Když zapnu televizor- jasně satan.

Není zač.

Já bych Ti tak moc rád odpověděl, aby Tě to potěšilo. Asi to nebudu umět. Víš, uvedl si verš, který je základem té radostné zvěsti. Napsal ho Jan, který jediný z apoštolů viděl umírat Pána Ježíše. To musel být pro něho hrozný okamžik. Jeho Mistr a Pán, který dokázal zázraky a pomáhal lidem, vyučoval , tu visí najednou na kříži a z nepochopitelných důvodů nic nedělá. Jak to ? Vždyť má tu moc, kterou může všechny nepřátele zničit a i zlo . Ale jeho zbraně však jsou jiné. On ví, že musí se zachovat tak, jak chce Otec. Jen tady na kříži , když budeme stát jako Jan pod ním, vniká do srdce Duch, který člověka mění a vítězí nad světem i nad zlem, které je dočasné. On tam je kvůli nám, kvůli mně, kvůli Tobě. Bůh trpí, Bůh platí. Jak to ? Protože tak to bylo v plánu Boha pro lidskou záchranu a odstranění hříchu. Může být nějakým jiným způsobem nám zjeveno, jak veliká je Boží láska? Potřebují zažít Pána Ježíše na kříži pro svoji záchranu. Co bych dělal já, kdybych měl moc jako měl Pán Ježíš? Zachoval bych se jako Pán Ježíš, abych dobrovolně trpěl? Uvědomujeme  si, jak Pán Ježíš trpěl poslední noc, kdy jeho učedníci klidně spali  a on se modlil. Možná prosil Boha, aby ho z toho úkolu  zprostil.  Odejmi ten kalich, je-li ...Kdo ví ? Čekalo ho něco strašného!! Ale On se rozhodne, že půjde a Otec se rozhodne, že svého Syna obětuje. To udělal Bůh kvůli mne, kvůli Tobě, kvůli nám. Aby nás zachránil. To je ta radostná zpráva. Pokud věříme, žádná jiná mocnost  nemá nad námi moc. Víra, naděje, láska,ale největší je láska. Ján v tuto chvíli to ještě nechápal. Možná stejně, jako to ještě nechápeš ty nebo jsem to dlouho nechápal já.

Můžeme být dokonalé šťastni v tomto světě, kde má svoji moc i Satan? On nás chce zahubit, oddělit od Boha. A tady v tomto světě je boj mezi Bohem, který nás miluje  a zachraňuje a Satanem, který na nás žaluje a chce postavit proti Bohu.  Nevěřím, že existuje peklo či očistec. Tady působí lidské představy. Nakonec si neumím představit, že by lidé byli v nebi a přitom by věděli, že někde existuje věčné utrpení v pekle. To nedává logiku a je až sadistické a typicky člověčí. Zahynutí je konec existence, konec zla a bude to i konec Satana. Ostatně důležité je to, co nyní žiji.

A toto poznání by snad mělo člověku stačit. Nejsme sami. Je s námi Bůh. A pokud cítíme osamocení a starosti, vlastníme ten nejdokonalejší mobil na světě – modlitbu. Skrze ní se spojujeme s Bohem  a On nás slyší a reaguje. Možná odpoví jinak, než chceme, ale on ví , co je pro nás správné. Možná se lidé smějí nad tím, že někdo se modlí, ale vědci už dokonce dokázali, že upřímná modlitba vyvolává i zvláštní změny v mozku, prostě něco se tam děje.

Akorát Satan nás někdy od motlitby odvádí. Je to pochopitelné. Chce, abychom byli co nejdále od Boha. Pak na nás líp může.

Úplně všechno, těžko říct co je na tom lepší a radostnější. To že se Bůh ve své nepochopitelné lásce snížil až k nám . Že se narodil jako jeden z nás. Že chodil mezi námi a učil nás. Že přijal ve svém milosrdenství  kříž a smrt, abychom my mohli žít. Že přemohl smrt a vstal z mrtvých. Že nám dal církev. Že se o nás stará a bude starat dokud se neujme svého Království a potom až navždycky.

To že nám dává vesmír abychom měli kde bydlet, těla i duše. Všechno co jsme a co máme. Že nám dává vlastní Tělo i Krev.

Na tohle téma by se dala napsat kni*****, což už se dávno a mnohokrát stalo.

Chvalme Pána a jásejme přitom s radostí.