Grano Salis - Svědectví o Bohu našem spasiteli Ježíši Kristu

Představy o Bohu jsou tak rozdílné, jak jsou rozdílní lidé. Je velmi zarážející, když lidé své představy považují za správné, ačkoliv Boha nikdo nikdy neviděl. Ještě více zarážející je, když se lidé snaží pochopit Boží podstatu s pomocí svého poznání a svou schopností myslet, uvažovat a poznávat. Mnozí zkoumají Písma a domnívají se, že tak poznají Boha. Jenže si neuvědomují, že Písma jsou pouze záznamy lidí, kteří měli pouze nějakou osobní zkušenost s Pánem. A tak se jedná pouze o jejich svědectví.

A tak je každý čtenář Písem v roli soudce, který než se rozhodne a vydá výrok, by měl nejdříve poctivě prostudovat tato svědectví zda jsou věrohodná a navzájem si neodporují. Každý soudce ať chce nebo ne, se musí rozhodnout zda těmto svědectvím bude věřit, anebo nevěřit. Teprve potom může učinit rozhodnutí a vydat soudní výrok.

Někteří postupuji podobně jako mnozí jiní v dějinách, místo aby posoudili obsah svědectví, tak nejdříve zkoumají věrohodnost svědka. To lze činit v přítomnosti, ale ne v případě Písem. Ovšem, lze hledat svědectví jiných lidí o autorech biblických knih, jenže můžete narazit na falešné svědky, takzvané lživé svědky. A zase vám nezbude nic jiného, než posuzovat věrohodnost svědků z jejich vlastních svědectví.

Z vlastní zkušenosti můžu pouze konstatovat, že jsem při čtení Nového zákona nebral v potaz svědectví svých současníků, ale pouze zkoumal čtený text. Jak to dopadlo již asi tušíte a někteří víte. Mé námitky přemohl Duch svatý v mém srdci svou výmluvnosti a v podstatě mě dostal na mé osobní záliby ve čtení sci-fi knih. Když jsem přijal myšlenku, že Ježíš nemohl být nikdo jiný, než mimozemšťan, tak byl jen ten pověstný krůček k tomu, abych připustil, že sice nebyl mimozemšťan, ale musel to být Bůh sám. (Matouš 16,15-17) A jak to pokračovalo dál již není podstatné. Dal jsem Písmu za pravdu a uvěřil v Ježíše Krista.

Čemu jsem uvěřil? Této biblické zvěsti:

V přesně určený čas poslal Bůh Otec na svět svého syna Ježíše, aby na sebe vzal následky naší zděděné neposlušnosti, následky smrtelně nebezpečného hříchu v nás, naše hříchy. Ano. Tam na kříži na Golgotě, byl skoro před dvěma tisíci léty potrestán náš zástupce v Božím soudu nad hříchem, Ježíš. Na něj byly vloženy všechny naše hříchy všech dob a on byl potrestán za nás, trestem prokleté smrti na kříži. Trestem odloučení od Boha. Znalci biblických textů si jistě vzpomenou slova Ježíše těsně před jeho smrti: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“

Kdyby někdo z vás měl ve svém srdci touhu po návratu k Bohu, nebojte se, náš nebeský Otec se dobře postaral o ten nejprostší způsob, jaký by si člověk ani nedokázal představit. Postačí prostě této biblické zvěsti uvěřit. Asi jste už slyšeli o tom, že Bůh je láska. Ovšem láska, která se nijak neprojevuje, je těžko uvěřitelná. Jak ovšem lze pochopit z výše uvedeného, Boží láska se projevila v Jeho Synu, Ježíši, který přišel proto, aby se Boží láska projevila prakticky, ve skutku, v milosti Boží. V Ježíši Kristu můžou všichni být spasení.

Někdo namítne, ale Ježíš prý přece odešel do nebe, jak můžeme být spasení? Jednoduše, když odešel, poslal svého Ducha a toho člověk přijímá, když uvěří v Ježíše. A Duch Ježíše je Duch Boží svatý.

Možná narazíte v biblických knihách na jako by nesrovnalost, neboť knihy starého zákona a jak je chápou jak tehdejší, tak i dnešní Židé, hovoří o tom, že Bůh je pouze jeden. A v knihách nového zákona se můžete dočíst, že se hovoří o Bohu Otci, Bohu Synu a Bohu Duchu svatém. Jakoby byli tři. Přiznám se, že až příliš často se vedou spory i mezi křesťany o takzvané Boží Trojici. Celý problém ovšem vznikl z toho, že někteří zapomínají, že učení o Boží Trojici musí být vždy v souladu se záměrem Božím s lidmi.

Víme, že Otec, Syn a Duch svatý nejsou tři různí bohové, nýbrž jeden Bůh vyjádřeny ve třech osobách. Proč Písma hovoří o třech osobách Božích? Protože pouze Boží trojice mohla zajistit splnění Božího záměru s člověkem a jeho spasením. Nejlépe to vystihuje tento verš, 2Kor.13,13:

„Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého ducha se všemi vámi.“

Máme zde milost syna, lásku Otce a společenství Ducha svatého. Znamená to snad, že se jedná o tři různé bohy? Jsou snad láska, milost a společenství tři různé věci? Ne, ale láska, milost a společenství jsou vyjádřením jediného prvku ve třech různých fázích. Láska je zdroj, milost je výraz lásky a společenství je přenos této lásky v milosti. Podobně Bůh, Kristus a Duch svatý jsou jediným Bohem vyjádřeným ve třech osobách. Bůh je zdroj, Kristus je vyjádřením Boha a svatý Duch je přenos předávající Boha a Krista do člověka.

Jak jsem napsal již na začátku, Boha nikdo nikdy neviděl a přebývá v nepřístupném světle (1Tim. 6,16). Ale zároveň v Kristu tělesně přebývá plnost Božství (Kolos. 2,9). Ani Krista nemůže dnes nikdo sníst, aby si tak někdo například nemyslel, že kdyby jedl jeho tělo, že tak do sebe dostane Boha v Kristu. Jediné co bylo možné tehdy a i dnes lze, je přijmout Boha v Kristu skrze přijetí Ducha svatého v okamžiku, kdy uvěříte v Ježíše Krista (Jan 20,22 – Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého…). Bez znalosti Božího záměru nelze pochopit učení o Boží trojici.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace