 |
Právě je 506 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116492601
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Lidská svoboda a svoboda křesťana
Vloženo Úterý, 14. červen 2011 @ 16:04:36 CEST Vložil: Stepan |
poslal oko Podle sebe soudíme druhé.
Ačkoli toho už bylo na toto téma zde napsáno docela dost, pořád je realitou hluboké nedorozumění v otázce lidské svobody.
Lidská svoboda se rozhodovat je darem.
Dostal ji naprosto každý člověk bez výjimky. Bůh z lásky k nám omezil svou všemohoucnost a stvořil člověka s lidským srdcem, schopným milovat, i nenávidět.
Dveře lidského srdce mají však kliku jen zevnitř a to my sami otevíráme, jen komu chceme.
Bůh jenom klepe na dveře lidského srdce, ale to my sami mu je musíme otevřít. Představa některých z vás, že to Bůh sám si s námi dělá co chce, je představa nepravdivá a naprosto ujetá.
Bůh vždy vyžaduje od člověka souhlas, čeká na jeho odpověď.
Nikdy lidskou svobodu se rozhodovat neznásilní.
Bůh tedy dává každému člověku i možnost ho nemilovat, dává mu také možnost, že mu může být Bůh lhostejný, ukradený.
Dává mu však také možnost se svobodně pro Boha rozhodnout, svobodně ho milovat a žít s ním svůj život!
Svoboda křesťana je stav člověka v důvěrném přátelství s Bohem.
Tento stav je už důsledkem svobodného lidského rozhodnutí pro Boha. Je životem ve svobodě Božího dítěte, ideálním stavem spolužití člověka s Bohem. K tomu jsme byli stvořeni.
Pro takový život se ale musíme sami rozhodnout, to za nás Bůh neudělá.
Jako když by vám někdo poslal na účet miliony a vy si musíte přijít do banky je vyzvednout (když to neuděláte, banka vám je nedoručí, ale je za čas pošle odesilateli zpátky). To přijití do banky je právě tou lidskou odpovědí, potvrzením lidského souhlasu s obdrženými dary.
My sami tedy nejsme schopni žít svatým životem (nemáme ty miliony) a potřebujeme k tomu Boží milost. Potřebujeme být naplňováni Duchem svatým a nechat ho v sobě volně působit. Pak se mohou dít v našem životě věci.
K tomuto rozhodnutí se pro život s Bohem je potřeba svobodného lidského souhlasu.
K tomu, abych se mohl dávat cele Bohu, se musím sám nejdříve cele vlastnit. Logicky nikdo nemůže dát to, co sám nemá. Znamená to přijmout sám sebe jaký jsem, jakého mě Bůh stvořil. I s mými nedostatky, neschopnostmi a hříchy. Protože i takového mě Bůh miluje. Uvědomit si svou cenu. Vždyť pro Boha mám takovou cenu, že neváhal za mě nasadit vlastní život!
Když nám Bůh ukazuje náš hřích, činí tak pro naše dobro, proto, abychom se naučili hříchy rozlišovat. Nevyčítá nám hřích, i když ho zraňuje.
Ten, kdo nás z hříchu obviňuje, je ďábel: "Co chceš po Bohu? Takového hříšníka Bůh přece milovat nemůže!" Činí všechno proto, aby nás přesvědčil k beznaději.
Někteří z vás stále nechápou.
Vyčítají mně, že co je to za vztah se každý den znovu rozhodovat, zda budu své manželce věrný.
Ovšem je to jejich problém, nikoli můj.
To v nich samých je problém a mě ho svým soudem nevědomky podsouvají. Každý člověk totiž soudí toho druhého podle sebe, podle svého nitra. A tak se odhaluje, jaký vlastně je on sám.
Vždyť mě nic takového, co mě vytýkají, ani na mysl nepřišlo!
Mám v této věci jasno a toto rozhodnutí jen svým životem potvrzuji. Nemusím váhat, kterou cestou se na křižovatce dát, cesta je mi jasná. Přesto musím i tak nutně na každé křižovatce provést okamžitou volbu správné cesty, protože ty ostatní cesty tam existují stále, i když nemám zájem na ně zatočit. O tom je každodenní volba a o tom je vytrvání v dobrém až do cíle života.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: karkulka v Úterý, 14. červen 2011 @ 19:43:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Vidím to velmi podobně. Pouze z vlastní ješitnosti si dovolím podotknout, že ta "banka" mi kdysi stále posílala upomínky, aby jsem si tu výhru konečně už vybral. :-D. |
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 14. červen 2011 @ 20:58:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já bych se s tím souhlasem přidal i když, podle zdejších zvyklostí bych měl napsat: Amen. :-)
H.
|
]
|
|
Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. červen 2011 @ 23:16:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Svoboda křesťana je stav člověka v důvěrném přátelství s Bohem. Tento stav je už důsledkem svobodného lidského
rozhodnutí pro Boha. Je životem ve svobodě Božího dítěte, ideálním
stavem spolužití člověka s Bohem. K tomu jsme byli stvořeni.
Moc hezky napsané, přesně tak to je. Jsem rád, že jsi tedy opustil ten
nesmysl že svoboda je v tom, že si člověk může vybírat dobro a zlo.
Pro takový život se ale musíme sami rozhodnout, to za nás Bůh neudělá.
Natož pak člověk.
Jako když by vám někdo poslal na účet miliony a vy
si musíte přijít do banky je vyzvednout (když to neuděláte, banka vám
je nedoručí, ale je za čas pošle odesilateli zpátky). To přijití do
banky je právě tou lidskou odpovědí, potvrzením lidského souhlasu s
obdrženými dary.
K tomuto rozhodnutí se pro život s Bohem je potřeba svobodného lidského souhlasu.
Mám stejnou zkušenost, jakou popisuješ: Bůh mi dal obrovskou milost, když Ježíš místo mne zemřel na kříži. Ale nebylo mi to vůbec nic platné do té doby, dokud jsem se o tom vkladu v bance nedověděl, nedorostl a nedošel do té banky a ten dar milosti nepřijal. Měl jsem to ještě o to víc komplikované tím, že jsem se hloupě domníval, že tenhle dar někdo přijal za mne, bez mého svobodného rozhodnutí a že já už žádné takové rozhodnutí nepotřebuji. Vidím to tedy velmi podobně jako ty, jsem rád, že jsi po mnoha rozhovorech zde
dospěl k tomu, jak věci jsou a že ti tedy naše psaní bylo k něčemu
užitečné.
Teď ještě jestli jsi pochopil, že Bůh opravdu nechal to konečné rozhodnutí na člověku - ze své strany už o životě rozhodl a konečné rozhodnutí vydal a jiné Boží rozhodnutí, než které Bůh udělal v Kristu, nebude. Bůh nereviduje to, co rozhodl a nepotřebuje se rozhodovat znovu. Že tedy rozhodnutí člověka je ve věci života jeho samého s Bohem konečné a nikdo jiný do něj nemá co mluvit. A že Bůh dal člověku opravdovou možnost a schopnost se rozhodnout.
Je velký rozdíl, jestli člověk zkouší žít s Bohem ve svobodě, rozhoduje se ale nerozhodne se pro něj trvale a nechává si zadní vrátka v tom, že by se třeba ještě někdy mohl rozhodnout odejít a žít bez Boha protože ho něco láká ve světě hříchu a mezi tím, kdy doroste do té věčné smlouvy, rozhodne se pro Boha a vydá mu svůj život, neohlíží se zpátky a pohřbí svoji minulost a s ní i toho nepřítele, který se bouřil proti Bohu.
Protože po tom rozhodnutí se mění situace člověka, mění se právní stav v duchovní oblasti. Mění se nárok hříchu na člověka a mění se i nárok Boží. Když člověk vydá život Bohu, dostává se pod jeho vládu a dává tím Bohu právo zasahovat do jeho života. Bůh pak zasahuje do života takového člověka i proti jeho vůli, vychovává ho, protože člověk se stává Božím dítětem a Bůh je dobrý otec. Ten rozdíl v situaci jsem ti vysvětloval v článku Parchant.
Pak ještě jistě existuje Boží vyvolení, kdy Bůh sám rozhodne o nějakém člověku, bez toho, že by člověk Boha hledal a že by se o něj zajímal a Bůh sám s tím člověkem jedná a někdy velmi, velmi proti jeho vůli. Svědectví o obou situacích tu proběhlo mnohokrát.
Pak jsou věci, ve kterých máš ještě zjevně zmatek. Zkus si je pořádně pročíst v bibli.
K tomu, abych se mohl dávat cele Bohu, se musím
sám nejdříve cele vlastnit. Logicky nikdo nemůže dát to, co sám nemá.
Tohle je poněkud jinak. Pokud jde o vlastnictví, byla naše situace jiná. Jednalo se o otroctví hříchu. Hřích byl majitel a my jsme byli sluhové. On s námi zacházel tak, jak se mu zlíbilo. Dokázal i občas vyvolat iluzi toho, že my ovládáme hřích a ne on nás, ale o¨bvykle jen nakrátko. V tom je právě vykoupení: Ježíš nás nevykoupil z vlastnictví nás samotných - to by nebylo potřeba - ale vykoupil nás z hříchu.
Znamená to přijmout sám sebe jaký jsem, jakého mě Bůh stvořil. I s mými
nedostatky, neschopnostmi a hříchy. Protože i takového mě Bůh miluje.
Uvědomit si svou cenu. Vždyť pro Boha mám takovou cenu, že neváhal za mě
nasadit vlastní život!
Jistě, Bůh miluje všechny lidi, ale nenávidí hřích. Přijmout Krista znamená spíše vzepřít se hříchu, odmítnout ho. Když člověk vydá život Bohu, tak ho Bůh vede k vzepření se mnoha věcem, včetně vzepření se slabosti, strachu, neschopnosti a podobně.
Ale to jsou spíše detaily: Hřích a otroctví hříchu stejně dosvědčuje Duch svatý. Podstatné je to, že člověk má obvykle svobodu milost v Kristu Ježíši přijmout nebo odmítnout, Bůh dává člověku vybrat a že Bůh rozhodnutí člověka respektuje a potvrdí. A tohle rozhodnutí za člověka obvykle nikdo neudělá, jinak by to nemělo smysl: Musí ho udělat člověk sám. A to je vlastně to rozhodnutí, o kterém tu já a mnozí další od začátku píšeme.
Toník
|
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. červen 2011 @ 06:21:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Toníku
Vidím, že jsi absolutně nepochopil pointu článku. Přitom byl směřován právě na tebe a okruh s tobě podobnými názory.
Napsals to hezky, na mnoha věcech se shodneme, ale v tom podstatném se stále rozcházíme.
..."A to je vlastně to rozhodnutí, o kterém tu já a mnozí další od začátku píšeme."...
Ty píšeš o jednom velkém rozhodnutí se pro Boha, po kterém je už všechno jinak a ty už vlastně nenávratně patříš Bohu. Já třeba byl zachráněn a patřil Bohu už před tímto svým vlastním rozhodnutím se pro Boha. Byl jsem zachráněn vírou svých rodičů (se kterými jsem tvořil přirozenou jednotu) - podobně jako Noeho spravedlnost zachránila celou jeho rodinu. Vyrůstal jsem už s Bohem a pro toto své rozhodnutí dozrával. Takové rozhodnutí se pro Boha je skutečně důležité pro další život, ale znamená také v tomto rozhodnutí vytrvat až do konce. To nepřijde jaksi automaticky. O to se usiluje, bojuje. Vítězí i prohrává. Začíná se znovu a zovu. Když padneš, vstaneš a jdeš stále dál.
..."rozhodnutí člověka je ve věci života jeho samého s
Bohem konečné a nikdo jiný do něj nemá co mluvit. A že Bůh dal člověku
opravdovou možnost a schopnost se rozhodnout."...
Rozhodnutí člověka ještě není konečné.
A to z toho důvodu, že jsme nevěrní (jen Bůh je věrný ve slibu) a své slovo dokážeme porušovat. Není to tedy jen o jednom rozhodnutí, ale i o všech dalších rozhodováních, které mají stejnou platnost, stejnou závažnost a dokáží naše prvotní rozhodnutí potvrzovat i anulovat.
Ty svou situaci popisuješ, jakoby už žádného dalšího rozhodování nebylo třeba, jako by ses dostal na cestu, ze které už nejde odbočit. A v tom je taková představa nepravdivá, falešná.
Nestačí jednou zajít do banky a vyzvednout si dědictví. To dědictví je tak velké, že tam musíš chodit neustále, den za dnem a stále musíš mít oprávnění s účtem manipulovat (být v milosti posvěcující, bez hříchu ke smrti).
Realita každé cesty je v tom, že jsou na ní křižovatky, odbočky, kudy lze z cesty sejít a zabloudit. Třeba i těsně před koncem cesty, u cíle. Na to je třeba nezapomínat. Ještě nemáme vyhráno.
|
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. červen 2011 @ 06:48:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ty svou situaci popisuješ, jakoby už žádného dalšího
rozhodování nebylo třeba, jako by ses dostal na cestu, ze které už nejde
odbočit. A v tom je taková představa nepravdivá, falešná.
Ne, takto svoji situaci nepopisuju a nikdy jsem nepopsal. Píšu tady o sobě hodně. Zkus si někdy číst, co píšu a pokusit se chápat druhého člověka místo toho, abys pustil gramofon ŘK pouček a vlastního souzení cizí situace podle sebe.
Pokud píšeš o svobodě, píšeš zmateně: Jenou píšeš, že to rozhodnutí Bůh za člověka neudělá, ale člověk to rozhodnutí za člověka udělat může. Proč by tedy rozhodnutí za člověka nemohl udělat i Bůh? Podívej se na sv. Pavla, jak s ním Bůh zacházel.
Pokud píšeš o svobodě a rozhodnutí, jestli člověk bude žít věčnost sBohem nebo bez Boha, píšeš, že se rozhoduje člověk, ale stejně nakonec rozhodne o člověku Bůh: člověk se rozhodnout nemůže (takové rozhodnutí je pro tebe jen něco falešného) ale může se jen rozhodovat, což nedává logiku.
Čí rozhodnutí je tedy konečné, oko, když ne rozhodnutí člověka? Pokud podle tebe rozhodnutí člověka není konečné ale o člověku a jeho situaci nakonec rozhoduje Bůh jak to píšeš ty, tak podle tebe člověk nemá svobodnou vůli, žádnou od Boha nedostal. O čem to tedy píšeš? Jaká svoboda, pokud se nemůžeš rozhodnout ale můžeš se jen rozhodovat? To je pak jen prázdné slovo: Pokud se rozhodneš že budeš žít s Bohem a pak půjdeš do pekla, kde je hlavním trestem odloučení od Boha, tak jsi neměl svobodu, neměl si možnost se rozhodnout.
Ve skutečnosti je to tak, že Bůh už rozhodl: Na věčnosti. Poslal Ježíše Krista, který je konečným Božím rozhodnutím o záchraně, věčném životě, o pravdě, lásce, naději, jistotě, cokoliv si jen vzpomeneš. Jiné rozhodnutí už nebude.
Teď je rozhodnutí na člověku. Opravdové rozhodnutí, ne jen jeho virtuální podoba, kdy se člověk stále rozhoduje, ale nikdy se nerozhodne a nic se v životě člověka nemění.
|
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. červen 2011 @ 11:39:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."kdy se člověk stále rozhoduje, ale nikdy se nerozhodne "... ???
Jak jsi na cosi takového vůbec přišel?
Lidský život se skládá právě ze šňůry rozhodnutí - rozhodnutí dobrých, i rozhodnutí špatných. Ty mluvíš o jednom lidském rozhodnutí jako o hotové a definitivní věci, která už nezvratně rozhodla o tvé budoucnosti.
Já říkám, že to je hrozný omyl, takto to v životě nefunguje. Není žádné lidské opravdové a definitivní rozhodnutí (protože člověk bývá nevěrný).
Je jen lidské rozhodnutí, jehož opravdovost je třeba teprve dokázat, osvědčit vytrvalostí až do konce života.
Člověk může druhého člověka, se kterým vytváří přirozenou jednotu, zachránit pro svou svatost (1 Kor 7,14). Podobně jako zachránil Noe pro svou spravedlnost celou rodinu.
Tato záchrana je jen vnější, nikoli vnitřní.
Noemův syn Chám touto záchranou stejně později pohrdl a nic mu nepomohlo, že prošel vodami potopy.
Podobně to, že se miminko stává Božím dítětem je jen záchrana vnější.
Pokud, až člověk vyroste, touto záchranou pohrdne, nic mu nepomůže, že se stal křesťanem.
Ke skutečné vnitřní záchraně je potřeba svobodného lidského rozhodnutí pro Boha, ve kterém už vytrváme až do smrti. Jako hříšníci sice snad občas upadneme, ale hned vstaneme v síle, kterou nabízejí Kristovy svátosti a půjdeme dál zase tou správnou cestou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 15. červen 2011 @ 12:56:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | oko,
znovu tu svědčíš o tom, že nevíš, co píšeš, že nerozumíš Boží spáse, kterou jsi v Osobě Krista coby Spasitele/Zachránce a skrze Krista (zatím?) nepřijal. Prostě jsi to rozhodnutí, o němž ti tu znovu a znovu píše Toník, neudělal. Místo toho, abys udělal toto jedno životně důležité a zásadní rozhodnutí v životě, děláš různá jiná a dílčí rozhodnutí (např. vytrvat v dobrém až do konce/smrti), která jsou bez toho jednoho v podstatě nepotřebná a zbytečná a která jsou před Bohem vlastně k ničemu! Když tvůj život vztáhnu na život v manželství jako příklad, pak - co se Boha týče - nežiješ v manželství, ale "na psí knížku". Tož tak.
willy
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Středa, 15. červen 2011 @ 13:30:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | pak - co se Boha týče - nežiješ v manželství, ale "na psí knížku".
Přesně řečeno! :-)))) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 08:20:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Opět plno poučování a jinak argumentace prostý komentář?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 17. červen 2011 @ 09:16:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Oko, Jsem moc rád, že tu píšeš tak otevřeně. Jeden takový tvůj příspěvek od člověka který v ŘKC žije tak dlouho až dodnes řekne o římskokatolické víře více, než deset příspěvků těch, kteří se z té nalejvárny dostali.
To že jsi ty žádné opravdové rozhodnutí neudělal a že nechápeš dosah lidské svobody a rozhodnutí člověka je pro tebe dokonce "hrozný omyl" ještě neznamená, že žádné opravdové rozhodnutí není a že člověk se nemůže rozhodnout.
Tvoje argumentace je k tématu velmi příhodná. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsi slovy "hrozný omyl" nazval i slova apoštola Pavla o tom, že ústy vyznání Ježíše Krista se děje spasení. Rozumím, že tvůj obraz o světě a křesťanství je tak konzistentní.
Chápu, že to, co ti tam u vás neřekli, ten nejzákladovější základ křesťanství co jen je, rozhodnutí pro Krista a jeho přijetí, kdy se člověk poddá pod vládu Boží, vyzná Ježíše jako Pána svého života a uzavře s Bohem věčnou smlouvu, je pro tebe "hrozný omyl". Proto proti tomu rozhodnutí celou dobu píšeš a argumentuješ.
Je ale dobře, že jsi pochopil, jak je to se křtem, že křest není žádnou vnitřní záchranou člověka, žádnou záchranou vnitřního člověka, žádným znovuzrozením, ale jen záchranou vnější, pohřbení vnějších věcí, podobně jako potopa za Noeho. Alespoň k něčemu ti naše diskuze je dobrá, že postupně začínáš křesťanské základy chápat a už se proti nim jen vzpouzíš.
Snad tedy jednou přijde čas a to, co jsi pochopil o svobodě lidského rozhodnutí, které je k vnitřní záchraně - což je ta nejdůležitější záchrana - a svým rozhodnutím tu vnitřní záchranu přijmeš. Ponoření do vody pro tebe pak už nebude takový problém jako pro mne kdysi, protože už rozumíš, co křest ve skutečnosti dělá a co nedělá.
Těším se na tvoje svědectví ze života potom. Bude nejspíš zajímavější než andulky, Ireny, Fera nebo moje.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 17. červen 2011 @ 20:45:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." "hrozný omyl" nazval i slova apoštola Pavla o tom, že ústy vyznání Ježíše Krista se děje spasení. "...
Opravdové rozhodnutí vůbec nepopírám, může být, ale je uskutečněno, skutečně dovršeno až v okamžiku naší smrti.
Náš život se totiž skládá z celé šňůry dílčích rozhodnutí, která posunují člověka blíže k Bohu, nebo ho od Boha vzdalují.
Vyznáním ústy se ještě nemusí dít vůbec nic. Tvé tvrzení je jen polopravdou, překroucením původních Pavlových slov. Cožpak to opravdu nevidíš?
Co tedy říká? "Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve
tvém srdci." - to jest to slovo víry, které kážeme:
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém
srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke
spasení.
Vždyť Písmo říká: "Žádný, kdo v něho věří, nebude zahanben." Křest je záchranou vnější, stáváš ze z milosti dítětem Božím - a to je ti málo? Vždyť právě to je ten nejlepší start pro záchranu vnitřní, pro budování vztahu s Bohem, úměrnému našim okamžitým schopnostem. Život není stagnace, ale představuje změnu, růst! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 18. červen 2011 @ 13:41:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Tvé tvrzení je jen polopravdou, překroucením původních Pavlových slov. Cožpak to opravdu nevidíš?
Které mé tvrzení je polopravdou? Zas jen tvoje výkřiky do prázdna. Je snad nepravdou, že srdcem se věří ke spravedlnosti a ústy vyznáním se děje spasení? Co přesně myslíš? Proti čemu už zase oponuješ?
Abys měl s námi trochu více pokoje a nemusel se pořád ohrazovat proti tomu, co píšeme: Můžeš to třeba brát tak, že víra Ježíši Kristu a slovům apoštolů je taková naše soukromá úchylka, specialita křesťanské spirituality, je to náš soukromý projev zbožnosti a nijak nesouvisí s učením vaší "církve". Když to budeš brát tak jako třeba bereš spiritualitu lidí, kteří hltají všelijaká zjevení krásných paní, můžeš se třeba poučit a i trochu porozumět lidem, kteří Ježíši a apoštolům v těchto věcech věří.
Moc ti vlastně nerozumím: To, že je Královna nebes jediná prostřednice k Bohu a orodovnice u Boha ti nedělá problém, ohrazovat se nemusíš a naopak to tvrzení vysvětluješ jako že je v pořádku. Ale proti tomu, že srdcem se věří ke spravedlnosti a ústy vyznáním se děje spasení se musíš ohrazovat stále dokola, co jen jsi tady na GS.
Oko, nejsme to my, kdo ta slova apoštola Pavla špatně pochopil. My jsme ta slova pochopili, přijali a prožili ve vlastním životě. To ty máš s nimi nějaký problém a dost vážný, když je považuješ za "hrozný omyl" a stále se musíš ohrazovat kdykoliv je někdo napíše nebo jim věří a svědčí o tom, jak to slovo působí.
Zkus se nad tím zamyslet, alespoň trochu.
Křest je záchranou vnější, stáváš ze z milosti dítětem Božím - a to je ti málo?
Ne, to mi není málo. Proč by mělo být? Psal jsem někdy byt jen náznakem něco takového?
Křest byla pro mne velmi dobrá zkušenost - ta dočasná záchrana od vnějších věcí pro tento život na zemi byla moc důležitá, i když jsem tomu předtím nerozuměl. Ale mnohem důležitější pro mne bylo nové narození, ta věčná záchrana k životu, záchrana vnitřního člověka srdce. Bez ní bych ani ten křest nepřijal.
Život není stagnace, ale představuje změnu, růst!
No, samozřejmě!
Jenže aby mohlo něco růst, musí to nejprve počít a pak se narodit. Před tím nemá co růst.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 18. červen 2011 @ 15:24:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Polopravdou je tvé tvrzení ("ústy vyznání Ježíše Krista se děje spasení."- které podsouváš Pavlovi), tu druhou polovinu, co jsi při tom vynechal, jsem v předcházejícím komentáři zvýraznil tučně.
Znáš můj pohled:
Písmo učí zcela jasně, že křest je znovuzrození z vody a z Ducha, znovuzrození do dítěte Božího, obléknutí Krista. Křest je záchrana, jako ti, co byli skrze vodu zachráněni při potopě. Křest je zemřít spolu s Kristem a být vzkříšen spolu s Kristem už jako nový člověk, křest je obřízka srdce, která nebyla udělaná rukama, ale kterou způsobilo odpuštění hříchů při křtu. Odpuštění hříchů pro Kristovy zásluhy, které bylo způsobeno obléknutím Krista, přibitím našeho dlužního úpisu na kříž.
Křest tedy není žádná "zkušenost", je to nezasloužený dar věčného života ze zásluh Kristovy oběti, nikoli ze zásluh našich. Ke křtu tedy není potřeba nijak "duchovně dorůst", protože bez křtu se stejně nikdo živý neznovuzrodil. Máš pravdu, že nejdřív je třeba se narodit (z vody a z Ducha), až pak může následovat duchovní růst.
|
]
|
|
Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. červen 2011 @ 07:40:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Oko, už jsem zapoměl, jak cizí mi bylo rozhodnutí pro Krista Ježíše a jak moc jsem se proti němu bouřil. Článek už vypadal, že jsi v mnoha věcech pochopil lidskou svobodu a sílu rozhodnutí člověka, ale zřejmě jsem se spletl.
Zkusím ti tu situaci člověka s Bohem vysvětlit ještě jednou.
Život s Bohem je hodně podobný, jako manželství. Vlastně proto je manželství dočasně tady na světě, aby člověk mohl lépe věci pochopit, na věčnosti manželství potřeba není.
Když je člověk mladý, tak postupně dorůstá k tomu, aby se stal manželem, našel si muže nebo ženu a oba byli jedno. Jak dorůstá, tak se rozhoduje, koho si vybere. Když někoho najde, tak se rozhoduje, jestli s ním uzavře manželství. Dokud se rozhoduje, ale nerozhodne, nemůže být manželem nebo manželkou: Je stále svobodný.
Někteří lidé se takhle vydrží rozhodovat pro druhého celý život, ale nikdy se nerozhodnou.
Manželství za člověka nemůže uzavřít nikdo jiný. Rodiče se třeba i mohou dohodnout na svatební smlouvě, na věnu a majetkovém vyrovnání (tak to v některých společnostech bývá) ale pak stejně přijde den, kdy ti dva co ještěnejsou manželé stojí před rozhodnutím a slibem.
Když se pak člověk rozhodne, jde a uzavře manželství. To je rozhodnutí na celý život, od té chvíle až do smrti (těla). Člověk už pak nikdy neřeší a nerozhoduje, jestli bude nebo nebude manželem: K tomu je právě to jedno rozhodnutí, kterému se říká manželská smlouva.
Manželská smlouva funguje tak, že v některých věcech dává svobodu a člověk se může rozhodovat jak chce a v některých svobodu nemá. Například člověk v manželství slibuje, že bude věrný, ale neslibuje, že bude horníkem. Na věrnosti tedy není v manželství co řešit (pokud člověk žije opravdu v manželství), na tom, jestli manžel bude horníkem se musí manželé domluvit a vyřešit to, rozhodnout. V manželství je tedy mnoho věcí, které manželé musí řešit a rozhodovat, ale pak jsou věci, které řešit a rozhodovat nemusí, protože už je rozhodli.
Stejné je to s Kristem a jeho církví.
|
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Středa, 15. červen 2011 @ 08:54:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přesně tak, Cizinče, jednou jsem se rozhodl na základě mé lásky k milované osobě, trvalo mi to hledání sice 27 let, ale o to je to rozhodnutí uvážlivější, a za ta léta se ta počáteční zamilovanost změnila v soužití, kde nepřemýšlí jeden, jak žít bez druhého, ale bere to tak, že lépe si vybrat nemohl, protože ty hrany se roky spolužití tak obrousily, že všechno do sebe zapadá a funguje jako jeden celek, kdy počáteční zamilovanost nahradilo vzájemné naslouchání a vcítění se do strany druhé, neboť její potíže, její radosti jsou i mými radostmi a potížemi.
Jsme prostě jedno tělo, se stejnými prožïtými starostmi i radostmi.
Já do toho vnáším mužský prvek chápání a moje žena ten ženský, kdy sladěním a vzájemným skloubením těchto dvou názorů, vznikne společný, který vyjadřuje to, s čím souhlasíme oba¨, jako jedno tělo, ku prospěchu celé/jedné rodiny.
Vzdal jsem se kvůli jedné ženě všech, ale to mi nevadí, protože předtím jsem prodával svou lásku za desetník a málem mi na tu velkou nezbylo, ale včas jsem se vzpamatoval, a tu lásku usměrnil do jednoho bodu, o to větší intenzitu a sílu má, viz lupa/slunce. |
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: helena v Středa, 15. červen 2011 @ 09:23:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | milé oko,
bez víry bys nemohl NIC a víra je Boží dar a Tvé srdce je připraveno a proměněno, ta víra Boží je dána pouze svatým a povolaným; BŮH skrze Ducha Sv pracuje na člověku a ten nestojí na křižovatce sám, ale je veden DUCHEM SV!
možná to vedení je pro Tebe tím dilematem...nebo si myslíš, že jsi sám a opuštěn, tak musíš se sám rozhodovat, ale tak to není |
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Středa, 15. červen 2011 @ 09:33:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milí okové
Úzká a rovná jako pravítko, je cesta k Bohu a nazývá se Ježíš!
Není třeba hodnotit odbočky a odchylky na této cestě.
Snad jen tam, kde nemají v rukou kompas. |
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. červen 2011 @ 12:03:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Heleno.
Máš pravdu, že křesťan, který má v srdci Krista, je veden jeho Duchem. Ovšem pouze veden, jako řidič auta, vedle něhož sedí navigátor a říká mu, kam vede cesta. Ale volant, plyn a brzdu ovládá pořád člověk - řidič. On má svobodu navigátora poslechnout, má ale také svobodu navigátora neposlechnout.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 15. červen 2011 @ 12:43:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj oko,
to, cos heleně napsal, svědčí o tom, že nevíš, co to je vedení Ducha, tj. že neznáš ani Ducha Božího ani Jeho vedení.
Duch Svatý rozhodně není jen nějaký navigátor, udávající směr a cíl cesty. Uvedu to na příkladu ze života. Jednou jsem chtěl jít v cizí zemi, v cizím městě (i když jsem tam nebyl poprvé), vyměnit ve směnárně peníze. Nechal jsem si jednou sestrou v Kristu vysvětlit cestu a vyrazil. Ale hned jak jsem vyšel z jejího domu, Duch mi sám doslova natáčel nohy všude tam, kde bylo třeba zatočit, cestou, která trvala asi 15 mihut a zastavil mne přímo před směnárnou, kterou bych sám, byť s itinerářem v hlavě, bez Jeho pomoci nenašel. Netvrdím, že to takhle musí být vždycky, že to lze zevšeobecnit, ale chci tím říci, že člověk vedený Duchem Svatým si většinou Jeho vedení ani není vědom, že se na Jeho vedení v podstatě nijak nepodílí, jen se z něho může těšit, i když jde někdy i proti vůli člověka - viz Pán Ježíš v Getsemane: „Otče, chceš–li, přenes tento kalich ode mne, avšak ne má vůle, nýbrž Tvá se staň.“
A pak také platí to, co napsal apoštol Pavel Římanům (8:14): Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni/voděni Duchem Božím, jsou Boží synové. To znamená, že ti, kdo nejsou vedeni Duchem Božím, Boží synové nejsou. Neboli, když chodím podle Ducha a jsem veden Duchem Božím, jsem Božím synem. Když se však vedu sám nebo se nechám vést někým jiným, v tu chvíli nejednám jako Boží syn, ale jako přirozený tělesný člověk, neboť chodím podle těla a Duch Boží s tím, co dělám, nemá nic společného. Tož tak.
willy
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pátek, 17. červen 2011 @ 03:21:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ahoj Willy,
naše vysvětlování oku naráží...
já to vím, Ty to víš, a mnozí jiní, ale jen ON PÁN může oku otevřít srdce a mysl;
my můžeme, jen zvěstovat v JEHO režii
BŮH Tě opatruj! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pátek, 17. červen 2011 @ 10:11:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj heleno,
ano, kéž se PÁN nad okem smiluje a otevře jeho srdce i mysl. Amen.
Pán s tebou,
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pátek, 17. červen 2011 @ 03:42:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | milé oko,
všechna lidská přirovnání života v Duchu Sv silně pokulhávají a já je odpovědně vynechávám;
není to, ani o manželství, ani o veliké lidské lásce třeba k dětem a úplně každý lidský příměr je NEDOSTAČUJÍCÍ!
to, co nabízí ten NOVÝ ŽIVOT je nade všechny člověčí představy, tedy zapomeň na člověčího řidiče a jeho touhy směru
neb ho jinak najdeš v propasti... ó já tu propast důvěrně znám a již NIKDY více
zdravím a pusť volant, dokud máš čas h |
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 15. červen 2011 @ 09:47:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Fero, to je moc hezké přirovnání - manželství a vztah k Bohu. Píšeš "jednou jsem se rozhodl na základě mé lásky k milované osobě"
1) Oženil jsi se tedy dobrovolně, z vlastního rozhodnutí?
2) Je možné manželskou smlouvu svévolně zrušit? (Neptám se na to, zda to uděláš. Pouze se ptám, zda je to možné?) |
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Středa, 15. červen 2011 @ 10:20:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | 1) Moje rozhodnutí oženit se, bylo způsobeno dobrovolně, na základě nedobrovolného poznání, že mne dotyčná osoba zaujala více, a milovala více, než kdokoliv předtím, ač jsem toto bodové zaměření na jeden objekt zatím nehledal.
2)Ano, je možné manželskou smlouvu zrušit před lidmi. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Středa, 15. červen 2011 @ 10:28:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ad 1) ještě vysvětlím ono slovo"nedobrovolné poznání".
Nechtěl jsem kvůli jedné ženě ztratit všechny, leč ona stála za to, jak jsem zjistil první den, kdy se mi dala poznat! :-) |
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 17. červen 2011 @ 09:29:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Přesně tak.
Někteří lidé nechápou dosah lidského rozhodnutí. Myslí si, že "láska" a rozhodnutí k ní je nějaké citové či myšlenkové vzplanutí nezávislé na člověku a "hledají opravdovou lásku" ale "ona stále nepřichází". Stále si pletou opravdové rozhodnutí v srdci s "hnutím mysli" či čím.
Jenže Ježíš nám přikazuje: "milujete".
Jestli Ježíš něco přikazuje, tak to znamená, že to člověk může a má dělat. Ne že má čekat na nějaké vzplanutí jak na smrt.
Láska je rozhodnutí člověka. Jistě významným způsobem podnícené Bohem, možná 100% a pravdu mají ti kalvinisti. To nevím, to mi je jedno.
Když se člověk rozhodne pro lásku a druhého přijme se vším, nejen "pokud nám to vytrvá v dobrém", ale se vším všudy v dobrém i zlém, v chudobě i bohatství, ve zdraví i nemoci až navěky, začíná teprve opravdový vztah.
To, co bylo předtím, je jen stín: Citové vzplanutí, sladké pocity, cokoliv. Skutečná láska vytrvá, nepřestává. I když sladké pocity a citové vzplanutí pominou a v životě se zrovna nepovede vytrvat v dobrém.
Takový vztah přijal Ježíš s lidmi.
A někteří to stále nechápou a ten vztah s ním ještě nepřijali.
A těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.
|
]
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 15. červen 2011 @ 09:54:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Toníku.
hezky a správně napsáno. Jen si to dovolím doplnit, že je tomu tak, že podle SZ a Božího jednání s Izraelem - vyvoleným národem chtěl a chce být Manželem jednoho souhrnného nového člověka, který bude Jeho manželkou. V dobbě SZ to byl tedy jeden národ, ale nyní jsou to všichni ti, kteří tvoří coby údy Tělo Kristovo, které je plností Toho, který všechno ve všem naplňuje.
Takže pozemské manželství dvou lidí - muže a ženy, kteří se stávají jedním tělem, je takovým obrazem Boží touhy coby budoucího Manžela najít a mít manželku jako pomoc sobě rovnou a vyjádření, neboť Bůh je Duch, který chce být vyjádřen skrze Tělo. Završením a naplněním této Boží touhy, hledání a budování bude Nový Jeruzalém - Boží svaté město, choť Beríánkova, Boží stánek s lidmi, vzájemný příbytek Boha a člověka, jehož miniaturou je nyní duch a srdce člověka a Církev/Tělo, vyjádřené v místních církvích jako domov pro Krista.
Tož tak.
willy
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 19. červen 2011 @ 13:59:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Chvála Pánu.
|
]
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. červen 2011 @ 11:58:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."V manželství je tedy mnoho věcí, které manželé musí řešit a rozhodovat,
ale pak jsou věci, které řešit a rozhodovat nemusí, protože už je
rozhodli. - Člověk už pak nikdy neřeší a nerozhoduje, jestli bude nebo nebude manželem"...
Jistě lze s tebou v mnohém souhlasit.
Ale to zásadní, v čem si pořád nerozumíme, je jinak. Tvrzení, že když se manželé jednou pro manželství rozhodi, tak už to později neřeší, neodpovídá vůbec realitě života. Každé druhé manželství se u nás přece rozvádí. A těch, co se stali nevěrnými, je ještě daleko víc. Někteří zalitovali a vrátili se. My býváme nevěrní a je špatné si to zakrývat. Pokud si svou slabost přiznám, teprve pak s ní mohu bojovat.
Člověk to tedy naopak řeší, když se rozhoduje každý den znovu a znovu pro to, být dobrým manželem. Musí přemáhat svůj sklon k lenosti, k lákavým slibům rozkoše světa (třeba nedovoleného sexu). To jsou aktuální každodenní reality každého člověka, které neodstraní jeden manželský slib, daný před léty. Věrnost je třeba osvědčovat neustále a tím láska roste a zraje. V dobrém je třeba vytrvat a toto vytrvání představuje boje i námahu. Dokonce mohou být i prohry a pády, které pokud je člověk přenese na Krista, tak mohou v důsledku posílit a zocelit. Komu bylo hodně odpuštěno, hodně také miluje.
|
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 17. červen 2011 @ 10:28:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ale to zásadní, v čem si pořád nerozumíme, je jinak.
Souhlasím. To je zjevné na první pohled.
Tvrzení, že když se manželé jednou pro manželství rozhodi, tak už to později neřeší, neodpovídá vůbec realitě života. Každé druhé manželství se u nás přece rozvádí. A těch, co se stali nevěrnými, je ještě daleko víc.
To má být argument? Odvolávat se na to, jak vypadá manželství ve světě? Zajímavé uvažování.
Oko, lidé ve světě berou manželství jako něco, co není na celý život. Mnoho manželství je uzavřených ne jako rozhodnutí "vytrváme spolu až do smrti" ale jako "milujeme se tak nám to vydrží" (myšleno zamilovanost), či "papír pro to aby se neřeklo", "papír", ke kterému jedna strana druhou stranu donutila. Pro každého druhého člověka je manželství jen "papír" a možná je ten poměr i vyšší.
A i v takovém prostředí zvyšuje opravdové rozhodnutí pro manželství šanci na přežití vztahu zhruba 10x - ti, kteří se rozhodli uprostřed takové bídy a marasmu pro druhého a pro manželství, mají 10x větší šanci na přežití jejich vztahu než ti, kteří se nerozhodli a stále se jen rozhodují. Protože Bůh za opravdovým lidským rozhodnutím stojí a potvrzuje ho, lidem pomáhá. Dokonce i "nevěřícím", což bude pro některé náboženské fanatiky zde překvapení.
My býváme nevěrní a je špatné si to zakrývat. Pokud si svou slabost přiznám, teprve pak s ní mohu bojovat.
No, bodejť. Někdo říká něco jiného?
Já k tomu jen doplňuji apoštolské učení: "I když my jsme nevěrní, Bůh zůstává věrný". To je ten podstatný rozdíl proti manželství, kde pokud žijí jen dva, může se stát, že jsou nevěrní oba.
V dobrém je třeba vytrvat a toto vytrvání představuje boje i námahu. Dokonce mohou být i prohry a pády, které pokud je člověk přenese na Krista, tak mohou v důsledku posílit a zocelit.
Amen. Alespoň na něčem se tedy shodneme.
|
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 17. červen 2011 @ 19:28:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Když se odvolávám na to, jaké to v životě skutečně je, to není relevantní argument?
Cožpak křesťanští manželé jsou uchráněni od svádění světa, nemusí snad oni znovu a znovu osvědčovat svou víru, potvrzovat svou věrnost? Jak se to dělá, když ne rozhodnutím v případě pokušení, okamžitou svobodnou volbou?
Nemají snad oni také možnost zvolit zlo, volit špatně?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. červen 2011 @ 09:50:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Oko, pokud se odvoláváš jak to chodí ve světě, pod vládcem tohoto světa, je to jistě relevantní argument pro ty, kteří v jeho království žijí a řídí se jeho zákony. Pokud se řídí zákony světa, jsou pod jejich mocí a jejich život funguje podle těch zákonů světa.
Já ti vysvětluju zákony, které fungují až potom, co člověk přejde z království temnoty do království milovaného Syna Božího, Ježíše Krista. V něm fungují jiné duchovní zákony a člověk v něm už není zákonům hříchu a smrti poddán.
Lidské rozhodnutí a lidská svoboda má mnohem větší moc, než tušíš. Snad ti Bůh jednou ukáže, co se stane, když se dva shodnou ve jménu Ježíš na nějaké věci a poprosí o ní Boha, ukáže ti, jak velikou moc dal Bůh lidem do rukou když jim dal svobodu se rozhodnout.
Modlím se za tebe, abys přijal svým rozhodnutím tu vnitřní záchranu, kterou předchází víra v Ježíše Krista v srdci a aby ses poddal tím svým nejdůležitějším rozhodnutím pod vládu Ježíše Krista a poznal tak zákony v jeho království.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Neděle, 19. červen 2011 @ 10:14:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Cizinče, hezky řečeno, taky se neřídím v manželství tím, co dělají druzí lidé ve světě.
|
]
|
|
Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 15. červen 2011 @ 14:39:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Lidská svoboda znamená míti svobodu od spravedlnosti a býti tak služebníkem hříchu...
Svoboda v Kristu znamená býti osvobozen od hříchu a býti služebníkem spravedlnosti,tedy služebníkem Božím.
Amen.
|
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Neděle, 19. červen 2011 @ 10:38:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Amen Vlastiku. Pěkně řečeno! |
]
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Doulos v Neděle, 26. červen 2011 @ 22:53:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vlastíku,
jenže být hříšníkem neznamená být totálně zkaženým, tudíž i když je člověk pod kletbou hříchu, to neznamená, že se nemůže rozhodovat dělat dobré věci - jako třeba uvěřit v evangelium.
|
]
|
|
Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 15. červen 2011 @ 15:12:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | -----------Někteří z vás stále nechápou.
Vyčítají mně, že co je to za vztah se každý den znovu rozhodovat, zda budu své manželce věrný.
Ovšem je to jejich problém, nikoli můj.
To v nich samých je problém a mě ho svým soudem nevědomky podsouvají. Každý člověk totiž soudí toho druhého podle sebe, podle svého nitra. A tak se odhaluje, jaký vlastně je on sám.
Vždyť mě nic takového, co mě vytýkají, ani na mysl nepřišlo! --------
Milé oko ,lžeš jako když tiskne! Nikdo Ti nic nepodsouvá! A vždyť to vše píšeš sám,tak čťi po sobě. Odhaluješ zde svou nějakou nemoc.
Toliko článků a příspěvků kde jsi přirovnával svůj vztah s Bohem k manželce ,že se můžeš svobodně rozhodovat ,zda budeš věrný ,či ne,jsi zde napsal hodně. Tak zde prosím nelži v přímém přenosu! Že Ti to ani na mysl nepřišlo,když to píšeš v první větě!
Mnozí jsou i ženatí...:-) Řekli Bohu při křtu své jasné ANO ,tak jaké pak další "svobodné rozhodování" zda budu věrný,nebo ne .Co si to zde vydupkáváš? Zase tu svou milovanou lidskou svobůdku od spravedlnosti? Čí jsi Ty vůbec služebník? A uvědomuješ si vůbec co zde druhým nabízíš a podsouváš ? |
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 15. červen 2011 @ 15:22:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Oko,pravá svoboda v Kristu ,je milovat!Ne se sám rozhodovat mimo Dsv.,zda budu věrný nebo ne.To není vedení Dsv.!A přesně tuhle lidskou svobodu ,odvrácenou od Boží spravelnosti si zde i s člověkem pod nickem Pastýř a také jiní ,vydupáváte a obhajujete!
Bůh Vám buď milostiv v.
|
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Doulos v Neděle, 26. červen 2011 @ 22:57:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vlastíku,
mám pro Tebe jedinou otázku - hřešíš někdy nebo nikdy?
Doufám, že odpovíš,
Bůh s Tebou,
D. |
]
Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 08:22:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vlastiku
nehodlám s tebou debatovat v této rovině.
Když něco nechápeš, zdrž se urážek a nech si to raději od někoho vysvětlit.
|
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 09:40:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jediné, co možná Vlastik nechápe, je myšlení lidí, kteří chápou darovanou svobodu od Boha, jako "svobodu od Boha". |
]
Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Pátek, 17. červen 2011 @ 10:55:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj oko,na vysvělování máme Otce,když nevíme ptáme se, vždy odpoví.:-)
Hele oko,
už rostou ,běž se projít do lesa ,motýli poletují , ptáci nádherně zpívají ,no náhera.A nevysvětluj nám stále u toho PC to své útrpně bolestivé a křečovité držení se svého volantu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 17. červen 2011 @ 20:17:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Slyšel jsi už někdy o dunění prázdného sudu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Pátek, 17. červen 2011 @ 21:33:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano ,slyšel.
Když jsem se po nějakém čase stráveném v tichu přírody přihlásil na GS ,tak to dunění zase slyším.
Vlastně naposled to bylo v místním kostele při jednom pohřbu v obci kde teď žiju.Slyšel jsem tam dunění až nevídaných rozměrů .No, to Ti povím oko,špatně mi z toho bylo docela dlouho...
|
]
|
|
|
|
