Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Matouš 9,10-13: Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběti.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

1 Sam. 15,22: Tu řekl Samuel: „Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. 

Ozeáš 6,6: Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.

Ozeáš 12,6: Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství a právo, s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.

Exodus23,1-2: Nebudeš šířit falešnou pověst. Nespřáhneš se se svévolníkem, aby ses stal zlovolným svědkem. Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo .

Izaiáš 1,11-17: „K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů. Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří? Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát. Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet. Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve. Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo. Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.

Záměrně uvádím několik míst z Bible, které podle mého poznání mají souvislost se slovy Ježíše z Matouše. Nevím jak pro vás, ale pro mne jsou slova Ježíše ukázkou jeho velmi přísného přístupu k farizeům. Proč? Oddělenost a odloučenost farizeů byla pokládána za zvláštní ctnost a sílu člověka zbožného a spravedlivého, a vnější svátost mu měla zabezpečit i čistotu mravní a obřadní. Tato odloučenost od všedního zástupu, který nezná Zákona, je měla bezpečně ohradit od obyčejného lidu a zajistit jím přístup k Bohu (viz Biblický slovník).

Uvědomujete si, co skrze Izaiáše vzkázal Hospodin Izraelskému lidu? Neumím si pomoci, ale i dnes v církvích vidím podobné „farizee“ s podobným přístupem ke slovu Božímu. My plníme literu Zákona, literu učení své denominace a to s podobným záměrem jako farizeové. Upřednostňují plnění Božích příkazů více, než osobní styk s Bohem skrze Ježíše Krista a poslouchání jeho hlasu. A tvrdí ve své samolibostí, že se nelze k Bohu blížit bez své čistoty od hříchu a obřadní čistoty. A přitom zapomínají, jak se poprvé blížili k Bohu. Mnozí sice vyznali své hříchy, kterých si byli vědomi Bohu skrze Ježíše, ale již si nejsou jistí, že jím byly odpuštěny pro krev Krista Ježíše i hříchy budoucí. A tak pro jistotu vyznávají své hříchy i nadále, a neuvědomují si do jaké pasti lezou. Pasti samolibostí. A diví se podobně, jako Iziášovi současníci; „Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším,“ protože mají pocit, že je Bůh neposlouchá.

Všimněte si, za kým přišel Ježíš a neptal se, jestli jsou mravně a obřadně čisti, neboť věděl bezpochyby, že nejsou. A nevadilo mu to, ale vadilo to tehdejším farizeům a mnohdy to vadí i dnešním farizeům. Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ Proto jím řekl svá velmi přísná slova: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Podobně jako svého času řekl podobenství těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví a ostatními pohrdali. Lukáš 18,9-14. Učí-li kdo, že Bůh někoho poslouchá pouze, když je bez hříchu, nějak zapomněl na tyto biblické příklady a příměry. Bohu je podle jeho vlastních slov vždy milejší hříšník, pokání činicí, než někdo, kdo hlásá mravní a kultickou čistotu, před milosti Boží. Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběti.‘  Neříká to hříšníkům, ale farizeům: Učte se! Co se mají učit? Co to je milosrdenství chci a ne oběti.

Skrze Samuele nám vzkazuje: Poslouchat hlas (Slovo) Hospodinovo; /2 Mojžíšova 20,18-19: „Mluv s námi ty (Mojžíši), a poslouchat budeme, a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.“/ a rozvažovat o něm je více, než oběti, které jsou podmínkou mravní čistoty. V Ozeáši zdůrazňuje, že ve svých soudech musí jednat spravedlivě a milosrdně podobně jako Bůh; nevíte proč mám pocit, že mnozí z věřících zacházejí dál, než Bůh ve svých soudech?

Když tady mnohdy čtu slova podobného znění jako:

Naše učení je lepší, protože je nás mnoho a jsme tady dlouho; většina z nás má podobný pohled; ty tomu nerozumíš, důkazem je, že to říkáš pouze ty sám; všichni si myslíme, že jsi bludař; ty jsi samozvanec a my na to máme školu; atd.

Na podobné argumenty mám slova Mojžíše:

Nebudeš šířit falešnou pověst. Nespřáhneš se se svévolníkem, aby ses stal zlovolným svědkem. Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo.

Pokud nevíte, zda jsou vám odpuštěny vaše hříchy, přestože je dílo vašeho spasení „Dokonáno!“. Pokud nevíte, že vás Bůh slyší ne pro vaše zásluhy, ale pro dílo spasení, které dokonal Ježíš Kristus. Pokud nevíte, zda jste oblékli celou výstroj Boží. Pokud nevíte jistě, že jste spasení;

měli by jste se zamyslet nad tím, zda skutečně patříte Ježíši Kristu, svému Pánu a jste jeho vlastnictvím! Zkoumejte zda jste spasení, anebo jste na tom podobně jako kdysi Izraelci a farizeové, nebo jako dnešní farizeové v církvích. Nikdy nezapomínejte, že nepřišel pozvat spravedlivé, ale hříšníky.