poslal Nepřihlášený Jako člověk, který zastával vysokou politickou funkci a měl
možnost nahlédnout do ,,špinavých“
zákulisních praktik moci a vysoké politiky, sleduji současné dění okolo
mocenských bojů v pravoslavné církvi. Po svém odchodu z vysoké
politiky jsem jí přestal aktivně komentovat a dobrovolně přešel do ústraní,
abych mohl nerušeně pracovat na svých neziskových a protikorupčních aktivitách.
Nicméně události v pravoslavné církvi posledních dní mne nutí ukázat na
to, co dokáží mocenské a miliardové finanční zájmy i v tak bohulibé
organizaci jako je církev.
Chci ze svého
pohledu poodhalit aktivity, které jsou podle mne odezvou církevních restitucí a
možnosti sáhnout si na miliardy z nich. Pohledu na propojení na zahraniční
zpravodajské a mocenské zájmy. Pro nezaujatého pozorovatel souvislosti, které
ho jinak nemohou napadnout.
HLADOVÉ ČEKÁNÍ NA MILIARDU
Republikou hýbou vášně spojené s církevními restitucemi
a existuje mnoho argumentů pro i proti. Pro les nejsou vidět stromy. I Pravoslavná církev začne v brzké dobé
dostávat od státu vyplácenou přes miliardu sto milionů korun. Před více jak rokem jsem začal aktivně prošetřovat možnost, že
tyto peníze jsou v hledáčku ,,tunelářů“ a mafií. Na Parlamentních
listech byl uveřejněn článek o mých aktivitách a obavách.
Tehdy jako dnes jsem se ptal. Objeví se v účetnictví společnosti IKONOSTAS s.r.o.
možné závazky a směnky v hodnotě několika desítek milionů korun? Tato společnost
je vlastněna pravoslavnou církví a jejím společníkem byl kdysi mimo jiné i kriminalizovaný doktor Barták, médii
přezdívaný ,, doktor prase“. Jejím úkolem bylo spravovat majetek a nemovitosti
pravoslavné církve. Rozesílal jsem řadu oficiálních dotazů a podnětů na
pravoslavnou církev k tomuto podezření a čekal na odpovědi. Zejména jsem se obracel na Vladyku Kryštofa,
který je zároveň jednatelem společnosti. Nikdy mi na žádný z mých dotazů neodpověděl
a nepotvrdil, ani nevyvrátil má podezření.
Kryštof nikdy vlastně jasně neřekl ,,žádné směnky jsem nepodepsal“.
Vyjádřil se jen v tom smyslu, že za směnky nikdy žádné miliony nedostal, a že
žádné směnky v účetnictví nejsou. Já předpokládám, že pokud tyto směnky
existují, nejsou v účetnictví Ikonostasu, ale prozatím maximálně v podrozvahových
evidencích. Možná se objeví se zcela
prozaicky a legálně až budou peníze, tedy při zinkasování církevních restitucí,
nebo při likvidaci společnosti. A tak nezbývá než čekat.
BOJ O VLIV A MOC
Pravoslavná církev dostane více jak miliardu sto milionů.
Pravoslavná církev má v českých zemích víc než třicet tisíc členů. Česká
pravoslavná církev operuje je ve středu Evropy, v Evropské unii a
v NATO. Česká pravoslavná církev zůstala ještě
z dob komunizmu plná lidí, kteří mají a měli aktivní vazby na StB,
ale i na ruské rozvědky KGB a jiné. Mnoho z místních věřících, ale také
kněžích k nám přišlo z ruskojazyčných zemí bývalého Sovětského svazu.
Mnoho z nich také nese velké riziko
minulých aktivních spojení se zpravodajci. Ano, po revoluci, se někteří
představitelé pravoslavné církve a
duchovní, zejména Češi, otevřeně přiznali ke spolupráci s StB. Provedli
tak jakousi očistu sebe sama i církve, tedy alespoň její části.
To co se děje v této církvi dnes by se také dalo nazvat
mocenským bojem. Na jedné straně stojí lidé a skupiny s minulostí
podporovaní z východu, a na straně druhé lidé minulostí nezatížení. Nicméně tohle
není generační boj. Je to spíše boj o koryta, zdroje a možnosti. Církev je
důstojná a zejména ukotvená oficiální organizace, která zaměstnává mnoho lidí,
má možnosti, vliv i rozpočet. Neplatí daně a cla, může jednodušeji a méně
byrokraticky dostávat lidi do republiky a je oficiálním partnerem státních
orgánů. Její představitel je zvaný na všechna důležitá státní setkání, oslavy a
události. Oslovuje desítky tisíc věřících. Pokud cizí rozvědka s někým
chce spolupracovat, pak zajisté s takovouto organizací. Pokud aktivně
pracuje s českou pravoslavnou církví, pak bezesporu musí preferovat staré
„osvědčené“ vazby a tedy Vladyku Kryštofa a lidi
na něj napojené. Dlouho se spekulovalo v církevních kruzích o tom, že
Vladyku Kryštofa někdo nutí dělat věci, které nejsou z jeho hlavy. Zejména
přehlížet nepřehlédnutelné a odpouštět neodpustitelné. Někdo by tomu mohl říkat
vydírání, ale to jsou jen spekulace.
Pokud je takto někým ovladatelný, pak tito lidé musejí preferovat jeho
návrat a musejí to dělat hodně aktivně. Možné směnky jsou jednou
z variant, ale ne jedinou.
Zajímavá je
skutečnost, že Kryštof 2. 4. 2013 ještě před svojí rezignací zakazuje
konání
duchovenské služby E. Freimannovi, jehož bratr podává na Kryštofa
kanonickou obžalobu. Rozhodnutí Vladyky Kryštofa o odvolání E.
Freimanna potvrzuje 3. 4. 2013 také Posvátny Synod, jako nejvyšší
orgán církve. Kryštof rezignuje 13. 4.
2013. K překvapení všech však 22.
4. 2013. toto své rozhodnutí zakazující Freimannovi vykonávat
duchovenské
služby odvolává. Činí tak, již jako emeritní arcibiskup a dokonce
bezprecedentně na oficiálním hlavičkovém papíru
Metropolity. A tak teplický Freimann, který byl pro Kryštofa zdrojem
všech jeho následných problémů, když ho žaloval nakonec ve svých
novinách
uveřejňuje petici za jeho návrat! . Proč
ten obrat? Freimann vede kontroverzní řád sv. Konstantina a Heleny,
který si v Teplicích založil a který má dnes ve svých řadách mnoho
vlivných občanů Ruské federace. Co dokáže spojit nespojitelné?
VÁLKY SKANDÁLŮ
V dubnu naplno propukla mediální kauza, kterou přinesla
reportáž TV NOVA . Vladyka Kryštof byl konfrontován s podezřením, že má v rozporu
s kanonickými předpisy a celibátem několik
nemanželských dětí. TV NOVA pracovala právě
s podnětem, jímž byla kanonická
stížnost na vladyku podaná z teplické farnosti pány Freimannem a Ermoldem (ex Horváth) . V médiích
vypovídá o svém vztahu k Vladykovi i svědkyně, která tak jako Freimann, za
několik týdnů výpověď odvolává. Podnět byl zamítnut, ale následovala Kryštofova
rezignace na funkci metropolity a správce církve. Statutárním zástupcem
se prozatím stal ThDr. Marek Krupica ThD. archimandrita z Litoměřic.
Mediální skandál utichá, nikoliv však boj o moc.
Jako lavina se od té doby začala šířit petice za znovu
dosazení Vladyky Kryštofa do funkce. Tu připravují lidé, kteří buď nejsou
pravoslavní věřící a nebo jsou její
ruskojazyčným křídlem v naší zemi. Stejně tak se okamžitě objevuje
dehonestace dočasného správce eparchie ThDr. Krupici, zejména právě
v zahraničních ruskojazyčných médiích.
Proč najednou tolik aktivity a tlaku? Znamená změna vedení církve také
možnost rozkrytí obchodních vztahů a penězovodů, které mají zůstat utajeny?
Krupica se totiž stává pro tuto chvíli statutárním
představitelem církve v české republice a možným trvalým nástupcem
Kryštofa. Okamžitě také začíná dělat pro
někoho nebezpečné kroky. A je tu opět IKONOSTAS s.r.o. V neprůhledném
hospodaření církve se snaží udělat pořádek a jedním z jeho prvních kroků
je také změna likvidátora právě společnosti IKONOSTAS s.r.o. Prvním
likvidátorem se totiž v době kdy církev vedl vladyka Kryštof, který byl také
pod svým civilním jménem Radim Pulec jediným jednatelem IKONOSTASU, stává kdo
jiný, než likvidátor Radim Pulec – Vladyka Kryštof.
První informace a
medializace o možných směnkách zadlužujících církev za desítky milionů korun vyvolala v samotné
církvi mnoho vášní a podezření. Bylo rozhodnuto jmenovat likvidátorem právě
toho kdo tyto informace, otázky a podezření inicioval, a proto se představitelé
církve obrátili na mne. V případě, že se informace ukáží jako nepotvrzené
bud muset v médiích vyjádřit svou omluvu. V případě, že pravdivé
budou, není bezesporu odhodlanější persona na jejich vyřešení a trestně právní
postupy než já. Možnost je i ta, že směnky sice existují, ale pod tlakem
medializace a trestně právní zodpovědnosti je nikdo neuplatní.
Tomáš Jarolím
Zdroj: www.parlamentnilisty.cz
Tomáš Jarolím (* 1970) je český politik, bývalý místopředseda Věcí
veřejných. Byl baskytaristou skupiny Motorband. Živil se v zaměstnáních v oboru
marketingu.
Do politiky vstoupil v roce 2010 jako lídr kandidátky Věcí veřejných v
městských volbách v Teplicích a stal se členem zastupitelstva. Vydával časopisy
Krajský Express a Teplický kurýr, věnoval se v něm korupčním kauzám, přičemž ale
u některých kauz zveřejňoval nepřesné či nepravdivé informace. Kvůli zaměření na
protikorupční agendu si ho vybral do vedení strany i Radek John a v roce 2011 se
Jarolím stal místopředsedou Věcí veřejných. V dubnu 2012 vyzval ministry své
strany k tomu, aby podali demise. Chtěl tím údajně vyvolat diskusi ve vládní
koalici a změnit její status quo. Ministři Karolína Peake, Kamil Jankovský a
Pavel Dobeš se ale rozhodli rozhodnutí grémia pozměněné ministrem Johnem
nerespektovat. Jarolím následně z funkce místopředsedy odstoupil a omluvil se za
to, že celou situaci vyvolal. Následně také žádal vyloučení Pavla Dobeše ze
strany za to, že nerespektoval rozhodnutí vedení strany.
Je pravoslavným věřícím a vysvěceným jáhnem.
