Česko-německou deklarací, podepsanou v roce 1997 Václavem Klausem, žádala Praha po Berlínu, aby jednou pro vždy uzavřel otázku Benešových dekretů. Němci to dodržují, ale po čtvrtečním duelu Schwarzenberga se Zemanem v ČT se staly dekrety hlavním tématem kampaně. Němci samotní jen nechápavě kroutí hlavou.

"Mně jako zahraničnímu korespondentovi je trapné o tom do Německa psát," říká novinář Hans-Jörg Schmidt z deníku Die Welt k tomu, jak se Benešovy dekrety staly po čtvrtečním duelu v České televizi hlavní tématem kampaně před volbami českého prezidenta. "Když byla v roce 1997 podepsána Česko-německá deklarace, oslavovali to Češi jako tlustou čáru. Ale když se to někomu politicky hodí do krámu, tak se vytáhnou ze šuplíku, hodně spodního šuplíku," dodává Schmidt.

Dekrety nezajímají už ani sudetské Němce

V Německu samotném už Benešovy dekrety jako právní či majetkový problém nikoho nezajímají. "Je to záležitostí marginálních skupinek, a to i v rámci sudetoněmeckého landsmanšaftu," říká Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu Akademie věd, který na toto téma prováděl v Německu rozsáhlý průzkum. O aktivitách těchto skupinek jako Sudetoněmecká iniciativa v Německu "nikdo nic neví a nikoho to nezajímá".
Pokud Němci současnou debatu, která se rozpoutala kolem prezidentských voleb, sledují, tak podle Kunštáta jen jako ukázku toho, zda v české politice stále ještě funguje umělé vyvolávání protiněmeckých nálad.Pokud jde o německou politiku a diplomacii, ta se o Benešovy dekrety přestala z právního a majetkového hlediska zajímat už po roce 1997, kdy byla podepsána již zmíněná deklarace. V ní se jasně praví, že "obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti".Této větě jasně předchází německé přiznání, že vyhnání Němců vyvolala nacistická okupace, a česká lítost. "Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny." Pod těmito větami není přitom podepsán nikdo jiný než tehdejší premiér Václav Klaus.