Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Kdo nevidí rozdíl mezi zásluhou, odměnou a darem milosti, stojí ještě na půdě Starého zákona a ne na půdě milost. Podívejme se na zásadní rozdíly například: Matouš 5,9: „blahoslavení, kteří působí pokoj, neboť oni budou nazvání syny Božími,“ a Jan 1,12: „ale všem těm, kteří ho (Krista) přijali, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteří věří v jeho jméno.“

V prvním případě dotyční budou nazváni dětmi, syny Božími za to, že působili pokoj. V důsledku své zásluhy obdrží odměnu. V druhém případě vidíme, že ti, kteří přijali Krista vírou, ihned obdrželi právo být Božími dětmi.

Blahoslavenství jsou úvodem takzvaného Kázání na hoře, ve kterém Ježíš začal učit své učedníky, co bude obsahem království Nebes. Viz Matouš 4,17: Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“

Současníci Ježíše věděli ze slov proroků, že se bude jednat o království spravedlnosti a pokoje. Kde bude vládcem Davidův syn.

Mnozí současníci Ježíše se domnívali, že přišel proto, aby toto království ustanovil. Proto ho mnozí při jeho příjezdu do Jeruzaléma vítali jako krále. V tomto článku chci svou pozornost zaměřit na první aspekt jeho programu v království nebes – spravedlnost.

Matouš 5,6: Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

Ten kdo lační a žízní po něčem, dokazuje, že to postrádá. Žel až příliš velké procento křesťanů se dopouští velkého omylu tím, když směšují některé prvky budoucího království Nebes s požadavky na život křesťanů. Jestliže někdo postrádá spravedlnost, nemůže se to týkat křesťana v dnešní době.

Kdo se stal Křesťanem tím, že uvěřil v Ježíše Krista, tak ví, že nedosáhl spravedlností svým životem, který byl a je v souladu se Zákonem, ale dosáhl spravedlností, která je z Boha, která je z víry.

Tak například ten, kdo dnes, v období milosti, ve věku církve, chce žít podle učení zákona, tak se zcela určitě dopouští velkého omylu. Žel je velice smutné, když mnozí z těch, co okupují kazatelny kostelů a křesťanských modliteben, vybízejí Křesťany, aby žili podle Desatera přikázání. A to jako kdyby nikdy nečetli epištoly Římanům a Galatským, které zdůrazňují, že Křesťan je spasen z milosti, žije z pouhé milosti a že je svoboden od zákona. Je přece Boží syn a ne otrok zákona.

Co píše apoštol Pavel o Izraelcovi? Řím. 10,3-6: „Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží. Vždyť Kristus je (cíl a) konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. Mojžíš píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: Člověk, který je bude činit, bude v nich živ. Avšak spravedlnost založena na víře mluví takto…“ Následuje citát ze SZ a známé slovo o tom, že srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy se děje vyznání k spasení. S ohledem na to, že Křesťan má spravedlnost, která je z víry, z Boha, sotva může být o něm řečeno, že po ní může lačnět. Kdyby totiž skutečně po ní lačněl, dokazoval by tím, že ji nemá, a jestli nemá spravedlnost, která je z víry, z Boha, dokazoval by tím, že ji nemá, a jestli nemá spravedlnost, která je z víry, z Boha, pak není Křesťan!!! Viz Jan 13,5-11, konkrétně 10 verš, Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je cely čistý.“

Každý skutečný Křesťan ovšem touží po tom, aby žil svatě a spravedlivě, aby jeho život odpovídal vysokému postavení, do kterého byl uveden v Kristu Ježíši.

Ovšem, pokud se království týká, ti, kteří mají jednou být uznáni za hodné do něho vstoupit, budou muset dosáhnout vysokého stupně spravedlnosti, jak Ježíš naznačil v Matouši 5,20: „Nebo pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.“ Toto království spravedlnosti  může být uskutečněno pouze Kristem králem panujícím na trůně Davidově.