|
Právě je 546 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116581904 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Kardinál Martini - duchovní testament
Vloženo Pátek, 07. září 2012 @ 16:18:43 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený 31. srpna 2012 zemřel jeden z největších mužů pokoncilní církve -
kardinál Carlo Maria Martini. Pastýř podle Ježíšova srdce a prorok pro
dnešní dobu, někdejší milánský metropolita, jezuita, známý biblický
teolog a exegeta, exercitátor a autor mnoha knih s duchovní tématikou,
bývalý rektor Papežského biblického institutu a Papežské gregoriánské
univerzity, ale především člověk lásky a pokory, biskup, který dokázal
naslouchat Bohu i člověku a hlásat evangelium lidem naší doby. Dokázal
oslovit jak věřící, tak nevěřící, dovedl rozeznat znamení času, vést
dialog se světem a přitom zůstat věrný Kristu i církvi. Velmi známá byla
jeho setkávání s mladými lidmi v katedrále nad Písmem svatým (lectio
divina), v nichž jedinečným způsobem přibližoval biblické texty
konkrétním situacím naší doby.
Jeho pastýřské a prorocké charisma bylo
nepřehlédnutelné, stejně jako jeho důraz na osobní formaci a uvádění do
života podle evangelia. V drobné nedávno publikované knížce Martini
napsal: „Ať si žádný biskup nepředstavuje, že bude účinně vést svěřený
lid množstvím nařízení a dekretů, zákazů a negativních soudů. Ať se
soustředí spíše na duchovní formaci, probouzí lásku k Písmu svatému a
představuje pozitivní důvody našeho následování evangelia. Tak získá
daleko víc než přísným voláním po dodržování norem.“
8.8.2012, tedy několik týdnů před svou smrtí kardinál Martini
autorizoval svůj poslední rozhovor, který s ním uskutečnil rakouský
jezuita Georg Sporschill a publicistka Federica Radici. Rozhovor vyšel
den po jeho smrti (1.9.2012) v italském deníku “Corriere della Sera” a
vyjádřili se o něm takto: „Je to jakýsi duchovní odkaz“. V některých
zahraničních médiích se rozhovor objevil s provokativním titulkem
„Církev zůstala pozadu o 200 let“, což mu pomohlo, aby neskončil v
zapomnění.
Uveřejňujeme zde plný text tohoto rozvoru v českém překladu P. Angela Scarana:
Jak vidíte stav církve?
Církev je unavená, v blahobytné Evropě a v Americe. Naše kultura zestárla, naše kostely
jsou velké, naše řeholní domy prázdné a církevní byrokratický aparát
bobtná, naše obřady a roucha pompézní. Vyjadřují však tyto věci to, co
jsme my dnes?... Blahobyt tíží. Dnes jsme na tom stejně jako ten bohatý
mladík, který odešel, když ho Ježíš povolal, aby se stal učedníkem. Vím,
že nemůžeme opustit všechno jen tak snadno. Přinejmenším však můžeme
hledat lidi svobodné, kteří jsou blízko druhým. Takovými byli biskup
Romero a jezuitští mučedníci z El Salvadoru. Kde jsou u nás hrdinové, od
kterých se inspirovat? Za žádnou cenu je nesmíme omezit pouty
instituce.
Kdo může dnes pomoci církvi?
Otec Karl Rahner rád používal obraz řeřavých uhlíků pod popelem. V
dnešní církvi vidím tolik popela na řeřavých uhlících, že mě často
uchvacuje pocit bezmocnosti. Jak osvobodit hořící uhlík, aby se plamen
lásky stal silnější? Nejprve musíme hledat tyto řeřavé uhlíky. Kde jsou
ti jednotlivci plní velkodušnosti jako onen dobrý Samaritán? Kteří mají
víru jako ten římský setník? Kteří jsou nadšení jako Jan Křtitel? Kteří
se odvažují nových věcí jako Pavel? Kteří jsou věrní jako Marie z
Magdaly? Papeži a biskupům doporučuji, aby dávali do vedoucích pozic
dvanáct lidí „mimo daný standard“. Lidi, kteří budou blíž chudým, kteří
budou obklopeni mladými a budou zkoušet nové věci. Potřebujeme
konfrontaci se zapálenými lidmi, aby se duch rozšířil všude.
Které nástroje doporučujete proti únavě církve?
Doporučuji tři velmi silné. Tím prvním je obrácení: církev musí uznat své chyby a musí projít
radikální cestu proměny, počínaje papežem a biskupy. Pedofilní skandály
nás nutí k tomu, abychom započali cestu obrácení. Otázky ohledně
sexuality a všech témat kolem těla jsou toho příkladem. Tyto otázky jsou
důležité pro každého a občas jsou snad až příliš důležité. Musíme se
ptát sami sebe, zda lidé poslouchají ještě rady církve v sexuální
oblasti. Je církev v této oblasti ještě stále autoritou a východiskem,
nebo jen karikaturou přítomnou v médiích?
Tím druhým je Boží Slovo. Druhý vatikánský koncil vrátil Bibli
katolíkům. (…) Jen ten, kdo ve svém srdci vnímá toto Slovo, může být
součástí těch, kteří budou nápomocní v díle obnovy církve a budou
odpovídat na osobní výzvy správným způsobem. Boží Slovo je prosté a
hledá jako přítele srdce naslouchající. (...) Ani klérus, ani církevní
právo nemohou nahradit nitro člověka. Všechny vnější normy, zákony a
dogmata jsou nám dány k tomu, abychom jasněji vnímali vnitřní hlas a
rozlišovali duchy.
Pro koho jsou svátosti? Tyto jsou tím třetím nástrojem uzdravení.
Svátosti nejsou nástrojem k nastolení kázně, ale pomocí člověku, který
se nachází v určité etapě na životní cestě a prožívá svou slabost.
Přinášíme svátosti těm, kteří potřebují novou sílu? Myslím na všechny ty
rozvedené a znovu sezdané, na ty „rozšířené rodiny“. Tito všichni
potřebují zvláštní ochranu. Církev zastává nerozlučitelnost manželství.
Je to milost, když se manželství a rodina „zadaří“... Postoj vůči
„rozšířeným rodinám“ určí, zda se generace jejích dětí přiblíží k
církvi. Dejme tomu, že určitá žena, opuštěná manželem, našla nového
přítele, který se stará o ni a o její tři děti. Tato druhá láska vyjde.
Pokud je tato rodina diskriminována, bude odříznuta nejen matka, ale
také její děti. Pokud se rodiče cítí jako vnější vůči církvi, církev
ztratí budoucí generaci. Před přijímáním se modlíme: „Pane, nejsem
hoden...“ My víme, že nejsme hodni. (…) Láska je milost. Láska je dar.
Otázka, zda znovu sezdaní mohou přistupovat k přijímání eucharistie, se
má otočit. Jak má církev v síle svátostí přijít na pomoc těm, kteří se
nachází ve složitých manželských situacích?
Co vy vlastně děláte?
Církev zůstala pozadu o 200 let. Proč s ní nic nezatřáslo? Máme strach?
Strach místo odvahy? V každém případě víra je základem církve. Víra,
důvěra, odvaha. Já jsem starý a nemocný, závislý na pomoci druhých.
Dobří lidé kolem mě mi dávají pociťovat lásku. Tato láska je silnější
než pocit rezignace, který čas od času prožívám vůči církvi v Evropě.
Jen láska přemáhá únavu. Bůh je Láska. Mám ještě otázku pro tebe: co
můžeš dělat pro církev ty?
Zdroj: www.vojtechkodet.cz
|
Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: unshaken v Pátek, 07. září 2012 @ 18:43:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Otázka z článku:
"Mám ještě otázku pro tebe: co můžeš dělat pro církev ty?"
Již tato samotná otázka svědčí o tom, že tazatel měl na mysli instituci a nikoliv svěřené ovce. Jinak řečeno, tazatel dal jasně najevo, že tato instituce má především starost sama o sebe a životy svěřených lidí ji nezajímají. Odpověď totiž zásadně záleží na tom, co myslíme pojmem "církev". Pokud tu blahobytnou, moci a majetku chamtivou, která si vytváří své náboženství a svou pravou podstatu pokrytecky zakrývá vírou, aniž by dokázala obsah tohoto pojmu vysvětlit svým ovečkám a vést je k prožití víry, tak takový člověk může skončit jako tato jeptiška, která celý svůj život dřela, aby si zasloužila vykoupení (poslechni si od 11':30"):
http://media.rozhlas.cz/_audio/2708739.mp3
Ten příběh je smutný. Nikoliv pro ty pochybnosti trpící a umírající ženy, ale že odpověď na ně zapomíná na Boha. Určitě na Jeho pravdomluvnost a spolehlivost. |
Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pátek, 07. září 2012 @ 23:53:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | tak takový člověk může skončit jako tato jeptiška, která celý svůj
život dřela, aby si zasloužila vykoupení (poslechni si od 11':30"):
Jezis hovori, ze do Bozieho kralovstva musime vojst cez mnohe trpenia a apostolom povedal-Dietky, ako tazko sa vchadza do Bozieho kralovstva. Alebo to nepovedal?
|
]
Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Sobota, 08. září 2012 @ 11:01:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Změnit myšlení a přijmout Boží království jako dítě, může být pro někoho opravdu těžké.
Marek 10:15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ |
]
Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: Studentbible v Sobota, 08. září 2012 @ 18:17:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | betmo, tak těžko se tam vchází, tou prostornou branou, že? |
]
Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: Studentbible v Sobota, 08. září 2012 @ 18:58:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | betma, to vieš, že cez utrpenie, určite trpeli tí, ktorých tvoja cirkev dala upáliť. |
]
Re: Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: Willy v Sobota, 08. září 2012 @ 19:12:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Jestli ona to Dáša nebere tak, Studente, že tím, že řkc křesťanům způsobila v minulosti tolik utrpení, jim vlastně pomáhala do Božího Království. |
]
|
|
Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 08. září 2012 @ 07:49:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Z celého článku je patrné, že otec Martini naopak vůbec nerozlišuje v církvi mezi institucí a lidmi.
Trápí ho jak pokažené životy některých jednotlivců (rozbitá manželství), tak i zkostnatělý postoj ("únavu církve") některých církevních pastýřů, kteří neumí citlivě zareagovat na situaci dnešní doby (rozpad křesťanských hodnot, rozpad rodiny) a nabídnout těmto lidem přijatelnou alternativu návratu k životu podle Boha. Nneí to nikterak snadno řešitelné. Je to obrovská výzva i pro dnešní církev.
..." Papeži a biskupům doporučuji, aby dávali do vedoucích pozic
dvanáct lidí „mimo daný standard“. Lidi, kteří budou blíž chudým, kteří
budou obklopeni mladými a budou zkoušet nové věci. Potřebujeme
konfrontaci se zapálenými lidmi, aby se duch rozšířil všude."...
Cítkev má totiž neoddělitelně v rovině lidských vztahů v sobě dva rozměry: vztah pastýřů ke stádu i vztah ovcí ke svým viditelným a občas i lidsky slabým pastýřům.
Otec Karl Rahner byl veličinou v katolické církvi, se kterým vám velmi doporučuji se seznámit. Jeho myšlenky obohatí každého, kdo hledá Pravdu.
|
Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 08. září 2012 @ 08:15:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Když říká: "Kde jsou u nás hrdinové, od
kterých se inspirovat? Za žádnou cenu je nesmíme omezit pouty
instituce." tak tím myslí co? Mohl bys prosím podat výklad, jak této větě rozumíš?
Když říká: "Přinášíme svátosti těm, kteří potřebují novou sílu? Myslím na všechny ty
rozvedené a znovu sezdané, na ty „rozšířené rodiny“." tak jak si ta jeho slova vykládáš?
|
]
Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 09. září 2012 @ 10:34:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Mohl bys prosím podat výklad, jak této větě rozumíš?"...
San Salvádorského Arcibiskupa Romera zastřelilo před třiceti lety komando nynější vládní junty přímo u oltáře. V době nepokojů hlásal spravedlnost a pokoj a tím se stal nepohodlným. Heslo ''Buď patriot! Zabij kněze!'' bylo čím dál
populárnější. Během prosince 1979 bylo zavražděno 281 lidí. Také Romero
byl v neustálém ohrožení. Krátce před smrtí mu jeden důstojník nabídl
neprůstřelné auto, ale on ho odmítl: ''Dokud nebudete chránit můj lid,
nemohu od vás přijmout ochranu.'' A od té doby raději nezaměstnával ani
řidiče.
Romero si stanovil arcibiskupské heslo - Sentire cum ecclesia - spolucítit s církví.
Proces jeho blahořečení začal r. 1994, ale dodnes není ještě uzavřený.
Roku 1978 byl nominován na Nobelovu cenu míru za hájení
lidských práv, ve své zemi byl však kritizován jak ze strany vlády, tak
ze strany církve.
V jeho případě se stýkají dvě protichůdná stanoviska: 1.) Všeobecná zásada, že kněz ani biskup se nemá plést do politiky, do revolucí a pod. 2.) Kněz i biskup se musí zastávat nevinně utlačovaných.
Církev by se měla v jeho případě už jasně vyjádřit, co bylo v jeho případě dobře (ev, co bylo špatně). Je to ale hodně složité správně vyhodnotit (historické hodnocení vyžaduje odstup), protože to následně vytvoří i precedens pro podobné případy.
Kardinál Martini zde zřejmě vyjadřuje osobní sympatie. Otázkou zůstává, zda měl skutečně dostatek informací k zaujetí správného postoje. To já nevím.
..."Když říká: "Přinášíme svátosti těm, kteří potřebují novou sílu? Myslím na všechny ty
rozvedené a znovu sezdané, na ty „rozšířené rodiny“.""...
Církev si dobře uvědomuje složitost situací, do níž se někteří lidé dostávají rozbitím rodin. Vždyť za ně prosí na konci každého desátku růžence zvláštní modlitbou: "Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe zvláště ty, kteří tvého milosrdenství nejvíce potřebují".
Na druhé straně apoštol Pavel jasně varuje před přijímáním eucharistie ve hříchu. V takovém případě by měla svátost účinek opačný - takový jí a pije vlastní odsouzení. To by si tedy asi zrovna moc nepomohli.
Církev může nabízet takovým lidem možnosti jen podle jimi vytvořených možností - nevylučuje je ze svého společenství (i když jim hřích brání přístupu ke svátostem), ale s láskou jim nabízí možnosti jim přiměřené. Toto se tedy v církvi dneska už děje.
|
]
Re: Re: Re: Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: Lu v Středa, 12. září 2012 @ 17:51:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Církev může nabízet takovým lidem možnosti jen podle jimi vytvořených možností - nevylučuje je ze svého společenství (i když jim hřích brání přístupu ke svátostem), ale s láskou jim nabízí možnosti jim přiměřené
Nechápu, jak hřích může někomu bránit přijmout svátost smíření ? |
]
|
|
Re: Kardinál Martini - duchovní testament (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 12. září 2012 @ 12:57:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Odpočinutí věčné dej mu ó Pane a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji. Amen. |
|
|
|
|