|
Právě je 329 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 120932945 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: O vzrůstu. O mdlých u víře.
Vloženo Pondělí, 26. listopad 2012 @ 15:28:25 CET Vložil: Olda |
poslal legulda O vzrůstu Nelze popříti, že je rozdíl ve vzrůstu věřících lidí. Jedni rostou rychle, druzí pomalu. Jedni se vyvíjejí zdravě, druzí nezdravě. Mnoho záleží na tom, jaké máme pěstouny, s jakými věřícími máme obecenství, jaké spisy čteme a především na tom, zůstáváme-li v obecenství s Bohem a sytíme-li se sami Jeho Slovem. Díky Bohu, že i dnes v církvi Páně jsou otcové a matky v Kristu, které věrně pečují o znovuzrozené dítky jim svěřené, jimž nepodávají jednostejný pokrm: jen jednu určitou stránku pravd a úmyslů Božích. Pod vlivem starších věřících, kteří jsou vykrmeni Slovy víry, mohou upřímné dítky Boží se pravidelně vyvíjeti. Dostane-li se ale znovuzrozené dítko pod vliv jednostranně vychovaných shromáždění, jednostranně píšících časopisů, jednostranně né vyrostlých, ale zakrnělých starších věřících, pak to ani jinak není možno, nežli že bude pomalu růst a k tomu ke všemu se ještě nezdravě vyvíjet.
Může se dítko Boží zdravě vyvíjeti, je-li pod vlivem takových lidí, kteří zapovídají číst veškerá pojednání o Slovu Božím, veškeré náboženské časopisy a dovolují číst toliko Bibli? Ač Bibli musíme věnovati tu největší pozornost, nesmíme se přece jenom uzavírati před dary, které Pán dal starším bratřím, a kteří nám je podávají ať již spisem neb časopisem.
Malé dítky mají vždy touhu po sladkých věcech. Ale běda, je-li matka tak slabá a dává-li svému děcku den co den sladkostí tolik kolik jich ono chce, aby se jich dosyta najedlo. Pak mu nechutnají jiná jídla, poněvadž má pokaženou chuť i žaludek. To samé se děje ale i v duchovním životě. Jsou dítky Boží, které se zaměstnávají výhradně jen potěšitelnými stránkami Slova Božího; anebo mají touhu a chuť jen po samých senzačních vypravováních o obrácení a vedení Božím. Kterási upřímná duše, ale s pokaženou chutí, před několika léty odebírala tři náboženské časopisy. Kdysi mi řekla: Z jednoho čtu jenom desky, z druhého dopisy sestry... a z třetího „Spolkové zprávy“. Vše toto četla proto, poněvadž se jí to „líbilo“. Byla to samá sladkost; ale takové články nejsou sto uvésti člověka ani o krok dále do „plnosti Boží“ a do poznání „naděje povolání Jeho“ a „bohatství slávy dědictví Jeho v svatých“ atd. (Ef 1,17-19; 3, 16-20).
Ale i dnes je mnoho takových duší. Dejte jim do rukou nějaký hlubší, užitečný článek, a můžete být jisti, že je nebude zajímati. Odloží ho, aneb budou-li ho čísti, usnou při něm. On vyžaduje duševní námahy, rozjímání, duchovní „žvýkání“ - aby chutnal. Ale toho mnozí věřící nejsou schopni. Touží jen po takové sladké stravě, která by jim nedala žádnou práci – jako cukr v ústech děcka, který se rozplyne bez námahy. Ale důsledek takového nesprávného vybírání je, že tací věřící nerostou. Jsou deset i dvacet let Páně, ale jsou stále v dětských střevíčkách. Nevyspěli. Nestali se z nich otcové. Jejich duchovní oči jasně nevidí; smysl nerozsuzuje; srdce není utvrzeno; jsou nedospělými v pravé známosti Pána Ježíše; nedospělými ve svém duchovním úsudku; nedospělými v obcování a nedospělými v poznání svého vlastního hříšného srdce. A jejich duchovní boj, boj víry, o němž zmiňuje se Pavel v epištole k Efezkým, nese také známky nedospělosti. Jak snadno je satan zmámí! Děcku se často zdají malé věci velkými a nesmírně důležitými; zakrnělým věřícím také. Děcko musí být stále nějak zaměstnáno – většinou ale hračkami a prací neužitečnou, kterou si samo volí; rovněž tak nezdravě vyvinuté věřící duše: pracují, horlí, ale v práci, kterou si samy určily – obyčejně ve směru nápravy a polepšení s Bohem odsouzeného světa. Jejich tužby nejsou tužbami nebeského Otce.
A proto jak velikého pozoru vyžadují mladé duše v Kristu! Jim je potřeba celého Slova pravdy; ony musí slyšet, přijímat a trávit pokrm o spasení v Kristu Ježíši, o hříchů odpuštění, o ospravedlnění, o věčném životě, o příští Páně, o království Kristově, o Jeho církvi, o Duchu Svatém a jeho práci v této přítomné době, o soudech, o odměnách, o Božím předzvědění a určení, o starších v církvi, o službě v Slovu atd. atd.
Je to něco krásného vidět děcko v jeho nápadech a v nepromyšlené horlivosti; ale zůstalo-li by tak mnohá léta, byl by to žalostný pohled na ně. Je krásný pohled na znovuzrozenou duši, v jejím duchovním dětství, v květu jejího duchovního života, kdy opravňuje k těm největším nadějím; ale jak smutný pohled na dlouholeté věřící, kteří „měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebují učeni býti počátkům výmluvností Božích, a učiněni jsou mléka potřebující a ne pokrmu hrubšího...“ (Žid 5, 12-14).
Neposuzujme tedy vždycky vyspělost věřících podle toho, jak dlouho jsou obrácení. Nebo mnohý deset i dvacet let po svém obrácení je ještě ,,maličkým“, který nesnese hrubšího pokrmu; a jiný jeden neb dva roky po obrácení je vykrmen Slovem víry a chápe „slova spravedlnosti“, a je k většímu požehnání tělu Kristovu, než jednostranně vyvinutý starší věřící. Normální ovšem je, že čím déle jsme s Pánem, tím větší máme míti poznání Pána, máme býti silnějšími, utvrzelejšími, úsudku schopnými, máme býti dále nežli ti, kteří se nedávno obrátili.
Vyspělost se pozná. Děcko zbytečně, nesmyslně povídá, rádo poroučí, dětsky radí, dělá se hodně velikým, rádo se hněvá, je netrpělivé, když mu něco nejde a snadno se urazí, když se napomíná. Duchovní děcka mají tytéž vlastnosti. Ten kdo nesnese napomenutí a pokárání, kdo se pro každou maličkost rozhněvá, kdo nesmyslně děcky povídá, kdo je nedůtklivým, kdo se dělá hodně velikým a důležitým, kdo starší v Kristu tepe atd., ten obyčejně je nemluvnětem.
Jsou věřící, kteří jakživ nikoho nepřivedli do království Božího, ale kteří mnohé, jež do něho vcházeli, odpudili. Jiní, kteří co chvíli i s těmi nejmilejšími se pohádají a pohněvají. Běda, jestli hledající, toužící duše má s nimi co dělat. Co za půl roku Slovo milosti při nich docílilo, je za půl dne zničeno - a Duch Svatý musí začít na nich pracovat jindy a za jiných okolností. Takoví věřící potřebují kázně a trestání.
Nezapomínejme také, že věřící se liší mezi sebou rozumností, schopnostmi, chápavostí a obdarováními, která jsou jim dána od Krista, hlavy církve, skrze Ducha Svatého. On některých povolal, aby byli evangelisty, jíní učiteli, jiní správci a pastýři; někteří obdrželi rozličnou moc; jiní jsou proroci t.j. často synové utěšení (Sk 4,36; srovnej s 13,1). Tyto rozličné dary nejsou soustředěny v jedné osobě, třeba v osobě „zvoleného kazatele“, ale jsou podle Božího uložení a moudrosti Páně dány mnohým údům Jeho církve, a tudíž i mnohým údům místních větších sborů. Proto bratři, kteří jste obdrželi dary, neschovávejte se za jednoho neb dva zvláštními přirozenými schopnostmi obdařené bratry, ale jeden každý, jakž vzal dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží (1 Petr 4, 10). O mdlých u víře
Často slyšíme ty nejnesprávnější úsudky o „mdlých“ dítkách Božích. Kdo je ,,slabým“ či „mdlým“ dítkem Božím? Snad ten, kdo z jednoho hříchu padá do druhého? Který si z hříchu nic nedělá? Který se pohádá a pohněvá při sebemenší příčině? Který může jíti z divadla do biografu a při tom se odvolává na svou slabost, na mdlobu, že nemůže zvítěziti nad pokušením? Ó nikoli! Tací lidé, kteří milují věci světa tohoto, kteří milují hřích, nejsou žádnými mdlými a slabými dítkami Božími, ale jsou synové světa.
Epištola k Římanům kap. 14. nám mluví o mdlých dítkách Božích. Z ní poznáváme, že tito mdlí u víře mají nejcitlivější svědomí; myslí že to neb ono je hříchem, co jim ve skutečnosti není, a úzkostlivě se chrání všeho, co pokládají za hřích. Mezi nimi bývají často nejvážnější a nejupřímnější duše. Neberou to nijak na lehkou váhu se svým životem a obcováním. Ale poněvadž nemají jasno o vůli Boží pro toto přítomné období, úzkostlivě střeží a zachovávají taková přikázání, která patřila jinému lidu a jiné době, nežli církvi Páně v této nynější době.
Takovíto mdlí u víře se mají přijímati do obecenství, ale ne k hádkám o otázkách t.j. ne k rozsuzování. Protože nemají jasno, nemohou podávati rozsudku. Kdežto od člověka, který miluje svět a hřích a v něm zůstává, který má způsob pobožnosti, ale moci její zapírá, se mají věřící oddělit (2 Tim 3,5). Nezaměňujme tedy mdlého u víře s člověkem, který miluje svět a hřích a jehož nemoudrost i žádosti srdce jsou známy všechněm. Zdroj: Sborový zpravodaj. Časopis pro věřící v Pána Ježíše Krista. Výbor z prvního a druhého ročníku. Strana 57 – 59. Vydavatel Petr Vaďura, Praha. Vydáno v květnu 1993.
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pondělí, 26. listopad 2012 @ 21:23:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Často slyšíme ty nejnesprávnější úsudky o „mdlých“
dítkách Božích. Kdo je ,,slabým“ či „mdlým“ dítkem Božím? Snad ten, kdo
z jednoho hříchu padá do druhého? Který si z hříchu nic nedělá? Který
se pohádá a pohněvá při sebemenší příčině? Který může jíti z divadla do
biografu a při tom se odvolává na svou slabost, na mdlobu, že nemůže
zvítěziti nad pokušením? Ó nikoli! Tací lidé, kteří milují věci světa
tohoto, kteří milují hřích, nejsou žádnými mdlými a slabými dítkami
Božími, ale jsou synové světa.
Kdežto od člověka, který miluje svět a hřích a v něm zůstává, který má
způsob pobožnosti, ale moci její zapírá, se mají věřící oddělit (2 Tim
3,5).
Som stastna, ze som clenkou Kristovej katolickej cirkvi, kde je sloboda,a kde sa vsetky problemy riesia v laske, pochopeni a sucite.
|
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: helena v Středa, 28. listopad 2012 @ 09:53:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | a ve LŽI... |
]
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Středa, 28. listopad 2012 @ 11:30:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jasně, a já zase,že nejsem členem... Ale Božím dítkem - Abba ,Otče!
|
]
Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Středa, 28. listopad 2012 @ 11:42:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | a já zase,že nejsem členem... Ale Božím dítkem - Abba ,Otče! Clenmi katolickej cirkvi su Bozie deti, ved nas zalozil sam Pan Boh.
|
]
Re: Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Středa, 28. listopad 2012 @ 19:57:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | V pohodě Betmo,mne také založil...Vždyť Jeho ruka založila zemi, a Jeho pravice rozvinula nebesa. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Čtvrtek, 29. listopad 2012 @ 18:20:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | V pohodě Betmo,mne také založil...Vždyť Jeho ruka založila zemi, a Jeho pravice rozvinula nebesa.
To sa mylis vlastik, teba Boh nezalozil,ale stvoril. Zalozil svoju katolicku cirkev.Avsak ty nie si v Jezisovom ovcinci. Si mimo ohrady, kde su vlci, zlodeji a zvedeni pomyleni ludia.
|
]
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 28. listopad 2012 @ 11:55:10 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Amen. |
]
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 28. listopad 2012 @ 12:38:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Amen. |
]
|
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 28. listopad 2012 @ 11:54:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Z divadla do biografu ??? |
|
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Středa, 28. listopad 2012 @ 15:33:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jsou věřící, kteří jakživ nikoho
nepřivedli do království Božího, ale kteří mnohé, jež do něho vcházeli,
odpudili. Jiní, kteří co chvíli i s těmi nejmilejšími se pohádají a
pohněvají. Běda, jestli hledající, toužící duše má s nimi co dělat. Co
za půl roku Slovo milosti při nich docílilo, je za půl dne zničeno - a
Duch Svatý musí začít na nich pracovat jindy a za jiných okolností.
Takoví věřící potřebují kázně a trestání.
Mohol by mi niekto prezradit, ak to nie je tajomstvo, ako sa trestaju takito tu vyssie spomenuti veriaci,co sa i s tymi najmilsimi pohadaju a pohnevaju,ci ti, ktori nikoho nepriviedli do kralovstva Bozieho, ale mnohych od neho odpudili?
|
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Středa, 28. listopad 2012 @ 15:51:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Betmo, autor článku nemá na mysli středověké praktiky mučení, ale biblické napomenutí, či káznění. |
]
Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 28. listopad 2012 @ 16:16:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Tomu bych rozumněl, co je to napomínání. Také si dovedu představit že se dá zaznamenat když se někdo hádá s nejmilejšími ve sboru, popřípadě i doma, jestliže si přijdou příbuzní do sboru stěžovat. Jak ale počítáte kolik kdo lidí do Božího království přivedl a kolik jich odpudil ? A jak měříte a hodnotíte stav hledajících a toužících duší, působení Svatého Ducha a míru spolupráce a odpovědnosti konkrétního jednotlivce ? Co znamená káznění ? |
]
Re: Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Středa, 28. listopad 2012 @ 21:48:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Káznění obecně je opatření za účelem nápravy věřícího v daném sboru. Cílem káznění je, aby se dotyčný uvědomil, že se nějakým skutkem či učením dostal mimo Boží vůli, Boží zjevení apod. a po uvědomění si tohoto má činit pokání. Dále to co jsem napsal níže Betmě. Na toto téma by šlo napsat delší článek. Opatření by mělo být na základě Bible, např. apoštol Pavel vyloučil hříšníka v Korintu a pak po roce vyzval ostatní ať ho přijmou opět mezi sebe. Je toho víc.... |
]
Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Středa, 28. listopad 2012 @ 16:16:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | .
Takoví věřící potřebují kázně a trestání. Ale tu sa hovori o trestani, na to som sa pytala.O ake trestanie ide?
|
]
Re: Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Středa, 28. listopad 2012 @ 21:35:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Snad může jít o veřejné napomenutí, nebo např. dočasné vyloučení apod. Jde o to, jak se ten dotyčný chová k ostatním, zda je svádí na svou stranu, zda jim podává své učení bez vědomí ostatních a jak je jeho působení nebezpečné pro čerstvě obrácené. Uvádím pouze příklad! |
]
|
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: rastan (rastan@quick.cz) v Středa, 28. listopad 2012 @ 18:49:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No pro mně vypadlo z toho článku několik věcí 1) jsem mdlý ve víře, protože se ještě ohlížím na "nějaké příkazy, které byly pro jiný lid" 2) silný ve víře je ten, kdo neodporuje kazateli a "papá" mu pěkně z ruky (mluvím o učení) 3) Je dobré vzdělávat se v Písmu, ale pod dozorem "staršího a zkušenějšího" 4) pokud na něco příjdu co nehraje s oficiálním učením, jsem vždy vedle a nemám co odporovat starším
Tak nevím, jak si z toho mám vzít něco dobrého. U Joba se dočteme, že ti starší tak tlachali nesmysly, až to nevydržel ten nejmladší a potažmo i Bůh. Jenže to byly doby, kdy Pán promlouval k člověku. Já se obávám, že dnes je taková doba, že i kdyby přišel samotný Kristus, špatně by dopadl. Možná jsem to cele blbě pochopil, nevím, ale za těch x let co se potkávám se všelijakými věřícími, co jsem přečetl všlijaké knihy či články, mám v sobě trn nedůvěry. Možná je to špatně, ale velice opatrně přistupuji k většině věcem, napsaných člověkem. rastan |
|
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Středa, 28. listopad 2012 @ 19:52:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ---- Který může jíti z divadla do biografu a při tom se odvolává na svou slabost, na mdlobu, že nemůže zvítěziti nad pokušením? Ó nikoli! Tací lidé, kteří milují věci světa tohoto, kteří milují hřích, nejsou žádnými mdlými a slabými dítkami Božími, ale jsou synové světa. ---
Drahý příteli , když někdo zajde do biografu,nebo divadla ,ještě nemusí znamenat ,že je to hřích a nemusí to ani znamenat,že dotyčný miluje věci tohoto světa! Že je to hřích hříkáš jen ty ,tak tam prostě nechoď,protože kdyby jsi tam šel ,máš opravdu hřích ! Promiň,ale zdá se,že jseš přesně ten typ,který ani do restaurace nezajde ,protože ty přece s hříšníky nejíš. Že? Inu,než začneš učit druhé,měl by jsi se raději sám naučit to,co znamená : "Milosrdenství chci,a ne oběť"
Mt 9,11 Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ |
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Středa, 28. listopad 2012 @ 21:30:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Vlastiku, ten článek je zřejmě místy trošku tvrdší a i já bych řekl, že místy je to přitažené za vlasy. Ale podívejme se na něj globálně! :-) |
]
|
|
Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 29. listopad 2012 @ 21:15:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Autor článku plácá páté přes deváté. To je způsobeno tím, že sám nerozlišuje víru a víru: Víru v lidi. Víru v Boha. Víru jako přesvědčení. Víru zvrácenou.
Víra je obecný pojem a ta pravá víra je Božím darem a pokud tento dar používáme správně, pozitivně se to projevuje na kvalitě našeho vztahu k Bohu a lidem. Rozumíte? Víra je vztah k Bohu a následně k lidem. Ne vztah k sobě a vlastní sobeckosti. |
Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Čtvrtek, 29. listopad 2012 @ 22:30:22 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Rozumím Myslivče, rozumím, ale nevím co má Tvůj komentář společného s článkem? |
]
Re: Re: Re: O vzrůstu. O mdlých u víře. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Sobota, 01. prosinec 2012 @ 14:10:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Rozumíš a nevíš? Tomu zase nerozumím já. |
]
|
|
|
|