČISTCI, před tím než se otevře /pro něj/ vstup do nebeského království; BUDIŽ PROKLET!
tak copak byste nám ještě chtěli katoličtí přátelé oznámit, já MYSLÍM, ŽE stačilo navěky, děkujeme!!!


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 15:25:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
,Žid.6,4
Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch

Tak moji milí svou spásou jistí přátelé,
apoštol Pavel dává jasnou odpověď, všem těm, kdo si myslí, že nemohou odpadnout, nebo spásu ztratit. Prostě můžete. Pokud ztratíte víru. A tu, jak vidno, taky ztratit můžete.

Toto je mé poslední slovo, protože víc už nemá cenu říkat.
Kojard



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:18:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojarde,
spasení nemůže nikdo ztratit! To je holý nesmysl! Cožpak může Duch Svatý od někoho odejít? To by byl proti sobě!
Kdepak, ti kdož jsou vyvolení nemůžou ztratit spasení. Ti, kdo ztratili, nebyli vyvoleni, předurčeni k životu věčnému.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 20:39:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To skutečně nemá cenu dál s tebou vést dialog. Na několika místech jsem ti odpověděl, a ani na jedno jsi nereagoval.
Takže nechápu na co si stěžuješ.

Žid. 6,4: Autor tam píše: kdo byli jednou znovuzrození? Nevím jak ty, ale můj překlad říká: kdo byli jednou osvícení....

Osvícení není znovuzrození a v orginále jsou to také jiná slova.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:30:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
kojarde, kojarde,
Ty již tedy radši nic neříkej, protože jinak naplníš podstatu tohoto verše, který jsi si svévolně vyložil! TOU POSTATOU je HŘÍCH proti DUCHU SVATÉMU, který NIKDY NEBUDE ODPUŠTEN!!!!


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:34:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Teda vy jste trojka, Helena, Leonet, Didymos. Chudákovi Kojardovi byste nejraději myslet zakázali. Ale vsadím se, že až zase někdo sepíše článek o tom, jak církev utlačovala pokrok a myšlení, že budete mezi prvními, kdo na ni hodí kamenem.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 03. srpen 2010 @ 18:48:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kojarde,

v tomto s tebou souhlasím. Akorát to vidím tak, že možnost odpadnutí nevylučuje prožívání jistoty spasení, toho, že člověk ví, že mu byly hříchy odpuštěny, že byl spasen, že se stal novým stvořením.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 12:05:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, celé je to o tom, zda věřím nebo ne Ježíši kristu jako svému spasiteli. Pokud mu věřím, nelze odpadnout ani ztratit jistotu spasení. Ale pokud mu přestanu věřit, mohu přijít o všechno.
kojard


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 12:27:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jednoduché a přesné, Kojarde. Ale těžko zmůžeš něco s lidmi, kteří veškerý svůj intelektuální potenciál využívají k tomu, aby se upevnili ve svých "dogmatech".


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 14:42:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsem se ptal a ptám se znovu. Jak se to může stát? Jak se může stát, že někdo, kdo věřil spasitelnou vírou, jíž byl obdařen Bohem, věřit přestane? A nepřijímám odpověď typu - je mnoho způsobů. Stačí uvést jeden jediný, který bude věrohodný.

Ptám se takto proto, že si nedovedu představit situaci, kdy člověk, který věří, že Pán Ježíš za něho zemřel a třetího dne vstal z mrvtých, najednou tomuto věřit přestane. Jde totiž o událost, která se bezesporu v minulosti stala a nikdo nemůže úspěšně tento fakt popřít! Kdyby se jednalo o něco, co se ještě nestalo, dovedu si představit, že tomu někdo věřit přestane, ale co se týče minulosti, tam to prostě nejde! Tož tak.

willy


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 15:28:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože jsem si vědom, že při zmínce o Tridentském koncilu někteří z vás začnou vidět rudě, zeptám se vás na věc jinou: kde že se apoštolu Pavlovi vytratila vámi proklamovaná jistota spásy?
Snažte se o vyšší dary. A ukáži vám také cestu, která je všechny překonává.
1 Kor 13.
I kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, nemám - li lásku, nejsem než zvonící kov, nebo dunící cimbál. I kdybych měl dar proroctví a poznal všechna tajemství i veškeré vědění, i kdybych měl plnost víry, takže bych hory přenášel, nemám - li lásku, nejsem nic. I kdybych rozdal veškeré své jmění v almužnách, i kdybych vydal své tělo plamenům, nemám - li lásku, k ničemu mi to není....


Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, hádankovitě, ale potom to bude tváří v tvář.. Nyní poznávám částečně; ale potom poznám tak, jak jsem poznán.

Nyní tedy zůstává víra, naděje a láska, tyto tři, ale největší z nich je láska
.


Křesťané tedy skutečně mají tyto tři vzácné dary: víru, naději na věčný život s Bohem a lásku.
Nikoli však  jistotu věčného života!
Kdyby byla nějaká jistota spásy, určitě by ji Pavel neopoměl zařadit mezi vyšší dary. Jak jistě uznáte, taková jistota spásy by byla darem docela neopomenutelným! Tak to ale církev neučí a nikdy neučila.
K věčnému životu by měli křesťané dozrávat ve spolupráci s Bohem za svého života pozemského - vytrvat v dobrém až do konce ...



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:19:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Jistota, kterou mají křesťané v Bohu není žádný speciální dar. Je to vedlejší efekt toho, že člověk přijme věčný život, že člověk pozná, že Bůh je o hodně, hodně silnější, než lidské chyby, omyly, nedostatky a pády a že Bůh má neomezenou moc slabosti člověka  doplnit, hříchy odputit, chyby opravit, omyly narovnat. Bůh není slabší než člověk, aby ho člověk svým hříchem přemohl.

  Proto, když člověk svěří svůj život Bohu, získá důvěru v Boží slovo díky Božímu jednání, získává i jistotu, že na Boha se lze spolehnout. Ve všem - nejenom tehdy, když je člověk silný, namachrovaný, běží závod na plný výkon a je si sebejistý, že to v "dobrém vydrží až do konce", ale právě tehdy, když je člověk slabý, když v životě narazí na nějakou zakopanou haldu odpadu, když něco splete nebo zkazí.

  Proto apoštol mohl v klidu napsat:

  Kdo slábne, abych já neslábl? Kdo se pohoršuje, aby mě
to nepálilo? Musím-li se chlubit, budu se chlubit svými slabostmi. Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, jenž je požehnaný navěky, ví, že nelžu.
nebo:
  A abych se nesmírností těch zjevení nadmíru nepovyšoval, byl mi jako trn do těla dán satanův anděl, aby mě bil, abych se nepovyšoval nadmíru. Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mne odešlo, ale řekl mi: "Moje milost ti stačí; vždyť má moc se dovršuje ve slabosti." Nejraději se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. Proto mám zalíbení ve slabostech, v příkořích, v nedostatcích, pronásledováních a v úzkostech pro Krista. Vždyť když jsem slabý, tehdy jsem silný. Stal jsem se nemoudrým, když se chlubím, ale vy jste mě k tomu donutili.
nebo:
  Co tedy řekneme? Máme zůstat v hříchu, aby se rozhojnila milost? V žádném případě! Jak bychom mohli ještě žít v hříchu my, kdo jsme mu zemřeli? Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti? Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života. Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme ztotožněni i podobou vzkříšení. Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu. Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.

  Myslím, že je dobře, že se apoštol nedožil tridentu. Ale zase jsme mohli mít docela zajímavý "druhý list tridentským" ;-)

  A tomhle je smlouva s Bohem: Ne jen "snažit se v dobrém dokud nám to vydrží a když to nepůjde, necháme to být", ale "vydávám ti celý svůj život, všechno co mám, přijímám tu oběť Ježíše za můj život a spoléhám na tebe Bože, že jsi silnější než moje slabosti".


  Jinak jednoznačně platí: Tam, kde lidé nemají lásku, nezajímají se o sebe, jen vedle sebe sedí v lavicích a vrcholem zájmu jednoho o druhého je pomluva, si člověk nemůže být ničím jistý. Takový "dar víry" je k ničemu, i kdyby měli dvacet papežů se všema klíčema světa dohromady.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 16:45:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zaručenou jistotu spásy bych považoval za dar natolik velký, aby stál za zmínku, nikoli za jakýsi vedlejší produkt.

Když zpochybňuješ zda pro spásu platí" "vydržet v dobrém až do konce", tak si uvědom, že zpochybňuješ samotná Kristova slova
. Jak potom vypadá to tvoje proklamované "přijetí Ježíše " doopravdy?

Na Boha se lze spolehnout, ale nikoli na lidskou slabost.
Naše spása visí na řetěze, poskládaném z ok Božích i lidských. Řetěz unese jen tolik, kolik unese jeho nejslabší článek. A jeho nejslabší lidský článek unese zase jen tolik, kolik načerpá síly od Boha, nakolik se sám v důvěře dokáže vydat Bohu. Pokud se od Boha odvrátí, zdroj jeho síly se vytratí ...


Bůh má jistě neomezenou moc slabosti člověka doplnit - ale člověk ho o to zpravidla musí požádat: "Proste, a bude vám dáno..."

Lotr po pravici to dokázal, ten druhý ale už nikoli. Budeme patřit mezi ty, kteří to dokážou? Dá se v tomto mít jistotu?


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:07:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, zpochybňuju vaši lidskou konstrukci, kterou jste si vystavěli a snažíte se horko těžko tu konstrukci podepřít některými výroky křesťanských písem aby vypadala důvěryhodněji. To je ta konstrukce, kdy se člověk spoléhá na sebe a svoji vytrvalost, na své skutky a co v životě udělá místo toho, aby člověk požádal o pomoc Boha a věřil mu, že mu Bůh pomůže - když už Bůh poslal svého syna, aby místo nás zemřel.


  Oko, máš nějaký problém požádat Boha o to, aby tě doplnil ve tvých slabostech? Pokud vím, tak jsi tu jeden jediný, kdo stále dokola píše "ale člověk ho o to zpravidla musí požádat", "Budeme patřit mezi ty, kteří to dokážou?", "Bůh tě nespasí, když něchceš" a podobně.

  V čem je problém, že to nedokážeš? Na tom není nic složitého, pozvat Ježíše do svého života, vydat mu ho a požádat ho, aby ten život vedl on, svěřit mu svůj život do rukou. Více lidí tu svědčí o tom, že to dokázali, Ježíše o pomoc poprosili, vydali mu svůj život a Ježíš je skutečně očistil od hříchu, otevřel jim cestu do nebe k Bohu, podpořil je v jejich slabostech. Je to tedy možné udělat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:20:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I tvoje konstrukce je lidská a snažíš se ji horko těžko podepřít nějakými výroky písem a interpretací svých niterných zážitků. To přece není argument. Když by přišel nevěřící, vysměje se vám oběma, neuvidí ve vás rozdíl. A to i když bude znát dokonale Písmo i vaše obě věrouky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 17:36:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proste a bude vám dáno!
To není moje konstrukce. Že není problém pozvat Ježíše do svého života? Tak proč už všichni nejsou křesťany? Proč to neudělal lotr po levici? Proč nepožádal?

Teď se ti to mluví, ale co když skončíš jako Job na hromadě hnoje, vrátí se ti deprese a víru ztratíš? Nebo obráceně: budeš zavalen vším bohatstvím a povýšíš sebe na boha?
Buď si jist, že tak, ani tak bys už nebyl první z lidí, který takhle dopadl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:17:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Nevím proč všichni. Můžu ti napsat, proč jsem nebyl křesťanem já.


  Nikdo mi neřekl o tom, že mne Bůh nespasí bez mého rozhodnutí. Od mala mi tvrdili, že to rozhodnutí udělai za mne rodiče, křtem jsem znovuzrozen a další důležitý okamžik bude smrt - ve smrti se teprve rozhodne, co se mnou bude, jestli budu spasen, nebo ne. Nečekal jsem tedy žádnou radikální změnu života, ani ji nehledal. Nevěděl jsem, že když člověk uvěří Bohu, rozhodne se pro Krista a uzavře tu věčnou smlouvu a pozve Ježíše do svého života, že bude zachráněn od soudu a věčné smrti a že Ježíš do jeho života opravdu přijde a začne v něm jednat.

  A když jsem se tuhle úžasnou zprávu všech zpráv dověděl, tak jsem jí stejně nevěřil, protože jsem tak byl odmala naučený. Trvalo mi mnoho měsíců, než jsem téhle zprávě uvěřil, než mne Bůh pokořil v mé pýše na tu JPC a než jsem si srovnal realitu života. V úvahu jsem vzal i další věci: třeba mé slabosti, o čem tu často píšu, svědectví života lidí, kteří Krista přijali a narodili se pro věčný život, Boží jednání jako odpověď v důvěře v jeho slovo a podobně.

  Většina lidí, kteří nejsou křesťané a které potkávám, nejsou křesťané proto, že nikdy neslyšeli tu Boží moc ke spasení každému, kdo věří. Není pro ně problém pozvat Ježíše do svého života, přijmout tu milost, která se stala na kříži. Dokonce i komunisté přijímají tuhle milost s radostí, že mohou odložit závist, která sžírá jejich život. Ten problém přijmout tu milost v Kristu mají snad jen nábožensští fanatici, jako jsem byl já.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 18:45:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Od mala mi tvrdili, že to rozhodnutí uděli za mne rodiče, křtem jsem znovuzrozen a další důležitý okamžik bude smrt "...

Toníku, možná to dnes tak vidíš, ale je to nemožné. V katolické církvi se klade obrovský důraz na naplnění života, na společenství v Kristu. Je to pro mě jak z jiné planety.

Dva okamžiky jsou v našem životě nejdůležitější: právě teď a okamžik naší smrti. Jen si vzpomeň na zakončení modlitby Zdrávas: ...pros za nás nyní, i v hodinu naší smrti...

Ono "právě teď (nyní)" je o naplnění našeho života v Bohu. A taková radikální proměna nebývá jen jedna, bývá jich zpravidla celá řada. Protože Duch svatý v nás působí neustále - a když odpovídáme spoluprací, tak duchovně rosteme. A Bůh nás dokáže ještě mnohokrát mile překvapit. Život s Bohem není nic statického - že jednou něco zažiješ a basta. Je to vztah zamilovanosti, ve kterém se neustále dávají pozornosti. Je to neustálá vášeň a touha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:07:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, to jsi dobře napsal, i když mne chytáš za slovíčko. Já jsem hodně žil přítomností, bral "milosti" jak to šlo a Zdrávas se modlil mnohokrát denně. Už jsem ti to psal mockrát, přece to nebudu opakovat, to by byl dlouhý příspěvek.

  Abys mohl žít nějaký život, musí ten život nejdřív začít. Abys mohl žít věčný život, musí ten život začít. To je to, co jsem nevěděl - že pokud žádný život nepřijmu a nemám, tak to za mne nikdo neudělá, ani pan farář v kostele. Že já sám musím odpovědět na tu nabídku a ten věčný život v Kristu přijmout, jinak nebudu mít nic.

  Teprve když jsem ten věčný život získal, mohl jsem ho začít žít, přicházet k Bohu, poslouchat, co říká. Předtím jsem nemohl: Cesta k Bohu byla pevně zatarasená mým hříchem, Boží hlas jsem neslyšel.

  Nedokázal jsem žít něco, co jsem neměl. Když jsem byl mrtvý ve svých hříších, byla jediná možnost: Pozvat do svého života Ježíše, vydat mu ten život a narodit se znovu. To je ten den spasení, jiný den odpočinku, o kterém svědčí bible: Dnes. Ne až v okamžiku smrti těla - to už by pro mne bylo pozdě.

  A to je ta věc, o které mi nikdo neřekl. Tváříš se, že to nemůžeš pochopit, ale já myslím, že za tu dobu, co si tu píšeme, už to chápeš dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 19:22:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
Nevěnuji ti svůj čas z důvodu, abych tě chytal za slovíčka. Nikdy se jen tak netvářím a když nechápu, je to doopravdy. Docela ti fandím a i když si nerozumíme ve smyslu některých výrazů, stejně v tom podstatném se shodneme. A tím podstatným je živý vztah k Bohu, který se promítá i do našich vztahů mezilidských. Jsem rád, že máš hezkou rodinu, ono to už pomalu v našich krajích bude veliká vzácnost.
Ale jen malinkatou radu na závěr: nebraň se tomu, když tě Duch svatý posune na "další level", kdy začneš vidět věci z trochu jiného úhlu. Víra není věc statická a co se ti dneska jeví jako nesmyslné, může zítra teprve dostat smysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. srpen 2010 @ 22:29:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Tohle vidím dost podobně, už jsem to psal mockrát. Pokud se začneme bavit o životě, tak se docela shodnem. Já ti věřím, co píšeš o svém životě, nijak ti ho nevymlouvám, neberu. Je dobře, že se snažíš žít hezký život, je dobře, že nevěříš některým úletům, do kterých jsem se v ŘKC dostal já (Medjugorje, Turzovka a pod. různé zasvěcování ..) Já věřím, že Bůh jedná s každým člověkem, je jedno, v jaké situaci se ten který člověk nachází.

  Rozcházíme se na těch naukách: Pro mne prázdné obřady, "vnější znamení" nic neznamenají pokud neobsahují ten vnitřek. Všelijaké úkony, plátna, sochy, oltáře, materie, vnější věci jsou pro mne jen hnůj - nejsou naprosto k ničemu. Poznal jsem na vlastní kůži jejich prázdnotu. To, co je důležité je to, co je uvnitř člověka, vnitřní věci. Z těch pak vychází věci vnější. Ze špatných vnitřností vychází smrad a hrůza, z dobrého srdce vychází hezký život.

  Já říkám, že ty vnější věci vychází z vnitřních a svědčí o tom, jaké jsou ty vnitřní. Vnější věci mohou změnit vnitřek jenom k horšímu. A to, co člověk potřebuje, je změna těch vnitřních věcí k lepšímu, tak aby zevnitř člověka vycházelo dobré ovoce: A to je ta výměna ducha a srdce člověka, ten začátek věčného života.


  Ty tvrdíž, že tenhle život začíná tzv. "křtem" miminka v kostele, ale nikdy jsi to nedoložil svědectvím ze svého života a ani nikdo jiný tuhle teorii nepodpořil byť jen jediným osobním svědectvím, že to tak opravdu je. Naopak: Lidé, kteří byli pokřtěni jako miminka ale neprožili tu výměnu srdce, svědčí naprosto jasně, že věčný život nemají, že nejsou znovuzrození, nejsou spasení, neví jak to snimi dopadne, jak se na ně dívá Bůh, někteří dokonce tvrdí, že ani pořádně neví, jestli je vůbec nějaký Bůh.

  A my říkáme, že tenhle začátek věčného života nemůže být křtem miminka, protože u mnoha lidí, které znám velmi, velmi blízko a byli jako miminka tzv. "pokřtěni", začal tenhle věčný život mnohem později. Od doby miminka do doby téhle výměny žádný věčný život neměli - byli mrtví, nedostali se k Bohu, neslyšeli jeho hlas. Jen za dobu co tu jsem tu proběhlo snad desítka takových svědectví - lidé píšou o tom, jak se setkali s Bohem, jak se proměnil jejich život když dostali nové srdce, v čem byl problém ve starém životě.

  Ta svědectví mluví za vše, k nim není potřeba nic moc dodávat.

  Ale stejně rozumím, že si každý bude držet svoje. Evangelium, ta Boží moc ke spasení se totiž nešíří slovy, ale právě v moci. A k tomu, aby ho člověk přijal, potřebuje zažít tu moc. nebo alespoň člověk, ktarý tak pevn vězí v nějakém náboženském systému, v jakém jsem vězel já.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 11:43:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj
Nepovažuji mariánská zjevení za úlet, ale ani za středobod své víry. Každá věc má v životě své místo, které jí přináleží. Mlýnek na mák taky nemusíš mít v kuchyni, ale velmi se nadřeš, když si budeš chtít pochutnat na makových buchtách.

Naprosto se shodnem v názoru, že Bůh jedná s každým člověkem a nikoho nepřehlíží. I na tom se shodnem, že to, co je skutečně důležité, je očím neviditelné.
Ale zase - plátna, sochy, oltáře - mají své dané místo důležitosti. Slouží k oslavě Boha, stejně jako kdysi oslík a palmové ratolesti při Ježíšově slavném vjezdu do Jeruzaléma. Věci viditelného světa dostávají svůj smysl v okamžiku, kdy začnou vyjadřovat neviditelnou skutečnost. Zrovna jako Pavlovy šátky, které uzdravovaly, zrovna jako Petrův stín. A vidíš, Petrův stín byl viditelný, ani dokonce nebyl ani hmotný!

Věřím, že i když si budem držet "svoje", dokážeme někdy v budoucnu vytvořit jednotu v Kristu. Tak jak jsme ji v sobotu dokázali vytvořit třeba s evangelickým i katolickým farářem na koncertu v Pasekách.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 11:59:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čím je slovo pro sluch, tím je obraz pro oko. Jediným pravým Obrazem Boha a jeho Slovem je Kristus. Pokud přesto máme Písmo, kde se o Kristu píše a vytváří se tak druhotný obraz o Kristu pomocí lidských slov a obratů, proč bychom měli bořit ikony, sochy a obrazy, které takém podobně jako Písmo textem, obrazově zvěstují lidem Boží slávu. Stejně jako Písmo nectíme pro Písmo samotné, ale pro toho, o kterém Písmo je, stejně tak můžeme ctít obrazy a sochy, které nectíme pro ně samotné, ale ctíme toho, k němuž odkazují. Ne vždy byla Bible v každém hotelu a k sehnání do každé domáctnosti...a díky obrazům a sochám si příběhy o Božím milosrdenství a Boží moci nalezli cestu i do duší mnohých negramotů. Jakákoukoli formu obrazoborectví chápu jako vrcholný projev farizeismu a nepochopení esence problému, ve kterém nejde o formu, ale o obsah sdělení. Bůh sám zjevil svůj obraz, sám sebe zobrazil lidem a dovršil tak význam a účel strarozákonního přikázání. Když hledíme na Boha, už se nám neskrývá v závoji mraku či v ohni, ale hledíme na lidskou tvář Ježíše. A pokud se Ježíš nedá, byť jistě nedokonale, zobrazit a zachytit, pak rezignujeme na to, že se dá i popsat. A celé Písmo můžeme zahodit, celé vtělení byl jeden velký omyl, protože lidem Boha nepřiblížilo a tak dále a tak podobně. A s tím jistě souhlasit nebudeme.


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:22:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Zajímavý názor.

  Má trochu vadu: Základem křesťanstvjí je víra. A to ne jen tak ledajaká víra, ale víra ve slovo. A to ne jen tak ledajaké slovo, ale ve Slovo.

  K víře ti není obraz nebo socha co platná, protože těžko můžeš někomu věřit sochu.

  Většina lidí neumí věřit sochy, ale umí věřit slovu. Věřit sochy nebo obrazy totiž moc nejde: Pak jsou potřeba zjevení, která se tváří jako sochy, musí říkat slova, ta slova si pak lidé šíří mezi sebou a věří jim. A nebo museli lidé sochy udělat podle speciálních zjevení, kterým věří ta slova. To se vzájemně doplňuje.

  Bez soch a obrazů se víra Bohu velmi snadno obejde - k tomu, aby člověk věřil Bohu co Bůh říká, není nic takového potřeba. Bez slova se ale víra Bohu neobejde - neměli bychom co Bohu věřit.

  Dokonce když člověk Bohu u-věří, co Bůh řekl, sochy, před kterými klekal, rozdrtí na prach, obrazy, která chránil, skartuje a medailky, v jejichž pomoc doufal rozdrtí.


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:13:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je li základem křesťanství víra ve Slovo, musíme si přiznat, že tím Slovem je míněn Kristus.

Bůh se narodil v lidském těle, byl viditelný lidským očím. Bůh začal být vidět, přestal být jen neviditelným duchem. A to je podstatná změna. Apoštolové uvěřili Kristu viditelnému, nikoli neviditelnému. A věci viditelné přece jdou zobrazit!

Nežongluj tedy s výrazy slovo - Slovo!

Lidé nejsou ochotni uvěřit slovu, ale jsou spíš ochotni uvěřit viditelnému Slovu.

Uvěřit osobě - Kristu je cosi zcela jiného, než uvěřit řeči, jakkoli výmluvné. Proto my věříme Kristu, který byl viditelný a skutečný, jakého si můžeme klidně zobrazovat.


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:19:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesně to si myslím, oko. Nespasila nás změť samohlásek a souhlásek, ale Kristus - Logos - živé Slovo Boha.


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:07:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Uvěřit Kristu znamená jednu docela jednoduchou věc: Uvěřit jeho slovu. Uvěřit tomu, co říkal. Neznamená to věřit blonďaté hippies vlasy, zženštělou bílou tvářičku a roztomilé modré oči na zobrazení, které si udělali germáni před pár stoletími a všichni to teď kopírují.

  Asi budu muset napsat ten článek "dva druhy víry".


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:10:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím že o původu zobrazování Krista tak, jak je dnes zvykem, máš velmi zcestnou představu.

I Ježíšovo slovo není Slovo, Cizinče, je to slova Slova. Máš v tom pěkný guláš, místo psaní článků běž raději ještě trochu studovat christologii. Ještě nejsi takový guru, aby si ostatní poučoval, raději studuj. Doporučuji například knihu od prof. Pospíšila Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel.


]


Obraz a slovo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 22:01:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Díky za radu, dobrý nápad.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 13:16:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Věci viditelného světa dostávají svůj smysl v okamžiku, kdy začnou vyjadřovat neviditelnou skutečnost.

  Ano, super! To je přesně, přesně ono. Jsem rád, že jsi k tomu došel.

  To je rozdíl magie proti Božím věcem.

  Magie říká: Když uděláš to a to znamení, stane se ta a ta věc. To vnější znamení způsobí tu vnitřní věc. Je potřeba polít člověka a on se tím politím změní uvnitř.
.
  Bůh říká: Když se promění vnitřní věci, projeví se to navenek. Je potřeba vyměnit srdce člověka, pak se promění jeho vnější věci: Nechá se pokřtít, změní svoje skutky...

  Proto Boží církve křtí ve vodě právě křesťany: Lidi, kteří přijali ten věčný život, mají Boží víru, narodili se znovu. Protože viditelné věci bez těch vnitřních nedávají žádný smysl - jsou jen prázdným rituálem.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 13:27:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak se vlastně všichni shodneme, není to skvělé? Vždyť i Ježíš používal pro věci neviditelné viditelných prostředků. A mělo snad bláto nějakou magickou moc na navracení zraku? Pochopitelně, že ne.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 15:27:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já k tomu došel už velmi dávno - a kdybys nalistoval zpětně mé komentáře či články, tak to tam určitě objevíš.

..."Je potřeba polít člověka a on se tím politím změní uvnitř."...
Máš zřejmě na mysli křest - ale tak to není. Samotným politím zažiješ jen jednu změnu - budeš mokrý!

Podmínkou křtu je víra - až pak následuje Kristův křest vodou.
Křtem se člověk stává křesťanem.

..."Proto Boží církve křtí ve vodě právě křesťany"...
Tak to je protimluv, v tom si nebudeme rozumět. Křtít křesťana už nedává žádný smysl.

Křtí se pohan a skrze Kristův křest se stává znovuzrozeným křesťanem, kristovcem. Stává se dítětem Božím a údem Kristova tajemného těla - církve
.

Nikdo nemůže být údem Kristova těla bez křtu! Může být věřícím, může třeba i konat zázraky. Nikdo se ale nemůže stát křesťanem před vlastním křtem.

Ale to je vysvětlování pořád dokola. Jak říkám: řeč je pramenem nedorozumění. Stále zakopáni ve svých pozicích...


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:17:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Křtít člověka, který patří Ježíši Kristu a přijal věčný život dává velký smysl: Je potřeba pohřbít to staré a hříšné, aby mohl člověk začít chodit v novotě života. Jinak si s sebou člověk stále tahá starý brajgl, který má volný vstup do jeho života a to chození v novotě má fest ztížené.

  Podmínkou křtu není jen tak nějaká víra či víra v existenci Boha ani jakákoliv víra, ale živá víra Ježíši Kristu, která působí odpuštění hříchů a pozná se tak, že plodí skutky. Křtí se nejen pohané, jako jsme byli my, pokřtít potřebují stejně tak židé, mezi tím není vůbec žádný rozdíl. Pro žida funguje křest stejně, jako pro pohany.

  No, vysvětlování je to stále dokola. Tobě dává smysl prázdný rituál bez vnitřního obsahu a nedává ti smysl ponoření člověka, který přijal Ježíše Krista a který nese ovoce pokání a věčného života. Já ti rozumím, musíš si to tak myslet, ale nesouhlasím s tebou, protože je to proti Božímu slovu, proti logice i proti mnoha a mnoha desítkám svědectví a zkušeností ze života lidí, které jsem zažil či slyšel.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 21:15:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten "Prázdný rituál bez vnitřního obsahu" nebudu ani komentovat.

..."Křtít člověka, který patří Ježíši Kristu"...

No a o tom to je.
Nepokřtěný člověk je člověk přirozený. Nepatří Kristu, není Kristovec, není součástí Kristovy církve. Ani nepokřtěný Žid není součástí Kristovy církve, není křesťanem! Nemůže být!
Údem Kristovy církve se člověk stává jedině skrze Kristův křest.
Co je na tomto tak těžké pochopit?


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 03. srpen 2010 @ 21:41:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toník správně zmínil, že křest je pohřeb starého člověka a dodávám, že se ke křtu, tj. k tomu že se dá pokřtít, musí člověk rozhodnout sám; prostě takové rozhodnutí nemůže nikdo jiný za člověka udělat.

No, a údem Těla Kristova se věřící člověk stává tím, že žije naroubovaným životem vzkříšení, kdy se jeho životem stává Kristus, který je životem Těla, takže ratolest = úd. NEBOŤ BEZE MNE NEMŮŽETE NIC UČINIT!

Jak zde na GS můžeme vidět, je možné "pokřtít" dítě, aniž by u toho Kristus byl a ten křest mohl uznat za právoplatný. Ale je nemožné, aby se někdo bez Krista a Jeho života v něm stal údem Těla Kristova. Tož tak.

willy


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 21:52:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."No, a údem Těla Kristova se věřící člověk stává tím, že žije"...

Nejsi zrovna moc kamarád s logikou. jen si to prohlédni. "Tím, že žiješ" je průběžný stav, "stát se něčím" je jednorázová změna. Neznovuzrodíš se tím, že "žiješ"...

Toník formuluje věci tak, jak mu pasují
a ignoruje, že znovuzrození je jednorázový akt, spojený s Kristovým křtem, neoddělitelný od spojení vody a Ducha (J 3,5).

Zde na GS můžeme vidět skutečně ledacos - až z toho kolikrát vstávají vlasy na hlavě.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 04. srpen 2010 @ 22:27:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

připadá ti korektní tuto větu:
"No, a údem Těla Kristova se věřící člověk stává tím, že žije naroubovaným životem vzkříšení, kdy se jeho životem stává Kristus, který je životem Těla, takže ratolest = úd." takto okleštit ..."No, a údem Těla Kristova se věřící člověk stává tím, že žije"... a ačkoli je v ní řeč o tom, jak/čím se stává z věřícího člověka úd Těla Kristova, spojíš ji NELOGICKY se znovuzrozením?

Znovuzrození je samozřejmě jednorázový akt, ale po něm následuje žití životem Těla Kristova a tím je Kristus (Ko 3:4) coby Duch oživující (1K 15:45b). To se obrazně řečeno stane naroubováním na pravou vinnou révu (J 15:5) nebo tak, že se vezme roub z plané olivy a naroubuje se ušlechtilou olivu = Kristus (Ř 11:17, 24). A tak se stává člověk živým a funkčním údem Těla Kristova. Pokud věřící člověk nežije Kristem skrze Krista naroubovaným životem vzkříšení, tj. nezůstává v Kristu, není živý, jako ratolest nenese ovoce, uschne a je hozena do ohně a hoří (J 15:6).

Zde na GS můžeme vidět skutečně ledacos - až z toho kolikrát vstávají vlasy na hlavě. Souhlas!

Tož tak.

willy


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 22:34:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemůžeš se stát tím, že žiješ, musíš se nejdříve stát (Božím dítětem skrze Kristův křest) a potom můžeš žít. Křest je to naroubování na ušlechtilou olivu. Jen tak to dává smysl.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 04. srpen 2010 @ 22:44:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neopopověděl jsi mi na otázku!


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 04. srpen 2010 @ 22:49:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oprava: Neodpověděl jsi ...


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 08:43:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vždyť jsem ti odpověď zvýraznil tučně. Jak vidím, stále nerozumíš.

Bylo naprosto korektní, když jsem to zestručnil téměř na holé věty, aby tím lépe vynikla nesmyslnost takového spojení průběžného děje (žít v Kristu) s časovým okamžikem změny (znovuzrození), při čemž za důvod náhlé změny uvádíš neměnný průběžný stav.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:19:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
znovuzrození je jednorázový akt, spojený s Kristovým křtem, neoddělitelný od spojení vody a Ducha (J 3,5).

Oko, znovuzrození je jednorázový akt, to je pravda. Ale to ostatní co k tomu přidáváš už nikoli, toto pravda není.
Kde bereš jistotu, že polití nemluvňat v kostele je spojení vody a Ducha? A to ještě takové spojení, které nemluvňátko převede ze smrti do věčného života? Nemáš pocit, že tato ničím nepodložena (ani v Bibli, ani v praxi) konstrukce je velice riskantní pro ty, kteří se ji drží?

Pán Ježíš když vysvětloval Nikodémovi co znamená narodit se znova mluví o něčem zcela jiném než ty.

Stejně tak první papež:
Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a trvalé Boží slovo.
Můžeš mi říct, jak to nemluvně je při polití zrozeno skrze živé a trvalé Boží slovo, když ani o sobě neví?
Víra (živá, spasitelná víra) je ze slyšení, a slyšení je skrze Boží slovo. Myslíš, že to nemluvně kázané Boží slovo vnímá, uvěří mu a je tedy znovuzrozeno? Anebo to slovo působí nějak magicky?

Já sám jsem prožil znovuzrození před tím, než jsem se nechal pokřtít. A stejně tak všichni ostatní spolubratří a spolusestry, které znám. A naši bratři by ani nikoho kdo není znovuzrozen, kdo nevydal jasné svědectví o prožití odpuštění hříchu, že uvěřil Ježíši a odevzdal mu svůj život, nepokřtili. Spoléhat na to, že někdo bude znovuzrozen při křtu by si nikdo netroufl.

Ta posloupnost je taková - člověk je obviněn Duchem svatým, obrátí se k Bohu - činí pokání, přijme Ježíše za svého Pána a Spasitele, prožije odpuštění hříchů - má oštěné srdce, do kterého vstupuje Duch svatý, je znovuzrozen Duchem svatým skrze živé Boží slovo, vyzná v osobním svědectví Ježíše svým Pánem, pak se nechá pokřtít.

Křest je na konci, nikoliv na začátku. Křtí se znovuzrozené lidi, tedy křesťany. Křest je vnějším projevem toho, co se už v nitru člověka stalo, nikoli co se možná stane či spíš nestane.
 


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:22:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
opraba: očištěné srdce


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:24:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ještě jednou: oprava (už na to nevidím, omlouvám se)


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 07. srpen 2010 @ 12:59:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ještě jedna oprava: Duch Svatý vstupuje do ducha člověka, kterého obnovuje, nikoli do srdce. Tož tak.

w.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:56:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Jojo, přesně tak.

Nebo tož tak?


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. srpen 2010 @ 22:56:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Kde bereš jistotu, že polití nemluvňat v kostele je spojení vody a Ducha?"...

A kde ty bereš jistotu, že není?
Křest nemluvňat je možný, když se církev zaručí svou vírou. Obnáší to závazek vychovat dítě do znalosti evangelia. Je to praxí církve už od počátku. Petr pokřtil Kornélia i celý jeho dům (včetně miminek).


..."Já sám jsem prožil znovuzrození před tím, než jsem se nechal pokřtít."...

To je samozřejmě nesmysl. Ježíš říká podmínky nového narození jasně (J 3,5). Nikdo se nemůže stát křesťanem, než skrze tento Kristův křest.

(Ž 10,21-23)
Máme také velikého kněze nad Božím domem,
a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou.
Držme se neochvějně vyznání naší naděje, neboť Ten, který dal zaslíbení, je věrný.

Tělem, omytým v čisté vodě, míní Pavel křest.
Při něm je totiž omýváno tělo, ale zároveň křest působí očištění od hříchů.

"Přistoupí k živlu slovo - a je z toho svátost."
(Sv Augustin)


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 02:31:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko,

  Nové narození je reálná změna života, kdy Bůh vymění kamenné srdce za masité, napíše svoje zákony na to srdce a Bůh sám způsobí, že člověk řídí Božími pravidly a dodržuje Boží zákony a jedná podle nich.


  To lze snadno poznat, že taková změna nastala: Obzvláště blízcí dotyčného člověka to poznají. A také poznají, pokud žádná změna nenastala a člověk jen mluví hezké a zbožné fráze. A nebo ošklivé a bezbožné fráze.

  Pokud vedle sebe postavíš dva lidi, z nichž jeden se znovuzrodil z věčného Božího slova (tak jako první papež Petr a ti jimž píše dopis) a druhý znovuzrozením neprošel, snadno ty dva lidi od sebe rozpoznáš, i když ti neřeknu který je který. Jeden z nich totiž bude mít moc ke spasení, která bude vidět na ovoci jeho života: Jeho život se začně měnit a ta změna bude "vonět". U toho druhého se nezmění nic, nanejvýš slova.


  Když vemeš dva lidi, z nichž jednoho pan farář polil zamala v kostele a druhého ne, nebudeš vědět který je který a když to budeš mít poznat, nepoznáš nic.

  Protože změna není změna dokud se nic nezměnilo.

  A znovuzrození není znovuzrození dokud se nic nenarodilo.

  Jediná reálná změna, kterou můžeš ověřit i po letech u polití miminka panem farářem je zápis v matrice a štempl pana faráře na papíře s velmi paradoxním nápisem "křestní list".

  Zkus se někdy podívat na život lidí okolo sebe a zamyslet se nad ním.

  Toník

  P.S. Skoro všichni, které znám, prožili znovuzrození dříve, než ponoření do vody (bylo by divné, kdyby to bylo jinak). Ale znám pár vyjímek, kdy lidé prožili znovuzrození později, až dlouho potom, co uvěřili v Ježíše a byli ponořeni do vody. To se někdy stane. Omylem. Protože křtít ve vodě neznovuzrozené lidi jě nepěkný zmatek pro všechny a taková církev je pak nepěkný guláš galimatyáš.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 22:13:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Člověk patří Kristu od chvíle, kdy mu vydá svůj život v té věčné smlouvě. Proto je také v té chvíli spasen. Ten, kdo se narodí z Boha a má ducha Kristova, je Kristův. Co je na tom tak těžké pochopit?

  Samozřejmě, že je potřeba, aby pak byl ponořen do vody a to co nejdříve.

  Vyhnul jsi se "prázdnému rituálu bez vnitřního obsahu" - není divu, protože tu prošlo mnoho svědectví lidí, kteří nebyli součástí Kristovy církve a nebyli křesťany, přesto, že tím prázdným rituálem bez obsahu prošli, podobně jako já. Asi se pan farář málo snažil, rodiče a kmotři málo věřili, nebo co. Tím prázdným rituálem bez vnitřního obsahu prošlo v našem ateistickém a bezbožném národě přes polovinu lidí: Sám můžeš posoudit, jestli jsou součástí těla Kristova a nesou ovoce odpovídající tomu, že byli naroubováni na ten kmen nebo nenesou.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 22:28:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Člověk patří Kristu od chvíle, kdy mu vydá svůj život v té věčné smlouvě. Proto je také v té chvíli spasen."...

Co je na tom těžké pochopit? Ta nejednoznačnost! To, co popisuješ, je cosi jako v mlze. Nic konkrétního! V jakémsi hnutí mysli jsi v náboženském entuziasmu udělal za životem tlustou čáru a jsi vnitřně přesvědčen o čemsi, co Písmo popisuje docela jinak. Jak ses narodil z Boha? Vlastním rozhodnutím se narodit? A kdy se vlastně událo přesně? (A neříkej, že to bylo v okamžiku, kdy jsi vydal svůj život Kristu, to dělám každý den i několikrát!)
 
Nevidíš tu nevěrohodnost takového svědectví? VYDAT ŽIVOT KRISTU - kdy to ještě nebylo a kdy to už je? Co to všechno obnáší, co všechno musíš udělat? Spláchneš to vybranými nekonkrétními frázemi z Písma?

A jak se popereš s J 3,5?

..."Samozřejmě, že je potřeba, aby pak byl ponořen do vody a to co nejdříve."...

Jestliže už jsi spasen a máš Kristova ducha, proč je to potřeba?
Jestliže ses už narodil z Boha, starý člověk by měl být mrtev. Co záleží na jeho pohřbu, když ty jsi už nový člověk a žiješ? K čemu pohřeb? Cožpak nevidíš, jak to všechno skřípe na všechny strany?


Aby se člověk mohl znovuzrodit, musí starý člověk nejdřív zemřít ve vodě křtu a je pohřben do vody křtu.
A z vody křtu se rodí člověk nový, Boží dítě.
Jako bájný pták Fénix.

Toto znovuzrození je celé dílem Boží milosti z Kristovy výkupné oběti. Člověk na něm nemá žádnou zásluhu.
A toto Boží dítě je napojeno na Krista, je údem jeho těla - církve. Už navždy. Tak to popisuje Písmo.
A toto ty klidně nazveš "prázdným rituálem"!

I na tvůj argument o těch, co prošli Kristovým křtem a dneska žijí jako pohané (nikdo nepopírá, že jsou mnozí takoví), najdeš v Písmu odpověď:
(J 15,4-6)
Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.
Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; neboť beze mne nemůžete dělat nic.
Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest a uschne; a budou sebrány a hozeny na oheň a shoří.



]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 08:34:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, konečně dobré a zajímavé otázky místo stále dokola cpané ideologie. Díky.

  Chvíli jsem přemýšlel nad tím, co myslíš tím "V jakémsi hnutí mysli jsi v náboženském entuziasmu" protože jsem nechápal, o čem píšeš ale po přečtení tvého článku Krása vytváří jednotu mi to došlo. Tak takhle ne, oko - nebyl jsem znovuzrozen z nějakého pomíjivého hnutí mysli na nějaké charizmaticko-protestantsko-fanatické akci, tak jako si to asi můžeš představovat, že "krása může spasit svět".

  Já jsem oko technik, realista, skeptik. Než si něco "připustím k tělu" tak to fakt pořádně prozkoumám. Čekat ode mne že něco provedu v nějakém hnutí mysli či pocitů by bylo opravdu dost naivní.

 
  Teď o otázkám:

Co je na tom těžké pochopit? Ta nejednoznačnost! ..

  Spasení není nejednoznačné. Už jsem ti psal, že znovuzrození, věčný život a s ním záchranu od hříchu, soudu a smrti máme díky té věčné smlouvě s Bohem v Kristu Ježíši. Ta smlouva je hodně podobná manželství: Je to krevní smlouva, smlouva, kde člověk vydává svůj život a přijímá jiný život, život Ježíše, je to smlouva, která je nezrušitelná.

  Když dva lidé uzavírají manželství, není to nijak "nejednoznačné". Sejdou se spolu a řeknou: Já XXX odevzdávám se tobě YYY a přijímám tě za manžela. A jsou manželé. Nejednoznačné je to jen pro toho, kdo nechápe co je smlouva a co je manželství a proto si v klidu žije na hromádce "v lásce a ve svobodě".

  Smlouva s Bohem je stejná, neliší se způsobem uzavření či nejednoznačností od jiných smluv.

Jak ses narodil z Boha?
 
  Narození z Boha začíná tím, že počne věčný život. Ten začíná tak, že Bůh obživí svoje slovo Duchem člověku uvnitř tak, že člověku dojde, že to slovo nejsou jen nějaké "obecné doktorské pindy" a příběhy o spasení, ale velmi, velmi konkrétní a praktická záležitost pro dotyčného člověka. Jinak řečeno: Že věčná spása a vykoupení v Kristu Ježíši je totéž, co spasení dotyčného člověka.

  Mně Bůh tenkrát obživil slovo z Izaijáše, 53.

 Opovržený a opuštěný lidmi,
muž utrpení a znalý bolestí,
jako ten, před kterým tvář si zakrývají,
opovržený – proč bychom si ho všímali?
 Bolesti, jež nesl, však byly naše,
naše utrpení vzal na sebe!
My jsme se ale domnívali,
že je od Boha trestán, bit a pokořen.
 On však byl proboden naším proviněním,
našimi vinami trýzněn byl;
pro naše blaho snášel potrestání –
byli jsme uzdraveni jeho ranami!
 My všichni jsme jako ovce zabloudili,
každý se na svou cestu obrátil,
Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech.

  Fungovalo to tak, že jsem vnímal, že to "my všichni" a "našimi" nejsme jen "my všichni" a "naše", ale že jsem to taky a je to moje. To se mne dotklo a začal jsem věřit evangeliu: Tá zprávě o Ježíši, že za mne zemřel, abych nemusel zemřít já. V mém nitru vznikla víra, že ta zpráva o Ježíši je pravdivá a že se týká mne. To bylo něco o velké poznání víc, než když jsem měl předtím jen naději, že Ježíš žije a že se někdy daleko, daleko v budoucnu po smrti možná něco stane.

  To je počátek věčného života, víra Slovu.

  No a pak bylo to spasení. Od křesťanů jsem věděl, že spasení se děje ústy vyznáním Ježíše jako Pána života, kdy člověk přijme oběť Ježíše a vydá mu svůj život, kdy přejde ze smrti do života, z království temnoty (v mém případě ze slzavého údolí) do království Syna Božího.

  Protože jsem realista a hodně velký skeptik, tak jsem tomu nevěřil: Nevěřil jsem, že nějaké nejednoznačné vyznání ústy může něco změnit v mém životě. Navíc vyznání, které jsem asi víckrát v životě udělal. Ale v té době jsem docela hodně přemýšlel nad životem a zjistil jsem, že vlastně pořádně nevím, na co život je, že mě ani nikomu jinému můj život není k ničemu pořádnému užitečný (snad jen mým rodičům, když se hezky učím a slušně chovám a "nedělám jim ostudu"). Mě ten život nebyl v podstatě nanic, připadal mi nesmyslný. K tomu přišly ještě další úvahy, které tu občas uvádím, třeba ta s hodinou smrti a milostí posvěcující a podobně. Tak jsem postupně dospěl k závěru, že když vydám ten život do rukou Ježíši a přijmu ho jako Pána, jak to ty křesťani říkali, tak nic neztratím, ale získám.

  Tohle období trvalo asi několik měsíců a bylo dost složité, jeden krátký odstavec na něj nestačí. Pro tebe bude asi zajímavé, že s těmito věcmi jsem se svěřoval vícekrát "ve zpovědi" několika "pánům farářům" a pokaždé jsem dostal rozhřešení a "třkrátotčenášazdrávas" jako pokání a tím to pro ně bylo vyřešené (a to nebyli nějací docela obyčejní faráři).

  Tak jsem jednoho večera kleknul a vyznal jsem Ježíše. A "nic" se nestalo. Udělal jsem to pak ještě mockrát a nestalo se "nic". A le protože už jsem měl víru a začátek toho života, tak mi Bůh ukázal, co po mne chce: Že to vyznání Ježíše jako Pána musím pro svou pýchu udělat na veřejnosti, ne někde doma ve skrytu.

  Tak jsem to jednoho věčera udělal a Ježíše vyznal veřejně. Před lidmi. Ještě když jsem to dělal, jsem nevěřil, že jedno takové vyznání může něco změnit - díky těm mnoha vyznáním předtím, co jsem dělal už docela vědomě, jsem byl ještě o poznání větší skeptik, než před tím. 

  Celý ten příběh si ostatně můžeš přečíst - Jak Cizinec k Ježíši přišel.
 
  Druhý den ráno jsem zjistil, že nastala nějaká změna v mém životě - už to nebylo jako předtím, kdy jsem "vyznával a nic". Tu změnu jsem poznal okamžitě hlavně po pokoji (předtím jsem měl deprese) a později během několika dnů na mnoha dalších věcech života.

  Ale to už by bylo moc dlouhé, i tak je toho dost.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:22:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Že věčná spása a vykoupení v Kristu Ježíši je totéž, co spasení dotyčného člověka."...

V tomto máš pořád zmatek.
Vykoupeni Kristovou obětí jsou všichni lidé bez výjimky. Spaseni budou jen ti, kteří se chopí této nabízené šance a využijí ji. Za života člověka na této zemi je všechno nedokonalé. je jen směřování k dobru, nebo ke zlu, nikoli konečný stav spásy nebo zavržení. Hříšník se může zachránit i na poslední chvilku. Věčná spása je stav věčné blaženosti v nebi, přímé patření na Boží tvář. Nic takového ještě nemáš.



Co popisuješ, je tvá osobní zkušenost.
Měl bych k ní věcnou otázku.

Vůbec mě neudivuje, že veřejné vyznání Ježíše za Pána svého života zahnalo tvé deprese. Ale i jako katolík jsi toto veřejné a hlasité vyznání činil při každé mši svaté ve vyznání víry.
Několikrát do roka my katolíci také veřejně a hlasitě obnovujeme svůj křestní slib.
To jsi jako katolík vždycky při mši spal, že to hlasité a veřejné vyznání víry v Krista ukřižovaného (našeho spasitele) předtím nezafungovalo?


Má otázka zní: Co bylo v tomto případě tvého veřejného vyznání Ježíše jinak? Proč ses zbavil depresí až tehdy?




]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 08:59:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Nevidíš tu nevěrohodnost takového svědectví?

  Ano, vidím. Byl jsem taky římský katolík, zmanipulovaný těmi všelijakými dokonalými větry učení, co vytvářely elity národů po celé dějiny. Tyhle lidské vymyšlenosti mi také zastiňovaly Krista a jeho spásu pro můj život. Takže v tomhle ti rozumím a vůbec nepředpokládám, že by ses po přečtení těch mých slov nějak zamyslel: Vím, že si je stejně všechny budeš kroutit do ideologie, ve které jsi byl vychován, tak jako jsem to dělal kdysi já.

VYDAT ŽIVOT KRISTU - kdy to ještě nebylo a kdy to už je? Co to všechno obnáší, co všechno musíš udělat? Spláchneš to vybranými nekonkrétními frázemi z Písma?

  Obnáší to vydat život: Celý život. Ne jen to, co minulo a co jsem provedl dobře i špatně, ale i to, co bude. Jako v manželství.

  Co musí člověk udělat: Vyznat Ježíše jako Pána svého života. Co tohle vyznání všechno obnáší tu svědčili mnozí lidé, na jejich příspěvky odpovídáš, tak si je snad i čteš.

  Nespláchnu to nekonkrétními frázemi z písma. Už jsem ti psal: Dokud budeš k písmu přistupovat tak, jak to děláš a vysmívat mu, nebudu ti psát místa z písma, abych tě zbytečně neuváděl do pokušení. To ti není k ničemu užitečné. Bibli znáš, konkordanci taky, trochu času máš asi taky, pokud si budeš chtít ověřit v písmu co ti píšu, není to pro tebe jistě problém. Vzor pro to v písmu máš.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:05:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
doporučuji alespoň trošičku skromnosti.
Zatím jsi neukázal, ani že bys mi porozuměl a i tvé předpoklady jsou někde úplně mimo.

Vydat celý život Kristu nejde v jednom okamžiku.
Ten jeden okamžik vyznání může znamenat pouze start určitým směrem. Ještě mnohokrát budeš muset toto své vyznání osvědčit dalším svým životem znovu a znovu. A nikoli jenom slovy, ale hlavně činy! Až do své smrti s tím nebudeš úplně hotový. Proto hraje v životě křesťana jeho smrt tak významnou úlohu.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:28:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Oko, promiň, trochu jsem to přehnal v síle výrazu

  Měl jsem místo "Vím, že si je stejně všechny budeš kroutit do ideologie, ve které jsi byl vychován" napsat něco ve smyslu: "vím že si stejně všecho, co napíšu, vyložíš ve světle katolického učení". Znamenalo by to totéž a neurazil bych tě. Tak promiň.

Vydat celý život Kristu nejde v jednom okamžiku.

  No, a to je to jádro, ve kterém se právě pleteš. Tak jako svatba je jeden okamžik a pak žiješ v manželství, tak také začátek věčného života je jeden okamžik. To, že jsi tím okamžikem ještě neprošel neznamená, že jím neprošli jiní.

  Jak ti píšu: Bůh nemusí na začátek tvého věčného života čekat na smrt tvého těla. Ta nejdůležitější smrt těla, která je potřebná pro začátek věčného života, už proběhla.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:48:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatba je sice okamžik, ale pak tento slib dosvědčuječ po celý zbytek života. Den, co den znovu a znovu.

V jednom okamžiku můžeš vydat svůj dosavadní život Kristu.
S tím souhlasím.

Nemůžeš mu ale vydat svůj celý život
(můžeš mu ho zaslíbit), ale ještě jsi ho neprožil, nemáš ho v rukách a tedy ho nikomu nemůžeš "in natura" odevzdat.
Můžeš ho odevzdat jen ve slibu, v naději. Chápeš ten rozdíl?

Nikdo nedá, co sám ještě nemá!

My jsme oba dva tím okamžikem odevzdání už prošli, ale cíl je stále možná ještě kdesi za horizontem. Odevzdáváme Kristu svou životní cestu kousek po kousku - ale jen tu ušlou, kterou jsme už prošli. O té, která nás čeká, mnoho nevíme a můžeme jen slibovat. Můžeme ji zaslíbit Kristu a u vědomí si své slabosti i síle jeho opory mít naději, že ve slibu vytrváme.


I své manželce jsi při svatbě zaslíbil svůj další život, své odhodlání lásky, úcty a věrnosti, které ale dalším životem teprve dokazuješ, osvědčuješ pravdivost svého slibu.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 12:13:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Vypadá to, že se dostáváme na jádro celé věci a to je dobře. Jsem rád, že se nad tímhle zamýšlíš.

  V tom, co píšeš o sobě, asi píšeš dobře. V tom, co jsi napsal o mne, jsi se spletl - nepiš "my" - "my" jsme v jiné situaci. To už ti píšu delší dobu - jsi v nějaké situaci, ale to neznamená, že v ní jsou jiní. Alespoň svým rozumem bys to mohl pochopit, když si tu čteš desítky příspěvků od mnoha lidí, ze kterých je zjevné, že jsou někde jinde, než ty. Dokonce tu jsou příspěvky lidí, kteří byli ve stené situaci jako ty (Irena, Salom) - zkus se nad nimi pořádně zamyslet.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 15:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."nepiš "my" - "my" jsme v jiné situaci."...

Zřejmě jsi to nepochopil.
Pokud mi nepíšeš ze záhrobí, kde v oslaveném těle patříš na Boží tvář a prošel jsi tedy už fyzickou smrtí i Kristovým soudem, nejsi v jiné situaci, než já.  Kráčíš životem jako každý z nás a nevíš, co bude zítra.

Zde je rozdíl mezi nadějí a jistotou věčné spásy.


]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:54:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, hodně tady píšeš o vás.  O vás toho vím docela hodně, vím co vy můžete a nemůžete, co se s vámi stalo nebo nestalo. Tak ti taky napíšu něco o nás.

 
  Jak jsme přijali Krista Ježíše jako Pána, tak v něm také chodíme - zakořenění a budovaní v něm. Dáváme si pozor, aby nás někdo neunesl filosofií a marným klamem založeným na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu. V něm jsme také obřezáni obřízkou, která nebyla učiněna rukama, ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo. Spolu s ním jsme pohřbeni ponořením, jímž jsme také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.  Jsme s Ježíšem tedy skrze ponoření pohřbeni do smrti, abychom tak, jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života.


  Já ti mohu ukázat místo svého pohřbu, tam, kde je ve své slávě uložen starý Cizinec, ten, který umřel v hříchu a jehož smrt nesl Ježíš na kříži. Mohu ti říci datum toho pohřbu a ukázat z něj fotky. Fotky, na kterých se všichni radují, protože to byl hodně veselý pohřeb jak už to tak v Božích církvích bývá.

  Tady ti píšu ze záhrobí: Z toho nejdůležitějšího záhrobí, které proměnilo dějiny lidstva a proměnilo i dějiny mého života. Po tom nejdůležitějším soudu, rosudku, smrti a pohřbu, který se kdy v dějinách lidstva stal. Po tom rozsudku, který rozhodl i o našem životě.


  Je mi docela jedno, oko, co bude zítra - "vědět to" není věc, která by byla nějak podstatná. To, co bude "naše" zítra je stejně tak v rukou Ježíše Krista jako to, co bylo "naše" včera. Protože my jsme mu odevzdali celý svůj život. Nejen naši minulost, ale i naši budoucnost. Nejen naši přítomnost, ale i naši věčnost.

  V tom bude asi rozdíl mezi vaším a naším odevzdáním: My jsem si tenkrát nechtěli nechat naši budoucnost "ve svých rukou", i svou budoucnost jsme svěřili do rukou Ježíše. A hlavně svou budoucnost: S minulostí už se toho moc nenadělá, tak jde tak nanejvýš pohřbít v tom vodním hrobě.




]


Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 13:27:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I já ti mohu ukázat místo svého pohřbu přirozeného člověka a mohu ti říct datum, kdy se tak stalo. I já chodím od malička v novotě života, ale mám velmi dobře vyzkoušené, že svody světa mohou člověka o tuto novotu života okrást.

Hříchem ke smrti se všechno mění - člověk je duchovně mrtev a nemá společenství s Bohem. Je to jako být opět vyhnán z ráje. Je dobře odevzdat Kristu naše "včera, dnes i zítra", ale to nás nezbaví odpovědnosti za naše jednání, to nás nezbaví odpovědnosti za naše rozhodování, ani za naše další hříchy.


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:03:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toto znovuzrození je celé dílem Boží milosti z Kristovy výkupné oběti. Člověk na něm nemá žádnou zásluhu.
A toto Boží dítě je napojeno na Krista, je údem jeho těla - církve. Už navždy. Tak to popisuje Písmo.

  Ano, to je přesné. Člověk pro něj nemůže nic udělat: Jen je v pokoře vírou přijmout.

A toto ty klidně nazveš "prázdným rituálem"!

  To bude nějaký omyl.

  Prázdným rituálem nazývám prázné rituály, něco, co se provede, ale k ničemu užitečnému to není. Znovuzrození je naopak jedna z nejzajímavějších událostí, které člověka mohou potkat. To není prázdný rituál, ale raálná změna života. Velmi důležitá pro každého člověka.


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 10:53:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jenže každý vnímáme pod znovuzrozením cosi jiného. Já jím rozumím křest - a to křest v každém věku (protože znovuzrození je dílem Boha a člověk na něm nemá žádnou zásluhu).

Ty toto pejorativně nazýváš "politím miminka" a "prázdným rituálem". Však jinak, než skrze křest Kristův se nestaneš křesťanem, údem církve. Až do té doby jsi pohanem. Třeba věřícím, s darem víry, ale pořád pohanem.


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:21:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Pohanem jsem stále, stejně jako ty. Ježíš nemění nic na národnosti lidí. Ta změna se týká srdce člověka, ducha, ne národnosti. Člověk se nestává Židem tím, že se dá pokřtít. Ani narozením z Božího slova. Duchovní věci se týkají ducha (v prvé ředě), ne těla (toho až zprostředkovaně). I když se dáš obřezat, budeš nanejvýš obřezaným pohanem, ale nikdy ne židem.

  Nové narození se netýká národnosti, ale království: Kdy člověk přechází z moci Hříchu a z jeho království do královtví Božího syna. Narodí se z Boha - stává se Božím dítětem.

 
  Dobře. Budu tedy používat jiný pojem, abys tomu rozuměl:

  Co třeba "Smlouva"? - Uzavřít s Bohem smlouvu v Kristu o svém životě.
  Nebo třeba "výměna srdce" z kamenného za masité.

  Jak by sis představoval, abych nazýval to znovuzrození z Božího slova, tu chvíli, kdy člověk uzavře s Bohem smlouvu a kdy Bůh vymění srdce člověka, abys tomu rozuměl?


 
 


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:33:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pohan není národnost. To se dalo obecně tvrdit v Ježíšově době - byli Židé a pohané. Dneska, nehledě na národnost, je svět plný křesťanů.


Pokud ti to tedy dělá potíž, tedy údem Kristovy církve se v tomto pozemském životě můžeš stát jen skrze Kristův křest.



Znovuzrození není z Božího slova, to si stále pleteš. Znovuzrození je z vody a z Ducha, z Božího Slova, z Krista.

Až pak věci dostávají ten pravý smysl. To je narození z Boha!


Tělesný člověk se musí utopit ve vodě křtu, tam je i pohřben a znovuzrodí se člověk nový, dítě Boží.


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 12:29:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Legrační galimatiáš. Teda kdyby nešlo o život. A to dokonce věčný život...

  - "Žid" a "Pohan" jsou termíny, které bible používá jako jednoznačné pojmy a dodnes znamenají totéž. Používáme je tak stejně - je nesmysl ty pojmy naplnit jiným obsahem a más s tím lidi okolo. Křesťanem se může stát jak Žid, tak pohan.

  - Člověk se nemusí topit ve vodě křtu, tak jako se nemusí mrtvoly při pohřbu zabíjet. Legrační představa, topit mrtvolu. No, v ŘKC se dělá spousta zbytečných věcí ... Navíc, ta malá konvička a čůrek vody by nestačily snad ani na utopení mrtvoly ;-)

  - Nový život se také obvykle nerodí při pohřbu na hřbitově, ale při porodu v porodnici.

  - V tom znovuzození je právě ten rozdíl.

  Ty jsi se tzv. "znovunarodil" z pomíjející věci - z H2O, která tu dnes je a přijde čas a nebude. To není věčná záležitost, proto nemáš věčný život. To tzv. "znovuzrození" jsem zažil také - žádným způsobem nekoresponduje s tím, jak se o pojmu "znovuzrození" píše v bibli.
  My jsme nebyli znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a na věky zůstávající Boží slovo. To, co je z H2O, usychá, končí, ale Pánova řeč zůstává navěky. To bylo to slovo, kterým se mi dostalo evangelium o mém spasení - Ten Izaijáš, 53 kapitola.

  Pak teprve věci dávají pravý smysl - pak teprve není bible změť veršů, ale mluví k duchu člověka a skrze něj ovlivňuje i duši a tělo. Do té doby nemá bible v člověku k čemu mluvit: Je to jen rozsypaný čaj, pel-mel slov, které ani nedávají smysl. Tak jak o tom tady mnozí svědčí ať už praktickými příspěvky, kdy spojují nesouvisející věci, nebo přímým svědectvím toho, že věcem nerozumí.


]


Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 15:07:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Křesťanem se může stát jak Žid, tak pohan"...

Proč to vzpomínáš, já někde snad tvrdil opak?

..."Ty jsi se tzv. "znovunarodil" z pomíjející věci - z H2O,"...

Nikoliv.
Já jsem se znovuzrodil Kristovým křtem, z vody a z Ducha. Ze samotné vody tak akorát můžeš být mokrý. I naše fyzické těla jsou věc pomíjivá, tak to k sobě docela pasuje. Jak se ukazuje, pro tebe ale Bible i nadále zůstává jen změtí veršů, se kterými si nevíš rady.

Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.


Jak vidíš, tak z obyčejné vody křtu se za pomoci Ducha znovuzrodit jde - alespoň pokud věříš Písmu.


Písmo zná ještě jeden podobný výraz - živou vodu. Tímto výrazem je však označován Duch svatý.


]


Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 22:28:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
dovol mi Ti oznámiti, že se hluboce pleteš. Kdyby se člověk stal údem Krista díky křestu, pak by jím byl téměř každý. Uznej sám, že je to nehorázně nebiblické. "Křest" pokatolicku navíc nemá s tím pravým nic společného a tak se stává pouze náboženským rituálem beze smyslu.Nemá význam a k ničemu není.


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 03. srpen 2010 @ 07:06:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě k jistotě spasení, o kterou se tady přeme. Kdo by si z nás  nepřál, aby mohl po smrti zase nějak dál existovat ? A mnozí by pak  třeba mnohem zodpovědněji začali popisovat svůj čistý list života. Vždyť lidé, kteří přežili klinickou smrt a ocitli se na pokraji života, pak často výrazně změní svůj život a svoje životní hodnoty.  Být spasen a dál existovat je touha stará jak lidstvo. Vždyť to je právě to, co člověk ztratil v ráji. Proto po tom touží stejně tak jako po ráji, po zemi, kde nebude zlo. To, co nám Bůh dává, je to nejcennější, co můžeme mít. Daruje nám to. Je to dar, který „ rozbalíme“ asi až v den vzkříšení. Přijímáme ho vírou. Existence tohoto daru pro nás má stránku subjektivní a objektivní.

Subjektivní je to, co cítíme. Obrovská radost. Je to přece dar od Boha! A to má cenu !!!Jsme na tom podobně, jako malé děti, kterým rodiče slíbí dar. Děti se těší, i když ho ještě nedostali, ale vědí, kam ho maminka schovala. Proto ta jistota, že ho mám, i když ho ještě nemohu rozbalit. Pokud budu zlobit a zklamu rodiče, pak mi třeba ten dar nedají. Počkají, až se polepším. Nemůže to podobně učinit i Bůh?

Objektivní je ta pravda kolem nás. Už byl někdo z lidí  kolem nás vzkříšen ? Už o někom víme, že je zaručeně v nebi? Proč, když někdo tvrdí, že je zaručeně spasen a znovuzrozený, proč dál koná i zlé skutky? Změnil se člověk po uvědomění si této jistoty trvale k lepšímu. ? Však, kdyby se tak stalo, že by někdo byl skutečně vzkříšen, to by najednou bylo lidí, co by  to chtělo také a za každou cenu!! Účelově by se lidé začali chovat, jen aby dosáhli spasení. Ale ono je to dar, ne něco, co se dá koupit. Dar z lásky. O daru rozhoduje Bůh  a ne já.   Není to věc poptávky.

Ale Bůh to slíbil!!! A přijímá se vírou!!!
A tak se smiřme s tím, že budou existovat věřící kteří budou mít radost jako ty děti. Na tom není nic špatného. Nakonec, je to někdy dobře, když se v otázce víry chováme jako děti. Máme to snazší a nic nás nerozptyluje. Ale smiřme se i s tím, že existující věřící, kteří tu dětskou radost nemají, a cítí jakousi osobní zodpovědnost. Uvědomují si, že v tom světě nástrah  a pokušení jsou určitá rizika, bojí se zklamání. Mají  také radost, ale ne tu dětskou. Jsou opatrnější na svoje chování a více se kontrolují. O to více často prosí Boha o posilu, aby nezklamali.  Nejsou si tak sebejistí, protože odtud je blízko k pýše!!

Věřící s dětskou radostí z jistoty spasení nakonec také dělají chyby jako ostatní a právě jako ty děti si to často neuvědomují.


Já se rozhodně nezlobím na věřící, kteří budou tvrdit, že mají jistotu spasení. Usměji se nad tím a hluboce jim tuto radost přeji. Akorát mne bude mrzet, když mne tím budou neustále „otravovat“ jako děti. Já prostě to vnímám  jinak a můj vztah k Bohu to neoslabuje.  Je to snad  hřích? Třeba mohu mít a mám dětskou radost i  z jiných Božích darů. Každý den může být radostný, když ho začnu s Bohem.








Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 09:14:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pokud budu zlobit a zklamu rodiče, pak mi třeba ten dar nedají. Počkají, až se polepším. Nemůže to podobně učinit i Bůh?

  Víš, tohle je kruh. Jednou jsem to psal Oku. Člověk je beznadějně narušený hříchem a k tomu, aby se polepšil spasení nutně potřebuje: Bez něj nemá šanci se polepšit, ať se snaží sebelíp. Teda možná někteří silní, vyvolení a namachrovaní ano, já mezi nimi nebyl.

  Kdyby nám Bůh dal tu záchranu od hříchu, soudu a smrti až potom, co se polepšíme, byl by podobný stavbyvedoucímu, který by zedníkovi řekl:

  "Tady máš cihly a koukej ten dům hezku postavit. A když se osvědčíš a ten dům budeš hezky stavět, dám ti k těm cihlám i maltu. A když hezky rovně nahodíš zdi, dám ti k tomu ještě zednickou lžíci a hladítko. A když ten dům bude docela rovně, dostaneš ještě olovnici a vodováhu."

  Vypadá to dost divně? Takhle divně vypadalo moje snažení o vlastní polepšení, když jsem neměl věčný život.


]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 11:26:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
to je hezký příklad.

A domnívám se, že i velice pravdivý. Bůh totiž zkoumá lidské srdce a zná nás lépe, než my sami. Žádný z nás není absolutně dobrý a žádný není ani absolutně zlý. Všichni jsme někde uprostřed.
A teď zapátrej ve vlastní minulosti, kdy jsi byl aktivním římskokatolíkem. Opravdu jsi byl tak ničemný, žes neusiloval nikdy o dobro, aby ti Bůh mohl dát "zednickou lžíci"? Já si to nemyslím.

My sami máme možnost ovlivnit podobu světa. Můžeme ovlivnit množství darů a milostí, které lidstvo od Boha dostává. A Bůh čeká na naši aktivitu: "Proste a dostanete"!


Není tedy vůbec jedno, zda prosíme a nebo neprosíme. A svět vypadá podle toho.

Člověk narušený hříchem je křtem znovuzrozen do důstojnosti Božího dítěte. Pokud udržuje toto nepřetržité svázání s Bohem, tuto aktivní souhru živou, Bůh ho neomylně vede ke spáse. Ničeho víc není třeba.


Čím víc bude takových lidí, tím štědřejší budou Boží dary a naše zem se bude více podobat ráji.
A platí to i obráceně:
Čím míň lidí bude poslouchat Boha, tím se bude život na zemi více podobat peklu.

Takže nevypadá to vůbec divně.
(L 10,2)
Žeň je hojná, ale dělníků je málo; proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:19:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Ano, usiloval jsem o dobro, ale až příliš často z toho dobra vylezlo nakonec zlo: Díky narušení hříchem a díky tomu, že jsem nebyl znovuzrozen a neměl věčný život, jsem ani nebyl schopen rozpoznat co je dobře a co špatně. Navíc jsem neslyšel Boží hlas: neměl jsem tedy co poslouchat, abych se tím řídil, tak jsem se musel řídit tím, co mi řekli lidi okolo mne nebo co jsem se naučil či vymyslel. Kromě toho jsem byl v některých věcech nakolik otrokem, že jsem se z nich nebyl schopen vymanit - a o některých jsem tu svědčil. Navíc ta "převýchova k dobru" nepostoupila za nějakých sedm let ani o kousek - moje situace morální zůstávala +/- přibližně stejná, přes veškerou moji snahu a můj duševní stav se radikálně horšil a rychlost toho zhoršování se zvyšovala.

  Já s tebou docela souhlasím, že čím víc lidí bude poslouchat Boha, tím líp se nám bude dařit. Ale poslouchat Boha nemůže člověk když neslyší Boží hlas, je mrtvý ve svých hříších. Co by pak poslouchal? Leda by lovil nějaká zjevení krásných paní, které se tváří, že přináší poselství od Boha. Ale tak se dnes tváří kde-kdo. Takový člověk potřebuje záchranu od smrti, věčný život, zrození z ducha, otevřít cestu k Bohu. Potřebuje odpovědět na tu Boží nabídku v Kristu Ježíši, protože to za něj nikdo jiný neudělá. A potřebuje na ní odpovědět co nejdřív: Protože v hodině smrti už bude nejspíš hodně, hodně pozdě.

  Ale to je stále dokola.

  Napsal jsi hezký článek o kráse a o hezkých zážitcích. Duševní zážitky lidi spojují, to je stejné na fotbalovém zápase, golfu, při hraní počítačových her, airsoftu, při rybaření, náboženských akcích, rockových koncertech, kdekoliv jinde. Pro každého znamená krásna něco trochu jiného. Duševní věci jsou hodně silné, ale jsou jen odvárkem duchovních věcí od Boha: Zatímco duševní zážitky vyprchají, pocity ustanou, myšlenky se zklidní, lidé se rozejdou, tak duchovní věci jsou věčné, trvalé. Opravdovou jednotu nepostavíš na pomíjejících věcech - ani spasení a věčný život.

  Věčný život začíná z věčného, navěky zůstávajícího Božího slova. To je ta realita, skála, na které se dá něco trvalého stavět. Nejdřív musí život začít, narodit se a pak je teprve možné ten život žít: Naopak je to jako s tím zedníkem a jeho stavbyvedoucím.

  A ten život rozhodně nezačíná politím miminka v kostele: O tom ti tu svědčilo mnoho lidí, kteří politi byli, ale jejich život s Bohem začal až ve chvíli, kdy Bohu uvěřili - docela stejně, jako u těch, kteří politi nebyli. V té nauce znovuzrozování miminek politím je tedy něco radikálně shnilého, nefunkčního, nepravdivého. neodpovídá realitě, reálným zkušenostem lidí, svědectví života.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 14:57:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
,,,"ale až příliš často z toho dobra vylezlo nakonec zlo",,,

My neřídíme běh věcí, důležitý je záměr srdce. Bůh může oslovit i člověka v hříchu a on ho přece uslyší.

..."Duševní zážitky lidi spojují"...
Duševní zážitky jsou také zážitky duchovními.
V tom si nerozumíme, vy zde rozdělujete nerozdělitelné.
Krása hudby formuje člověka opravdu trochu jiným směrem, než jednota při fotbalovém zápase.
Nezapomeň že jednota lidí se může vytvořit nejenom v Bohu, ale může třeba nastat i jednota lidí ve zlém. Existuje opravdová krása od Boha a existuje také její napodobenina - kýč.


..."Věčný život začíná z věčného, navěky zůstávajícího Božího slova."...
Věčný život plyne ze skutečného Slova, z Krista, nikoli ze psaných slov. To je třeba rozlišovat a nedělat si z Bible modlu.


..."O tom ti tu svědčilo mnoho lidí, kteří politi byli, ale jejich život s Bohem začal až ve chvíli, kdy Bohu uvěřili"...
Věř mi, že daleko více je těch pokřtěných dětí, které začaly žít s Bohem postupně stále více, hned jak rozum braly. Křest miminek není zárukou jejich víry, rodiče však slibují, že je vyučí pravdám evangelia. I o víru dětí lze prosit, jako o každý jiný Boží dar. Proste, a bude vám dáno ...
Až dítě dospěje, má všechny znalosti k tomu, aby se mohlo rozhodnout samo.
Pro Boha, nebo bez Boha.
A na to není žádný jiný recept, jen vlastní osobní příklad a modlitba.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 22:31:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Duchovní věci, které člověk prožívá, se projevují i v duši člověka. Duchovní věci jsou věčné. Na druhou stranu duševní věci jsou pomíjející. Nebo ti ta jednota z koncertu, povznášející pocit krásu, vydržel i kdy jsi ho opustil? Vydržel by ti i tehdy, kdy bys svého souseda potkal v běžném životě a zjistil, že sice krásně hraje na housle, ale díky muzice ignoruje svoji rodinu a nestará se o své děti a je pohádaný se svými rodiči (například)?

  Ty jsi zrovna umělecky založený. Věř mi, že sportovec se na koncertě, kam bys ho vzal, unudí k smrti, ale na fotbale prožije docela stejný pocit jednoty, krásy a sounáležitosti, jaký ty prožíváš při hudbě. To že zrovna ty máš nějaké založení neznamená, že jiný prožívá kýč: to je jen vyvyšování se nad druhé, kteří jsou založeni jinak.

  Duchovní věci fungují jinak. Nepřichází "zvenku", ale jsou "uvnitř" člověka. Nemůže ti je nikdo vzít, jsou trvalé, věčné. To je ten věčný život: Když člověk dostane "dovnitř" nového ducha, je celkem jedno, co se děje "venku", postoj člověka to nemůže ovlivnit, protože má "uvnitř" pevnou kotvu duše. Nemusí pak získávat pocit jednoty, radosti a krásy z vnějších, pomíjivých věcí, ale má ho uvnitř sebe.

 
  Ano, věčný život plyne z obživeného Božího slova, ne z písmenek a slov, v tom máš pravdu. To jsem také rozlišil: Když jsem byl ještě mrtvý ve svých hříších a neměl věčný život, četl jsem bibli mnohokrát a nebylo mi to k životu. Naopak: Mnohá slova v bibli mne odsuzovala až k smrti.

  To je zase zvláštní vlastnost bible, o které jsem ti psal: Ke každému člověku bible mluví, mluví k jeho stavu. Když není člověk křesťan a je duchovně mrtvý, "vidí" v bibli verše, které odpovídají jeho stavu a ujišťují ho v tom, že je ztracen a že je na tom blbě. Když je pak zachráněn a přijme věčný život, Bůh mu obživuje ty verše, které opět odpovídají tomu, že je součástí té nové a nezrušitelné smlouvy - proto si při šermování verši těžko můžeme rozumět, protože nás každého oslovuje v bibli něco jiného. Proto to navenek vypadá, že si bible v některých duchovních věcech odporuje.


  Pokud existují takoví lidé, kteří slyšeli Boží hlas od mala a nemuseli s Bohem uzavřít tu smlouvu a uvěřit Bohu, aby měli věčný život, proč tady o tom nenapíšou? Taková věc by byla hodně zajímavá a zajímala by i mne. Je škoda, že je tu jen svědectví těch, kteří se snažili žít ten život s Bohem, který neměli a až po mnoha letech jim "došlo", že 3 kapitola Janova evangelia není zaznamenána pro legraci králíkům a že člověk se musí narodit znovu, jinak království Boží ani neuvidí, natož aby se do něj dostali.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 21:41:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nebo ti ta jednota z koncertu, povznášející pocit krásu, vydržel i kdy jsi ho opustil?"...

Divím se, žes nic takového doopravdy nezažil, jinak bys tak nemluvil. To není o pocitech. Krása tě přetvoří, změní - trvale. Vypálí ti takový cejch, že na ni nikdy nezapomeneš a nedovolí ti dělat věci, které jsi dříve klidně dělával a které jsou s touhle čistou krásou v rozporu. Je to podobné, jako když najdeš perlu, prodáš všechno co máš...

..."ale na fotbale prožije docela stejný pocit jednoty, krásy a sounáležitosti"...
Asi nemáš zrovna na mysli fanoušky, demolující všechno kolem...
Samozřejmě že společenství a jednotu v tom dobrém smyslu můžeš zažít všude jinde, i ve sportu. Ale je to jednota stejně smýšlejících, jednota fanoušků stejného klubu, jednota věřících stejného vyznání a tak podobně.

Já mluvil o čemsi jiném - o jednotě lidí naprosto různorodých, které spojuje v jednotu krása - a společně je utváří a hněte. Taková krása má svůj původ v Bohu a je určena pro člověka, aby ho k Bohu přitahovala - a nemusí to být jenom hudba.
O takovém zázraku jsem mluvil, nikoli o věcech pomíjejících.


]


Jednota, krása a spása - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:25:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Už tomu rozumím. Když jsi nepřijal spasení v Kristu Ježíši, nemůžeš žít věčný život, ale musíš čekat na smrt těla, tak je to těžký. Musíš pak spasení hledat v kde-čem tady na zemi.

  Asi si představuješ, že když píšeme, že jsme "byli spaseni", tak popisujeme něco podobného, jako prožíváš. Ale tak to ne ní - to tvoje "spasení", oko, to je náhražka. Posvátné náboženské nadšení, entusiazmus, které dnes je, chvilku vydrží, pak vyprchá a nebude. Zažil jsem to mockrát - teda ne zrovna v hudbě, protože jsem hudební ignorant. Já bych na tom koncertě dopadnul asi jako fotbalista nebo rybář: Unudil bych se tam k smrti.

  Toník


]


Jednota, krása a spása - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 10:02:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co je věčná spása, co všechno obnáší a že může nastat až po naší smrti skrze Kristův soud, jsem popsal už mnohokrát. 

Ty jsi už prý "spasen", ale stále nepatříš na Boží tvář, stále vidíš věci nejasně,  jen jako v mlze. Tvé tělo ještě není oslavené. Ještě jsi neprošel smrtí, aby tě od ní Kristus vysvobodil. Spasení, to je konečný cíl, definitiva!
Ty i já jsme však stále jen "na cestě". A tato cesta skrývá nebezpečí a úskalí. Pokud nejsi prorok, kterému toto bylo mimořádně od Boha zjeveno, nemůžeš předjímat výrok Kristova soudu o sobě.

Nadšení je pro život velmi důležité. To ono posunuje člověka někam dál. Vyprchá, když splní svůj účel, tak jako třeba mluvené slovo. Ale zanechá po sobě už trvale přetvořeného člověka - a to je smyslem prchavých okamžiků - formovat k věčnosti.


]


Jednota, krása a spása - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 06. srpen 2010 @ 22:40:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apoštol oko učí:

I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, 2jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. 3My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli odsouzeni k Božímu hněvu stejně jako ostatní.
4Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách (svobodné si vybírat dobro a zlo) – prý jste spaseni milostí! 6Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.
8Touto milostí jste prý skrze víru spaseni.

Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, 5prý nás spasil  – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, 6kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista.


]


Jednota, krása a spása - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 02:08:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko,


  Já nejsem "prý" spasen. I když se Božímu spasení v Kristu Ježíši budeš vysmívat jak chceš, stejně s ním nic nenaděláš. Ani dvacet papežů nemůže pohnout Božím zaslíbením, jak dobře poznamenal JMK, natož pak ty, který nemá ani jeden klíč.

  Dobře to píšeš o vás. Já ti napíšu znovu o nás.

  Když jsme ještě byli hříšníci, Kristus zemřel za nás. Náš starý člověk byl ukřižován spolu s Kristem, aby bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu. Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
  Spolu s ním jsme pohřbeni ponořením, jímž jsme také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.  Jsme s Ježíšem tedy skrze ponoření pohřbeni do smrti, abychom tak, jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života.
  Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.

  Nikdo tady nepředjímá výrok nějakého soudu, oko, soudu který teprve bude. To, co děláme je to, že respektujeme výrok soudu, který už byl, rozsudek byl vynesen a vykonán. Soud, který je před tebou, je už za námi: Z mnoha věcí, které si tu píšeme, bys to mohl poznat.

  Naše věčná spása tedy nastala až po naší smrti, skrze Kristův soud.

  My jsme řekli: Ano, rozsudek, který Bůh vynesl, to byl spravedlivý rozsudek, to nám patří. Nezasloužíme si nic jiného než smrt. Dobře Bůh rozhodl. Spolu s Kristem jsme prošli smrtí, Ježíš nás od smrti osvobodil. Smrt těla je jen detail života křesťana: Nic, co by křesťan musel nějak závažně řešit.



  Tady nepíšu o nějakém koncertě, který tě uvede do nadšení, které pak vyprchá. Na nadšení není nic zajímavého: často nadělá víc škody než užitku. Petr v nadšení řekl: I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu! Víme, jak to dopadlo. Tady jde o vážné rozhodnutí života a smrti.

  My jsme svůj život spojili s Ježíšem Kristem, věčnou, nezrušitelnou krevní smlouvou. Tomu se říká "přijmout Ježíše" nebo "vydat svůj život Ježíši" (to je totéž). Ta smlouva nám dává jistotu a stejně svědčí i náš duch, který se narodil z Boha. A ta jistota není v nás, ale v Bohu: Bůh jistě dokoná to, co započal, o tom není důvod mít pochyby.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:19:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, oko, kdy se poučíš? Kdy přideš k Pánu Ježíši a uznáš jako svého Pána? Kdypak? Kdypak utečeš z bran babylonských?
Člověk je absolutně zlá bytost, kteráž neobsahuje dobro. Jsme nuly. Bůh je jednička.Nejsme schopni konat dobré ze svého vlastního rozhodnutí. Jsme do morku kosti zkaženi Totálně, naprosto, maximálně zkaženi. Vím, že se to neposlouchá zrovna dobře, ale je to tak. Tak nám to podává samo Písmo.
I tu prosbu o duchovní dary a další věci v nás vyvolá, vzbuzuje sám Hospodin. Tak je i psáno.Množství našich darů a požehnání ovlivňuje zase a pouze Bůh.Nikdo jiný! Prosíme ne, proto, že tak sami chceme, ale že tak chce Hospodin a dopředu to předurčil, vzbudil v nás tuto touhu prosit o duchovní věci.
Nejsme znovuzrozeni křtem, ale pouze a jedině vírou!
AMEN


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:38:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Didymosi, vyzýváš k cestě k Pánu a přitom sám hlásáš takové bezbožné kraviny, které si vzájemně odporují. Snad jednou prohlídneš svou pýchu, svou nepokoru a nedostatek moudrosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:38:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milý JMK,
křivému, vše pokřivené...když někdo o sobě prohlásí, že je nula, tak to žádná pýcha není, už jsi jako agentka J, překrucuješ, jako závod...
já se ráda přidávám neb jsem též nula, která od nuly pojde a moudrost máme jen od Hospodina, a Didymos za Tebe prosí ....!
jestli sis neráčil všimnout 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:42:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk je absolutně zlá bytost, kteráž neobsahuje dobro. Jsme do morku kosti zkaženi Totálně, naprosto, maximálně zkaženi.

Toto je prostě omyl, i když se budeš ohánět fanatickou vírou sebevíc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 16:49:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem ochoten ti tento omyl vyargumentovat, ale nejsem si jistý, zda jste s Didymosem přístupni argumentům. Mám pocit, jako byste v srdci věřili tomu, že vám žádné argumenty dát nemohu. A tak proti tak zatvrzelým srdcím asi opravdu nemá smysl argumentovat. Nebo se snad mýlím a když vám uvedu argumenty na vyvrácení vašeho postoje, uznáte to a změníte své názory? Nemyslím si.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Úterý, 03. srpen 2010 @ 18:00:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milý JMK,
když Tvoje rady budou z Ducha Sv, pak nemám problém, ale můžeš si být jist, že to poznáme!!! zdravím
/omlouvám se za pomalý internet, nevím jestli mi to neprojde x krát/


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 03. srpen 2010 @ 18:27:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk je absolutně zlá bytost, kteráž neobsahuje dobro. Jsme do morku kosti zkaženi Totálně, naprosto, maximálně zkaženi.

To jsou výroky, o kterých budeme polemizovat.

Pokud je člověk absolutně zlá bytost, bylo by možné, aby se Bůh stal člověkem? Může být Bůh zlý? Pokud by se stal člověkem, buď by se stal zlým, a nebo by nebyl člověkem. Ale my vyznáváme, že tak to není, že Ježíš nám byl podobný ve všem kromě hříchu. Pokud jsme ale jenom hřích, jenom zlo, v čem by zbylo místo na to, aby nám byl Ježíš podobný?

V Písmu stojí, že všechno, co Bůh stvořil, bylo dobré. I viděl Bůh, že je to dobré. Věříme proto, že co do podstaty je člověk dobrý, přestože je jeho přirozenost zatížena hříchem. Nejsme přece hříšní proto, že by nás Bůh stvořil hříšné.

Miluje Bůh zlo, nebo se mu protiví? Pokud nás Bůh miloval ještě když jsme byli hříšní, co na nás bylo k milování, pokud bychom byli absolutně zlé bytosti, které neobsahují vůbec žádné dobro? Copak nejsme obrazem Božím? Sice nedokonalým a nedostatečným...a někdy až grotestkně pokrouceným hříchem, ale stále.

Bůh nás chtěl jako dobré. A ďábel nemá tu moc, aby totálně, naprosto a maximálně zničil Boží dílo. To nezvládne, není mocnější než Bůh. Ano, dělal, co mohl, aby nás svedl k hříchu a pokřivil. Ale nikdy se mu nepodařilo zničit člověka úplně, to by mu Bůh nedovolil. Člověk jako Boží tvor je krásný a důstojný.

Ano, v porovnání s Bohem jsme nic, jsme nuly...ale to neznamená, že bychom byli absolutní zlo. Stvořitel nás stvořil tak, že si nás zamiloval. A zlo by milovat nemohl. Tak v nás bude přeci jen něco dobrého. A nesmíme se nechat přesvědčit ďáblem o tom, že na nás nic dobrého a krásného není, že nemůžeme být s Boží pomocí podle Boží Vůle dobrý.

Ježíš říká, že dobrý je jen Bůh...ano, skutečně dobrý je jen On. V čem jsme dobří my? Že nás stvořil ten, který je dobrý, ke svému obrazu. Máme být obrazem Dobra.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. srpen 2010 @ 21:03:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naprosto OK!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Středa, 04. srpen 2010 @ 19:34:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj JMK,
člověk byl stvořen k obrazu Božímu Gen1,27; Kristus je obrazem BOHA! Koloss 1,15;
podobnost těla hřícha u Krista, hřích neobsahuje Řím 8,3;
Kristus bere naše hříchy na sebe a nese je na kříž Golgoty ON zůstává bez hříchu ! I.Jan 3,5;
Opravdu Bůh nás nestvořil hříšné, do hříchu jsme padli již v rajské zahradě a tam došlo k oddělení od Boha /pro mě je to duchovní smrt/! Bůh nenávidí hřích, proto z ráje člověka vyhnal!
Spásou z kříže, má věřící člověk cestu k návratu do ráje zpět a vcházíme skrze JEHO tělo, které je nám svatyní!  Žid 10,19.20;
Bůh miluje člověka hříšníka, ale nenávidí hřích! Jako hříšní nejsme k obrazu Božímu podobni, podoba se nám vrací pouze jako spaseným, omilostněným Kristem od hříchu!
Člověk krásný a důstojný v hříchu ve kterém setrvává? To v žádném případě, člověk má jedinou možnost, aby do něho vstoupil Kristus skrze Ducha Sv a proměnil ho! Starý hříšný člověk MUSÍ zemřít, aby mohl žít věčně! Musíme být znovuzrozeni z neporušitelného semene! a při JEHO návratu dostaneme i proměněné nesmrtelné tělo!
K tomu je třeba žít životem věčným! již nyní! protože jen tím trváme v dobrém skutku! Řím2,7;
Bez spásy Kristovy v nás nic není dobrého, ale vůbec NIC! Člověk bez Boha je jen ztracený lhář a podvodník jako ďábel, kterému již v ráji uvěřil, tak se dostala smrt do těla duše i ducha a podle toho to s takovým vypadá!
Sami nemůžeme ze své vůle, ani s vlasem na hlavě nic udělat, naše vůle musí být JEHO vůle!
Kristus nás vysvobodil z prokletí, zlořečení zákona! Gal 3,13;


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Středa, 04. srpen 2010 @ 20:38:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
AMEN


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Středa, 04. srpen 2010 @ 21:11:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady na tom místě bych vás oba dva požádal, abyste ctili pravidla argumentace. Argumentace nespočívá v tom, že obě strany sepíší svá stanoviska a tisková prohlášení.

Na počátku byl nějaký výrok, se kterým jsem polemizoval. Vy prosím polemizujte s tím, co jsem napsal a s tím, jak jsem vyvracel výrok, který jsem vyvracel.

S tím, co Helena napsala, z velké části souhlasím, ale nevidím v tom absolutně žádnou souvislost s tím, jak argumentuji já.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. srpen 2010 @ 21:10:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kristus je obrazem Boha (a pravoslavní říkají, že člověk je obrazem tohoto obrazu, obrazem Krista). - "Dříve než byl Abrahám, já jsem!

Kristovo tělo hřích neobsahuje - ale ani tělo Adama a Evy hřích neobsahovalo. Byli stvořeni bezhříšní. I pro mě je prvotní hřích jejich duchovní smrt (Gn 2,17; Gn 3,3).

Žid 10,19.20; - už během života zrajeme pro nebe skrze Kristovo tělo (J 6,51-53; Mk 14,22).

..."podoba se nám vrací pouze jako spaseným, omilostněným Kristem od hříchu!"...

Řeknu to přesněji: Podoba se nám vrací znovuzrozením z vody a z Ducha (J 3,5) a za života musíme být bdělí a dbát o to, abychom tuto podobu neztratili hříchem ke smrti.


..."K tomu je třeba žít životem věčným! již nyní! protože jen tím trváme v dobrém skutku! Řím2,7;"...

Řím 2,6-7 neříká, že je třeba žít životem věčným. Za pozemského života nelze žít věčný život. V tom jsi vedle.

Je třeba žít životem posvěcujícím, v ustavičné spolupráci s Bohem bez hříchu ke smrti. Toto místo Písma říká, že Bůh odplatí každému podle jeho skutků a spravedlivým odplatí věčným životem. A to pochopitelně až po jejich smrti!


..."Sami nemůžeme ze své vůle, ani s vlasem na hlavě nic udělat"...

To není pravda. Nejsme pány běhu světa, ani svých životů a událostí. Proto nemáme na nic přísahat. Ale sami přece ze své vůle hřešíme - to není vůle Boží! Takže s tou "bezmocí" lidskou velmi opatrně!
Naše vůle nemusí být nutně  Jeho vůle, ale je třeba vědět, že v takovém případě je to k naší zkáze.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 17:00:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj oko,
Řím 2,7:"Těm zajisté , kteří trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, ŽIVOTEM VĚČNÝM!!
Takže to si oprav, život věčný musíš mít již nyni na zemi, bez něho se nesmrtelnosti těla nedočkáš!
Hřeší jen ten, kdo se znovu v Kristu nenarodil z DUCHA!
Ti o kterých mluvíš, z Krista nejsou!
Pokud jde o JÁ JSEM, tak to je to vzácné JHVH, a proto stále platí, že ON je obraz Boha neviditelného a my jsme byli stvořeni k tomuto obrazu duchem nikoli tělem! a máme dorůst do podoby a míry postavy plného věku Kristova! Ef 4,13;
Pravoslaví a ikony mě zajímali již dávno, mám udělaného třeba Florentského a jeho Ikonostas a na to, aby se tvář stala LÍCÍ, podoba Boži realisovaná ve tváři, tedy opět jde o duchovní podstatu, protože líc je řecky idea..., a to jsou takové věci, kdy má beze slov být zvěstováno tajemství světa neviditelného...ale tím Tě unavovat nechci, to přesahuje rámec diskuse a moje víra není pravoslaví
takže otázka zní, jistota spasení a zdali máš život věčný?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 21:02:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."takže otázka zní, jistota spasení a zdali máš život věčný?"...

Jistotu spasení máme v naději, že vytrváme v dobrém až do konce života, že vytrváme ve svazku lásky s Bohem a bližními a nezemřeme ve hříchu ke smrti. V opačném případě je naše jistota jako vločka sněhu na poledním slunci.

Věčná spása je stav společenství s Bohem v nebi, je "patřením na Boží tvář" v oslaveném těle (po naší fyzické smrti).
Je to přesně toto:
(1 Kor 2,9)
Ale jak je napsáno: "Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují."


Pavel si toho byl dobře vědom. Nebo snad za života neměl společenství s Kristem? Nebyl s Kristem? Jistěže byl! Ale jako hříšný člověk na docela jiné úrovni, než je věčná spása.

Abys mohl mít věčnou spásu (být s Kristem), musíš nejdříve "ODEJÍT" z tohoto světa.
(Fp 1,21-24)
Neboť žít - to je pro mne Kristus, a umřít - to je zisk.
Jestliže však pro mne život v těle znamená plodnou práci, pak nevím, co si vybrat,
neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší;
ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám.


Stav společenství s Bohem za života není ještě věčnou spásou, protože je zakalen naší hříšností.
(1 Kor 13,12-13)
Nyní totiž vidíme jako v zrcadle, zastřeně, ale potom tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám tak, jak jsem byl také sám poznán (až toto je věčná spása!). Nyní pak zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.

Jak vidíš, o jistotě spasení ani zmínka.


]


Co oko nevidělo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:09:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Ale jak je napsáno: "Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují."


  Jak jsem ti psal: Bible funguje docela zajímavě. Každému mluví do jeho situace. Každý si v ní nachází to, co prožívá. Víš, že tenhle kousek bible pokračuje? A to je docela zajímavé čtení.

9 Ale jak je napsáno: "Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují."
10 Nám to však Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všechny věci, i Boží hlubokosti.
11 Vždyť kdo z lidí zná nitro člověka, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo jiný než Duch Boží.
12 My jsme ovšem nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám bylo od Boha darováno.
13 O tom také mluvíme (ne slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch Svatý), když spojujeme duchovní věci s duchovními.
14 Ale přirozený člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože musí být posuzovány duchovně.
15 Kdo však je duchovní, posuzuje všechno, sám pak není posuzován od nikoho

  Škoda, že zatím končíš takovou dobu, tolik let života, v tom verši 9. Je zajímavá životní zkušenost se posunout dál.


]


Co oko nevidělo - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:43:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Škoda, že se zatím dokážeš chytnout jen toho, co ti zrovna vyhovuje a všechna další Pavlova slova, která jsem uvedl níž už ignoruješ. Až v těchto dalších souvislostech bys totiž získal ten správný pohled na život, na svou víru. Ten správný pohled, kde je jistota spasení v naději vytrvání v dobrém.

...""Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují."
Nám to však Bůh zjevil skrze svého Ducha."...

Co tedy konkrétně tobě zjevil Duch ohledně nebeské odměny v nebi?
A o co tě to posunulo?
Dokážeš si pravdivě odpovědět alespoň sobě?


Já se nebojím přiznat, že toho moc konkrétního o tom, co pro mě Bůh připravil na věčnosti nevím. Čeho jsem si vědom, je, že to bude tak krásné a tak radostné a tvůrčí, že to přesahuje poznání mého rozumu.

A jsem si jist, že to Pavel vnímal podobně, jinak by nenapsal toto:

Nyní totiž vidíme jako v zrcadle, zastřeně, ale potom tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám tak, jak jsem byl také sám poznán (až toto je věčná spása!). Nyní pak zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pátek, 06. srpen 2010 @ 13:49:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj oko,
my věřící Kristu, který nám DAL věčný život, je psáno, kdo MÁ Krista a kdo JÍ JEHO TĚLO  a PIJE JEHO KREV, MÁ VĚČNÝ ŽIVOT! Jan6,54;
 já si časy nepletu a Ty setrváváš v těch kletbách, které jsou nevratné, kterými jste nás věřící podělili, takže co chceš vysvětlovat ještě? Vždyť jsi již řekl všechno!
My věřící s odkrytou tváří Slávu Pána spatřujeme jako v zrcadle /tj nyní/, a v týž obraz proměněni býváme od Slávy v Slávu skrze DUCHA PÁNĚ! II.Kor 3,18;/dobře Ti radím, do tohoto raději se nepouštěj za to hrozí opravdová definitiva!/
A abys byl s Kristem, tak musíš zemřít, jako Tvé staré já, starý člověk, to, že jednou odejdeš jako my všichni do té Slávy, kterou my známe, a Ty jí popíráš jako pominutý! je jiná slavnost!
Uvěřil jsi "tridentu" ďáblu v rouše beránčím a vehementně ho prosazuješ a dokonce máš tu odvahu nám říkat, že, asi vidíme rudě...
Vzpamatuj se člověče, vždyť čekáš na něco, co není připraveno pro Tebe! Pro koho to je jsme tu napsali již 100x a Ty opakuješ "trident"...
Jaká víra, jaká naděje, jaká láska, že Ti zůstává, když nevíš co to je!!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 06. srpen 2010 @ 22:24:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Abys mohl mít věčnou spásu (být s Kristem), musíš nejdříve "ODEJÍT" z tohoto světa.


Oko, toto není pravda.

1I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, 2jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. 3My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli odsouzeni k Božímu hněvu stejně jako ostatní.
4Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách – jste spaseni milostí! 6Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.
8Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; 9není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. 10Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.

Tak tedy jste spaseni, nikoli budete spaseni
Oko, Boží slovo mluví o spasení v budoucím čase (jako završení spasení, cíl víry apod.),
ale také v přítomném čase (jste spaseni) či v "předpřítomném" čase jako v angličtině - jste spaseni, byli jste spaseni (před měsícem, rokem - a tudíž jste spasení i nyní). A o tomto zde svědčí všichni ti, kdo hovoří o jistotě spasení - ví, že byli spasení, protože přešli ze smrti do života.

Spasení bude završeno na věčnosti, to je pravda, ale pouze pro ty, kteří už zde na zemi byli spaseni, znovuzrozeni. Kdo zde na tomto světě spasen Ježíšem nebyl (neví o tom, nic takového neprožil, jistota spasení mu nic neříká), marně doufá v dovršení spásy po smrti. Věčná spása v Ježíši se přijímá zde na zemi, nikoli v okažiku smrti nebo po smrti. Dnes je den spasení svědčí Boží slovo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spase (Skóre: 1)
Vložil: helena v Sobota, 07. srpen 2010 @ 09:49:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ANO, já děkuji za sdílenou nesmírnou radost ze spásy! AMEN!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 12:57:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych vám blahopřál k tomu, že už jste spaseni, ale je to omyl.

Ještě nemáte věčnou spásu, ještě nemáte přímé patření na Boha v jeho slávě. Ještě jste neprošli branou fyzické smrti, ani jste ještě nestáli před soudnou stolicí Kristovou. Ještě nemáte jako lidé už spasení těla oslavená.

Spása člověka na tomto světě je podmíněna jeho vytrváním v dobrém až do konce života. Tak to učili apoštolové, církev a tak to učí i Písmo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 07. srpen 2010 @ 13:19:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Věčná spása je založena na tom, co se stalo, nikoli na tom, co se stane. To, co se stalo, se nemůže odestát!

Spása člověka, tj. jeho duše, která je cílem naší víry, je založena na tom, jak po svém znovuzrození žijeme, tj. na tom, co děláme poté, co jsme spaseni - podle toho také budeme souzeni před soudnou stolicí Kristovou, a za to, co jsme v těle dělali, budeme buď odměněni nebo potrestáni. To však nemá/nebude mít vliv na naší věčnou spásu, tj. záchranu před věčným zatracením a přenesením z Adama do Krista, ze tmy do světla, z pravomoci temnoty do Království Syna Boží lásky, poněvadž to se stalo před více než 1900 lety! Pro nás v čase se to stalo, pokud se to tedy skutečně stalo, skutečností před x lety, ale v Božích očích to je skutečností právě TEĎ, které trvá od minulé do budoucí věčnosti bude trvat navěky věků. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. srpen 2010 @ 12:07:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vykoupení je založeno na tom, co se stalo, věčná spása z něho přirozeně vyplývá, ale jako ještě neukončený proces.


Na naši spásu má vliv i to, co se zrovna teď děje a má na ni vliv i to, co se ještě stane.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 08. srpen 2010 @ 14:46:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neukončený proces je proměna naší duše skrze obnovu naší mysli - Ř 12:2, který je ukončen buď smrtí nebo Pánovým příchodem u těch věřících, kteří budou v té době naživu, Tento proces a jeho úspěšnost či neúspěšnost podle toho, jak tuto spásu uvádíme ve spolupráci s Bohem ve skutek/skutečnost (Fp 2:12), nemá na věčnou spásu žádný vliv, poněvadž ti, kteří byli Otcem vyvoleni, Synem/Pánem Ježíšem Kristem vykoupeni a Duchem Svatým zapečetěni byli k tomu, že budou spaseni, vybráni před založením světa a na tomto Božím rozhodnutí Bůh nic nezmění.

Navíc nejsme spaseni ze skutků, nýbrž milostí skrze víru, což obojí je Boží dar. Bohem předem připravené dobré skutky, k nimž byli věřící v Kristu Ježíši stvořeni, jsou skutky připravené pro již spasené Boží milostí, ale jejich vykonání opět nemá vliv na věčnou spásu, nýbrž na odměnu, tj. budou-li před soudnou stolicí Kristovou odměněni či potrestáni podle toho, jestli jejich dílo shoří nebo zůstane! Ale i ti, jimž dílo shoří budou spaseni, ale tak jako skrze oheň!

Apoštol Pavel napsal Korintským, ře jako moudrý stavitel postavil základ a jiný na něm staví. Záleží však na materiálu, z něhož na tom základě, Jímž je Pán Ježíš Kristus, staví. Dřevo, seno, sláma = lidská přirozenost, síla/schopnosti/snaha změnit se k lepšímu -> dílo shoří! Zlato, stříbro, drahé kamení - Boží přirozenost, Kristovo vykoupení, proměňující dílo Ducha Svatého -> dílo zůstane (1K 3:10-15).

1K 3:15 jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. Studijní překlad KMS
              Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm. ČEP

Tím ohněm musí (poražený) věřící projít proto, aby Bůh mohl dokončit onen neukončený proces proměny duše, který se z různých důvodů nepodařilo dokončit během života na zemi. Vítězní věřící, kteří "to stihli" tím, že vyrostli a dozráli v životě, budou odměněni věčným životem a spolukralováním s Kristem v Jeho Království, které přichází ustanovit. Poražení věřící budou ve stejné době procházet tím, čím neprošli/odmítli projít na zemi, protože nebyli ochotni zaplatit cenu následování Krista, aby skrze dokončení procesu proměny duše mohli být v budoucí věčnosti spolu se všemi ostatními součástí Nového Jeruzaléma - vyjadření trojjediného Boha skrze jednoho souhrnného nového člověka, tvořeného Hlavou a Tělem Kristovým navěky!

Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. srpen 2010 @ 22:41:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten očistný oheň po naší smrti, je očistným ohněm očistce.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 16:17:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apoštol Pavel říká :

Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách – jste spaseni milostí! 6Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.
8Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; 9není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. 10Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.


Říká tedy - jste spaseni.

A apoštol oko říká - ale to je omyl, nejste spasení.

Který z apoštolů má pravdu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 07. srpen 2010 @ 21:38:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co je víra, skrze kterou jsme spaseni?

Víra je velmi stručně aktivní odpovědí člověka na Boží lásku. Takže ano, jsme spaseni, to tvrdí i oko, ale jsme spaseni dynamicky a ne staticky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 08. srpen 2010 @ 13:36:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jsi tedy spasený? Jsi přenesený ze smrti do života?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 08. srpen 2010 @ 13:42:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To nechávám na Bohu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 08. srpen 2010 @ 13:58:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dost jasné svědectví.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 08. srpen 2010 @ 14:01:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A nezajímalo by tě mít v té věci jasno?

Rozdíl mezi věčnou záchranou a zatracením je pro tebe tak nepatrný, že to klidně necháš plavat?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 08. srpen 2010 @ 14:21:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezajímalo. Co Bůh řídí, dobře řídí, plně mu v této záležitosti důvěřuji.


]


Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 08. srpen 2010 @ 23:08:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Hmm, divné.

  OKO tvrdil, že tě Bůh nespasí násilím, že to neudělá bez tvé spolupráce. Má pravdu? Když to "necháváš na Bohu", tak máš asi jinou teologii, než oko?

  Když svoji spásu necháváš na Bohu, v čem je problém? Co může v té spáse selhat? Bůh?


]


Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 08. srpen 2010 @ 23:22:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
O spásu stojím, netvrdím, že ne. Chci být s Bohem, protože ho mám rád. Chci se ho učit víc a víc milovat. Ale můj život se netočí kolem otázky, jestli skončím v nebi nebo v pekle, o tom ať rozhodne Bůh. Vím, že je spravedlivý a milosrdný, tak se své budoucnosti nebojím. Zaměřuji se v životě na to, abych s Bohem spolupracoval. Ale dělám to proto, že ho mám rád a ne proto, abych dostal nějakou odměnu. Spasení opravdu neřeším. Vím, že spasen budu, pokud se budu držet toho, který mě spasit může a tím to hasne. A já se ho držet chci ne kvůli nějaké odměně v nebi, ale protože je to "sympaťák". Vlastně je to i kvůli té odměně v nebi, protože tou odměnou je to být s ním napořád. On nejlíp ví, jak jsem se ho držel nebo ne, jak jsem se bránil jeho vůli a jeho milostem a tak rozhodnutí, zda mě spasí, je na něm. Zda o tu spásu stojím, o tom rozhodnou mé hříchy a vztah s Pánem Ježíšem. Protože každý stojí o nějakou posmrtnou odměnu. Ale stát o Ježíše, to se musí žít, to musí být v srdci. Když přece před Ježíšem celý život utíkám, tak i když tisíckrát podepíšu, že o Ježíše stojím, tak svým vlastním životem a celým svým člověkem jsem usvědčen, že to není pravda. On mě zná lépe než se znám sám a já se nebudu ukonejšovat a chlácholit nějakou pochybnou teologií o tom, že jsem za vodou, protože vím, že nejsem.


]


Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 12:45:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Výstižně řečeno, k tomuto se připojuji.

Toto je naprosto správný postoj křesťana k životu.


]


Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 14:58:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
On mě zná lépe než se znám sám a já se nebudu ukonejšovat a chlácholit nějakou pochybnou teologií o tom, že jsem za vodou, protože vím, že nejsem.

  A někdo po tobě něco takového chce?


]


Re: Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 15:10:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsou tací lidé, kteří se světu snaží namluvit, že když nemáš jistotu spasení, že je s tebou něco špatně a že jsi ještě dítě, co potřebuje na další level. No věřil bys tomu?


]


Re: Re: Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 16:14:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Hmm, to jsou teda drsňáci.

  Já si tady zas celou dobu povídám s lidmi, kteří se mi snaží namluvit, že když mám jistotu, že mne Bůh zachrání, je se mnou něco špatně a snaží se mne o tu jistotu připravit. A kdyby to bylo možné, tak by to snad i udělali...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 16:36:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dělají to pro tvé dobro, neb co je bez chvění, není pevné. Ono v praxi je v koncovce velmi tenká hranice mezi obrovskou nadějí a jistotou. Ale když na tom chceš stavět celé své učení, tak tě chtějí opravit. Jak řekl Alfréd z Batmana, padáme, abychom se znovu zvedli. Ale co když spadneš ty se svou jistotou, že spadnout nemůžeš a že se ti pád jen zdál? Máme strach, abys nezůstal ležet v domnění, že je všechno v pořádku. Nikdo ti nebere naději ve spásu a možnost v ní pevně doufat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nechávám to na Bohu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 17:08:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Zajímá mne: Ježíš Kristus se podle tebe chvěje, nebo není pevný? Pokud se chvěje, tak před čím?
  Máš legrační hesla. Ale musí být dost depresivní se jimi řídit, ne?


  Nevím, že bych kdy měl jistotu, že nespadnu, že něco nezkazím, či snad dokonce že spadnout nemůžu - to sis asi nějak popletl. Ani nevím něco o tom, že bych stavěl nějaké učení. Nepotřebujeme stavět nějaké učení - naše učení o spasení je tisíce let hotové. O jistotě, kterou mám i o křesťankého učení tu píšu několik let. Můžeš si někdy přečíst moje příspěvky, vysvětluju v nich naše učení i jistotu, kterou máme.

  A ta jistota není ve mne, JMK. I když o sobě občas v příspěvcích píšu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě s (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 15:29:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Posílám pozdrav POKOJE od Otce našeho Pána a zdravím svou drahou a vyvolenou sestru v Kristu Helenu.:-)
A také se raduji z DARU Boží milosti k nám a v té nejhubší pokoře ža to,že (ne jen) naše duše se radují v našem Pánu a Spasiteli.  Abba Otče!  Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 19:41:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
AMEN 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 21:14:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Takže to si oprav"...

Ř 2,7 nevytrhávej, přečti si i začátek věty, aby dávala smysl:
On "odplatí každému podle jeho skutků": těm, kteří vytrvalostí v konání dobra hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem;


Smysl je tento: Těm kteří vytrvale konají dobro, odplatí Bůh jednou věčným životem (v budoucnu, po jejich smrti).


..."Hřeší jen ten, kdo se znovu v Kristu nenarodil z DUCHA!"...

Znovuzrození je podmíněno darem víry. Není hříchem nemít víru, když jsi ji nedostala.

Hřešíš tehdy, když se ve svobodě rozhodneš konat zlo.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 21:25:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

co myslíš? Hřeší člověk protože je hříšník a žije v otroctví hříchu anebo hřeší, poněvadž se tak svobodně rozhodl? Bible na tuto otázku dává jasnou odpověď! Co ty?

w.


]


Svoboda a hřích - Re: Ještě k jistotě spase (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:13:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Třeba tomuhle nerozumím: Dyť je to tak jasná věc? Jak může ignorovat všechna ta místa písma, jak může ignorovat realitu života?

  Zvláštní jak je člověk zaslepený: Spasení v Kristu a věčný život v bibli nevidí, ale zato tam "nějak" vynašel svobodu lidského rozhodování mezi dobrem a zlem....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spase (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:50:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, proč reaguješ otázkou, která nijak nesouvisí se smyslem komentáře a odvádíš pozornost jinam? Bral bych to, kdybys to předtím uzavřel třeba poznámkou: "Ano, máš pravdu, je to skutečně tak".


Bible dává jasnou odpověď, že člověk se sám svobodně rozhodl hřešit, i když nebyl v otroctví hříchu. Boží děti, vysvobozené Kristem z otroctví hříchu v koupeli křtu jsou v podobné situaci a stejně se znovu někteří rozhodují hřešit. Mají svobodu nehřešit a stejně hřeší.


Kdyby tomu bylo jinak, a neměli svou vůli, jak by je Bůh mohl volat k odpovědnosti za jejich hříchy? Jak by je mohl soudit a za co?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě s (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 06. srpen 2010 @ 21:54:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidé nebývají vysvobození Kristem z otroctví hříchu v koupeli křtu. Politá nemluvňata tím tuplem ne. No bylo by to úžasné, kdyby všechna nemluvňata pokřtěna v řkc byla vysvobozena z otroctví hříchu. To by byl ráj na zemi. Nic takového ale Bible ani pozorovatelná zkušenost neříká. V koupeli křtu se z lidí také nestávají Boží děti. Nemají tedy svobodu nehřešit, a proto hřeší.

Kdo v něm zůstává, tedy nehřeší, ale kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal.
7Nenechte se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je spravedlivý on. 8Kdo páchá hřích, je z ďábla, neboť ďábel od počátku hřeší. Proto se ukázal Boží Syn, aby zrušil skutky ďábla. 9Kdo se narodil z Boha, nepáchá hřích, neboť v něm zůstává Boží símě; nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. 10Podle toho se poznají děti Boží a děti ďábla: kdo nežije spravedlivě a nemiluje svého bratra, není z Boha.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 12:43:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čítanková ukázka jak lze nerozumět Písmu!

Nemám už sílu to po sté rozebírat. Když budeš mít zájem, je to v obsahu mých dřívějších komentářů.
Ale pokud jsi bez hříchu (a nemůžeš hřešit), tak s tím ani zbytečně neztrácej čas. :-))

Kristus ale nepřišel kvůli spravedlivým, ale kvůli nám, hříšníkům.


Snad ti nastaví zrcadlo toto:
"Dva lidé vstupovali do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník.
Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všeho, co vlastním...'
Celník však stál opodál a nechtěl ani oči k nebi pozvednout, ale bil se do prsou se slovy: 'Bože, buď milostivý ke mně hříšnému!'





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 14:08:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

jinak tě pozdravují všichni svatí. (1 Kor. 13,13)

"Kristus ale nepřišel kvůli spravedlivým, ale kvůli nám, hříšníkům."


Ano, to je pravda. Ale přišel zachránit, spasit hříšníky skrze odpuštění hříchů, obmytí jeho svatou krví a posvěcené Duchem svatým. Změnit hřišníka na nové stvoření. Kdo je v Kristu, je nové stvoření, staré věci pominuly, hle vše se stalo nové. Takže dřívější hříšník už není hříšník. Proto apoštolové v epištolách nikde nikdy neříkají - pozdravuji vás hříšníci z církci Božích, ale pozdravují vás svatí z Božích církví.

To o farizeovi a celníkovi hovoří o něčem jiném. Farizej nebyl ospravedlněn, protože předkládal před Boha svou falešnou spravedlnost a zbožnost. Celník odešel ospravedlněn, protože správně rozeznal svůj stav a činil pokání. Avšak kdyby přišel následující den, a modlil by se stejně, znamenalo by to, že ospravedlněn nebyl, neuvěřil Bohu, nepřijal od něj nový život. A takto to většina vás katolíků chápe, jenže o tom evangelium není. To je mocí Boží ke spasení každěmu, kdo věří. Mocí k přenesení ze smrti do života, mocí, která z hříšníka dělá posvěceného člověka, takže člověk může vědět, že je spasen a zachráněn.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 12:51:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Lidé nebývají vysvobození Kristem z otroctví hříchu v koupeli křtu."...

Apoštol Pavel říká opak:

(Ř 6,3-8)
Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti?
Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života.
Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme ztotožněni i podobou vzkříšení.
Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.

(Kol 2,12-13)
Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil, když vám odpustil všechny hříchy.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 17:59:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
i kdyby jsme chtěli, tak nemůžeme zhřešit!
"Naše" vůle je nepochybně vůlí Boží. Všecko se děje v souladu, v harmonii s Boží vůlí. 
A je psáno:Jan  15:5    Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete činit nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 18:06:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Sobota, 07. srpen 2010 @ 10:46:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
i když umíráme, umíráme v Kristu, a náš hřích byl přemožen a smazán na Golgotě! hříchu, starému člověku jsme zemřeli!
pro ty, kteří odporují plnému ospravedlnění, je dobré si zopakovat, že máme stále Velekněze na nebesích a v JEHO krvi máme novou, lepší smlouvu, tedy nad námi hřích NEPANUJE a my mu nesloužíme!;
I.Jan1,6-10;
Chodíme ve světle, spojení v obecenství s Ním máme, a krev Ježíše Krista nás OČIŠŤUJE nadále od všelikého hříchu! To očišťování příjímáme VÍROU! takže, kdo ho přijal, čistý JE!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spase (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 12:34:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To očištění od hříchů není vůbec automatické: je podmíněno pokáním a vyznáním hříchů církvi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě s (Skóre: 1)
Vložil: helena v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:00:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milé oko,
přes všechno čím věc se snažíš /pečlivě/ vysvětlit, uniká Ti žel ten skutečný smysl spásy a tím je skutečné, a opravdové ospravedlnění od hříchu, které obdarovaný spásou ŽIJE, tedy ho vírou vlastní! Tam je  ve Tvých slovech ta mezera; dokonce zlehčuješ /automatickou pračkou/ no, styď se!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jisto (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:13:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi si na to kápla, Heleno. Oko opravdu nevyznává stejnou soteriologii jako protestanté. Pro katolíka znamená slovo spása záchranu z hříchů a dar věčného života, nikoli ospravedlnění od hříchu - to už je protestantský posun významu. Jestli si myslíš, že oka utlučeš svou protestantskou rétorikou o ospravedlnění a jestli se domníváš, že katolíci nemají konzistentní soteriologii a christologii, na které bys ho mohla nachytat, tak jsi velmi naivní. Přál bych ti, aby sis aspoň jednou otevřela nějakého pořádného katolického christologa a začetla se do něj.


]


Pořádný katolický christolog - Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:23:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Přál bych ti, aby sis aspoň jednou otevřela nějakého pořádného katolického christologa a začetla se do něj.

  A mohl by to být třeba sv. Pavel s Tarsu? Nebo ten už byl pro svou "protestantskou rétorikou o ospravedlnění" z katolické církve exkomunikován?


]


Pořádný katolický christolog - Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:36:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cokoli se dá pohledem protestantismu nazvat protestantskou tétorikou, celá Bible, když posuneme důrazy.


]


Pořádný katolický christolog - Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:40:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Myslel jsi asi pohledem katolicizmu, ne?


]


Pořádný katolický christolog - Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 10. srpen 2010 @ 10:47:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katolicismus má ty důrazy tam, kde tradičně byly. :-)


]


Pořádný katolický christolog - Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 10. srpen 2010 @ 11:13:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Myslíš "od počátku"? ;-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 10. srpen 2010 @ 20:35:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,
z hříchu svých se kaj,
jinak nečeká tě žádný ráj.
Sestře Heleně špatně radíš,
jed do své zahrady sadíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Úterý, 10. srpen 2010 @ 20:50:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nabádání k tomu, aby se člověk kál ze svých hříchů, těch není nikdy dost. Děkuji ti, pokusím se.

Ale sestře Heleně radím nejlíp jak umím podle svého nejlepšího svědomí a podle toho, jak mě Duch vyučuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k j (Skóre: 1)
Vložil: helena v Sobota, 14. srpen 2010 @ 09:19:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milý JMK,
podle toho co mi doporučuješ, tak mi moc nepřeješ, jen mě zase lustruješ, a není to u Tebe poprvé;
možná Tě zajímá, jestli jsem vyrostla ve "Vídni a u dvora," nebo hledáš mojí "filipiku" neb mě evidentně považuješ za nedovzdělaného odpůrce, vyššího poznání? ale ano i Tůmu i Pekaře, to k tomu dějepisu a pokud jde o doporučené oblíbence, tak třeba Teilard de Chardin, nebo Carl Rahner a můj velmi oblíbený člověk prof Karel Skalický, dosud žijící; i z jiného soudku a to právě souvisí s tou zamlčenou podstatou, jak třeba husita prof Kučera, který vehementně ohhajuje katolickou teologii a trojiční učení!
ono jde o to, že ta christologie o životě a učení J.K., souvisí se soteriologií o spáse a vykoupení, neb soterie je ř.spasení a ke všemu dokonané!, ale to, co k tomu u vás-nich patří, je hlavně ta scestná mariologie, tedy dogmatika významu spojeného s Ježíšem Kristem! Tam se právě hodně rozcházíme, tam nás rozděluje ten meč na obě strany ostřený;
mohou mě zajímat lefevbristé a jejich skvělé výroky o díle pekelných sil projevených ve II.vatikánu, nebo jak je ten 265. rehabilitoval i když posmrtně...
nebo se snad mám ohánět sv Františkem z Assisi, jak již to tak u vás bývá?
tedy lidská snaha po nejvyšším světském rozhledu a poznání je nakonec málo; to vidíš na tom, když se tu nabízí jistota spasení a víry shora, proti nejistotě spasení a víry, obhajované nejistými zdroji bez touhy dávat to nejlepší, jak jinak by to bylo možné v nevíře!
Jen to svaté nadšení u toho se můžeš ohřát, protože hoří pro Slávu Boží, né pro lidská postavení a pocty;
"když někdo žízní a věří ve Mne, řeky vody živé poplynou z jeho nitra!" jak jednoduché, ale jak sám svědčíš, nikoli pro každého; ave


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Sobota, 14. srpen 2010 @ 19:59:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokusím se tě méně lustrovat. Mír s tebou.

Scestná mariologie mi také vadí...znamená to však, že bychom měli před Marií zavírat oči? Zdravá mariánská úcta není podle mého nic špatného a osobně jsem přesvědčen, že Panna Maria přímluvnou moc má, protože mé prosby o její přímluvu byly vyslyšeny. Ber to jako mé upřímné svědectví.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: helena v Neděle, 15. srpen 2010 @ 08:53:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdravím JMK,
nejdříve se Ti omlouvám, za opožděnou minulou odpověď, ale zákrok na očích mi nedovolil psát, až díky Pánu nyní;
jistě, že před Marií není třeba zavírat oči, ale máš jí zahrnout jako svojí sestru, nikoli "bohyni", nevím, jestli se dá "problém" vystihnout přesněji;
Ty sám jako Boží dítě jsi veden shora a ON Ti dává moudrost a vědomí toho, kdo má MOC se za Tebe účinně přimlouvat;
Tuto MOC má jedině Tvůj a můj Velekněz Kristus Pán;
Marie služebnice Páně, naše sestra, je mezi dalšími svatými mrtvá tělem a čeká na proměnu toho těla jako my, ničím nás podle Písem sv nepředešla;
já zatím ve smrtelném těle se mohu za Tebe modlit k Nejvyššímu, který je tím Veleknězem i Pánem Mocným;


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 15. srpen 2010 @ 11:58:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
My upřímně věříme, že po smrti není nějaké hluché místo a čekací doba na proměnu, protože vše už bylo ze strany Ježíše přece vykonáno. Jeho slova mluví jasně: Ještě dnes budeš se mnou v ráji. A žádná interpretace apokalyptické literatury to nezmění. Apokalypsu máme vykládat v duchu Ježíšova učení a ne vykládat Ježíšovo učení v duchu apokalypsy. Marie není bohyně a nikdy bohyní nebyla. Řeknu ti, kde se takové názory berou a vydávají se za katolické učení. Zrovna nedávno jsem otevřel knihu De La Camara Královské potěšení Isis. Možná, že to jméno autora znáš, možná, že ne. Ale když se podíváš na jeho život, je zřejmé, jaké svědectví vydával a v jakém duchu psal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: helena v Neděle, 15. srpen 2010 @ 13:38:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
milý JMK,
ovšem, že znám Felixe Cámaru, to byl ročník mých prarodičů a pokud vím, jeho osud byl velmi pohnutý, je tam možné i upálení...,ale to hlavní co já si myslím, byl stěžejní vliv hermetismu, dobře kamuflovaný populární filmovou produkcí do které byl léta zahleděn a to velmi úspěšně dokoce si vzal primabalerínu za ženu;
i můj otec to baštil...Dívka v modrém to byl trhák, myslím, že Matulová nebo Baarová...je to dávno; 
tu jím psanou Isis neznám a asi je to jak říkáš; tedy bludně směřované;
pokud jde o Lukáše 23,43, tak s tím problém žádný nemám, tedy ani s bytím v ráji v Kristu; jakožto i pro Marii či Miriam;
Fil 3,21 se píše, že ON promění naše těla, ale to prosím není to co se děle při fyz smrti! kdy jsme jako duchové BEZ TĚLA ve Slávě ráje čekající pod oltářem v nebesích; jakož i Mária s námi čeká;
dokonce o proměně těla mluví i sz JOB 14,14, nebo jak ON se nad Jobovým prachem postaví, to je přesně ono;
Při smrti odkládáme to smrtelné tělo, ale tělo nové bude skutečně, až v den Ježíše Krista návratu;
I.Kor15.51, mluví jasně k zatroubení poslednímu, a to jak jistě víš ještě nenastalo; 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spase (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 07. srpen 2010 @ 13:19:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, také tomu tak rozumím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 03. srpen 2010 @ 22:03:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
JMK,
jsme přístupni pouze argumentům, které jsou pravdivé, jsouce z Ducha Božího.Ně nějaké lidské konstrukce, smyšlenky nebo kdoví co.



]


Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:05:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná, že máš v něčem pravdu. Možná, že tu splývají pojmy spasení a znovuzrození.

Já to chápu tak, že já bez Boha a bez jeho lásky  a daru spasení nejsem pro Boha použitelný v dalším jeho plánu. Moje existence končí, tečka. Byl jsem a už nebudu. Jsem jak list ze stromu. Spadne, uvadne, shnije, byl.... Jenže Bůh člověka stvořil za nějakým účelem. Píše se, že k obrazu Božímu. Dal mu už na počátku věčný život a pověřil ho správou nad celou Zemí.  Víme, že se něco hrozného stalo. Člověk zklamal, zhřešil, stal se nepoužitelný pro Boží plány  s člověkem. Proto Bůh člověka potrestal tím, že ho učinil smrtelným a prostředí kolem člověka se změnilo tak, aby už to nebyl ráj. S tímto hříchem přicházíme na svět každý. Člověk si myslí, že je pánem světa, ale kdepak. Ani obrovské znalosti, dovednosti a vědomosti, které dnes má člověk, ho  nemění k lepšímu. A kdyby byl kolem ráj, byl by tento hříšný člověk stále nespokojený. To je ten hřích v nás. Mám ho já a má ho každý. Někdo si ho připustí  a uvědomí, někdo trochu a někdo vůbec.

Spasení nepochopím, pokud nepochopím svůj hřích, slabost a bezvýchodnost mého stavu. Kdo neví, že je ztracen, nehledá ani záchranu.

Spasení už začíná tím, že si tento stav uvědomíme a pochopíme, kde je ta záchrana. Je v Pánu Ježíši a v  Bohu. On, aby dodržel zákony, které lidem dal, kdy za hřích je smrt, učinil zázračnou věc. Obětoval se sám v podobě svého Syna. Jediná jeho smrt mohla změnit stav člověka. Kdo vírou přijme Pána Ježíše do svého srdce jako svého osobního Spasitele, kdo klekne pod kříž, na němž visí jeho Zachránce, pohledne k Němu, jak trpí, může prožít obrácení. To si každý musí zkusit na vlastní kůži a nepotřebuje k tomu diváky. To je intimní duchovní prožitek a stav. Může ho prožít věřící z jakéhokoliv křesťanského směru či církve.

Pokud jsem obrácený, jsem už zachráněný. Už jsem to pochopil.  Bůh mne má rád a dá mi nový život. A už nyní je to snazší, i když žiji ve světě bídy a pokušení. Nyní jde o to, jaký bude můj praktický život. Budu fanatik nebo vlažný? Budu jen mluvit nebo projevovat víru ovocem Ducha. Budu sebejistý a myslet si, že už nehřeším ? Nebo skromný, možná trochu se strachující, abych něco nepokazil ? Každý máme jinou povahu. Možná právě tím je dána taková pestrost. Hlavně je důležité, abychom ty, kteří ještě nevěří, svým jednáním neodradili od cesty k Bohu. Život je však až do smrti nadále boj. Radost mohu mít z toho, že v tom boji už nejsem sám, že je se mnou a pomáhá mi Pán Ježíš.  A co je ten zlomek času proti věčnosti  a proti tomu, co krásného Bůh pro člověka připravil !!!




  



]


Re: Re: Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. srpen 2010 @ 12:44:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, přesně takhle to chápu.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Čtvrtek, 05. srpen 2010 @ 13:48:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkné, Františku, souhlasím.
Kojard


]


Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 01:47:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Ještě posílám odpověď na otázku v předchozí diskuzi.

Co bylo v tomto případě tvého veřejného vyznání Ježíše jinak? Proč ses zbavil depresí až tehdy?

  Tak předně: V okamžiku znovuzrození Bůh mění srdce člověka. To se projevuje různě a u mne se to projevilo v několika různých velmi specifických věcech. To, že jsem získal pokoj s Bohem, který jsem před tím neznal, byla jen jedna z nich - to byla věc nejcitelnější, ale rozhodně ne ta nejzajímavější. Tou nejzajímavější věcí bylo to, že jsem získal lásku.

  Nešlo tedy o nějaké deprese, ale o změnu života. A to především změnu majitele mého života: Chvíli, kdy Bůh mohl začít v mém životě pracovat přímo jako jeho majitel.

  Teď k tomu, co bylo u toho vyznání jinak.

  Jak jsem napsal: Předchozí vyznání byla v soukromí a Bůh po mne chtěl to vyznání na veřejnosti, před mocnostmi.

  A ještě před tím mi scházela víra Ježíši Kristu, víra jeho slovu. Byl jsem od mala naučen, že spasení se získává tak, že člověk celý život pracuje a dělá různé "skutky" a přijímá různé "milosti" (chodí ke zpovědi a přijímání, modlí se, chodí na mše, různá duchovní cvičení a podobně). Těmito věcmi člověk "roste" a pokud vyroste dost, tak na soudu, který je ve smrti člověka projde do očistce. Jinak půjde do pekla. Do pekla půjde ještě když to zkazí (těžký hřích).

  Smrt Ježíše na kříži pak byla jakási odtržená historická událost, která se stala a ve kterou bylo potřeba "správně věřit", ale toho mého soudu se nijak netýkala, v tom soudu šlo o můj život, o to, co jsem v něm udělal. Vykoupení Kristovou obětí tak ke mne nemělo vůbec žádný vztah, věčný život jsem měl dostat až po smrti těla.


  Když jsem potkal křesťany, tak se ke mne dostalo také evangelium - zpráva o tom, že Ježíš zemřel za mne, místo mne, byl souzen, abych já nemusel být odsouzen, nesl moje nemoci abych já mohl být uzdraven. Uvěřil jsem, že není jen "Ježíš zemřel za všechny lidi" ale hlavně, že "Ježíš zemřel za mne".

  Jinak řečeno, že obecná spása světa Ježíšem se kromě celičkého světa týká také mne.

  A tuhle spásu jsem přijal.

  To byl tedy podstatný rozdíl: Když se sešla tahle víra že mne Ježíš spasil a veřejné vyznání před mocnostmi, jimž jsem před tím vydal svůj život,byl jsem spasen.

  Až později jsem se dozvěděl, že té "osobní víře v Ježíše Krista", které ty říkáš "zmatek" říkají křesťané "spasitelná víra". To je velmi výstižné.

  Toník



Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pondělí, 09. srpen 2010 @ 19:25:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Výborně vyjádřeno, není co dodat. Díky.

I.


]


Re: Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: helena v Neděle, 15. srpen 2010 @ 08:31:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
cizinče,
toto je krásné hlasité vyznání, děje se ke spasení i všem, kteří ještě neslyšeli, díky! 


]


Stránka vygenerována za: 1.94 sekundy