Kniha Daniela o sobě tvrdí, že byla napsána v době vlády babylónských králů Nebúkadnesara a Belšasara, tedy v rozmezí 7. a 6. stol.př.n.l. Popis historických událostí té doby je však zatížen řadou chyb. Teprve "předpověď" událostí následujících staletí je zpřesňován a rozšiřován. Nejpřesněji je popisováno období nástupu a vlády Antiocha IV. do poloviny roku 164 př.n.l. Pak se opět proroctví ukazuje zcela mylným. Vysvětlení je prosté.

 Kniha Daniela je jedna z nejmladších knih SZ, ne-li vůbec nejmladší. Vznikla nejspíše až v době utrpení Božího lidu za syrského krále Antiocha IV. Epifana.

Kapitoly 7 až 12 jsou datovány ještě přesněji - do roku 164 př.n.l.[8]

Antiochos IV. Epifanés (Antiochus IV Epiphanes) byl syrským králem v období 175-164 př.n.l. Dobyl Jeruzalém, zakázal judaismus, snažil se nastolit uctívání řeckých bohů. Proto byl hebrejci nenáviděn a autor verše Da11:21 jej nazývá Opovrženíhodným.

Verše kapitoly 11 se za proroctví pouze vydávají. Jejich autor "předpověděl" historické události až poté, kdy k nim došlo. Pouze je oděl do hávu prorocké symboliky.
Autor veršů Da11 záměrně uvedl své čtenáře v omyl. Posunul dobu napsání proroctví zpět do roku 548 př.n.l. (Da 10:11). Popis historických událostí přetvořil do formy proroctví.

Pokud byla celá kniha Danielova napsána až za vlády Antiocha IV., pak lze jednoduše vysvětlit i slavné "vize" čtyř království a jejich vladařů. O existenci babylónské, médské, perské, řecké i syrské říše již prorok věděl, psal o událostech již známých.
Přesně popsáno je období Ptolemaiovců a Seleukovců, ve kterém autor proroctví žil. Popis starších událostí, spojených s Babylónií, je již místy nepřesný či dokonce chybný. A k závěrečným událostem, popisovaným v posledních verších (Da11:40-45), nikdy nedošlo - pouze zde byly předpovězeny věci příští, proroctví se však nevyplnilo.

Neodsuzujme však Daniela. Pokud skutečně žil, pak se podle Bible narodil asi v roce 620 př.n.l., tedy o několik set let dříve, než kniha Danielova získala konečnou podobu. Verše Da11 musel sepsat někdo jiný.

Jak je to však s předpovědí příchodu božího království?

Autor kapitoly Da11 předpovídá Antiochu IV. válečná vítězství (ke kterým však nedošlo) a později také konec tohoto opovrženíhodného krále. Proroctví dále pokračuje:

 12:1-2 "V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.

Antiochos IV. Epifanés obsadil Jeruzalém. Zakázal uctívání Yahweho, nastolil kult Dia Olympského a koncem roku 167 př.n.l. zneuctil jeruzalémský chrám postavením řeckého oltáře s modlou.[8]

Podle proroctví pak mělo začít soužení, příchod Michaela a procitnutí mrtvých. Zakončení toho všeho mělo nastat za 1 250 dní po odstranění každodenní oběti a vztyčení ohyzdné modly pustošitele (Dia[7]), tedy okolo roku 163 př.n.l.

Seleukovská říše z proroctví byla tedy nahrazena říší římskou. Ani po pádu římské říše však konec světa nenastal. Dalším kandidátem na poslední čtvrtou říši, která svým koncem předznamená příchod božího království, se tedy stalo otomanské panství, později španělské či britské impérium. Království boží však stále nepřicházelo. Podle vykladačů božího slova se tedy posledním královstvím měla stát Napoleonova říše, Mussoliniho Itálie či Hitlerova německá říše.

Danielovo proroctví studoval i slavný Newton. Danielem prorokovaná čtyři království považoval za osu vývoje světových dějin a vypočetl, že vláda Antikrista-papeže nemůže trvat dlouho, neboť již uplynulo 1 200 z 1 290 let předpovězených Danielem.[12]str.100

Někteří moderní hlasatelé konce světa vidí v poslední říši evropské státy coby dědice římské říše, jiní zase Spojené státy americké či dokonce Evropskou unii. Navíc - dny v proroctví prý nejsou naše pozemské dny ale roky... takže oněch 1 250 dnů jsou vlastně roky, které lze ještě také násobit... zkrátka konec světa by měl přijít každým dnem. Smysluplnost těchto výpočtů a chiliastických vizí nechť posoudí každý sám za sebe.

Pokračování - Daniel 7

[A]Existuje nesoulad mezi chronologickými údaji v knize Jeremjáš (Jr 25,1) a Daniel (1,1). V apologetických studiích[13] se uvádí vysvětlení. Ve starověkém Babylonu se údajně počítalo metodou nástupního roku. Rok nástupu se nezapočítával, první rok vlády nového panovníka se počítal až od Nového roku po jeho nástupu na trůn.

[1]Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
[2] Warttig Mattfeld W.R. Dating Biblical Texts via Failed Prophecies. 2001
www.bibleorigins.net/FailedPr