Mt 3:1-3 V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“ To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte Jeho stezky!‘

4:17 Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“

Sk 17:24-30 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je Pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; On dává všem život, dech i všechno. Učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání, aby hledali Boha, zda by se Jej snad mohli dotknout a nalézt Ho, a přece není od nikoho z nás daleko. Neboť‚ v Něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘, jak to řekli i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme i Jeho rod.‘ Jsme-li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu. Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že Jej vzkřísil z mrtvých.“

Služba Jana Křtitele spočívala v ohlašování přicházejícího Království nebes v Osobě jeho Krále - Pána Ježíše Krista a přípravě a Jeho příchod skrze činění pokání a křest na odpuštění hříchů.

Když vstoupil Pán Ježíš do své veřejné služby, začal hlásat to samé.

Když apoštol Pavel v Aténském Areopagu mluvil ke shromážděným Řekům, zabývajících se filozofií a náboženstvím, řekl jim jasně, že Bůh nařizuje všem lidem všude, aby činili pokání kvůli spravedlivému soudu nad obydleným světem skrze Pána Ježíše Krista coby spravedlivého Soudce, který podle zjevení Svatých Písem přichází jako Král ustanovit své Království právě skrze svůj spravedlivý soud.

Pokání je tedy nařízeno kvůli Království, aby do něho mohli lidé vstoupit a být jeho součástí.

A co tedy znamená pokání (v češtině mnohým nic neříkající slovo)?
Podle poznámky pod čarou ve studijním překladu KMS k Mt 3:2 je v pozadí hebrejské slovo šúb = obrátit se/změnit orientaci a řecky: metanoein - původně znamená „změnit myšlení/názor“. V helénské řečtině se používá také ve významu „litovat něčeho“.