1.....2 Naříkání nad vrtkavostí lidskou a snadností k oblíbení bludu a svodu. 
2.....4 O příčinách nynějšího mnohých od svatého evanjelium odstupování. 
3.....7 Podlé čeho jednomu každému, i nejhloupějšímu, papežské náboženství podezřelé býti může. 
4....11 Že Písmo svaté jest základem víry a náboženství, ne cirkev, a že Písma šetřiti musí, 
kdož náboženství vyrozuměti chce. 
5....15 Že cirkev blouditi může a že pod papežem římským víc než kdy v světě zbloudila a bloudí ještě. 
6....18 Že čímž papežovi nachlebníci evanjelickou stranu hýždí, nic není. 
7....23 Že se římané starožitností daremně prochloubají. 
8....29 Že náboženství papežovo spletené jest z křesťanského, židovského, po- hanského 
náboženství, a zvláště také z smyslů starých, od církve potu- pených kacířů zlípané. 
9....32 Co se o svornosti a stálosti římanů smejšleti má. 
10...32 Že cirkev římská není katolická. 
11...34 Že množství následovníků církve římské neni dostatečným znamením pravé církve. 
12...35 O štěstí a prospěchu církve římské. 
13...36 O chloubě papeženců, kterouž sobě berou z epištoly svatého Pavla k Římanům psané. 
14...38 Že papežové od Krista a apoštolů sukcesí aneb posloupnosti nemají. 
15...41 Že římská cirkev od Petra a na Petru založená není, totiž že Petr biskupství římského 
nezačal, ani v Římě jak živ nebyl. 
16...44 Že papež Petrů náměstek není a k němu žádné podobnosti nemá, ani v učení, ani v životu. 
17...45 Že náramně všetečná věc jest, kterouž papež na sebe bere, že se plno- mocným vikariem 
božím v světě vyhlašuje. 
18...49 Ze papež té své nade všemi moci z Písma provésti nemůže, a tak že jí od Boha sobě dané nemá. 
19...53 Že papež ukázati nemůž, aby od církve k tomu, čímž se dělá, řádně zvolen byl. 
20...54 Jakými cestami k tomu přišlo, že římský biskup takové moci a slávy v církvi dosáhl, pravdivé ponavržení. 
21...60 Že papež římský jest veliký ten Antikrist a svůdce světa. | 
22...75 Ze čímž hájí papeže a od něho nářek antikristství odhánějí, nic ne- prospívá. 
23...78 Jak nebezpečno jest Antikrista se přidržeti. 
24...78 Napomenutí ktěm křesťanům, kteříž ještě římského svůdce se přídržejí. 
25...82 Napomenutí těm, kteříž buď z přelstění, aneb přinucení cestu svatého evanjelium opustivše, 
k Antikristu se připojili. 
26...84 Napomenutí ke všechněm evanjelia svatého se přídržejícím. 
27...87 Naučení těm, kteříž libá pokušení od Antikrista snášejí. 
28...90 Naučení těm, kteříž by v protivenství pro pravdu postaveni byli. 
29...93 Napomenutí k rodičům evanjelickým. 
30...95 Napomenutí k služebníkům církví evanjelistských. 
31...97 Napomenutí k vrchnostem křesťanským. 
32..100 Promluvení k jesuitům a jiným církve římské služebníkům.