Grano Salis - Být katolíkem je utrpení.

Říká režisér a herec Jiří Strach.

Být katolík je utrpení!

Zatímco v jiných vírách si tak nějak pánaboha upravíte k obrazu svému, aby splňoval vaši představu o transcendentnu, my katolíci musíme naplňovat představy Boha o člověku. Nemůžeme si ho vymyslet ani přizpůsobit, jak se nám zrovna hodí. A ke všemu na nás klade nároky! Tu dá Mojžíšovi nějaké desky s Desaterem, tu chce, abychom milovali své nepřátele. Splňovat tahle přikázání v dnešním moderním světě, kde vládne bezbřehý egoistický liberalismus, kde si člověk o sobě myslí, že je stvořitel zeměkoule, dá opravdu fušku!Ale bez nadsázky: nikdo mi zatím nenabídl lepší definici lásky, než svatý Pavel v listě Korinstkým. A nikdo jiný mi lépe neskloubil lásku s pokorou, jako věnování sebe sama druhému člověku, jako oběť. Možná i proto my katolíci fungujeme dva tisíce let - žádná filozofie ani společenský řád této výzvě a touze po lidské kvalitě nesahá po kotníky. Je to vysoko položená laťka morálky. Často ji nepřeskočíme, ale tím, že se o to snažíme, možná vyskočíme výš než jiní, kteří se nesnaží vůbec.

O čem bude váš další film? (pozoruhodný pohled na historickou postavu Husa.)

Už za tři roky bude šestisté výročí od upálení Jana Husa a to je velké téma, které mě láká.
V jakém slova smyslu?Stačí přečíst si odbornou literaturu. Víte třeba, že latinské slovo conscientia, svědomí, bylo ve středověku drobet jinak sémanticky zabarvené, než jak jej chápeme dnes?

Můžete to vysvětlit?Dnes chápeme svědomí ve smyslu sebereflektivním či sebezpytujícím, ale conscientia, v překladu spolu-vědění, má dvojí význam: vědomost o nějaké věci nebo činu, ale také bezpečné poznání a vnitřní jistotu, že konáte správně ve smyslu rozeznání dobra a zla.

Tato jistota postupně dodala Husovi jeho sebevědomý postoj, ujistila ho to v tom, že jedině on vykládá Evangelium správně. V Husově konání je proto často cítit pýchu neomylnosti. A kvůli ní se svých postojů pevně držel, i když byly skutečnými teologickými chybami, a nebylo člověka, který by mu je rozmluvil.

Tak třeba nepochopil učení svatého Augustina o církvi, proto se Husův spis De ecclesia, O církvi, stal hlavní kostnickou sirkou. Novodobé výklady liberálů, že Hus bojoval za svobodu svědomí, jsou krajně komické.

Nechcete přitom, vzhledem k tomu, že jste katolického vyznání, v procesu upálení Mistra Jana Husa tak trochu rehabilitovat církev?Vůbec ne. Římská kurie byla ve své době často pyšná a povýšená jako třeba dnešní úřednictvo v Bruselu. Hus ji často kritizoval spravedlivě, třeba v odpustkové při. Na rozdíl od jiných žil skutečně řádným životem. Ale nad bojem za pravdu ční ještě vyšší evangelijní přikázání, a to je přikázání lásky k bližnímu i lásky k nepřátelům. A jak se historikové shodují, takové velkorysosti nebyl Hus vždy schopen ani k ní nebyl ochoten. Právě zde někde leží prvopočátek jeho pádu. V povaze. Dodnes se na základních školách učí onen mýtus o zlém Římu a zlé lišce ryšavé, Zikmundovi.

Ale málokdo zná texty vynikajícího českého husitologa JUDr. Kejře, který svou knihu Jan Hus - známý i neznámý uzavírá slovy: „A především se snažme nevidět v Husovi jen nespornou a obdivovanou kladnou osobnost, které nemá být vytýkána žádná vada, která byla poslána na smrt zlovůlí jiných a která se vymyká jakékoli kritice svých lidských vlastností.“ Podotýkám, že pisatel přináleží ke straně protestantské. Hus není postava ani černá, ani bílá. Je barevná.

Celý článek je k dispozici zde.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace