Nepřipodobňujte se světu tomuto!

(Ř 12,2)

Náš poměr k světu má býti takový, jaký byl a je poměr našeho Pána. O Pánu čteme: „Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal“ (J 1,10). O nás platí podobná slova: „Proto svět nezná nás, že jeho nezná“ (1J 3,1). Nechtějme býti nad našeho Pána a Mistra. Když nám zanechal příklad, následujme Jeho šlépějí. Příčina, proč svět nepoznal Pána, byla v tom, že Pán nebyl ze světa. I o nás Pán praví: „Ze světa nejsou, jako i já nejsem ze světa“ (J 17,16). Bůh nás ze světa vytrhl a dal milému Synu svému. Syn Boží nám dal život věčný a své slovo. Proto jsme nyní lid zvláštní oddělený od světa.

Ty, které Pán oddělil a vystrojil, posílá do světa, ve kterém však mají zůstat odděleni (J 17,18). Mají v celém svém poměru k světu dokazovat, že jsou světu ukřižováni a svět jim (Ga 6,14). Mají zde býti jako hosté a příchozí. Jako zde nebylo místo pro Pána, tak není ani pro Jeho učedníky. K věrným učedníkům se svět tak chová, jako se choval k jejich Pánu. Oni se však také mají chovat k světu tak, jako jejich Pán se k němu choval.

Z nadpisu tohoto článku vidíme, že nás Pán varuje i od připodobňování se světu. Nejen, že nemají svět milovat a s ním se spojovat, ale nemají ho ani napodobovat. Mají napodobovat Krista a Jeho apoštoly. Někteří věřící sice nejdou do světa, ale odkoukají si jeho způsoby a tak se připodobňují světu. Uplatňují světské způsoby při svých svatbách, ve svých rodinách, v živnostech, ano i ve sborech.

Svět má svou vlastní moudrost, která je bláznovstvím u Boha (1Kor 3,19). V této své moudrosti svět nepoznal a nepozná Boha, ani Jeho Syna, kterého Bůh seslal na svět. Svět sice zná Krista podle Jeho jména, nezná však Jeho charakteru. Nezná Krista jako Boha a Spasitele. Nezná jeho moci a slávy i Jeho věčné lásky. Podle toho se zachoval a chová k Pánu. O nich platí slova: „Chtěvše býti moudří, blázni učiněni jsou.“ Svět nezná ani Boha, ani Jeho svaté vůle. My věřící, nesmíme se připodobňovat světu v jeho neznámosti, vždyť máme Boží moudrost Krista, kterou Bůh předuložil k naší slávě. Nám dal Ducha svatého, to pomazání, které nás učí o všech věcech. Ten Duch zná všecky věci i hlubokosti Božské. On nám zjevuje Boha a Jeho vůli. Proto nebuďte podobni světu v jeho neznámosti.

Další věci o světě je, že nemůže přijmouti Ducha pravdy (J 14,17). Proto si shromažďuje učitele podle svých žádostí, aby mu pochlebovali. Nesnese pravdy; chce býti klamán a je klamán. Klame ho jeho srdce, jeho mnozí učitelé a jeho otec lži – satan. Achab nemohl a nechtěl poslouchat Micheáše, protože mu nemluvil nic dobrého. Raději si shromáždil množství falešných proroků, aby mu mluvili to, co měl rád. V této věci se rádi připodobňují světu i někteří věřící lidé. Oni také nechtějí slyšet některé pravdy, protože jich nemilují. Utíkají, vyhýbají se i bratřím, kteří jim mluví tyto pravdy. Jindy je třeba vyslechnou, ale dělají si po svém, jak si to usmyslili. Abychom tomu unikli, zůstávejme v slovách Pána Ježíše a poznáme pravdu. Pak budeme milovati Ducha pravdy. Budou nám vzácní i bratři a sestry, kteří nám mluví pravdu.

Konečně vidíme, že celý svět ve zlém leží (1J 15,19). Je pod mocí a vedením toho zlostníka. Proto jsou všecky jeho cesty a způsoby odporné Bohu. „Všeliké myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti.“ Bůh připravil dobré skutky pro nás věřící, abychom v nich chodili. Svět v celém svém způsobu života je podoben vykolejenému vlaku. Všecko, co činí, činí bez Boha. Jak užívají Jeho darů? Jak uplatňují svou vůli? Jak nakládají se svojí svobodou? Ve všem je vidět jejich zlost a nespravedlnost. My, kteří žijeme mezi světem, musíme bdít, abychom se mu nepřipodobňovali v jeho zlosti. Usilujme, abychom byli plni dobroty (Ř 15,14). Plni dobrých skutků (Sk 9,36). Svět nám nesmí sloužit za vzor v nějakém ohledu. Našim vzorem je Pán a ten veliký oblak Jeho svědků, kteří zde žili před námi a dosáhli svědectví, že se Bohu líbili. Když budeme tyto následovati, budeme udržováni v patřičné vzdálenosti od světa a jeho věcí. Nebudeme se mu připodobňovat.

J. S-ý.