Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

V souvislosti s diskuzí o vystoupení prezidenta Václava Klause na Národní svatováclavské pouti (jeho projev najdete zde) a následným kritickým vyjádřením, jež exkluzivně v nezkrácené formě publikoval Magazín ChristNet.cz, vzniklo na Facebooku fórum  s názvem Tomáš Halík je opravdový křesťan.

Není bez zajímavosti, že mezi jmény tohoto fóra se objevují jména bývalých disidentů, jako například Věry Tydlitátové, která v současnosti vyučuje relitionistiku na Západočeské univerzitě. Ta píše:

Vážený pane profesore, Vidím, že jste vystavován sprostým útokům ze strany českých fašistů. Na Facebooku šířím Vaše články a vyjádření. Chci Vám vyjádřit naprostopu podporu.

K facebookovém fóru patří třeba i protestantský kazatel Daniel Kvasnička (Církev bratrská), bývalý politik a známý blogger iHned.cz, a figurují zde - mimo jiné - také další známé i méně známé osobnosti z protestantského světa, například chartista, farář a bývalý senátor Zdeněk Bárta.

Inspirován touto facebookovou skupinou poslal Mgr. Ondřej Wolf, farář ČCE v důchodu tento dopis:

Bratru biskupovi Msgr. Václavu Malému V Praze dne 4.10. 2011
Arcidiecéze pražská
Hradčanské nám. 56/16, 119 02 Praha 1

Na vědomí: br. prof. Msgr. Tomáš Halík
Členové facebookové skupiny „Tomáš Halík je pravý křesťan“

Milý a vážený bratře biskupe,

píši Vám tento dopis jako pokus o zastání se br. prof. Msgr. Tomáše Halíka v dění okolo Svatováclaclavské pouti 2011.

Jsem si plně vědom, že jako příslušník Českobratrské církve evangelické nemám Církvi Římskokatolické do jejích vnitřních věcí co mluvit. I tak ovšem cítím povinnost zastat se bratra Halíka jako člověka i jako svého bratra v Kristu.

Jako ten samý příslušník ČCE a hlavně jako vyznávající křesťan jsem si však vždy velmi vážil faktu, že žiji v době dobrých a nadějných ekumenických vztahů (zdaleka nejen) těchto dvou církví, v době otevřenosti těchto církví světu i jinak smýšlejícím lidem v něm, v době mezináboženského dialogu, vážnosti lidských práv a humanity. Svou křesťanskou víru si bez těchto věcí jako nedílné součásti její „horizontální roviny“ – lásky k bližnímu (Lv 19, 18b; Mt 22, 39 + par) neumím a raději ani nechci umět představit. Lidským vzorem ze strany Římskokatolické církve mi v tomto smýšlení vždy byl br. Tomáš Halík a stejně tak i Vy.

I Váš rozhovor v rámci pořadu „Jak to vidí…“ dne 28.9. 2011 na ČRo 2 Praha byl něčím, co mne utvrzovalo ve vědomí správnosti tohoto směřování myšlenek i vztahu k lidem a světu kolem mne. Ať už jste mluvil o dění na Šluknovsku nebo o činnosti a poselství Papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě Německa.

Projev prezidenta Klause, pronesený na Svatováclavské pouti o několik hodin později na mne v porovnání s tímto vším působil mrazivě až děsivě. Nemá smysl, abych Vám jej zde zkoušel převyprávět, slyšel jste jej v originále sám. Proto jen několik poznámek:

a) Starozákonní, legitimní Hospodinem povolaní proroci měli k Izraelským králům vztahy někdy kladné a souhlasné a jindy velmi komplikované až odmítavé (podle situace mezi Pánem Bohem a jeho lidem, králem reprezentovaným), avšak vždy kritické. Pán Bůh je povolával právě jako zprostředkovatele svého hlasu proti lidské sebespravedlnosti , pocitu všemohoucnosti a sebezbožnění. Byli to právě proroci falešní, kteří vždy dokázali říci to, co král chtěl slyšet, na Hospodinově vůli celkem nezávisle (avšak jen dočasně). Pro příklad: Jeremiáš vs. Chananjáš, Jr 28

b) Nikde v evangeliích se nedočteme o případě, kdy by Ježíš Kristus upřednostňoval „schopné a úspěšné“ před „neperspektivními“, „sebespravedlivě slušnou společnost“ před (byť třeba problémovým) konkrétním člověkem, prosperitu před vzájemností, národovectví před universalitou. (Ano, jsem si vědom toho, že např. tzv. Theologii prosperity bohužel do světa vnesly některé formy protestantismu). Pro příklad: L 18, 9-14; Mt 20, 29-34; Mt 21, 28-32

c) Byl to právě kníže (v té době budoucí Svatý) Václav, kdo některým svým současníkům byl oním nepřijatelným „modernistou etc“. Proto byl také zabit. Proto byl později svatořečen. Odpověď na otázku, zda Klausův způsob použití jeho svátku bere tyto aspekty v potaz, či zda jeho interpretace připomíná spíše způsob, jak sv. Václava chápala všelijaká fašoidní uskupení dob II.republiky i protektorátních již ponechávám na Vás.

Ano, jistě i zde můžeme hovořit o sděleném názoru a svobodě slova. Stejně tak můžeme hovořit o kooperaci církve a státu. V takovém případě si však prosím nezamlčujme, že v případě prezidenta Klause o nich hovoříme v souvislosti s člověkem, který se ve své funkci prezidenta obklopuje lidmi s vazbami na ultrapravicový extrémismus, lidmi jejichž texty jsou na webech a v tiskovinách zdejší ultrapravicové scény publikovány, lidmi neváhajícími a neštítícími se kromě skryté či otevřenější politické podpory ultrapravicového extrémismu publikovat vlastní texty směřující k antisemitismu, rasismu a fašismu. Nezamlčujme si, že hovoříme o člověku, který svůj politický vliv užívá k tomu, aby další sympatizanty i protagonisty těchto jevů prosadil do dalších míst státní správy (např. MŠMT). O člověku, který slovem „geniální“ ocenil tzv. „Seznam pravdoláskařů“ téhož autora Adama B. Bartoše, co proces blahořečení a svatořečení Jana Pavla II. veřejně označil za „židozednářské spiknutí“.

Po skončení Klausova projevu mi v hlavě vytanul biblický text Iz 1, 10-20 a jako slovo do situace mi postupem času připadá stále příhodnější. Tiše jsem doufal, že přítomní theologové se hned na místě vůči prezidentovým slovům nevymezili z důvodu společenské etikety (o etice zde hovořit snad ani nelze) a že přijde nějaké oficiální prohlášení (např. na téma, co v těchto oblastech učí Římskokatolická církev, jak tuto problematiku cítí a prožívá ona…..) ze strany církve.

Byl to br. Msgr. Halík, kdo promluvil a ve svém článku v Právu ze dne 30.9. nazval věci pravými jmény. Učinil tak sám za sebe, oficiální církev stále setrvávala v mlčení. Opět ponechávám na Vaší úvaze, zda byl blíže obsahu např. Vašich citací Benedikta XVI. z pořadu „Jak to vidí…“ Halík či Klaus.

Výron verbální špíny z úst pánů Knížáka, Hájka, Bahníka a dalších byl pravděpodobně očekávatelný. Rozhodně to nebylo poprvé, co si tito a jim podobní „konzervativci“ z br. Msgr.Halíka vytvořili terč své nenávistnosti. Ano, je to ohavnost, riziko jejího dopadu však br. Halík s nejvyšší pravděpodobností dopředu znal a podstoupil vědomě. Pro mne je to další důvod, proč si jej vážím.

O to bolestněji na mne však zapůsobilo vyjádření ČBK ze dne 1.10. Pro distanc od (podle mého vnějšího pohledu) poctivé výpovědi poctivého katolíka br. Msgr. Halíka (!!!!!) i pro přitakání slovům Klausovým (proneseným na půdě oslavy církevní slavnosti), která s učením Římskokatolické církve mají společného sotva víc, než některá gramatická spojení.

Fakt, že vyjádření ČBK ze dne 1.10. je uvedeno odvolávkou na II. Vatikánský koncil pak působí již jen jako krutá ironie podtrhující celý smutný příběh, vezmeme-li v potaz, že většina „vlastenců“, kterých se prezident Klaus ve svém projevu zastal, považuje tentýž II. Vatikánský koncil za nedobrou odbočku směřování Římskokatolické církve, pokud ovšem vůbec uznává jeho legitimitu.

Milý a vážený bratře biskupe, plně si uvědomuji, že zrovna Vy rozhodně nejste ten, na koho bych měl směřovat své rozhořčení. Tento dopis Vám adresuji ze zcela jiného důvodu. Jsem přesvědčen, že pokud se ještě může bratru Msgr. Halíkovi dostat ze strany Římskokatolické církve nějakého oficiálního zastání, je to právě od Vás. Takové zastání by pak zdaleka nebylo jen satisfakcí pro br. Halíka, o kterou mu koneckonců stejně ani nejde. V první řadě by bylo potvrzením věrohodnosti křesťanské zvěsti slovy i činy církve. Pokud by Vám tento dopis byl v takovém zastání k pomoci, použijte jej prosím dle Vašeho uvážení. Zároveň nabízím i jakoukoliv jinou formu podpory ze strany mé osoby.

Ujišťuji Vás, že setrvávám ve svém ekumenickém přesvědčení, byť je mi zrovna v něm celé toto dění těžkou zkouškou. Právě br. Msgr. Halík je mi však živoucím důkazem, že pořád ještě si zde Pán Bůh povolává lidi, kteří tuto ekumenu v širokém smyslu slova žijí. Tím je mi v této zkoušce jeho příklad zároveň i posilou.

V modlitbě, přání Božího pokoje a vůbec všeho dobrého
Mgr.Ondřej Wolf, farář ČCE v důchodu