Grano Salis - Falešná chlouba.

Římanům 3,27 – 31.
Zvěst o spravedlnosti skrze víru lze někdy pochopit i nesprávně. Někteří lidé si myslí, že víra je nějakou zásluhou. Mnoho lidí si počíná tak, jakoby Pánu Bohu prokazovali nějakou laskavost tím, že v něho věří. Dá se říct, že chápou víru jako nějakou náhradu záslužných skutků, jako takový skutek „svého druhu“, i když skutek spíše myšlenkový než „svalový“.

Výsledkem takového pochopení víry je, že se lidé svou vírou chlubí, činí si z ní nárok proti Bohu, jakoby svého druhu opevnění před Božími spravedlivými požadavky. Ovšem tím jen dávají najevo nepochopení „zákona víry“; nejde tu o skutečnou víru, ale o hlubokou nevěru. Neboť věřit podle „zákona víry“ znamená mít prázdné ruce, všechno od Boha přijímat, ničím se před ním nechlubit. Lze prohlásit: víra nevidí sama sebe, protože neustále vzhlíží k Bohu a visí na každém Jeho slovu. Nemá nic jiného, kromě toho, co nejdříve od Boha přijala. Proto je zákonem víry vyprázdněná a nenávratně zrušená jakákoliv chlouba.

Především chlouba Žida, budujícího svou vlastní spravedlnost, na předepsaných skutcích zákona, tak i chlouba pohana, domnívajícího se, že vystačí s vlastní moudrostí, ale i chlouba falešného křesťana, který se tak zálibně shlíží ve vlastním věření, na něm si zakládá.

Pravá spravedlnost Boží je pouhý dar, je dávána zadarmo, aby se nikdo nechlubil, a přijmout jí je právě tak malou zásluhou, jako když se tonoucí nebude chlubit tím, že se dal zachránit. Všichni jsme na tom před Bohem stejně, není mezi námi žádného rozdílu. Židé i pohané, obřezaní i neobřezaní stejně nemají nic, než svou prázdnou, k Bohu vztaženou ruku víry. Co bychom mohli k této ospravedlňující víře přidat? V tomto okamžiku, v němž se jedná o pravou spravedlnost před Bohem, není ani místo, natož pomyšlení na to, abychom začali uplatňovat do určité míry splněné požadavky zákona. Víru, kterou Bůh prohlašuje za ospravedlňující, nelze míchat dohromady s ospravedlněním skrze zákon. Jedno vylučuje druhé.

Někteří prohlásí: Znamená to tedy, že zákon je vírou rušen, vyprazdňován, anebo rušen? Ne, jedná se o nedorozumění. Vždyť apoštol již ukázal, jak milost Boží v Kristu zároveň potvrzuje platnost spravedlivého soudu i hněvu Božího, a tím právě upevňuje i pravdivost zákona. Teprve v Kristu se plně odhaluje, co bylo úmyslem a skrytým smyslem staré smlouvy. Jak je to míněno, ukazuje apoštol v dalším výkladu.

Zpracováno podle knížky Spravedlnost Boží - Výklad epištoly Římanům, od J.B. Součka, vydal v roce 1947 Kalich – Praha.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace